Jaký je smysl oběti Jana
Palacha, poznání pramenící ze smrti Karla Kryla, poučení z vraždy knížete
Václava? Tyto otázky si dříve nebo později bude klást ten, kdo se chce angažovat ve
věcech veřejných naší země. U prvního se musíme zabývat sebevraždou –
východiskem z bezvýchodné situace, způsobené zlem, které naprosto ovládlo
společnostem U druhého jde o smrt způsobenou fyzickým a psychickým vyčerpáním
v důsledku boje se zlem v jeho sofistikovanějších dobách. U třetího jde o
oběť nejvyšší koncentrace zla, projevující se tím nejbrutálnějším způsobem.
Je něco, co spojuje Jana, Karla a Václava tváří v tvář smrti, která ukončila
život těchto nesmírně cenných osobností? Ano, je to oběť na oltáři lidskosti
v té nejprostší a přitom současně největší možné míře.
Říká se, že člověk snese hodně, ale zřejmě
i to má své meze. A ty po deseti letech naší „demokracie“ byly překonány. Byl
nejvyšší čas se opět veřejně, občansky angažovat. Musíme mít v nesmírné
úctě předchozí oběti, ale zároveň musíme udělat vše pro to, aby už těchto
obětí nebylo zapotřebí.
Váš Pepa Nos