Lidové noviny uveřejnily 6. května 2000 kritickou úvahu Josefa Zielence o privatizační politice současné české vlády i s fotografií autora. Veřejnosti se tak opět připomněl politik, který byl významným členem Klausovy vlády a ještě poměrně nedávno měl obrovský vliv v ODS, čili měl by nést svůj díl odpovědnosti za vše dobré i zlé, co za sebou zanechala éra koalice, vedené ODS. Zdá se, že zmíněný článek je předznamenáním autorova pokusu o come back do velké politiky, kterým by měla být jeho kandidatura do senátu pod praporem čtyřkoalice.

Se Zielencovým názorem nemá smysl polemizovat. Je jedním z možných pohledů na dané téma a nepostrádá logiku. Je konzervativním pohledem opatrného politika, který radí ke skromnosti a šetrnosti v hospodářské politice. Má pravdu v tom, že použití prostředků, získaných prodejem státního majetku, k úhradě závazků státu, nikomu a ničemu neuškodí a v každém případě bude mít určitý pozitivní efekt. Výsledek takového přístupu by nebyl nijak oslnivý, ale je jistý. Připustíme-li však, že naší určující zátěží není zadluženost státu, ale velmi nízká výkonnost naší národní ekonomiky, pak se nám bude zdát na první pohled sympatičtějším vládní záměr spotřebovat získaný kapitál k podpoře ekonomického růstu. Jistota pozitivního účinku vládní hospodářské politiky je však proti Zielencovu přístupu nižší. Ve hře je totiž mnoho činitelů, nezávislých na vůli vlády, které budou ovlivňovat účinnost využití vstupů. Josef Zieleniec nás nabádá k setrvání v počestné chudobě. Naproti tomu sociální demokraté nás vedou k poněkud hazardní hře: sázka na zrychlení ekonomického růstu může stejně tak dobře vyjít jako nevyjít. Vyjde-li, zatížení závazky z minulosti, které je Zielencovou noční můrou, se stane méně významným až podružným problémem. Avšak v případě, že by se při realizaci vládních záměrů cokoli nezdařilo a sázka nevyšla, bychom se naopak propadli do propasti nesmírných hospodářských potíží, předpovídaných sýčkujícím Zielencem. Teprve dějiny ukáží, komu v tomto sporu Štěstěna přála.

Věc má ještě další stránku. Lze vytýkat vládě to či ono, nebo mít nechuť k některým sociálně-demokratickým politikům, ale nelze nevidět, že není jediná zátěž, kterou naše země v současnosti trpí, která by neměla kořeny v minulosti. Sociální demokraté se dopouštějí mnoha chyb, ale bohužel příležitost k nim jim nejvíce poskytuje řešení kvadratury kruhu, kterým je bezbolestné překonávání dědictví po předchůdcích. Ponecháme-li stranou jevy, které jsou daní za neblahé panování komunistů, je zde také spousta problémů, vzniklých až v polistopadovém období. Například nic nebránilo předchozím vládám rozprodat státní podíly v privatizovaných firmách a moudře naložit se získanými finančními prostředky podle Zielencových rad.

Josef Zieleniec se tváří, jako by dějiny zla v této zemi začínaly od příchodu Miloše Zemana do Strakovy akademie. O tom, co se zde dělo dříve, jak se pokládaly základy nejen k současnému hlubokému hospodářskému propadu země, ale i k právní džungli, kořistnictví různých zájmových seskupení, rozkvětu organizovaného zločinu a mravnímu marasmu, nechce nic vědět. O svém osobním podílu na odpovědnosti za omyly politiky ODS vůbec nic netuší. A spoléhá na to, že jsme národ prosťáčků bez paměti, kterým jeho dočasná nepřítomnost na politickém nebi dovolí uvítat ho jako novou hvězdu, sloužící jako orientační bod na cestě ke světlým zítřkům.

Martin Stín,
e-mail: Martin.Stin@seznam.cz
nezávislý publicista
Praha 10
MF Dnes 19.5.,
LN komentář 20.5.2000