Avšak Slušovice se nedostaly do sféry zájmů pouze představitelů politické a státní moci z bývalého Československa. Stejně intenzívně se „netrhly dveře“ ani s návštěvami ze zahraničí. A opět je to stejné jako s těmi domácími: jejich složení mělo natolik zajímavé spektrum, že argumentaci typu „vozili je sem proto, že tohle družstvo bylo v republice nejlepší“, zpochybňuje. Pro ilustraci však můžeme znovu použít údajů ze slušovického časopisu NAŠE CESTA z let 1985 - 1989:
Prim hrají pochopitelně hosté z dnes už neexistujícího Sovětského svazu. A to ne ledajací. Dne 12. září 1989 sem zavítal např. sám ministr obrany SSSR Dmitrij JAZOV. Necelý měsíc před 17. listopadem pak tajemník UV KSSS Oleg BAKLANOV. A 10. března téhož roku v podstatě v té době největší odpůrce politiky uvolňování a peresrojky, zapřísáhlý nepřítel Michaila Gorbačova, tajemník ÚV KSSS Igor LIGAČOV. Nejen v doprovodu velvyslance SSSR v Československu Viktora LOMAKINA, ale též tajemníků ÚV KSČ Františka HANUSE a Miroslava ZAJÍCE a federálního ministra zemědělství Jaromíra ALGAYERA. Proč asi?
* * *
Ale pokračujme dále. Pár let předtím, dne 26. března 1986 se ve Slušovicích objevuje tajemník ÚV KSSS Viktor NIKONOV: ten navíc zprostředkovává na 2. až 27. dubna téhož roku jednání „slušovických odbornků“ se zástupci Litevské SSR, mimo jiné i specialisty přes výpočetní techniku... Z dalších stojí za zmínku vedoucí oddělení zemědělství a potravinářského průmyslu ÚV KSSS Alexander BUDYKA (24. března 1987), Ivan SKIBA a J. KIRIČENKO, oba rovněž vedoucí oddělení ÚV KSSS (17. září 1987), člen Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSSS, poslanec Nejvyšího sovětu SSSR a první tajemník oblastního výboru KSSS ve Voroněži G. S. KABASIN (19. srpna 1987), první náměstek předsedy rady ministrů a předseda Státního zemědělskoprůmyslového výboru Vsevold MUCHAROVSKIJ (l. června 1988), náměstek předsedy rady ministrů SSSR Alexej ANTONOV (14. června 1988), sovětský velvyslanec v ČSSR Viktor LOMAKIN (8. prosince 1988)...
K pozoruhodnostem patří ovšem také jiní „hosté“. Například i dvě návštěvy z Číny: ministr kontroly WEI ŤIEN SING v doprovodu velvyslance Čínské lidové republiky WANG SING-TA (16. června 1988) a člen stálého výboru politického byra Komunistické strany Číny, místopředseda Státní rady ČLR JAO I-LIN (15. řjna 1988). Ostatně, k zajímavým patří též tajemník UV Komunistické strany Kuby J. GROMBET (počátek červene 1987), kandidát politického výkonného výboru a tajemník ÚV komunistické strany Rumunsta Štefan ANDREI (9. července 1988) či ministr vnitra Polské repuliky (!) Czeslaw KISZCZAK (15. března 1989)...
A opět: zveřejněná jména jsou jen torzem skutečnosti. Tak zvaných „čestných“ hostů ze zahraničí bylo totiž mnohem víc. Neoficiální zdroje např. hovoří ještě o dvou „soukromých“ návštěvách polského ministra vitra KISZCZAKA. Slušovická
NAŠE PRAVDA nepíše také o Východních Němcích a Maďarech, i když zcela jistě velmi úzké „politickovojenské“ kontakty existovaly také zde. A nezmiňuje se ani o stycích agrokombinátu se Západem (s výjimkou návštěvy z japonského velvyslanectví a norského velvyslance).
(Laskavý čtenář nechť si povšimne několika maličkostí. Třeba nápadné koncntrace oněch zahraničních návštěv k určitým obdobím. Nebo, že těsně před 17. listopadem 1989 přijíždějí ministr obrany SSSR , ministr vnitra Polska a tajemník ÚV KSSS. Není to poněkud zarážející? Stejn jako, vezmeme-li v úvahu pozdější snahy DAK MOVA Slušovice ovládnout zemědělsko-potravinářký komplex, časté styky Slušovických se sovětskými představiteli či specialisty v tomto oboru... A ještě něco: připomeneme-li si hlavní aktéry pokusu o puč ze srpna 1991 v tehdejším Sovětském svazu, tak zjistme, že většina z nich Slušovice navštívila či byla s s tímto družstvem v minulosti nějak propojena... Stejně tak jako častá přítomnost polského ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka, jednoho z hlavních iniciátorů a realizátorů výjmečného stavu v polsku v letech 1981 až 1983...)