I. ČÁST: CO TO BYLY SLUŠOVICE ?
O nezákonných praktikách Družstevního agrokombinátu JZD Slušovice bylo od 17. listopadu 1989 popsáno papíru víc než dost. A to jak z hlediska časů minulých, tak i z doby téměř současné. Ostatně, nejde pouze o novinové resp. časopisecké články, televizní případně rozhlasové pořady. Causou "slušovická mafie" se až do konce roku 1992 zabývaly také kompetentní orgány České policie, ba dokonce celé speciální vyšetřovací týmy, prokuratura, soudy, tehdejší Federální shromáždění či Česká národní rada... Údajně prý dokonce i Bezpečnostní informační služba (BIS, dříve Federální bezpečnostní informační služba, předtím Federální informační služba resp. Úřad na ochranu ústavy a demokracie)... A všechny tyhle instituce zanechaly v souvislosti se Slušovicemi mnoho popsaného papíru taktéž. Zbytečně. Přestože bylo sneseno přehršle důkazů o porušování zákonů ze strany tehdejších funkcionářů zmíněného družstva, pánů docenta ing. Františka Čuby, CSc., profesora ing. Františka Trnky, CSc., Pavla Drhy, JUDr. Jaromíra Kaláče a dalších, nebyl dosud postaven před soud nikdo. I když mnohé činy přímo souvisely s kriminálními delikty jako je rozkrádání majetku, podvody, podplácení... A i když je často, vedle zmíněných už pánů, realizovali špičkoví agenti Státní bezpečnosti. Možná však také proto, že jiní špičkoví agenti Státní bezpečnosti, pochopitelně v úzké spolupráci se svými vysoce postavenými přáteli či někdejšími řídícími důstojníky StB, zmíněnou kriminální činnost DAK Slušovice začali hned po 17. listopadu 1989 bagatelizovat a její vyšetřování mařit. Což v mnoha případech dělají dodnes...
Mnozí čtenáři si teď jistě položí otázku: Proč se o tom všem zmiňujeme právě teď? Není už tato záležitost, právě oněch více než 10let po"něžné revoluci", pasé? Odpověď zní: Ne. Nejde totiž o "oprašování" minulosti. Alespoň v této souvislosti a v dané fázi vývoje naší společnosti ne. Navíc, problém slušovického agrokombinátu je spíš pro účely téhle knížky a příběhů, které popisuje, doprovodným jevem. Aby však bylo možné náležitě zhodnotit některé věci z let 1990 až 1992, a hlavně v současnosti, je nutné si určité skutečnosti kolem zmíněného družstva znovu připomenout. A v některých případech se i vrátit do více či méně dávné minulosti, připomenout a nově osvětlit některá fakta.
Obecně je možné konstatovat, že právě ve druhé polovině sedmdesátých a na počátku osmdesátých let lze hledat začátky jistých akcí a souvislostí, které svým dosahem měly, a vlastně teprve v mnoha případech na dění dnešních dnů vliv mít začínají. A to nejen v souvislosti se slušovickým Agrokombinátem... I když, na druhé straně, právě v uvedeném období vrcholící "reálsocialistické" totality se začíná budovat "konkrétní" program podplácení nebo spíš "zavazování" si prominentních politiků. Utváření vazeb, jejichž význam se měl projevit naplno teprve po případném pádu komunistického systému. Dost dokonce možná, že už právě tehdy se připravovaly cesty k budoucímu přebírání moci.
(Jen pro osvěžení paměti si připomeňme pár faktů o tom, co JZD Slušovice vlastně bylo. Lze říci, že zprvu nic moc zajímavého: Bezvýznamné družstvo poblíž tehdejšího Gottwaldova, které se však v čase normalizace rozrostlo do téměř fantastických rozměrů. Zpočátku se statisícovým, později miliónovým, nakonec několikamiliardovým obratem ročně. S porušováním zákonů a podvody, jež byly kryty osobními kontakty s nejvyšími politickými a státními činiteli tehdejší ČSSR: Například Milošem JAKEŠEM, předsedou federální vlády Lubomírem ŠTROUGALEM, Aloisem INDROU, Rudolfem HEGENBARTEM, Miroslavem ZAJÍCEM, federálním ministrem vnitra Františkem KINCLEM... S vlastním zahraničním obchodem a s úzkými konakty na Přední východ či do tehdejšího Vietnamu, na Tchaj-wan, do Singapuru či Hongkongu, do Sovětského svazu a na jeho zpravodajské a bezpečnostní služby... S úzkými až důvěrnými vztahy k několika rozhodujícím Správám všemocné Státní bezpečnosti. A po roce 1989 s obrovským finančním propadem, kdy většina mnohamiliardového majetku slušovického družstva byla jeho vedoucími funkcionáři beztrestně rozkradena resp. podvodně "transformována" do firem a různých společností. Část z nich sice za pár let zkrachovala, předtím však stačila většinu svých aktiv převést do zahraničí a ještě dokázala stát připravit o obrovské finanční prostředky na daních a daňových únicích...)