Na
základě telefonického rozhovoru ze dne 1.2.2000 zasílám svůj příspěvek do NN.
Uvítal jsem znovuvydání NN. Jiľ první číslo uvedlo do
ąirąího povědomí Analýzu 17. listopadu od ing. Dolejąího. Tento jiľ skoro
zapomenutý dokument obsahuje několik závaľných konstatování, které i dnes s
odstupem deseti let ukazují v plné nahotě problémy "Czech made".
Ponechám stranou politickou i společenskou likvidaci autora i muľe, kterému
dělal poradce (dr. Sachera). Pouze připomenu, ľe tuto politickou likvidaci
prováděli konfidenti StB z KPV a komunistická zběř z 50 let z Charty 77,
respektive její reformně komunistické části (dr. Lis atd.).
Jedním se závaľných konstatování je konstatování, ľe
hlavní krizí v ČSFR je krize morální a vąechny ostatní krize od ní jsou
odvozeny. V následujících řádcích by se chtěl zabývat třemi okruhy témat, které
jsou následkem této mravní krize.
l)
Rozrůstající se byrokracie, kromě její arogance vůči řadovému občanu, značné
zkorumpovatelnosti, myąlenkové i věcné impotence není nahodilým jevem, nýbrľ
programovou záleľitostí. P r o č ?
Ona se stává v době zvyąující se nezaměstnanosti,
nevyplácení mezd a daląích negativ spojených s trhem práce uľitečným
zabezpečovacím ústavem pro přesně stanovený okruh lidí (13-14 platů, prům. hr.
plat 11 000-12 000 Kč, stravenky, oąatné a daląí tzv. sociální programy). Tento
okruh lze definovat jako rodinné přísluąníky, známé či potomky současného či
ekonomického establismentu bez ohledu na politickou přísluąnost. Bylo by
opravdu zajímavé zjistit na základě sociologických studií, kolik zaměstnanců
místních , obvodních (okresních) či městských úřadů, úřadů práce či FU, či tzv.
ministerských dekoncentrátů je tvořeno manľelkami, dětmi či jinak příbuznými
osobami starostů, sekčních ředitelů či ekonomických lokálních mocipánů.
Ponechávám stranou, nakolik je těmto v pracovní době
umoľného se sebevzdělávat v jazycích, práci na PC apod., aby v několika
následujících letech tyto místa opustili a etablovali se buď ve vrcholných
státních či veřejných orgánech nebo vystudováni na luxusních místech v soukromé
sféře. Tento zdánlivě okrajový jev v sobě obsahuje jiľ dnes propojení
ekonomické a politické moci s prvkem pokrevních vztahů. Za tento jev se obecně
nazývá mafianizací veřejného ľivota je snad jasné i těm řekněme nechápavým...
2)
V tomto odstavci se chci zabývat současnou úlohou presidenta Havla a jeho
vlivem na úroveň veřejných i soukromých mravů ve společnosti.
a) Je opravdu zajímavé, ľe pokud byla ľivá opravdu
první dáma státu paní Olga Havlová, malokteré periodikum jí takto nazývalo.
Příchodem ľeny, o které platí přísloví, ľe hovězí nepatří na zámek, ale do
chlíva, je tato i přes vąechny soukromé i politické poklesky takto automaticky
nazývána! Je to opravdu jen náhoda či shoda náhod?
b)
Mediální vystoupení vedoucí právní sekce KPR dr. Chalupové při obhajobě udělení
individuelní milosti osobě, která v opilosti zabila mladého člověka automobilem
a toto vystoupení kromě masové nevole občanů vyvolalo s přihlédnutím k jeho
politicko-právním zdůvodnění, zda upřednostňování ideologické a etnické
přísluąnosti nad odbornými kvalitami u nejbliľąích spolupracovníků p. Havla
nejsou záměrem? ®e tyto momenty silně demoralizují silně společnost, o tom
nemůľe být sporu. Ponechávám zatím bez komentáře programové udělování amnestií
lidem hanobící český národ či pouľívání institutu amnestie jako odplaty proti
svým politickým odpůrcům místo podání relevantní ľaloby na ochranu osobnosti.
Této ľaloby se pouľije pouze v záchvatu silné jeąitnosti proti autorům
kontraverzní reklamy na boty!
c)
Je opravdu náhoda, a ľe dva dvorní advokáti. P. Havla z období totality pp. dr.
Danisz a dr. Lľičař byli agenty StB?
d)
Je opravdu nutné, aby velitel Hradní stráľe se v bulvárním tisku ukazoval se
ľenou, která se netají svými lezbickými sklony?
e)
V posledních 3 letech jsem vedl spoustu rozhovorů s lidmi různého ideového či
stavovského profilu na téma veřejné dění. Jedním ze segmentů těchto debat bylo
téma Hrad a p. Havel. Dospěl jsem pro mne ke hrůznému zjiątění, Bývalí
komunisté včetně těch co byli sluľebně zařazeni u StB se vyjádřili větąinou v
tom smyslu, ľe p. Havel je ten muľ, kterého ČR přímo potřebuje. Naproti tomu,
nejméně ve dvou případech při rozhovoru se syny politických vězňů z 50. let
tito označili hlavu státu za "krále ąpínu". ®e ono i přes masivní
mediální podporu ve prospěch p. Havla nebude vąe v pořádku nasvědčují dvě na
sobě odvislé skutečnosti, které vznikly na základě mediální prezentace. Jan
Pelc, signatář Ch-77, vyątvaný z republiky v rámci akce StB Asanace do exilu,
blízký spolupracovník P. Tigrida v Paříľi, označil nepřímo p. Havla za lháře,
který musí vědět, ľe tzv. sametová revoluce byla předáním moci řízeným vyąąí
politickou a ľe celá tato akce byla předem připravena. Sestra legendárních
bratrů Maąínů zaąla jeątě dále, cituji..."myslím, ľe za normalizace se
Havel choval příkladně (opravdu? pozn. autora), svou presidentskou karieru
postavil na faleąné humanitě, hodně velkých slov, a málo činů...." I tak
rezervovaný člověk, jako je katolický básník Kalista (téľ vězněn v 50. letech)
bezradně konstatuje, ľe pro změny v roce 1989 bylo osoby Havla nutno a ľe kdyby
tento neexistoval, ľe by ho bylo nutno snad vymyslet! Dále non comment!
V tomto odstavci chtěl autor pouze upozornit na
skutečnosti, které při podrobnějąím studiu tvoří logický celek, který ukazuje
presidenta republiky v jiném světle neľ oficielní propaganda.
3)
Daląím okruhem je nástin anatomie regionálních establismentů, jejich praktiky a
spojenci.
Lze
říci, ľe současný politický establisment v regionu kde ľiji je z hlediska
sociologického zajímavou komunitou. Co je pro něho charakteristické?
a)
nomenklaturní kádrová politika (pouľívám schválně kádrová)
b)
nemilosrdná msta proti kaľdému, kdo není ochoten s nimi koexistovat
c) farizejství
d)
obětování vąeho, co překáľí v nové karieře včetně vlastních manľelstvích
e)
kompilace tzv. silného jádra a suity (kamarily) nohsledů, která je ze značné
části tvořena bývalými komunisty či jinak postiľenými jedinci
Je opravdu neuvěřitelné, ľe tito lidé jsou schopni
vynáąet ideologické soudy při aktech msty, které mají dikci prověrkových komisí
z počátku 70. let a jeątě se pod to podepsat.
Člověk ľasne, jak ostentativně se vyjadřují na adresu
komunismu a přitom jedním dechem jsou ochotni s bývalými komunisty být jedna
ruka a vzájemně si ekonomicky vyhovět. Ani zřejmě pochopili, ľe peníze a bývalí
komunisté mají jedno společné - oni jsou velice ąpatnými pány, ale dobrými
sluhy!
Je
opravdu náhodné, ľe místní, obvodní a městský předák jisté politické strany - i
své rodiny pro novou karieru? Nebo rodiny opětovaly tyto uvedené?
Autor
je mikroregionálním politikem , člen Místního zastupitelstva
Dolní Měcholupy, Praha 10 za
CSNS
Jaroslav Vrána
ul. Nad vokolky č. 268/17
Dolní Měcholupy
109 00 Praha 10
tel. 02/702113