Havlovy problémy
25 % podpory nikdy
nezíská Havel od grebeníčkovců ani od bývalých komunistů, nyní přívrženců
jiných názorů, pro které Havel (a byl by kdokoliv jiný) ji symbolem jejich odstavení
od moci v roce 89.
Na druhé straně pan
prezident se může spolehnout na podporu 25 % populace která ho miluje, jakož bude
milovat kohokoliv jiného - také jako symbol.
20 % populace ho
podporuje, protože je přesvědčena, že Havel představuje image ČR, ctí jeho
charizma, tvorbu, nebo činnost před i po 89. atd.
Zbylých 30 % si
prezident získává svými postoji a službou lidu. Anebo nezískává. Některé postoje
a služby pana prezidenta Havla se nejeví vůbec pozitivně.
Na samém začátku
stojí otázka, proč prezidentem zrovna Havel, proč ne např. Batěk, Benda, Kroupa,
Dubček atp?
Rozdílné je
Havlovo posuzování nařčených ze spolupráce s StB, např. Bartončík, Zilk proti
Kavanovi či Junkovi apod.
V r. 1990 se nechal
prezident slyšet, že umí také kousat (rozuměj komunisty), aby posléze v podstatě
souhlasil s realitou zapomínání na zločinnou a netrestanou činnost komunistů.
Havel byl pasivní k
diskriminačním opatřením proti emigrantům stran uznání jejich českého občanství
a tím i práva na restituce. Návrat emigrantů by totiž bezpochyby zásadně ovlivnil
vývoj ČSFR, ČR i SR.
O neodpustitelném
vztahu čestného předsedy Konfederace politických vězňů a prezidenta ČR ke zbytku
politických vězňů - obětí komunistického režimu, se již dlouho smutně diskutuje.
Vahou své osobnosti i funkce se Havel nezasadil o důstojné ocenění a dožití lidí,
kteří zůstanou posledním svědomím českého národa.
Prezident Havel se
stal garantem realizace kontinuity bývalé komunistické a současné postkomunistické
moci. Garantem deklarace o naplnění svobod a stejných práv pro všechny občany této
země. Bohužel, pouze deklarace.
Prezident Havel po
deseti letech v Lánech je prostě cosi jiného, než Havel se šálou kolem krku před
půl milionem lidí na Letné 89. Bude patrně „odejit“, protože tak to chodí a
někoho to zarmoutí. Daleko smutnější je, že odešly ideje událostí 89, bohužel
i přičiněním jejího tehdejšího prvního muže. Prezident se nakonec najde, třeba v
ODS. Důležitější však je, najít ty ztracené nebo umlčené ideje.
V Praze 29. 9. 1999
Jiří Sucharda
Ohradní 1345
Praha 4