VII. ČÁST: LEGLISACE PODVODŮ VE VELKÉM

V předešlých kapitolách téhle knížky bylo hovořeno o mnohém: O politickém a společenském "bahnu" jistých vrstev bývalého Československa a teď České republiky v souvislosti s působením slušovické "mafie". O pronikání agentů "předlistopadové" Státní bezpečnosti na vysoká až nejvyšší místa "nově" formované "nomenklatury" současných politických a ekonomických center. O "podivných" aktivitách někdejší Federální informační služby, FIS, později Federální bezpečnostní informační služby, FBIS, či nejnověji Bezpečnostní informační služby, BIS, v "jistých" záležitostech... O obdobně "podivných" aktivitách určitých vysokých policejních případně mocenskopolitických kruhů v stejných záležitostech...

V této poslední části je na dokreslení status quo ještě nutné zastavit se u dalších okolností, v nichž sehrála dost "nejasnou" úlohu právě ona výše zmíněná, od roku 1990 "údajně demokraticky" budovaná nová kontrarozvědka FIS, FBIS či BIS... Kupodivu, v "úzké" součinnosti s některými "polistopadovými" činiteli někdejšího federálního a českého Ministerstva vnitra či dalších ústředních orgánů výkonné resp. parlamentní moci... A o jaké to záležitosti že vlastně šlo? Zejména o vyšetřování protiprávní činnosti agrokombinátu Slušovice a lidí kolem tohodle "molochu". Nebo o pokus likvidovat jedny nepohodlné noviny a novináře, kteří v nich právě o zmíněných faktech psali... Případně o nezákonných prostředcích, jež "kompetentní" místa k pokusům o onu likvidaci používala... Popisovány však budou i další věci, které by do arsenálu demokratického státu, a zejména jeho tajných služeb, patřit neměly. Je hanbou této země, že tam stále ještě patří...

Z logiky věci vyplývá, že obsah této poslední kapitoly je směrován hlavně na snahu postupně "znehybnit" vyšetřování kolem trestné činnosti JZD Agrokombinát Slušovice. Tak lze totiž definovat onu "hru", rozehranou původním Úřadem na ochranu ústavy a demokracie (později FIS resp. FBIS) na jejímž začátku byl dokument nesoucí datum 8. října 1990, na konci pak akce vrcholící v únoru a březnu roku 1992, jež ve svém důsledku měla zastavit nežádoucí trendy kolem "causy Slušovice", "očistit" někdejší vedoucí funkcionáře tohodle družstva, v té době už patřící do DAK MOVA Bratislava, a podle zdrojů přímo z dnešní Bezpečnostní informační služby prý také zamezit tzv. "nekontrovatelnému úniku informací" z této centrály.

Jak již bylo řečeno, uvedený dokument nese datum 8. října 1990: Vznikl na Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, je signován tehdejším náměstkem ředitele a pozdějším tiskovým mluvčím organizace Františkem STÁRKEM-ČUŇASEM, vypracoval jej kapitán ing. Jindřich ROTSCH a nese označení "VĚC: INFORMACE - JZD AK SLUŠOVICE".