JAK TO VIDÍ EXIL
CAUSA JOSEF TOŠOVSKÝ
——Original Message——-
From: Ross Hedvicek
[mailto:ross@scanlon.im1.net]
Sent: Wednesday, March 01, 2000 5:43 PM
To: petr@cibulka.cz
Cc: Neumannova@vlada.cz
Je potvrzené, že Tošovský byl členem KSČ, což je v mých očích úplně stejné jako KGB nebo GRU (prostě svině!) v době, kdy byl v Londýně, ale v KSČ byla celá Zemanova vláda, tak proč by měl být Tošovský jiný?
Není to součastí už tady na Západě avizované Klausovy kampaně na odstranění Tošovského?
Klaus by se měl spíš zamyslet nad tím, aby nový americký president „neodtajnil“ jeho spis, který prošel skrze Intelligence Commitee v Congresu (připravený mnichovskou CIA station na Václava Klause a Vladimíra Dlouhého) a co Clinton nechal „klassifikovat“ (prohlásil za tajné). Clinton se měl od Klause čeho obávat (viz. N.N. 22/2000: „KOMUNISTICKÉ ROZVĚDKY A JEJICH BILL CLINTON“, str. 12 – 17), ale nový president, pokud to nebude Al Gore (viz. N.N. 23/2000: „KOMUNISTICKÉ ROZVĚDKY A JEJICH AL GORE“, str. 16), může mít Klause a ty ostatní doufejme na háku...
Rosta Hedvicek, USA,
e-mail: ross@scanlon.im1.net
From: „Vlada Neckar“
<vlada37@hotmail.com>
Re: Necenzurovane MNM@egroups.com
To: cs-club@humintel.com
CC:NecenzurovaneMNM@egroups.com
Subject: [NecenzurovaneMNM] Jak komunisté udělali svého kozla zahradníkem!
Date: Mon, 06 Nov 2000 16:21:11 GMT
Josef Tošovský odchází, bude však budoucí bankovní situace v ČR lepší?
Zrovna tak, jako je předseda americké Federální Reservy Allen Greenspan z ekonomického hlediska nejmocnější muž v USA, to stejně platilo pro gubernátora České Národní Banky Josefa Tošovského v ČR .
Vy, co se však domníváte, ze Tošovský byl solidní člověk, zamyslete se ještě jednou. Myslíte, ze by komunisté poslali během totality do Londýna politicky nespolehlivého člověka hlídat jejich valuty? Zaručeně ne! Právě naopak. Všichni ti, co byli v Londýně a dalších českých bankovních pobočkách na Západě, museli být 100% komunisté. Dokonce převážná většina těchto zaměstnanců byli i fízlové pro StB nebo KGB.
Josef Tošovský, narozen 28. 09. 1950, do komunistické strany vstoupil po sovětské okupaci během nejtvrdší komunistické „normalizace“ v roce 1973 v mladém věku 23 let a k jeho kamarádům patřili ti největší komunističtí kádři. Ze Státní plánovací komise se do čela centrální banky (SBČS) říjnu 1988 vrátil Tošovského přítel z vysoké školy, Svatopluk Potáč, nar. 24. 03. 1925, tehdy už člen ÚV KSČ. Vystřídal Jana Stejskala, který z banky přešel na post federálního ministra financí.
(Toho pak krátce nato vystřídal další pracovník SBČS a bývalý vysoce postavený spolupracovník Jana Stejskala Ing. Václav Klaus!!! Viz. jeho životopis v Kdo je kdo v ČR). Svatopluk Potáč se později stal klíčovým poradcem finanční skupiny Motoinvest Pavla Tykače - Jana Dienstla & comp., koní ze stáje Václava Klause. (Mgr. Igor Volný: „Do Komise pro dohled nad kapitálovým trhem byl Václavem Klausem pozván Pavel Tykač z Motoinvestu(!!!). Odstraněním prof. Vladislava Pavláta, (nar. 24. 01. 1929, evidovaného jako spolupracovník komunistické StB), patřícího rovněž do skupiny Václava Klause a ekonomického ředitele I. Správy StB – rozvědky Ing. Milana Lörincze (viz. N.N. 07/2000, str. 09), z čela burzovní komory začal proces zprůhledňování kapitálového trhu“). Potáč patřil k nejspolehlivějším komunistickým kádrům (KGB?). Ihned po sovětské okupaci nastoupil do funkce předsedy SBČS (Státní Banka Československá) a v této funkci vydržel v nejhorších letech normalizace 1971- 1979. Potáčův návrat do čela centrální banky těsně před 17. listopadem 1989 (kde ho krátce nato vystřídal jeho komunistický přítel a spolupracovník Josef Tošovský, kterého si sebou přivedl opět Václav Klaus !!! /dosazen koncem listopadu 89 do vedení OF přes Alexanadra Vondru Ritou Klímovou, první polistopadovou velvyslankyní v USA a matkou poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře/, aby v díle Svatopluka Potáče pokračoval) byl také součástí velkolepého perestrojkového scénáře, který pod pracovním názvem „Výbor pro novou soustavu“ připravovala federální vláda Lubomíra Štrougala a po něm Ladislava Adamce spolu s ÚV KSČ a Akademii věd (dnes vedenou zkušeným komunistickým udavačem Rudolfem Zahradníkem) už od roku 1987: „Věděli jsme, že přijde den-D a den Sametové revoluce(!!!), kdy budeme muset radu řešení rychle vytáhnout z kapes,“ prohlásil později Potáč. Na tomto úkolu se však podílela většina lidí, nyní přestrojených za kapitalistické bankéře a velkopodnikatele. Například polistopadový přítel Václava Havla JUDr. Marian Čalfa, evidovaný kromě jiného i jako agent komunistické rozvědky, připravoval transformaci socialistických podniků na kapitalistické a na výtvorbě nového bankovního systému se velkou mírou podílel Jan Král (podle bývalého vysoce postaveného komunisty byl nejperspektivnějším kádrem v SBČS). Král se potom stal ředitelem Agrobanky, kde najdeme většinu zde zmiňovaných soudruhů a je to ten samý „Král“, který dal Petru Pithartovi milionový úplatek.
Dalším přítelem Tošovského byl Antonín Indruch (později místopředseda představenstva v té samé neslavné Agrobance), který byl před listopadem 1989 blízkým spolupracovníkem místopředsedy vlády ČSSR Rudolfa Rohlíčka (kromě jiného i zástupce komunistického Československa při Radě vzájemné hospodářské pomoci /RVHP/ v Moskvě).
Tehdejší tajemník ÚV KSČ Vasil Mohorita v 1989 v souvislosti s obsazením postu předsedy SBČS řekl následující: „BYLO NÁM VE STRANĚ ŘEČENO, ŽE TOŠOVSKÝ JE NÁŠ ČLOVĚK A TAK JAKO KSČ PROTI JEHO OSOBĚ NIC NENAMÍTÁME.“
Proti tomu, aby se Josef Tošovský stal předsedou SBČS a později gubernátorem ČNB nic nenamítal ani sám Václav Havel, který jako prezident podle ústavy jmenuje radu ČNB a jejího guvernéra. Havel je dokonce Tošovského velký přítel a když se potřeboval zbavit Lucerny, tak nejdříve požádal Tošovského aby tuto „národní památku“ koupila sama ČNB. Tošovský mu taktně vysvětlil, že čachrování ČNB s nemovitostmi by vyvolalo velký rozruch nejen doma, ale i ve světových finančních kruzích. Tuto žádost prezidenta však Tošovský vyřešil sám a potichu. Požádal důvěryhodného a diskrétního elitního agenta komunistické rozvědky a „renomovaného velkopodnikatele“ Václava Junka, aby Lucernu od Havla koupil prostřednictvím Chemapolu a peníze pro tuto transakci na Tošovského instrukci dodala ČSOB (viz. N.N. 24/2000: „SVĚT ČESKÝCH FINANČNÍKŮ“, str. 17). Tyto peníze, zrovna tak jako ty ostatní půjčky, co dostal Chemapol, nikdy nebyly splaceny a tak ve skutečnosti čeští daňoví poplatnici zaplatili Havlovi za Lucernu 200 milionu. Není divu, ze si Havel Tošovského tolik váží, a dokonce ho jmenoval i premiérem ČR.
Po Tošovském to má vzít Zdeněk Tůma a Oldřich Dědek, oba dva jsou bývalí spolehliví komunističtí kádři a pokud budete dělat z kozlu zahradníky, tak ta česka bankovní situace o nic lepší nikdy nebude.
Zkrachovalé banky:
Coop banka,
AB banka
Agrobanka,
Banka Bohemia
Baska a.s.,
Ekoagrobanka,
Evrobanka,
Česká Banka a.s.
Banka Morávia,
Kreditní a Průmyslová banka,
Realitbanka,
První slezká banka,
Velkomoravská banka,
Kreditní banka Plzeň
Pragobanka,
Universal banka,
Banky zlikvidované, ale bez krachu:
Poštovní banka,
Hypo banka,
Westdeutche Landesbank cz,
Austria bank,
Foresbank,
Banky ve finančních potížích ale stále v provozu:
Česka spořitelna,
Investiční a Poštovní banka ,
Banka Haná,
Komerční banka,
Expandia Banka,
Plzeňská banka,
První Městská banka,
Union banka,
Československá obchodní banka,
Vratislav Kuska
Necenzurované Myšlenky Názory Minikomentáře
Kuska@Canada.com
Přihlášení do celosvětového internetového česko-slovenského diskusního fora:
e-mail:
NecenzurovaneMNM-subscribe@onelist.com
KDO JE KDO V ČR, 1996
Portrét jednoho
z odpůrců komunismu:
KLAUS Václav, doc. Ing., CSc. - politik, ekonom, 19. 4. 1941 Praha, ženatý (1968), m. Livia, roz. Mištinová, 2 synové.NYNÍ předseda vlády ČR, předseda ODS. ST VŠE, fak. zahr. obchodu(!!!), Praha 1964. VÁŽÍ SI mnoha osobností ekonomů. ZÁJMY čtení a psaní, sport - volejbal, tenis, lyže, hory v zimě, v létě. P 65-70 Ekonomický ústav ČSAV, od 71 SBČS, pobočka Praha 1, od 72 SBČS, odbor ekonom. matemat. výpočtů, od 82 v ústředí (!) banky jako ekonom v odboru investiční výstavby, od 87 věd. prac. Prognostického ústavu ČSAV(!!!), ved. věd. prac(!!!)., ved. sekce makroekonomie(!!!!!), od prosince 89 federální ministr financí, od července 92 předseda vlády ČR. Ž 66 postgrad. kurs o ekonom. rozvoji na ISVE v Neapoli(!!!), 69 stáž na Cornellské univ. USA(!!!), od konce 70. let(!!!) účast na konf. a seminářích doma, v Polsku a Maďarsku, 1987-89(!!!!!) předn. Na řadě záp. univ.(!!!), v 90. letech řada přednášek v zahraničí.
POL polit. nebyl nikdy organiz., od léta 90 do konce r. 92 poslanec SL FS za OF, později ODS (od r. 89 ve vedení OF, předseda OF říjen 90-únor 91), od dubna 91 předseda ODS. D od 60. let příspěvky v odborném, věd. i kult. (Lit. noviny, Tvář, Kult. tvorba) aj. tisku. Od druhé poloviny 70. let ekonometrické, později i obecně ekonomické stati v čas. Finance a úvěr, Polit. ekonomie, Ekonomicko matematický obzor. Práce v 80. letech se soustředily do oblasti: ekonometrické modely, obecná makroekonomie, měnová politika, soudobá ekonomická teorie, komparativní ekonomické systémy. V Progn. ústavu se podílel na Souhrnné prognóze Československa do r. 2005. Nejnovější práce publ. v čas. Communist Economies, European Journal of Political Economy, Wirtschaftswissenschaft, The National Review aj. Člen předs. Čs. ekonomické spol., člen Montpelerinské spol., člen porad. výborů řady institucí. PA Üřad vlády České republiky,
nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1.
DĚDEK Oldřich, Ing., CSc. - ekonom, 26. 11. 1953 Chlumec n. C., ženatý (1978), m. Věra Voříšková, 1 dcera. NYNÍ náměstek ředitele Institutu ekonomie ČNB. ST VŠ ekonomická, ekonomika zemědělství, Praha 78. KRÉDO Maximum poctivosti do vlastní práce. ZÁJMY chalupaření, zahrádkářství. P 77-92 věd. as., věd. prac., zást. ředitele Ekonomického ústavu ČSAV. Ž 90-91 studijní pobyt na Univerzitě v Londýně. POL bezpatrij. V 83 společná plaketa ÚV SSM a Prezídia ČSAV, 86 cena ČSE. D autor nebo spoluautor odb. článků a studií z obl. ekonomie, publik. v dom. i zahr. odb. tisku, např. 84 Vnější a vnitřní kritéria efektivnosti (EÜ ČSAV), 85 Faktorální příspěvky a ekonomická analýza (EÜ ČSAV), 86 Investiční cykly za socialismu (EÜ ČSAV), 90 Inovace monopolu a prací řízené firmy (EÜ ČSAV), 92 Rozvoj kapitálového trhu (EÜ ČSAV), 93 Problémy měnové spolupráce (IE ČNB). PA Institut ekonomie ČNB, Politických vězňů 7, 111 73 Praha 1.