Přátelé či "komplici" Mikuláše Nadašihi nepocházeli ovšem pouze ze slušovického družstva či z nových "polistopadových" politických struktur. Většinou tomu bylo spíš naopak: Vzhledem k minulosti onoho pána jsme v jeho okolí nacházeli a dodnes nacházíme dost "podivných" individuí. Přesněji řečeno lidí, často bezprostředně spojených s kriminálním podsvětím, s bývalými či nově vzniklými zločineckými mafiemi, s někdejšími agenturními sítěmi Státní bezpečnosti, v mnoha případech pak i s důstojníky předlistopadových první, druhé a jedenácté Správy StB, čili zpravodajské služby a politické a hospodářské kontrarozvědky...
Jedním z lidí velmi úzce spjatých s Mikulšem Nadašim je vskutku "výtečník", o kterém se toho na veřejnosti nevědělo téměř nic. Až do soboty 27. května 1995, kdy o něm psal Jiří PŠENIČKA na poslední stránce LIDOVÝCH NOVIN v článku "Zhanoben na seznamu Fondu národního majetku"... I když na druhé straně, některým Pražanům a obyvatelům z Čáslavi název JOSEF VANČURA zřejmě cosi říkat bude. Pro ty ostatní, co o něm dosud nemají ani potuchy, tedy uveďme pár základních údajů.
Podle autora zmíněného příspěvku patří tenhle pán k jedněm z největších zemědělských podnikatelů ve středních Čechách. Po předcích prý zdědil dva statky s padesáti hektary zemědělské půdy, své nároky údajně sdružil s dalšími restituenty, pronajal si pozemky a začal hospodařit. Celkem na 2300 hektarech polí. Aby vyrobené produkty mohl sám zpracovávat, ucházel se o privatizaci Čáslavské mlékárny a tamních jatek. Jeho projekty nakonec zvítězily, takže třeba zmíněnou mlékárnu získal přímým prodejem za 13 miliónů 880 tisíc korun...
* * *
Samo o sobě by podnikání Josefa Vančury nestálo za to, aby o něm v této knížce padla byť jen malá zmínka. Na to totiž bohatě tenkrát stačily LIDOVÉ NOVINY. Je zde však několik "KDYBY". Kdyby jméno Josef VANČURA nebylo totožné s jménem Josef VANČURA, jež je uvedeno v registrech agentů Státní bezpečnosti jako agent pod krycím jménem "LHOTÁK" a registračními čísly 11593, 29475, 159388 a 947501...
Anebo kdyby onen člověk nejen tehdy, ale také v současnosti nepatřil k nejbližšímu okolí, ba dokonce k nejbližším přátelům a spolupracovníkům našeho "inženýra architekta" Mikuláše NADAŠIHO, zároveň ovšem také k lidem, kteří byli ochotni Nadašiho kdykoliv a komukoliv "prásknout": A nejen Nadašiho, ale i obráceně ... Kdyby Josef Vančura už od konce sedmdesátých let nebyl "pupeční" šňůrou spojen s pražským podsvětím, přesněji s onou "odnoží", která se scházela ještě počátkem devadesátých let v několikrát už zmíňované restauraci "U labutě" poblíž krčské nemocnice na Praze 4, kde byla mimo jiné dislokována i rezidentura československé rozvědky... A konečně, kdyby Josef Vančura nepobýval před listopadem 1989 dost dlouho ve vězení: Za kriminální delikty, které spáchal buď společně s Nadašim, nebo v jeho prospěch.
Těch "KDYBY" by šlo ovšem uvést ještě daleko víc. A s velkými otazníky. Například: Proč se Josef Vančura pohyboval nejméně rok v bezprostředním okolí tehdejšího ministra zemědělství České republiky Bohumila KUBÁTA? Proč Kubát za něj orodoval u českého ministra vnitra JUDr. Tomáše SOKOLA v záležitosti Vančurova trestního rejstříku, přesněji řečeno usiloval o jeho tzv. "rehabilitaci"? Proč obdobným způsobem, ovšem podstatně delší dobu, Josef Vančura "stepoval", a důvěrné prameny tvrdí, že dokonce přímo "vládl", v blízkosti Kubátova nástupce, ministra zemědělství Josefa LUXE? Jaké vratné a nevratné dotace vlastně "velkopodnikatel" Josef Vančura dostal, a jak to bylo ve skutečnosti s oněmi "vítěznými" privatizačními projekty na čáslavskou mlékárnu a jatka?
* * *
Vskutku, lze říci, že na jednoho "bezúhonného" a "úspěšného" velkopodnikatele postkomunistické éry připadá poněkud mnoho velmi zajímavých otázek a oněch "KDYBY"... Stejné otázky z konce předešlého odstavce je ale možné položit také bývalému ministru zemědělství Bohumilu Kubátovi či jeho nástupci Josefu Luxovi (tady už zbytečně, protože Josef Lux, bohužel, mezitím zemřel). S jedním dotazem, velmi specifickým, navrch: Znali oba pánové "podivnou" minulost Josefa Vančury?
Věděl ministr Josef Lux o tom, že Josef Vančura na jeho ministerstvu organizoval podplácecí akce, aby dosáhl odvolání jistých vedoucích pracovníků resortu? Například tehdejšího náměstka ing. Vlastimila TLUSTÉHO? Věděl Luxův předchůdce, ministr zemědělství Bohumil Kubát o Vančurových těsných osobních kontaktech na Mikuláše Nadašiho, na jisté vedoucí osobnosti někdejšího slušovického družstva a na pražské podsvětí? Hlavně však: věděli oba ministři o tom, že někteří vedoucí pracovníci jejich ministerstva pracují pro Josefa Vančuru?
A co Bezpečnostní informační služba? Či pražská kriminálka, která měla o Josefu Vančurovi perfektní informace už z minula? Nebo Útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti v čele se svým šéfem, někdejším předním slušovickým pracovníkem JUDr. Janem ŠULOU? Proč dopustili, aby někdo, kdo oplývá takovýmito "vynikajícími" kvalitami, jedno období de facto ovlovňoval rozhodování ministerstva zemědělství. A aby se postupem doby díky svým "pochybným" konexím "vypracoval" mezi přední podnikatele zemědělsko potravinářského komplexu? Bylo to neznalostí? Nedopatřením? Nebo úmysně?