Projev Jaroslava Zelenky

Zvláštní úctu si zaslouží dva chlapci, kteří raději, než život v nesvobodě, zvolili demonstrativní, hrdinnou smrt sebeupálením - Jan Palach a Jan Zajíc. Jejich památce se můžete poklonit u skromného, několika dobrovolníky s láskou opatrovaného pomníčku, dole pod námi.

Ne všichni však trpěli. Řada lidí buď z přesvědčení, nebo z prospěchářství začala okupanty podporovat. Nejvíce aktivní byli komunističtí, svazáčtí, lampasáčtí, esenbáčtí, pionýrští a svazarmovští funkcionáři. Dále banda fanatických, sadistických ožralů z Lidových milic a armáda špiclů, estébáky počínaje a kádrováky konče. Abych pravdu řekl, nevadí mi tolik stádo přestárlých přesvědčených komunistických hlupáků, jako ti, kteří byli od počátku v této straně jen z prospěchu. Ti už dávno vyměnili svá teplá místa za ještě teplejší. Jsou zalezlí v jiných stranách, samozřejmě že opět vládnoucích, ve státních úřadech, v bankách, podnicích se státní účastí a v podnikatelské sféře. Podle toho to tam taky vypadá. Nedivím se Vám, že jste zklamaní z našeho podnikatelského prostředí. Ale můžeme čekat něco jiného, když téměř celá podnikatelská sféra je obsazena těmito otrlými gaunery? Víme, že tito prospěcháři neuměli nikdy nic jiného, než lhát, podvádět, krást, a ti nejotrlejší i zabíjet. Dá se říct, že právě tyto osoby jsou paradoxně těmi, kteří na polistopadovém vývoji jediní pořádně vydělali. Dnes jsou největší oporou vládnoucího schizofrenního dvojvládí v čele s Klausem a Zemanem. Inu, vrána k vráně sedá. Jenže ponecháme-li je nadále v jejich pozicích, budou nám dále lhát, budou nás dále okrádat, podvádět a staneme-li se jim nebezpečnými, bezpochyby nás nechají svými východními bratry za pár šupů zabít. Musíme je odstranit! Je to totiž o tom, kdo z koho.

Právě proto se Pravý Blok rozhodl podat Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu na všechny tyto aparátčíky, kteří aktivně pomáhali upevňovat moc okupantů v naší zemi, trestní oznámení pro vlastizradu!

Už jsem slyšel, že Pravý Blok prý chce tímto činem prosazovat politiku revanše. Není to pravda. Jediné, co chceme, je spravedlnost. Proto se Vás ptám, a chci slyšet hlasitou odpověď!

Je spravedlivé, aby někdo třeba dvacet let pracoval v aparátu KSČ, dvacet let zakazoval, ba dokonce kriminalizoval soukromé podnikání a nyní se stal podnikatelem??? Zasadíme se o to, aby zákonem bylo stanoveno, že každý, kdo byl aktivním členem organizace, která se podílela na potlačování lidských práv a svobod, neobdržel žádné oprávnění k podnikání na takovou dobu, po kterou byl aktivistou takovéto organizace.

Je spravedlivé, aby naši restituenti čekali deset let na navrácení ukradených majetků, zatímco například propuštění estébáci obdrželi odstupné ve výši deseti platů ihned, a k tomu ještě pobírali každý měsíc mnohatisícové výslužné k platu a nezdaněné? Je to spravedlivé??? Tyto neodůvodněné částky je donutíme vrátit. A jestli si myslí, že budou nadále působit v našich bezpečnostních složkách ať už aktivně, nebo jako civilní pracovníci, mýlí se. Například v Německu bývalí příslušníci Stasi byli propuštěni bez náhrady, navíc směli pobírat jen 70 procent běžné mzdy nebo důchodu. Naše vlast si své zrádce přímo hýčká v těch nejvlivnějších pozicích. Tato praxe se musí změnit!

Proto dohlédneme, jak Policie ČR, jíž je ÚDV součástí, nakládá s naším podáním. Upozornili jsme ve svém podání, že hrozí zatajení, nebo zničení důkazů, pokud nebude okamžitě zabaven archiv komunistické strany a ostatních vlastizrádných organizací. Požadujeme, aby v tomto mimořádně závažném případě, protože vlastizrada je prvohlavový trestný čin, postupovala policie minimálně se stejnou razancí, s jakou nedávno dokázala doprovázet jednoho úředníka do jedné krachující banky. Ostatně co chce Úřad pro dokumentaci a vyšetřování dokumentovat nebo vyšetřit, když nemá tyto archivy k dispozici?

Vážení přátelé, Pravý Blok se neobrací jen do minulosti, i když vyrovnání se s ní je pro nás důležité. Má mimořádně kvalitní, v mnoha směrech originální program, plný neotřelých myšlenek a řešení. Jeho stručná verze byla laskavostí vydavatele otištěna v NN č. 16 a je k dispozici i na internetu. Chceme do občanského života, politiky i do podnikání zavést řád, morálku, spravedlnost, právo a čest. Proto musíme začít tím, že z něj vytěsníme neřády, lidi nemorální, nespravedlivé a chovající se protiprávně a nečestně. Neznamená to však, že neumíme odpustit. Já sám půjdu, a podám ruku tomu, jenž mne na tomto náměstí před jednadvaceti lety jako patnáctiletého výrostka zmlátil pendrekem. Odpustím i tomu, kdo mu dal rozkaz. Ale tomuto odpuštění musí něco předcházet. Především přiznání si viny, včetně přijmutí trestu. A také hluboké, upřímné pokání. A nakonec snaha vše napravit. Pomáhat těm, kterým jsem ublížil a tím je přesvědčit o svém skutečném obrácení a o odpuštění je tak vlastně poprosit. Až potom si s nimi sednu za jeden stůl, a budu se s nimi bavit jako s přáteli.