To, že skupina "tajných policistů", jak je na podzim roku 1994 v denním tisku nazval předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, někdejší ministr pro privatizaci a posléze předseda Fondu národního majetku, bývalý člen Občanské demokratické aliance Tomáš JEŽEK, patřila do FBIS, potvrdil svým přípisem ze dne 3. dubna 1992 čj. FBIS-67/IN-92 přímo i v té době její ředitel Štefan BAČINSKÝ. Ostatně, s jedním z nich, s JUDr. Pavlem Bretem, byl prostřednictvím šéfa tiskového odboru kontrarozvědky Františkem STÁRKEM-ČUŇASEM a jeho zástupkyně Sylvy ŠAUEROVÉ seznámen v létě 1991, ještě před "dislokací" oněch lidí u Bohumila Kubáta, i autor tehdejšího seriálu o Slušovicích a posléze i téhle knížky. Coby s jejich přímým podřizeným a odborníkem pro desinformace... Pro JUDr. Pavla Breta jistě pěkné ocenění! Jeho otec by z něj měl určitě velkou radost...
V této souvislosti je nutné připomenout jeden důležitý fakt. Či lépe řečeno zdánlivý paradox: František Stárek, ve druhé polovině devadesátých let jeden z vedoucích činitelů kontrarozvědky, a Sylva Šauerová, v letech 1993 až 1995 vedoucí sekretariátu ředitele Bezpečnostní informační služby Stanislava DEVÁTÉHO, šéfová jednoho z nejdůležitějších odborů kontrarozvědky a později také Devátého náměstkyně, patřili původně k těm, co chtěli rozjet vyšetřování Slušovic naplno. V úvodu citovaný dokument toho budiž důkazem. Později ovšem naopak stáli v pozadí akcí sloužících ke ztlumení resp. zastavení onoho vyšetřování: V několika případech se v tomto smyslu nerozpakovali sáhnout i k přímé angažovanosti.
Například informace, sloužící k diskreditaci autora citovaného už seriálu o Slušovicích a jeho blízkých příbuzných, jež se objevily v březnu 1992 v EXPRESU a ČESKÉM DENÍKU, pocházejí právě z výše uvedených kruhů. O čemž by mohl hodně vyprávět třebas několikrát už citovaný pracovník BIS a později "novinář" Lubor Kohout, jenž v této záležitosti vystupoval dokonce u soudu s "jistými" dokumenty pocházejícími z FBIS či BIS. Kteří to lidé z kontrarozvědky mu je konkrétně dodali, si lze domyslet. Stejně tak jako další "naaranžované" desinformační pokusy o pozdější diskreditaci autora seriálu či téhle knížky a jeho přátel...
* * *
Lze říci, že v té době se odvolat šéfredaktora "černých" Zemědělských novin nepodařilo. Stejně tak nikdo nezastavil zveřejňování dokumentů a údajů o slušovické "mafii". To až o několik měsíců později, kdy dokonce došlo u tohoto periodika k likvidaci. Ovšem, to už Kubát nebyl ministrem a tzv. "Bretkomando" (označení pochází přímo od pracovníků ministerstva zemědělství) pracovalo na jiných "odpovědných místech". Jejich kolegové z FBIS, či dnes BIS, kteří Slušovice chránili, však zůstali. Stejně tak policisté, kteří vyšetřovali Slušovice tak, že nic nevyšetřili. A prokurátoři, pardon, v současnosti státní zástupci, jež vše odkládali ad acta. Nebo soudci, kteří nikoho nikdy neodsoudili... Zůstal i někdejší ministr vnitra České republiky JUDr. Tomáš Sokol. Nikoliv ovšem ve vládní funkci, ale coby "prominentní" advokát zastupující stejně prominentní klienty, vesměs kriminálníky či mafiány "nejtvrdšího kalibru" podobné těm ze Slušovic...
Úplně na závěr pak zbývá ještě vysvětlit pár věcí. Například, proč výše zmíněná fakta byla v téhle poslední části publikována. Jak jsme totiž uvedli na začátku, ředitelem Úřadu na ochranu ústavy a demokracie byl ing. Jiří Müller, blízký příbuzný Jaroslava Šabaty, a tudíž i ing. Petra Uhla. K osobním přátelům posledně jmenovaného ovšem patřil také jeho přímý podřízený, náměstek ředitele a šéf operativy kontrarozvědky ing. Jiřího Müllera Jaroslav Bašta. Podle věrohodných informací a fotografií, jež má autor k dispozici, lze oprávněně předpokládat, že Mikuláš Nadaši, jeden z bývalých čelných pracovníků JZD AK Slušovice a přední agent I. II. a XI. správy StB a od roku 1990 i nové čs. kontrarozvědky, se velmi dobře osobně zná s Jaroslavem Šabatou a s jeho dcerou, ženou ing. Petra Uhla. Čili, jeden z možných důvodů, proč se Slušovice nevyšetřovaly, proč onen dokument byl smeten se stolu... A třeba i vysvětlení k postojům Františka Stárka - Čuňase a Sylvy Šeuerové a oněch "tajných" důstojníků FBIS na ministerstvu zemědělství... Že by se kruh uzavíral? Třeba ano, pokud u některých zúčastněných dosadíme ty poslední správné údaje.