Sametov‚ paradoxy I.

 

         Pýed n vratem ke komunistickěm praktik m varoval v televiznˇ "Sedmiźce" 20. Łnora Ł p l n Ř v   § n Ř (mimochodem u§ po nŘkolikat‚ ) ing. Vlastimil Tlustě, pýedseda poslanc… ODS, v letech 1988-89 źlen KS¬. Pýes proslul‚ sv ry mezi ODS a Uniˇ svobody) je§ vznikla odçtŘpenˇm od klausovy strany) se s nˇm jeho partner v diskuzi Vladimˇr Mlyn ý (US) v tomto bodŘ ztoto§nil. Pokud by nŘkdo p tral po (neexistujˇcˇch) mor lnŘ- politickěch rozdˇlech mezi obŘma "osobnostmi", pak by je nalezl snad v jejich komunistick‚ minulosti. V. Tlustě ne tak ned vno obhajoval sv…j vstup do KS¬ tˇm, §e by jinak nebyl pýipuçtŘn ke kandid tstvˇ vŘd. Vl. Mlyn ý zase nŘkolikr te tvrdil, §e jeho otec ZdenŘk Mlyn ý, kdysi źlen sekretari tu éV KS¬ , opustil rodinu, kdy Vladimˇrkovi byly asi dva roky a §e s nˇm tedy nem  nic spoleźn‚ho. Po kom asi pýedstavitel US zdŘdil svou povŘstnou aroganci a uçtŘpaźnost se ho zapomnŘla zeptat moder torka "Sedmiźky" Jitka Obzinov , pro zmŘnu běval  snaha běval‚ho mˇstopýedsedy vl dy a źlena éV KS¬ ( a tak‚ nŘjakou dobu běval‚ho ministra vnitra ) soudruha Obziny.

         Nelze pýehl‚dnout ani jinou zn mou tv ý z televiznˇch obrazovek, toti§ Michala Prokopa, pýed Listopadem rockov‚ho zpŘv ka, po roce 1990 źlena ODA, n mŘstka ministra kultury, dnes moder tora televiznˇho poýadu "nic ve zlěm". I tento "bojovnˇk proti komunismu", jemu§ se za tuto udatnost kupodivu nikdy nic nestalo, r d kritizuje běvalě re§im. S oblibou si zve hvŘzdy z hereck‚ho, politick‚ho a medi lnˇho svŘta, jim§ d v  r…zn‚ ot zky "na tŘlo" - bohu§el nikdy " na duçi a mor lku". S mnohěmi se zn  osobnŘ jeçtŘ ze 70 . a 80. let, kdy tyto osobnosti Łźinkovaly v ZelenkovŘ ¬ST, jemu§ dŘlal n mŘstka Prokop…v tch n - Vladimˇr Diviç, jinak t‚§ plukovnˇk StB...

 

         "Stojˇ za to, zalistovat nŘkdy i ve zd nlivŘ nepolitickěch tiskovin ch, napýˇklad v §ensk‚m mŘsˇźnˇku Woman, v jeho§ loĺsk‚m 5. źˇsle se objevil jinak ban lnˇ rozhovor s dalçˇmi "disidentem", baviźem Martinem Dejdarem. UmŘlec, jen§ vstoupil do naçˇ kultury jeçtŘ v 80. letech, v nŘm - jistŘ nerad - prozradil sv…j pozoruhodně k drově p…vod. Otec byl n moýnˇkem na źs. z moýsk‚ lodi a "bolçevik mne s matkou za nˇm pustil a§ koncem 70. let, " vylˇźil Dejdar sv‚ "Łtrapy". A dodal, §e se pak s matkou plavili p r tědn… na otcovŘ lodi z Jihoafrick‚ republiky do jihověchodnˇ Asie a §e leccos atraktivnˇho shl‚dli. Dejdar, jeden z propag tor… ODS (viz. jeho Łźinkov nˇ na pýedvolebnˇm mˇtinku na StaromŘstsk‚m n mŘstˇ v Praze v źervnu 1998 po boku Klause, Tlust‚ho, Zednˇźka, Ros ka) jeçtŘ prokecl, §e jeho (nevyhnutelnŘ est‚b ky provŘýeně) tatˇźek smŘl v 80. letech p…sobit i v źs. zahraniźnˇ slu§bŘ v Jihověchodnˇ Asii.

 

         Ned vn  věmŘna ve funkci gener lnˇho ýeditele źesk‚ Łźasti pro SvŘtovou věstavu v Hannoveru, kde běval‚ho ýeditele ¬esk‚ho rozhlasu Vl. Je§ka nahradil jeho pýˇtel, běvalě studentskě v…dce V clav Bartuçka, umo§nila nov‚mu ç‚fovi na sebe upozornit pýˇmo st tnickěm věrokem. Pot‚ co Karel Gott, jinak evidovaně v seznamu StB jako jejˇ spolupracovnˇk, z vŘrem loĺsk‚ho roku uva§oval o zruçenˇ sv‚ho vystoupenˇ v Hannoveru v reakci na slovnˇ Łtok jist‚ho publicisty, nasadil Bartuçka, Łdajně antikomunista, veçker‚ Łsilˇ, aby Mistra pýesvŘdźil o zmŘnŘ stanoviska. Argumentoval jinak nespornou Gottovou popularitou mezi nŘmeckěmi fanouçky, zýejmŘ neznalěmi Mistrovu minulost, i tˇm, §e ohlas na Gottovu neŁźast vynesl ¬esku z d a r m a

na Z padŘ obrovskou reklamu, kterou bychom jinak museli platit miliony. Pozoruhodn  mor lka naçich stateźněch studentskěch v…dc… z listopadu 1989, kteýˇ sice pýed vˇce ne§ deseti lety protestovali proti komunismu (kdy§ u§ byl stejnŘ na kolenou), ale na druh‚ stranŘ jim jeden ze signat ý… Anticharty a symbol… kolaborace s Hus kem a Jakeçem v…bec nevadˇ. ¦e by se zde nechtŘnŘ projevilo i çpatn‚ svŘdomˇ retroaktivnŘ rychlokvaçeněch disident… kv…li vlastnˇ minulosti, kdy se dˇky loajalitŘ svěch rodiź… i sv‚ vlastnˇ poplatnosti a mor lnˇ pýizp…sobivosti dostali v 80. letech na vysok‚ çkoly?

 

- Moc mne dojalo stanovisko nŘkterěch mluvźˇch vl dy a dalçˇch institucˇ vźetnŘ novin ý…, podle nich§ prě nenˇ Łźeln‚ zav‚st vize pro obźany balk nskěch a postsovŘtskěch zemˇ, dov §ejˇcˇch k n m ve velk‚m kriminalitu, neboś mafie si prě viza v§dycky nŘjak opatýˇ. M  tomu n ç obźan, ohro§ovaně st le drzejçˇ a brut lnŘjçˇ zloźinnostˇ, rozumŘt tak, §e n ç st t m  na naçich konzul tech Łplatn‚ Łýednˇky, kteýˇ za patýiźně obulus udŘlˇ podezýelěm §ivl…m vizum?

 

                              Jan PRAVDA