Tolik citace holých paragrafů. Vývoj situace od července roku 1990 až do současnosti ukázal, že novelizace zákona způsobila, zejména v první polovině devadesátých let, obrovské škody, jejichž následky dodnes tvrdě pociťujeme. Většina majetku tehdy se rozpadajících státních podniků a zemdělských družstev mizela doslova před očima. A mocenské orgány trpně přilížely, protože se úmyslně zbavily možnosti zasáhnout. Což bylo nejmarkantněji vidět právě na praktikách JZD DAK Slušovice či později DAK MOVA Bratislava. Přitom policie v podstatě nemohla dělat téměř nic. i kdyby třeba chtěla.

1. Převody nemovitostí z dříve socilistického vlastnictví do vlastnictví fakticky soukromého (i když třeba ve formě družstevní nebo akciové...) za cenu podstatně nižší než tržní.

Vedoucím představitelům "socialstických organizací" se v situaci, kdy pro sebe v podniku nevidí dlouhodobější perspektivu, jeví výhodnější rozprodávat majetek i za nízkou cenu, jen aby získali finanční prostředky, jejichž využití uvnitř podniku mohou ovlivňovat pro sebe co nejvýhodněji. Vysoce pravděpodobná, i když obtížně prokazatelná, je také motivace v podobě "provizí", úplatků nebo protislužeb za pro kupujícího výhodné zajištění prodeje.

2. Jednání vedoucího pracovníka státní nebo družstevní organizace, který zvyšuje náklady tím, že zdražuje nákup zboží pro ni nákupem od úplně zbytečných zprostředkovatelů.

Někdy je taková transakce organizovaná jako okruh, který začíná prodejem vlastních výrobků v řadě na sebe navazujících překupníků, nabízejících zboží dráž, než nakoupili... a poslední je prodává opět tomu, kdo je vyrobil. Pochopitelně se součtem všech přirážek k ceně, jež mezitím vznikly. Ne vždy je motivace pracovníka podniku nebo družstva, který je u začátku a konce takovéto machinace a který ji posvěcuje svým podpisem nebo příkazem, zřejmá. Ti "nejodvážnější" si troufnou zařadit se do okruhu těch, kdož z uskutečňování transakcí profitují tak, že se takovýmito "úsluhami" dříve nebo později stávají faktickými podílníky, u ostatních lze opět předpokládat obdržení Żprovizí, úplatků, popřípadě různých protislužeb...

Citovaný stručný obsah dopisů Moravské centrály Federální informační služby (FIS) a II. odboru kriminální služby Správy Veřejné bezpečnosti jihomoravského kraje se však zmiňuje i o dalších praktikách, jež zrušení některých paragrafů novelizací trestního zákona od 1. července 1990 umožňovalo. Což se pochopitelně týkalo také slušovického dužstva. Například různými transakcemi, které už novela č. 175/1990 nepovažovala za nutné stíhat, vedoucí pracovíci státních a družstevních organizací obcházeli předpisy zajišťující minimalizaci zásob nebo kontrolovanou tvorbu velikosti mzdových fondů: Prostě, oněmi dohodnutými transakcemi se pak uměle snižovaly zásoby či zvyšoval obrat, který sloužil coby základ pro určení velikosti mzdového fondu...

Běžně se však používaly také jiné praktiky. Třeba faktické poskytování výhodných krátkodobých úvěrů pracovníky státních nebo družstevních organizací soukromým firmám. Jak? To se vyplatila záloha dejme tomu na zprostředkování nákupu nějakého, i potřebného zařízení, se smluvně dohodnutým několikaměsíčním termínem dodání objednaného zboží eventuálně vrácením peněz s minimálním úrokem. Taková záloha na kontě pak "spřátelenému" soukromníkovi např. zajišťovala důvěru u banky pro poskytnutí dlouhodobých velkých úvěrů. Současně ale blokovala možnost využití těchto prostředků pro potřeby státní či družstevní organizace.

Ve všech případech uvedených v obou zmíněných dopisech se jedná o umožňování tvorby soukromého zisku na úkor státního nebo družstevního majetku za podpory těch, kteří jsou za řádnou správu onoho vlastnictví placeni. Čili, jak se konstatuje v jednom z dopisů (čj. SVB-456/HK-91) "osoby, pověřené správou státního majetku s péčí řádného hospodáře (§ 6 vyhl. č. 119/88 Sb a § 24f zák. č. 103/90 Sb) provádějí převody tohoto majtku na soukromé subjekty svých přátel. Zneužívají tím transformace čs. ekonomiky k vlastnímu obohacení na úkor majetku, který mají ze zákona k řádné péči určen." Dále se pak v textu uvádí, že "v posledním období se vyskytly případy, kdy dochází k úpadku dříve prosperujících organizací. Dle našeho názoru je důvodem i skutečnost, že vedoucí pracovníci organizace založili soukromé společnosti, jejichž předmět podnikání je totožný s předmětem podnikání jimi řízené organizace (viz. např. DAK Slušovice). Vedoucí pracovníci si lukrativní zakázky a obchody převádějí na soukromé firmy a zneužívají informace, získané při činnosti v zaměstnání k vlastnímu obohacní..."

Ostatně, o tomhle jsme už psali v předešlých řádcích. Zatím však dosud nikde nepadla zmínka o jedné důležité maličkosti: Totiž, že Nejvyšší soud ČSFR, jemuž byly oba dopisy adresovány, vůbec neodpovděl. Přesto, že v závěru přípisu Zemské úřadovny FIS (čj. FIS-288/0B3-91) bylo doslovně psáno: "Omlouváme se za to, že se pokoušíme o inspiraci Nejvyššího soudu ČSFR tímto pravděpodobně neobvyklým způsobem. Naše aktuální zkušenosti nám ale dávají jistotu, že v daných souvislostech je to nutné..." Obdobným způsobem je pak formulován i dokument u zmíněného II. odboru kriminální služby Správy Veřejné bepečnosti Jihomoravského kraje, kde se přes nadřízenou složku, tj. velitele Správy VB Jihomoravského kraje Nejvyšší soud přímo vyzývá k zaujetí stanoviska. A vypočítávají se škody, které nereagováním na současný stav vznikají. Odpovědi se však nedočkali ani kriminalisté z Brna...