RODINNÉ PRÁVO: APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ
V KONKRÉTNÍCH SOUDNÍCH ROZHODNUTÍCH…
Zatímco po novelizaci rodinného práva organizace k ochraně práv dětí a rodičů nezaznamenaly v soudní oblasti rodinných sporů ani ve statistice téměř žádné zlepšení, si JUDr. Hana Nová nemůže novelu zákona o rodině č.91/98 (ZRo) vynachválit. Její článek stejnojmenný s naším (Zp.9/99), časopis Rodinné právo č.4/99 zařadil jako úvodní, což média činí, jde li o dobrý materiál. Zřejmě se stal nějaký omyl…. Bývalá prokurátorka JUDr. Hana Nová se totiž jen snaží zdůvodnit starou praxi, ideologickou podezdívkou, jak tomu bylo v minulém režimu u každého zákona. Ve svém bizantinistickém příspěvku Nová vytváří girlandy u staré cesty, a tak klame.
Známá komentátorka komunistických zákonů Nová píše, že na vniku novely se významnou měrou podílel Senát parlamentu ČR. Nevíme co Nová myslí termínem „významnou měrou“, avšak pokud jde o novelu ZRo, známe její historii. Jisté je, že svým návrhem vznikla na Ministerstvu spravedlnosti ČR, které jí ponechalo kompletní komunistickou filosofii a ještě rozšířilo vstupy státu. Pak byla ministerským osiřelým děckem . Nikdo se k ní dlouho nechtěl ani hlásit. Mezi projednané zákony parlamentem se novelizace ZRo ani nedostala a nakonec ji „vzala za svou skupina poslankyň“ (A.Roschová a M.Kolářová) Sněmovny. V tu dobu totiž předložily své návrhy ještě dva subjekty, mimo jiné i komunisté, a to se stejnou totální filosofií , ale ještě horším zněním. Nakonec tedy byla na sněmovních seminářích ve společném feministickém mlýně za nerozborné účasti KSČM (Z.Rujbrové) i ministerstva spravedlnosti (autorem předchozího ZRo Dr. Holubem), přemleta novela ODS, která po piplavé senátní kosmetice skutečně přínosné snad jen § 27 o střídavé péči obou rodičů, ke škodě dětí i celé rodiny, hlasováním Sněmovny bohužel, prošla...
Třebaže JUDr. Nová ve svém článku píše, že a) „Novela zákona skutečně reagovala na změny ve společnosti a na její potřeby, jejichž existence byla evidentní..„ Musíme konstatovat, že na ně reaguje nedostačivě, špatně a slabomyslně. ZRo je totiž hlavně živností pro byrokraty tří ministerstev, soudkyně jako je Nová, ale pro českou rodinu naprostým neštěstím, a také není v souladu se záměry Evropské unie.
b) „Je zřejmé, že soudci, zejména okresních soudů, správně a pružně reagují na změny právní úpravy, (Následuje další nezdůvodněné vychvalování svých kolegů, bez ohledu na rčení, že samochvála smrdí, zatímco peníze podle jiného pořekadla nikoliv). Protože však autorka ve svojí nevědecké bohorovnosti zasahuje svými sociologismy do dalších společenskovědních oblastí, domnívám se, že ji není třeba dále citovat… Věřte, že se člověku až vzpírá číst tu směšnou ódu na systém, který se z dětí a rodiny v podstatě vyživuje. Nejvíc však sama „spravedlnost.“ Vše legálně, na základě zákona s výživnou komunistickou filosofií, bez ohledu na slušnost. Přitom nikdo snad dobře neví, jaký úděsný klientelismus panuje na okresních soudech, čeho se skutečně kvalitativně dotýkaly causy, jakým bojem rodičů, právním i psychologickým kadlubem prošly, či byly na soudech právně vynuceny. Přesto z nich soudkyně vycházela jako z věrohodných dat a zároveň sama podle sebe, subjektivisticky, soudy vynáší. Jako bychom totéž neznali z minulého režimu, také se sám pořád vychvaloval, a tomu odpovídaly „výhody“ rodičů.
Samozřejmě, že jako rodiče, se i mne hluboce dotýká způsob, s jakým Nová džongluje s údaji. Nad míru definičního rámce zobecňuje data z pouhých několika rozsudků, a jak v podstatě odborně blábolí. Současně ignoruje poznatky z jiných oborů, jako by zřídlem právní vědy v rodině a veškerého moudra byly jen rozsudky venkovských i pražských kolegů, kteří se za její výklad schovávají. Článek JUDr. Nové, kdyby byl seriózním vhledem, mohl by snad spíše komentovat jakýsi nereprezentativní „průzkum“ Ministerstva spravedlnosti ČR. Musela by však dodržovat základní zásady komentáře, který by měl být sepsán výstižně a k jedné věci. Příkladně za velkou blamáž Nové považuji jedno z jejích tvrzení:
„Všechna tato rozhodnutí (o střídavé výchově po rozvodu ) vycházejí ze společné vůle rodičů a je tedy zřejmé, ´že původní záměr zákonodárce, spočívající v možnosti soudu pouze schvalovat dohodu rodičů, byl správný“.. Tu máš čerte kropáč!
.
Soudkyně se v představách o sobě mohou fatálně mýlit..
Soudkyně, jejíž špatný charakter je zmiňován jí samou v úředním dokumentu soudu pro Prahu 8 (viz č.1.888 P 359/93) se cítí kompetentní k výkladu původního záměru hned obou komor parlamentu. Je to normální? Není to snad jenom proto, že podobné názory byly „chytře“ už vloženy do komentáře vydávaného se zákonem knižně. Aby bylo jasno, citujeme ZRo:§ 26(2) : „Jsou li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popř. střídavé obou rodičů, je li to v zájmu dítěte a budou li tak lépe zajištěny jeho potřeby“. Je snad v těchto řádcích něco o dohodě rodičů? Kdo k zjevně nepravdivému výkladu a v jeho důsledcích, ke komolení smyslu zákona soudkyni Hanu Novou oprávnil ačkoliv v novele něco tak takového zcela absentuje? Proč autorka Hana Nová podsouvá? Její KOMENTÁŘ je NEPRAVDIVÝ na více místech a je tak šířen tiskem! Bylo by proto žádoucí, aby JUDr. Nová jako soudkyně mluvila jen za sebe a svoje souputníky-komunistické soudce. Jenom ti nejlépe pochopí pravidla hry, která parazituje na dětech. Při svojí nedávné přednášce v Jednotě českých právníků (Fany klub ministra Motejla) komentátorka Hana Nová opět opakovala svoji obehranou píseň. Zdůrazňuji, že je nestoudné, aby děti přicházely o rodiče kvůli potřebě uživit soudkyně jako je Hana Nová. Mám velmi důvodnou obavu, že tahle komunistická vykladačka má problémy, (týkající se alkoholu), které do svých komentářů proti mužům vkládá, aby se jim mstila.Právě kvůli tomu, tedy a zejména kvůli JUDr. Haně Nové, trpí velmi značná část populace a musí se místo na své děti dívat na kyselé obličeje soudců při jejich ponurých a zdravému rozumu se zcela vymykajících obřadech. Nedávno JUDr. Alexander Šíma z KS Plzeň se dokonce při odvolání na citovaný článek v časopisu Rodinné právo zmínil o tom, že společnou střídavou péči nelze bez dohody rodičů nařizovat, protože by jí nebylo možné soudně vymáhat(!) Nehledě k nesmyslnosti takové argumentace, bylo by nejlepší, kdyby se soudci drželi víc svědomí a selského rozumu, zákona, než zcestných výkladů Hany Nové. Důsledky těch výkladů pro populaci se rovnají psychologické genocidě dětí a mládeže.
Mgr. Z. ŠIMŮNEK,
e-mail: zbsimunek@volny.cz