Podle údajů z obvykle dobře informovaných kruhů, jež si nepřejí být jmenovány, se Mikulš Nadaši stále víc začíná pohybovat také ve vyšších, ba někdy až těch nejvyšších společenských kruzích. Přesněji řečeno, od určitého času se např. vyskytoval poblíž bývalé mnohonásobné olympijské vítězky ve sportovní gymnystice, někdejší poradkyně presidenta Václava Havla a předsedkyně původně federálního, později českého olympijského výboru Věry ČÁSLAVSKÉ. Ony obvykle dobře informované kruhy tvrdí, že to není náhodné. Nejenom z hlediska důvěrných vztahů, ale též pokud jde o podnikatelské aktivity. Sám Mikuláš Nadaši své přátelství k Věře Čáslavské nepopírá...
Je zcela pochopitelné, že takových osobních kontaktů, o nichž byla řeč v předešlých řádcích, měl Mikuláš Nadaši přehršle. Namátkou se sluší např. ještě jmenovat důvěrný vztah Nadašiho ke generální ředitelce zbrojního koncernu R.D.P. GROUP PhDr. Viktorii HRADSKÉ (tu ale podle vlastních slov Nadaši později "předal do "láskyplné péče" svému příteli JUDr. Janu Šulovi), sám Nadaši přiznává , že k jeho dobrým známým patří třeba i Jan RUML (což potvrzuje Nadašiho sekretářka Michaela Krešlová, jež prý měla Nadašiho k Rumlovi sama uvést).
Existují ovšem důkazy, že se Mikuláš Nadaši objevoval nejen v blízkosti Jana Rumla, ale i dalších disidentů, které 17. listopad 1989 přivedl na politické výsluní. Patří mezi ně např. exposlanec a exministr české vlády Jaroslav ŠABATA či manželé UHLOVI. O Uhlově ženě a zároveň Šabatově dceři dokonce Nadaši hovoří důvěrně jako o "ANIČCE", o Uhlově příteli ministru a poslanci Parlamentu Jaroslavu BAŠTOVI zase jako o "JAROUŠKOVI". Stejně tak nelze ani pominout Nadašiho "společenské sedánky" se zmíněným už Richardem Salzmannem, "obchodní styky s federálním exministrem obrany, generálem Miroslavem VACKEM, nezřízené pitky se společností Steve WATSONA, i když ten je, na rozdíl od Nadašiho, vehementně popírá atd.
* * *
Koncem roku 1992, v podstatě někdy těsně před rozdělením federace, Mikuláš NADAŠI pronikl až do blízkosti tehdejšího českého premiéra Václava KLAUSE: Dostal se tam zřejmě na doporučení ministra vnitra Jana RUMLA. Podle interpelace někdejšího poslance českého parlamentu za Levý blok (do června 1996) Miroslava ČAPKA, kterou adresoval ministerskému předsedovi Václavu Klausovi v březnu 1995 (neobdržel na ni dodnes odpověď) měl být Mikuláš Nadaši využíván coby zkušený agent Bezpečnostní informační služby v roli jakéhosi Klausova osobního emisara ve vztahu k jeho slovenskému protějšku Vladimíru MEČIAROVI: Úlohu prostředníka měl v této záležitosti podle Nadašiho tvrzení plnit někdejší chargé ď affaires, později velvyslanec Slovenské republiky v Praze, údajně Nadašiho přítel, Josef STANK...
Stejný zdroj tvrdí, že Nadaši působil také jako určitý spojovací článek mezi Bezpečnostní informační službou a Slovenskou informační službou: Prostřednictvím Mikuláše Nadašiho se BIS údajně snažila upozornit SIS a slovenského premiéra Mečiara na minulost tehdejšího předsedy branně bezpečnostního výboru Národní rady Slovenské republiky Ladislava POLKY (údajně dlouholetý agent italské tajné služby), který kandidoval v polovině devadesátých let na post státního tajemníka ministra vnitra. Vzhledem k přátelství Mikuláše Nadašiho a Ladislava Polky Nadaši varování nepředal a Polka se v roce 1996 státním tajemníkem na Ministerstvu vnitra nakonec stal. Po interpelaci poslance Miroslava Čapka a vyšetřování Nadašiho podvodné činnosti na Slovensku přestali Václav Klaus a BIS Nadašiho služeb ve vztahu ke Slovensku využívat.
S Ladislavem POLKOU Mikuláš Nadaši dodnes udržuje vřelé přátelské vztahy. Polkova švagrová (její manžel JUDr. Polka pracuje jako soudce v Žilině) Ing. Polková byla ještě v roce 1998 ředitelkou jedné z Nadašiho firem na Slovensku: Přes tuto firmu a za pomocí Ladislava Polky či dalších státních činitelů Slovenské republiky se Nadaši snažil spoluprivatizovat slovenský TELEKOM. Navíc Ladislav Polka nechal zastavit vyšetřování Nadašiho trestných činů, zejména podvodů v hodnotě několika stovek miliónů korun, jichž se dopustil v letech 1991 až 1992.