SPRAVEDLNOST

kontra ZÁKON

12 VEŘEJNÝCH OTÁZEK NA VEŘEJNÉHO ČINITELE
MINISTRA DNEŠNÍ SPRAVEDLNOSTI JUDr. OTAKARA MOTEJLA

 

Pan
JUDr. Otakar Motejl
Ministerstvo spravedlnosti
Praha
Praha 2. července 2000

Vážený pane ministře,
Dovoluji si obrátit Vaši pozornost k Necenzurovaným novinám a zejména k jejich 13. a 14. číslu. Důvody, proč tak činím, jsou především obecně politické. Postoje pana Petra Cibulky k naší politické realitě bych s velkou dávkou zjednodušení mohl charakterizovat jako fundamentalistické a mému naturelu je cizí každý fundamentalismus, bez ohledu na jeho barvu. Nicméně mnohé jeho názory sdílím a přes všechny výhrady si ho vážím. Oceňuji také jeho zlobivé dítě – Necenzurované noviny – které velmi rychle začínají nabývat charakter seriozního společenskokritického periodika, s jehož postoji lze občas nesouhlasit, nikoli však je nebrat na vědomí. Také čtenářská obec je sice nepříliš početná, ale vyskytuje se v ní velmi mnoho lidí, jejichž názory jsou veřejností respektovány. Mimo to N.N. vynášejí na světlo boží různé naše bolesti, které v ostatním, zdánlivě svobodném a nezávislém tisku nemají naději na zveřejnění. Navíc tam lze uveřejnit stanovisko, které jde redakci vyloženě “proti srsti” – a v tomto směru je demokratismus těchto novin zcela unikátní a příkladný.

K této výzvě mám i osobní důvod. V N.N. č. 13 vyšlo Cibulkovo starší interview s Vámi. Pokusil jsem se analyzovat rozpory Vašich stanovisek a učinil jsem tak článkem, který N.N. zveřejnily, i když se s jeho obsahem neztotožňují. Současně se na jejich stránkách rozpoutala diskuse, podnícená nesouhlasem s mými názory ,která se týká Vašeho resortu i Vás osobně.

Pro vysvětlení uvádím, že považuji vytváření nového právního vědomí naší společnosti, tvorbu spravedlivého právního řádu a účinně fungující justice za jeden z nejdůležitějších politických úkolů, který jsme na sebe vzali v r. 1989 a který jsme hanebně zanedbali. V minulých letech jsem byl nedobrovolně častým konzumentem služeb Vašeho resortu, ať již jako žalovaný, žalobce, svědek nebo zástupce žaloby. Chápu důvody, které vedly k formulování nezávislosti soudce v té podobě, kterou dnes známe. Dovedu pochopit i prameny právního pozitivismu a formalismu, které se v našem soudnictví zakořenily. Ale pocítil jsem na vlastní kůži, jak právě díky aplikaci zmíněných zásad je naše soudnictví nefunkční, nespravedlivé a vůči občanům povýšené až nepřátelské. Nezávislost soudů v její dnešní podobě je zdrojem četných docela triviálních nepořádků, které volají po trestu. V podstatě se ztotožňuji s názory na optimální podobu právního řádu a uspořádání justice, které zastávají různí autoři z okruhu N.N.

Nicméně si myslím, že je třeba se k cíli dostávat po etapách a v této chvíli bych považoval za velmi důležité, aby se uplatnila celá Vaše reforma. Tím bychom se dostali kousek dále a získali bychom lepší startovní pozici pro usilování o vzdálenější cíle. Proto jsem cítil potřebu komentovat zveřejněné interview, které vyšlo přibližně v období zamítnutí novely trestního řádu parlamentem.

Pokud se týče mého názoru na Vás jako osobu, který jsem v článku projevil, nemíním jej brát zpět. Názorově jsem mnohem bližší panu Cibulkovi než Vám a asi nevím o Vaší životní dráze úplně všecko špatné. Nicméně Vaše působení v resortu hodnotím na pozadí činnosti Vašich předchůdců a s přihlédnutím k politickému prostředí, v kterém působíte. Mimo to jsem toho názoru, že člověk, který ušel dlouhou životní dráhu a prokazatelně vždy používal hlavu k přemýšlení, má právo na to, aby mu společnost uznala, že se během života vyvíjel, mýlil se, měnil se, chyboval a učil se až dospěl do své dnešní podoby a bude v tom pokračovat tak dlouho, dokud mu to příroda dovolí. Hodnocení jeho životní dráhy nemůže proto – mimo některých extrémních případů – být odvozováno z jedné etapy a považováno za definitivní.

V těchto souvislostech se velmi přimlouvám, abyste nepohrdl Necenzurovanými novinami, jejich autory i čtenáři a zdvihl rukavici, hozenou Vám určenými zveřejněnými dvanácti otázkami. Některé jdou tvrdě na tělo, ale tak už to v politice bývá a Vy potřebujete velmi tvrdou a otevřenou politickou diskusi kolem svého resortu, abyste mohl dosáhnout svých cílů. Myslím si dokonce, že debata s N.N. na podkladě oněch dvanácti otázek by měla takový veřejný význam, že by zasloužila, aby ji přetiskly některé noviny s velkým nákladem. Spravedlnost je politikum, které se dotýká nás všech nejméně tolik jako vývoj cen piva.

 

Martin Stín,

nezávislý publicista,

Praha 10

Martinstin@hotmail.com