Předešlým odstavcem by také mohla končit tahle kapitola, a vlastně prozatímně i celá knížka. Nebýt malé zprávy z konce prosince 1994, jež se objevila kdesi zastrčena v tisku: Docent ing. František Čuba, CSc., byl obviněn z několika trestných činů a zahájeno trestní stíhání. Zatím na svobodě. A další zprávy, jež v květnu 1995 uváděla, že na někdejšího vedoucího zahraničně obchodního oddělení DAK Slušovice a později prominentního "velkopodnikatele" ing. Miroslava Kovaříka byl spáchán ve Zlíně atentát, jemuž na místě podlehl. K soudu s docentem ing. Františkem Čubou, CSc., došlo až o několik let později a dodnes, tedy do února roku 2000 nebylo soudní řízení skončeno: Vraždu ing. Miroslava Kovaříka ke stejnému termínu, tedy k únoru roku 2000 rovněž dosud nikdo nevyšetřil...
A co dělají další "hlavní aktéři" téhle knížky ke stejnému datu, tedy ke konci února roku 2000?
V podstatě totéž, co před pár lety: Beztrestně se prohánějí po „vlastech českách“ v drahých „bourácích“, oděni v drahý šat a s kapsami plnými miliónů. mikůláš Nadaši vesele jezdí uzavírat své „nečisté“ ochody na Balkán, do Řecka, Turecka, Ruska a Ukrajiny, teď už podle vlastních slov s novou manžekou tentokrát turkyní. Steve Watson má poblýž Prahy luxusní hotel, stylový „pseudozámek“. Jan Šula šéfuje „pidipartaji“ českých národních sociálů, chce být poslancem či senátorem a v duchu možná sní o ministerském křesle.
A ti ostatní? Prostě, vydělávají podivným způsobem desítky míliard ročně. Ostatně, proč by ne, když jim to právní normy České republiky dovolují. naskátá se tedy otázka: Proč brojíme proti ruským či úkrajinským mafiím, když s požehnáním státu takovéti mafie stále více ovládají naší ekonomiku. Příklady Lubomíra Soudka, Václava Junka, Miroslava Provoda jsou nanejvýž výmluvné.