Podílnictví v listinné podobě
Analýza / Jaromír Morávek
Kdo hovořil o revoluci, provádí
nyní kontrarevoluci, cestou plíživé normalizace.
Začnou-li psát zootechnici zákony a
jejich novely, nutit právníky pro ně hlasovat, nemusí to dopadnout v parlamentě špatně, ale se
společností to skončí hrozně. Poslední
údržbou socialismu v Čechách je zvyšovat daně schopným a majetným, odpustit
dluhy neschopným, privatizátorům,
tunelářům, správcům a rádobypodnikatelům, přerozdělovat státní peníze nejhorším
podnikatelům, aby byly na nejvyšší míru omezeny atributy svobodného a volného trhu.
Nabídka a poptávka by se opět stala věcí
řízenou. A
konkurence? Aby přestala existovat! Hádej, kdo to je?
Vůbec jim nevadí, že příslušný
zákon o cenných papírech v platném
znění obsahuje již v ust.§1 odst.1) druhy cenných papírů, vždy s odkazem
na zákon, kterým je příslušný druh cenného papíru upraven. Ve výčtu cenných
papírů v tomto zákoně nejsou majetkové
listy vůbec uvedeny. Podle ust.§1 odst.1 písm. e) zák.č. 591/1992 Sb. v platném
znění by se tedy mohlo jednat o „jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny
zvláštními zákony“. Ve výčtu cenných papírů podle tohoto ustanovení však
nejsou „majetkové listy“ uvedeny také.
Návrh Palasovy novely však „majetkové listy“ za cenné papíry
neprohlašuje, nijak je ani nedefinuje. Sama vláda přišla na to, že z předloženého
návrhu „ není vždy jednoznačně zřejmé jakou povahu by měl majetkový list mít
v tom smyslu, zda má jít o dluhopis nebo
o cenný papír typu akcie.“
Ani vládě samé tedy není jasné co to je cenný papír a jaká je
podstata dluhopisu a akcie a kam by tedy vymyšlený „majetkový list“ měl patřit. Tato skutečnost již sama o sobě
dokladuje více než výmluvně, jaký zmatek a problémy by mohly nastat, kdyby
parlamentní hlasatelé novely zákona o
transformaci družstev pomocí spřízněných
hlasovačů uspěli.
Co ještě není „majetkový list“?
Dluhopisy jsou upraveny zvláštním
zákonem č. 530/1990 Sb. v platném znění, kde hned v prvním paragrafu jsou
definovány jako cenný papír, s nímž je spojeno právo jeho majitele
požadovat splacení dlužné částky
v jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z dluhopisů k určitému
konkrétnímu datu tam stanovenému a povinnost emitenta ( vystavovatele ) tyto závazky
splnit. Podle této definice zjevně „majetkový
list“ dluhopisem není. Navíc musím pominout absenci podstatných náležitostí
dluhopisu a jeho znění, oprávněnost je vydávat jen za povolení Ministerstva financí
s předchozím souhlasem ČNB, schopnost emitenta zabezpečit jeho návratnost a
její věcné zajištění, způsob a termíny vyplácení výnosů, povinnost splacení
dluhopisů ke stanovenému termínu a pod.
Vládu však namísto Palase také napadlo, že by „majetková list“
mohl být cenným papírem typu akcie.
Takovýto nápad však každý soudný člověk již odmítá komentovat vůbec. Akcie,jak je snad všem občanům, kromě vlády,
známo, je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka
podílet se podle obchodního zákoníku a stanov na řízení akciové společnosti a na jejím zisku a likvidačním
zůstatku.
Předcházela akciová družstva.
Akciová společnost je takovou
společností, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. U družstva však
základní jmění tvoří souhrn všech členských vkladů, k jejichž splacení se
zavázali členové družstva. Členství však podle zákona nevzniká před splacením
členského vkladu. Družstvo tedy nemůže vydávat akcie a ani žádné jiné „ cenné papíry typu akcie“. Na rozdíl od akciové
společnosti nemůže družstvo vydávat ani vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy na
zvýšení základního jmění. „Majetkový list“ tedy není a nemůže být žádným
cenným papírem. Žádný cenný papír je
tedy bezcenný papír a tak by se nabízela otázka , zda bezcenný papír by nebylo
dobré uzákonit, právě pro tolik žádoucí potřebu bezcenných podílových listů.
Muselo by se také uzákonit, že krytí bezcenných papírů je zajištěno majetkem
jejich držitelů, nikoli emitenta, přestože to tak stejně je. Odtud vyplývá, že
majitel majetkového listu by ztratil vše a proto nezískal vůbec nic.
Co jsou majetkové podíly
z transformace?
Účelem zákona o transformaci družstev
bylo odstranění jejich postátnění a socializace. Nešlo však jen o méně početná
družstva zemědělská, ale o všechna družstva výrobní, spotřební, stavební
bytová družstva a lidová bytová družstva. Obecná ustanovení transformačního
zákona v rozsahu od ust.§ 1 do §13 cit. zákona platí pro všechna družstva.
Navržená Palasova socializační novela se však týká všech typů družstev. Družstva měla být podle
zákona ve stanovené lhůtě převedena na podnikatelskou bázi, samostatné hospodaření
s hlavním důrazem na vlastnictví, tolik důležitým v ekonomice tržního hospodářství. Transformační
zákon založil nárok oprávněných osob vůči družstvu na v y
d á n í majetkového podílu za
podmínek tam stanovených. Splatnost
pohledávek za majetkovým podílem buď již nastala podle ust. § 13 odst.2) zákona
nebo nastane po 7 letech, prakticky od 1. února r.2000. Předloženou novelou socialistů
by tyto pohledávky zanikly. Bezcenné „registry oprávněných osob“,
které stanovovaly oprávněným osobám výši jejich nároků by se přeměnily na jiný
bezcenný podílový list a povinnost družstva v y
d a t oprávněné osobě majetkový
podíl by byla nahrazena povinností v y p o ř á d a t majetkový podíl vydáním majetkových listů,
jak je shora uvedeno bezcenných papírů.
Proč jsou podílové listy ve své
podstatě naprosto bezcenné?
Navrženou novelou se nestávají
podílové listy cennými papíry také
proto, neboť s nimi není spojeno právo jejich majitele požadovat splacení dlužné
částky k určitému, pevně stanovenému datu ani právo majitele požadovat
vyplacení pevně stanovených výnosů z majetkových listů v určených
termínech, které by uhradily ztrátu spojenou s prodlením se splacením dlužného
majetkového podílu. Chlácholení oprávněných osob tím, že jako majitelé
podílových listů budou mět právo účasti na členské schůzi družstva, nebo i jiného
nejvyššího orgánu družstva-emitenta vůbec nic neříká, protože majitel podílového
listu nemá ve družstvu žádná práva ve spojitosti s příslušnými
ustanoveními obchodního zákoníku a stanovami družstva. Právo na informace nemá žádný
vliv na hospodaření a rozhodování ve družstvu a je zcela bezzubé. Nemůže nikdy
způsobit, že by majitel podílového listu měl právo na podíl ze zisku emitenta a na
likvidačním zůstatku pro případ likvidace družstva. Tyto rozpory vůbec novela
neřeší a obávám se zcela oprávněně, že ani vůbec
řešit nejdou. Vždyť to budou jenom členové družstev, která emitovala majetkové
listy, kteří budou moci na členské schůzi svými hlasy prosazovat svá práva na
úkor práv majitelů podílových listů a to plně v souladu se svými stanovami a
v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. O použití a
rozdělení zisku, který se má rozdělit mezi členy rozhoduje jen a jen členská schůze
( § 239 odst.4) lit.d) obch. zákoníku). Obdobně je přesně upraveno na čem se usnáší
členská schůze při projednání roční účetní uzávěrky, jde-li o určení jak se
má zisk rozdělit mezi členy.
Podíl na likvidačnímu zůstatku v případě
likvidace emitenta nemůže podle mého názoru vůbec majitelům majetkových listů
vzniknout, neboť nejsou ani členy , ale ani opravdovými věřiteli družstva! Pohledávky
věřitelů uspokojuje likvidátor v průběhu likvidace a likvidačním zůstatkem
je pak to, co zůstane z majetku společnosti po uspokojení věřitelů.Likvidační
zůstatek se v obchodní společnosti - družstvu rozděluje mezi její společníky-členy.
Na podíl na likvidačním zůstatku má společník či člen družstva právní nárok
Nakonec, kdo je družstvo?
Zákonné vymezení je dáno u nás
obchodním zákoníkem a v zásadě odpovídá pojmovému vymezení družstva v dokumentech
Mezinárodního družstevního svazu v Ženevě, schváleného na jeho sjezdu
v září 1995 takto : „Družstvo je dobrovolným autonomním sdružením osob za
účelem uspokojování jejich společných hospodářských, sociálních a kulturních potřeb a cílů pomocí demokraticky řízeného
podniku ve společném vlastnictví“.
Návrh socialistů, aby podle navržené novely ( ust.§ 13 c) byla přiznána
majiteli podílového listu tato práva: -právo účastnit se jednání členské schůze
a vyjadřovat se k projednávanému
programu,
-právo
na informace o výsledcích hospodaření družstva,
-
právo podílet se na zisku družstva,
-právo
na podíl na likvidačním zůstatku,
jsou v přímém rozporu s příslušnými
ustanoveními obchodního zákoníku a nepochybně i se stanovami jednotlivých družstev,
narušují autonomii družstva a členská práva a ne naposledy i mezinárodní konvence.
Podobné stanovy má většina družstev dodnes.
Závěrem.
Za současného vývoje v zemědělském
družstevnictví, kdy se majetková podstata družstev přeměňuje na akcie byť
jakoukoli nezákonnou nebo nezakázanou cestou, se jeví vládní nejistoty v oblasti
cenných papírů jako nechtěné prozrazení, že veškeré postupy jsou a byly
naplánovány již od Slušovic, a že jednou akcie držené družstvy jako zakladateli
dceřiných akciových společností skoupí zpracovatelské a obchodní společnosti ,
jejichž vazaly se pak přeživší a skutečně soukromí zemědělci stanou.V době
zrodu této analýzy však zrála víra, že 1.12.1999 bude Ústavním soudem ČR v Brně
tato nehorázná bolševická zvrhlost zastavena.
V Branišovicích 3.3. a 1.12..1999
Jaromír Morávek, farmconsulting@oknet.cz
r.č. 481122/081
671 77 Branišovice 101