Mençˇ ze dvou zel?

 

         K naps nˇ t‚to Łvahy mne vedla ot zka, proź je st le nacismus pokl d n za vŘtçˇ zlo ne§ komunismus. S touto ot zkou souvisˇ dalçˇ ot zka, proź Z padoevropany, Ameriźany vźetnŘ źeskěch obźan… zajˇmajˇ mnohem m‚nŘ sovŘtsk‚ zloźiny ne§ jejich nacistick‚ ekvivalenty. Dýˇve, ne§ se pokusˇm na tyto ot zky zodpovŘdŘt, je týeba si pýipomenout nŘkter  d…le§it  fakta o zr…dněch źinech hlavnˇch pýedstavitel… tŘchto re§im….

 

Stalin a Hitler

 

         JeçtŘ mnoho Z padoevropan… a Ameriźan… netuçˇ, §e Stalin vyvra§dil pýi masověch vra§d ch a v koncentraźnˇch t borech nejm‚nŘ dvakr t tolik lidˇ co Hitler. Zatˇmco Hitler se za sv…j źas stihl pokusit " o jednu genocidu", Stalin zaýˇdil nejen katyĺskě masakr, něbr§ tak‚ źistky v Rusku, umŘle vyvolaně hladomor na UkrajinŘ, zavra§dŘnˇ ka§d‚ho des t‚ho obźana Pobaltˇ, popravu vŘtçiny intelektu l…, kteýˇ §ili v SovŘtsk‚m svazu, t‚mŘý Łpln‚ vyhlazenˇ Krymskěch Tatar…, systematicky zlikvidoval selskě stav , kter‚mu padlo za obŘś 20 mili˘n… lidˇ.

 

         Stalinovy zloźiny se nedŘly na § dněch odlehlěch mˇstech (jako napý. genocida v Kambod§e) ani v nŘjak‚ d vn‚ minulosti. Doch zelo k nim v t‚m§e desetiletˇ jako k holocaustu, nŘkdy dokonce v tě§ polskěch źi ukrajinskěch mŘstech a vesnicˇch. Avçak t‚mŘý nikdo v z padnˇch zemˇch źi v ¬esk‚ republice tyto zloźiny nepova§uje za zlo tak niternŘ, jak jsou obecnŘ pro§ˇv ny zloźiny Hitlerovy.

 

         Potýeba se zamyslet

 

         Je týeba se zamyslet nad skuteźnostˇ, proź napýˇklad turist‚ ve stýednˇ EvropŘ, kter‚ by çokovala myçlenka, §e by si mŘli kupit nacistick‚ suveněry, pova§ujˇ za z bavn‚ si zakoupit źepice nebo opasky z věstroje Stalinovy arm dy. Musˇm se tak‚ pozastavit nad tˇm, proź slovo kolaborant, kter‚ se bاnŘ pou§ˇv  pro oznaźenˇ protektor tnˇch ministr… jako byli Emanuel Moravec, Jaroslav Krejźˇ źi ve Francii pro oznaźenˇ vychistickěch v…dc… źi jiněch pronacistickěch re§im… v EvropŘ, neběv  t‚mŘý nikdy spojov no s věchodoevropskěmi komunisty, jako byli u n s Gustav Hus k, Vasil Bilak atd. źi v zahraniźˇ gener l Jeruzelski nebo J nos K d r. Pokud jde o hollywodsk‚ filmy źi popul rnˇ rom ny, neexistuje o komunistick‚ genocidŘ ani jedině, nebo alespoĺ ani jedině opravdu zn mě. Studen  v lka pýivedla na svŘt Jamese Bonda a çpion §nˇ rom ny, karikatury Rus…, jak‚ se objevily v rambovskěch filmech, ale nic, co by se kvalitou aspoĺ trochu blˇ§ilo Schindlerovu seznamu. JeçtŘ pýed nŘkolika lety byl historik Robert Conquest, bez jeho§ b d nˇ by Britov‚ nevŘdŘli t‚mŘý nic o sovŘtskěch źistk ch ani o ukrajinsk‚m hladomoru, źasto pokl d n za paranoidnˇho panik ýe, proto§e tvrdil,§e Stalin zavra§dil mili˘ny lidˇ. V§dyś vŘtçina britskěch historickěch knih mluvila o stovk ch.

 

 

         VysvŘtlenˇ

 

         Jednou ź stˇ vysvŘtlenˇ je uplynulě źas, mnoh‚ vçak zavinil osud tŘch, kdo pýe§ili. Zatˇmco st t Izrael a mnoh‚ jin‚ st ty okupovan‚ nacisty mohly Hitlerověm obŘtem postavit pam tnˇky a muzea, ¬eçi, Pol ci, n rody Baltu, Ukrajinci z…stali pod sovŘtskou nadvl dou dalçˇch pades t let, nemohli promluvit, nemohli odjet do Ameriky źi Brit nie, nemohli ps t knihy ani toźit filmy. Věznamněm d…vodem vysvŘtlenˇ m…§e bět tak‚ skuteźnost, §e se komunistick‚ re§imy tak‚ źasem "zlepçovaly", jako by se to źasem patrnŘ stalo i s re§imem nacistickěm. Napýˇklad ten, kdo v osmdes těch letech navçtˇvil Prahu, Budapeçś, Varçavu źi Berlˇn, nenaçel tam t‚mŘý nic, co by se podobalo teroru let pades těch. Napýˇklad toto faleçn‚ zd nˇ mohlo v‚st zahraniźnˇ turisty ze z padnˇ Evropy źi Ameriky k pocitu, §e nacistickě re§im byl mnohem horçˇ ne§ komunistickě.

 

         Podle m‚ho n zoru m…§e bět dalçˇm vysvŘtlenˇm i to, §e NŘmci byli v§dy pova§ov ni za civilizovan‚ Evropany, za souź st lidsk‚ rasy, a tˇm vˇc jejich zloźiny çokovaly. Něbr§ Rusy ve skuteźnosti za Evropany nikdo nepokl dal a nepokl d . Z toho plyne, §e to co dŘlajˇ Rusov‚ vlastnŘ nenˇ nic nov‚ho źi pýekvapiv‚ho, tak§e si toho sotva nŘkdo vçimne. Je tak‚ pravda, §e zatˇmco Hitler zaŁtoźil na Pol ky, Francouze a dalçˇ n rody, Stalin byl nespr vnŘ vnˇm n jako nŘkdo, kdo terorem postihuje pouze sv‚ vlastnˇ lidi, a proto z tŘchto d…vod… se zd l jaksi m‚nŘ çpatně.

 

         Na povaze nacistickěch zloźin… zajist‚ je a v§dy bude cosi zvr cen‚ho. Oproti tomu n hodn  krutost Rus… , opilěch vodkou, jejich§ obŘti zmrzly, nebo zemýely hlady, nebo nŘkdy naprostou n hodou pýe§ily, se zd  bět mnoha lidem takýka pýijateln  ve srovn nˇ s plynověmi komorami, peźlivěm vedenˇm Łźetnˇch knih, trh nˇm zlatěch zub… a věrobou mědla. Je tak‚ pravda, §e cˇl nacist… byl historicky "jedineźně": Likvidace ¦id… - jako lidˇ i jako rasy - byla prostŘ masovou vra§dou a niźˇm jiněm. Vyvra§Ôov nˇ ukrajinskěch kulak… nebo politickěch pýedstavitel… Pobaltˇ se prov dŘlo ve jm‚nu revoluce a proletari tu a bylo jasnou souź stˇ mocensk‚ konsolidace re§imu. M…§eme se vçak t zat, ani§ bychom pochybovali o jedineźnosti nacistickěch zloźin…, zda je takově rozdˇl v tom, kdo byly obŘti, a tak‚ zda toto vysvŘtlenˇ nepýijali naçi źi zahraniźnˇ intelektu lov‚ pýˇliç snadno. Zloźiny prov dŘn‚ ve jm‚nu bolçevick‚ revoluce a hl s nˇ týˇdnˇho boje jsou bohu§el jeçtŘ dnes pro mnoho lidˇ jaksi pýijatelnŘjçˇ. Je velice zar §ejˇcˇ, §e i dnes v z padoevropskěch zemˇch vźetnŘ ¬esk‚ republiky existujˇ uznan‚ (nezak zan‚) politick‚ strany, kter‚ tvrdˇ, §e sovŘtsk‚ zloźiny lze omluvit, ponŘvad§ byly p ch ny "v z jmu vŘci".

 

         Avçak asi hlavnˇm a nejd…le§itŘjçˇm vysvŘtlenˇm proź lid‚ v Americe a v z padnˇ EvropŘ vźetnŘ ¬esk‚ republiky majˇ pocit , §e nacist‚ byli horçˇ ne§ sovŘtçtˇ komunist‚, je z velk‚ ź sti d…sledkem druh‚ svŘtov‚ v lky. BŘhem v lky s NŘmeckem se pova§ovalo za vhodn‚ pýisuzovat hrdinsk‚ ctnosti komukoli, kdo bojoval proti nacist…m a z roveĺ potlaźovat jak‚koliv zmˇnky o jeho zloźinech. Je tedy velice obtˇ§n‚ pýipustit n zor, §e se z padnˇ Evropa vźetnŘ Spojeněch st t… americkěch ubr nili jednomu genocidnˇmu zloźinci s pomocˇ jin‚ho, proto§e by toto tvrzenˇ podkopalo mor lnˇ opodstatnŘnˇ cel‚ho v leźn‚ho Łsilˇ. Pýipustit,§e spojeneźtˇ voj ci çli do v lky, aby zachr nili Polsko pýed brut lnˇ nacistickou okupacˇ, a po ukonźenˇ v lky tot‚§ Polsko nechali Spojenci brut lnˇ stalinistick‚ okupaci, znamen  pýipustit, §e Spojenci pýinejmençˇm v jednom ze svěch cˇl… selhali. Mˇsto, aby se na Stalina vzpomˇnalo jako na straçliv‚ho dikt tora, pýetrv v  v lidech spˇçe hýejivě odlesk propagandy, kterě ho ukazuje jako pýˇtele, jako osvoboditele. Z tŘchto d…vod… je st le jeçtŘ pro mnoho lidˇ velice obtˇ§n‚ si pýipustit, §e vlastnŘ jedna diktatura v podobŘ nacion lnˇho socialismu byla vystýˇd na druhou v podobŘ internacion lnˇho socialismu.

 

Z vŘr

 

         Z vŘrem bych chtŘl ýˇci, §e pýes vçechny d…kazy a tvrzenˇ z…st v  faktem, §e dnes jednoduçe lid‚ nepociśujˇ takovou hr…zu z ruskěch komunist… a jejich věchodoevropskěch spolupracovnˇk… jako z nŘmeckěch nacist… a nikdy ji s nejvŘtçˇ pravdŘpodobnostˇ pociśovat nebudou. Obecn  pamŘś nikdy nebude Stalina pýijˇmat stejnŘ jako Hitlera, obecn‚ povŘdomˇ nezachov  jejich obraz toto§ně. A pr vŘ tak, jako vzpomˇnky zabarvujˇ vnˇm nˇ modernˇho NŘmecka, bude nedostatek pamŘti zabarvovat vnˇm nˇ modernˇho Ruska. A j  se t §i, nenˇ to çkoda?

 

                             Stanislav ćśastně