Tajná komunistická zbraň

S odkazem na nové zprávy vyšlo najevo, že obávaná východoněmecká tajná policie Stasi běžně stříkala na podezřelé disidenty radioaktivní roztok, aby je mohla tajně sledovat.

 

Časopis New Scientist dále píše, že agenti Stasi pak nosili přenosné Geigerovy počítače, které se aktivovaly, když se označený disident ocitl nablízku. Aby označenou osobu neupoutalo nezvyklé cvakání počítače, nosili agenti tajné policie tento detektor připnutý v jednom podpaží, přičemž ve druhém podpaží byl zavěšen vibrující alarm. V časopise je uvedeno, že tento třicet let starý vynález je předchůdcem dnešní technologie pagerů a mobilních telefonů. Podkladem tohoto článku je dokument, vypracovaný Klausem Beckerem, uznávaným odborníkem na ochranu při radiaci.

 

Jako vystřižené

z Bondovky?

„Skutečně to patří do filmů s Jamesem Bondem,“ řekl Barry Lambert, radiobiolog z nemocnice Svatého Bartoloměje v Londýně. „Není to nic pěkného. Riziko se neomezuje pouze na označenou osobu, ale nebezpečí hrozí i dalším lidem, například choti.“

V 70. a 80. letech používali agenti Stasi skandium-46, vyzařující vysoce nebezpečné gama záření s dlouhodobými účinky, které stříkali na podlahu místností, kde se scházeli podezřelí disidenti. Roztok jim ulpěl na podrážkách bot, čímž bylo umožněno, aby agenti mohli dobře sledovat každého, kdo se takové schůzky zúčastnil.

Becker říká, že pokud nebylo možné tímto radioaktivním roztokem postříkat lidi, agenti jím označovali jejich auta, dokumenty nebo papírové bankovky. Stasi též vyvinula vzduchovou pistoli, která byla schopna nastřelovat malé kousky stříbrného drátku – tzv. značku, do pneumatik automobilů.

 

Následky radiace

se nechají přirovnat

ke kastraci

I když používané radioaktivní dávky byly většinou takového rázu, že nemohly vážně ohrozit či zabít postiženého, k nehodám docházelo.

Becker uvedl, že Stasi označila západoněmecké marky velkým množstvím skandia, aby zjistila, u koho a za jakým účelem tyto bankovky skončí. Předpokládali, že je získají nazpět, ale nestalo se tak. Bankovky prostě zmizely beze stopy. K tomu Dr. Becker říká, že pokud by nějaká osoba měla u sebe v kapse víc než jednu takto kontaminovanou bankovku, výsledkem by podle vlastních výzkumů Stasi byly zdravotní následky téměř srovnatelné s kastrací. Nebezpečí se šířilo jak předáváním peněz, tak i dotekem obuvi na kobercích doma či jinde, zejména tam, kde si hrály děti.

Pokud však šlo o vlastní agenty Stasi, tajná policie byla velmi opatrná, aby možné riziko bylo minimální.

 

Rakovina?

Becker též informuje, že v bývalých politických věznicích se na tajně ozářených vězních používaly „neobvyklé a v lékařství nepoužívané rentgenové přístroje“. Uvažuje se, že velké dávky rentgenových paprsků měly na svědomí mnohá úmrtí prominentních disidentů, kteří zemřeli právě následkem rakoviny.

Důkazy o zmíněné radioaktivní praxi při sledování byly nalezeny v rozsáhlých archivech Stasi německou vládní agenturou v Berlíně, která prováděla šetření o bývalé tajné policii.

Becker sdělil, že jde o první dobře zdokumentovaný případ takovéto praxe. Německá vláda pravděpodobně přiřadí tuto záležitost ke svému stále intenzivně probíhajícímu vyšetřování kolem organizace, která zřejmě patřila mezi nejnebezpečnější tajné služby na světě.

Becker opustil východní Německo v 18-ti letech, v roce 1951. Později se stal uznávaným odborníkem Juelichova institutu pro jaderný výzkum v západním Německu.

 

Přeložila Hana Catalanová

e-mail:

hana.catalanova@worldonline.cz