Lze tedy spolehlivě konstatovat, že výše jmenovaný pán, který si nechal říkat "inženýr architekt", měl styky dost obsáhlé. K něčemu dopomohlo jeho zaměstnání coby "šéfa" jednoho z nejdůležitějších center slušovické "mafie", pražského střediska slušovického agrokombinátu, k ostatnímu se dostal prostřednictvím svých "kšeftů" či díky angažovanosti coby špičkový agent ve prospěch II. správy Státní bezpečnosti resp. československé zpravodajské služby. A vzhledem ke svým širokým "zájmům" také velmi často měnil adresy, odkud tzv. "služebně" kontroloval, resp. ovládal své záležitosti. Jeden čas "seděl" např. i na Barrandově v Praze (tehdejší telefonní číslo 590662), jindy ve vile na Praze 3 v ulici Benešovská 23(tel. 7822170), v poslední době pak třeba V olšinách 55, Praha 10 (telefon/fax 7822085) či v Kolovratské 6, rovněž na Praze 10, do roku 1999 měl zase se svými kumpány působiště v ulici Na Pankráci 11 v Praze 4...
Jak jsme se už zmínili dříve, v době, kdy Mikuláš Nadaši sídlil na Barrandově, se začal dost intenzívně zabývat "problematikou" hotelů a soukromých cestovních kanceláří. Zřejmě v souvislosti se svým "profesním" zaměřením v zemědělském družstvu Jinošov na Třebíčsku. Protože tam hotely a různá ubytovací zařízení, případně penziony do jeho náplně přímo patřily. I když "pouze" v rámci rekonstrukcí...
Tvrdí se, že tenkrát se v Barrandově seznámil s lidmi, kteří po listopadu 1989 měly své "interesy" ve společnosti DIALOG, patřící někdejšímu filmovému producentovi ing. Adamcovi. Což byly jak cestovní kanceláře, tak i hotely a ubytovací zařízení, získané dosti podivným způsobem z bývalého majetku ÚV KSČ... Navíc sem také počátkem devadesátých let spadal i pražský deník METROPOLITAN, později DENNÍ TELEGRAF. A Mikuláš Nadaši tenkrát patřil k přátelům či obchodním společníkům téhle "neobyčejně aktivní" firmy Dialog. Zejména ve vztahu k vývozu masa do zahraničí. Ale také k jiným věcem. Například k těm, jež zajímaly Slušovice. A k tomu se nejvíc hodil právě "inženýr architekt" Mikuláš Nadaši. Lze předpokládat, že se přes DIALOG seznámil také s někdejším předsedou představenstva a posléze presidentem Harvardských investičních fondů Viktorem KOŽENÝM, který byl v počátcích svého "podnikání" s touhle firmou úzce spjat...
S JZD CHÝNĚ u Prahy přišel Nadaši do styku prostřednictvím Jaroslava Kříže. Tehdy ještě podplukovníka II. správy Státní bezpečnosti. O něm jsme se zmínili už v předešlých řádcích, přesněji při popisování Nadašiho obchodních transakcí s někdejším tajemníkem ÚV KSČ Miroslavem Zajícem. A protože Chýně bylo družstvo "velmi zajímavé" a pro některé složky StB téměř nepostradatelné, například její I. správu - výzvědnou službu, dostávají kontakty Mikuláše Nadašiho, zaměřené tímto směrem, poněkud "zvláštní význam".
Nejen proto, že náš "inženýr architekt" pro tuhle správu pracoval coby agent a zároveň "dubler" ve vztahu k německé zpravodajské službě. Víme-li totiž, že Jaroslav Kříž Nadašiho znal osobně, lze předpokládat, že na oplátku Mikuláš Nadaši věděl o pozadí některých akcí, realizovaných prostřednictvím JZD Chýně. A tudíž, že do nich více či méně byl se "svými lidmi" zapleten. Stejně tak jako i slušovické družstvo...
O co tady vlastně šlo ? JZD Chýně, ať už s vědomím nebo bez vědomí členské základny družstva, sloužilo jako expozitura první správy Státní bezpečnosti, tedy Československé rozvědky. Se zaměřením hlavně na "pašování" vytypovaných lidí do zahraničí. Tímhle způsobem se třeba dostala na Západ ekonomka bytového družstva pro státní zaměstnance a pracovníky ÚV KSČ KOLEKTIV jistá Karlička - snad příjmením Ungrová, pocházející z Kladna nebo pan Petr Osmík... Jsou však známy i případy tzv. "krycích útěků" studentů ... Pochopitelně ne proto, že by byli nepřáteli socialistického zřízení a prchali přes hranice za "svobodou", ale spíše byli touto cestou vysíláni jako tzv. nelegálové, čili agenti ... A důležitou roli zde zřejmě hrál právě podplukovník Jaroslav Kříž, který pracoval na II. správě Státní bezpečnosti, ve 4. odboru, jež se mimo jiné zabýval také mezinárodním terorismem a převaděčskými organizacemi, ale i afroasijskými státy. Což, jak uvidíme v zápětí, může mít v jistých souvislostech dost velký význam...)