Komentář NN:

ČTK sice jako jediné médium věnovalo této události pozornost, nicméně některé závažné argumenty či fakta jejich zpravodaj Pavel Vysloužil nezmínil, případně posunul do jiné roviny. Koktavý úvod ředitele Kratochvíla zjevně nikoho z politických vězňů nepřesvědčil, i když už pokolikáté použil osvědčeného zaklínadla, že vyšetřování zločinů komunismu je složitější než běžná kriminalita. Z relevantních faktů uvedl, že do dnešní doby je stíháno 156 osob a odsouzeno „devět nebo deset“ (bohužel neuvedl, že ani jediný z těchto pravomocně odsouzených nenastoupil do dnešního dne výkon trestu – údajně „ze zdravotních důvodů“!!!). Dále uvedl, že předchozí komunistický „režim“ si nikoho kvalifikovaného na odhalování a vyšetřování komunistických zločinů „nevyškolil“ a začalo se s tím vlastně až v letech 1990-91. Dále pak uvedl známý fakt, že po 3-4 letech se přes státní zástupce některé kauzy vracejí zpět k „došetření“ (např. případ komunistického špiona a teroristy Pavla MINAŘÍKA). S negativním ohlasem se setkal zejména jeho údaj o 99 tabulkových místech úřadu, jež jsou obsazeny 90 pracovníky (z toho pouze „asi 20 lidí“ dokumentace a 30 vyšetřování. Co na Úřadě dělá zbývajících 40 zaměstnanců bohužel neuvedl…). Plénum poukazovalo na hluboký nepoměr pracovních výsledků ÚDV vzhledem k jeho počtu pracovníků. Přestože Kratochvíl a spol. od konce roku 1998 krok za krokem likviduje úsek dokumentace, již poněkolikáté prohlásil, že se situace „bude postupně měnit ve prospěch dokumentace“. V této fázi diskuse se Irenej Kratochvíl dopustil přímé lži když prohlásil, že vyšetřovatelé ÚDV stejně žádné nové případy nemají. Už dva roky se prý nikdo neozval. Na místě byl usvědčen Petrem Cibulkou ze lži když se ukázalo, že před několika měsíci Petr Cibulka a vedení politické strany Pravý Blok podali na ÚDV „Trestní oznámení na normalisační funkcionáře KSČ za vlastizradu“, které se dopustili schvalováním sovětské okupace 21. srpna 1968. Plný text tohoto trestního oznámení zveřejnily Necenzurované noviny 19/2000 na straně 14-15. Ve věci tohoto čerstvého trestního oznámení neudělal ÚDV za půl roku jediný vyšetřovací úkon!!! Nereaguje dokonce ani formálně v zákonných lhůtách 30 dní, aby informoval podavatele trestního oznámení o průběhu vyšetřování. Na vystoupení Petra Cibulky reagoval Irenej Kratochvíl statečně hlubokým mlčením…

Kratochvíl se v Olomouci na jednu stranu pochlubil, že ÚDV údajně iniciovalo odtajnění materiálů z archivu ÚV KSČ, na druhou stranu vehementně bránil nezákonné utajování dokumentace komunistické I. rozvědné správy současnou civilní rozvědkou (Úřad pro zahraniční styky a informace), vedenou po volebním vítězství ČSSD v roce 1998 bývalým osobním tajemníkem vysokého komunistického funkcionáře Jaroslava Šabaty Petrem Zemanem, což opět rozčílilo některé politické vězně. Kratochvíl doslovně prohlásil, že soukromí badatelé mají s přístupem do archivů problémy, ale „naši pracovníci oprávnění mají“. Jako kvalifikovaný utajovák z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) /viz. rozsáhlý analytický materiál v NN 06/2000: „Z PŘÍTOMNOSTI KOMUNISTICKÉHO PUČE“, strana 21 – 23/ bránil utajování tvrzením, že západní „partneři“ kuriózně po nás požadují utajování, „protože bychom mohli vzbudit nekalý ohlas u nich doma“. Kvůli nesouhlasným hlasům z pléna doplnil, že jde o „naše lidi (?!), kteří pracovali pro druhou stranu (?!)“. Reakce pléna byla opět: „Chceme znát pravdu!“ Kratochvíl doplnil, že jde o dubléry. Jeden hlas pohotově kontroloval: „To asi myslí Kavana!“ Kratochvíl nasupeně odpověděl: „Nejsem zodpovědný za odtajnění těchto materiálů.“

Bez uzardění ředitel ÚDV prezentoval skutečnost, že státní zástupci prověřili na 150 vyšetřovacích spisů ÚDV (60 z nich vrátili jako procesně nepoužitelné k odstranění nedostatků!!!) a konstatovali dlouholetou nečinnost vyšetřovatelů i policejních orgánů. Kratochvíl oponoval tím, že vedení úřadu proto přijalo jakési „vnitřní opatření“. Ani náznakem nezmínil vyvození závěrů vůči svému náměstkovi Bretovi, který je za činnost úseku vyšetřování, resp. nečinnost, kontinuálně zodpovědný od počátku roku 1995.

V diskusi vystoupil i člen Konfederace politických vězňů a kapitán civilní kontrarozvědky BIS Vladimír Hučín a informoval přítomné politické vězně o právě probíhající čistce na olomoucké exposituře BIS, vedené proti aktivním odpůrcům komunismu a řízené jejím novým ředitelem - chartistou s nejasnou minulostí, plk. Janem Princem (za prozatímního ředitele BIS Stanislava Devátého byl jako jeho zástupce ředitelem výkonu služby). Vladimír Hučín pak dále informoval politické vězně o zrušení IV. Odborů BIS vnitřního zpravodajství, určeného pro boj proti pravicovému a zejména levicovému extremismu. Bývalí i budoucí političtí vězni byli tímto, před veřejností dobře skrytým politickým vývojem v naší zemi, šokováni a znechuceni.

Příspěvek náměstka Breta v sobě jako vždy spojoval kombinace populistické demagogie, osobního oslovování některých známých tváří v plénu a mocensky arogantních útoků na některé, podle jeho názoru málo převychované, politické vězně (Michal Drabík, Petr Cibulka). Určitá část jeho projevu však místy přecházela v plačtivou fistuli, že se přítomní političtí vězni museli až divit, jak je to vůbec možné, že v takovém zlém systému – s těmi všemi špatnými státními zástupci a ještě špatnějšími soudci – ten hodný náměstek Bret ještě může za mizerných cca 50 000,- Kč měsíčně vůbec fungovat. Snad při tom někteří z nich i zauvažovali, jestli mu za to všechno nemají ze svých důchodů poslat něco na přilepšenou… A Bret se jim odvděčil: Druhou likvidační reorganizaci ÚDV ze září 2000 jim totiž prezentoval jako rozšíření pravomocí ÚDV před 25. únor 1948 až k 1. lednu 1945!!! Podobně doslova přečetl vnitřně nesmyslný pokyn exministra Václava Grulicha. Z faktických údajů doplnil pouze: 82 osob je již v rukou soudu (z těch 156), průměrná doba od sdělení obvinění po obžaloby 16měsíců, a práce soudu od první instance k pravomocnému rozsudku průměrně 4 roky. Šedesát kauz, vrácených od státních zástupců, prezentoval Bret pouze jako problém jiného právního názoru. Neodváděl tím spíše pozornost od své zodpovědnosti za nekvalitní zpracování vyšetřovacích spisů? Za nepřekonatelný problém označil dvacet prezidentských amnestií z let 1948-1989.

V reakci na Bretovy sáhodlouhé litanie, mezi jiným i o svém těžkém životě za komunismu, plném persekucí, vystoupil z pléna Petr Cibulka a vyjádřil své přesvědčení, že naprostá beztrestnost komunistických zločinců v minulosti, přítomnosti i budoucnosti má dvě základní příčiny: Jednak OBJEKTIVNÍ, nejlépe zformulovanou v preambuli politického programu Pravého Bloku (viz. NN 01/2001, strana 04), spočívající v definici událostí 17. listopadu ne jako spontánní studentské protikomunistické revoluce, ale jako KOMUNISTICKÉHO PODVODU, PRIVATISAČNÍHO PUČE KGB, a vyslovil na to navazující požadavek spočívající v přesvědčení, že TY STATISÍCE A MILIONY OBĚTÍ KOMUNISMU U NÁS A DESÍTKY A STOVKY MILIONŮ JINDE ZDE NEJSOU PROTO, ŽE KOMUNISTÉ PORUŠOVALI KOMUNISTICKÉ ZÁKONY, ALE PROTO, ŽE JE DODRŽOVALI!!! KOMUNISTICKÉ ZÁKONY PROTI JINAK SMÝŠLEJÍCÍM BYLY NATOLIK ZLOČINNÉ, ŽE JE NEBYLO MOŽNÉ PŘI LIKVIDACI NESOUHLASÍCÍCH PORUŠIT. KAŽDÝ NESOUHLASÍCÍ BYL UMLČEN PODLE ZÁKONA. KOMUNISTÉ SE TEDY MUSÍ ZODPOVÍDAT ZE SVÝCH ZLOČINŮ NE PROTO, ŽE PORUŠOVALI KOMUNISTICKÉ ZÁKONY, ALE PRÁVĚ PROTO, ŽE JE DODRŽOVALI!!! Druhá základní příčina je SUBJEKTIVNÍ a při té příležitosti Petr Cibulka označil současné vedení úřadu za likvidační a tlumící jakoukoli činnost, mající směřovat proti komunistickým zločinům. Ředitele ÚDV Mgr. Ireneje Kratochvíla, který nejen vystudoval v nejhlubší normalizaci komunistické právo, ale komunistickým právem se i živil, označil za morálně neoprávněného stát v čele ÚDV. „Vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu nemůže dělat člověk, který se v dobách komunistické diktatury a sovětské okupace dobrovolně rozhodl vystudovat komunistické „právo“ aby se jim živil. Pokud mu nepřipadaly komunistické zákony zločinné tehdy, jak je může považovat za zločinné teď??? Z toho logicky vyplývá, že ÚDV nemůže nebýt Kratochvílem likvidováno jinak, než tak, jak se to dnes děje,“ pronesl Cibulka. Pak položil několik otázek Bretovi: Jakou školu coby syn dlouholetého politického vězně za komunistické diktatury studoval? Odpověď: „Právnickou fakultu University Karlovy…“ Elitnější fakulta pro nejvyšší komunistické a estébácké kádry snad u nás za komunismu ani nebyla!!! Dále se zeptal zda je pravda, že on, jako syn politického vězně, chtěl za komunistické diktatury nastoupit ke komunistické represivní složce SNB, která jeho otce uvěznila. První odpověď zněla: Ne… Na opakovanou, mnohem důrazněji položenou otázku však přišla odpověď: Ke kriminálce… Na třetí položenou otázku, co může říct k závažným informacím, že jeho otec byl agentem komunistické StB, neodpověděl vůbec, respektive odpověděl, že to v životě bez otce neměl snadné a že otce vlastně poznal až v patnácti letech… Všechny tyto otázky a uvedení veřejně doložitelných faktů nejsou pouhými „osobními útoky“, za jaké je označují dotčení funkcionáři-státní úředníci, ale vypovídají o problémech, které jednoznačným způsobem ovlivňují – ve stejné míře jako morálně volní vlastnosti, motivace, kvalifikace a zejména hluboká úcta k pravdě, spravedlnosti a obraně lidských práv – dnešní vedení ÚDV při jeho předstírané činnosti/nečinnosti. Vystoupení Petra Cibulky se setkalo s bouřlivým aplausem mnoha desítek přítomných politických vězňů.

Mgr. Pavel Žáček, náměstek pro dokumentaristiku ÚDV v dobách působení ředitele Václava Bendy a autor celé řady článků a knih včetně podílu na 6 sbornících vydaných ÚDV, pak podrobil se znalostí věci zasvěcené kritice vnitřní i vnější fungování ÚDV pod novým vedením.

Ředitel Kratochvíl od té chvíle – až na dotaz k „případu Mosler“ (komunistický udavač zaměstnaný na ÚDV!!!) – již nepromluvil. „Chci udělat konec kauzy Mosler,“ pronesl. A hned poté nepravdivě mystifikoval plénum: „Nechal jsem kauzu vyšetřit.“ Přitom každý pochopil z vynikajícího televizního dokumentu „Intolerance“ (Irenej Kratochvíl: „…pořad hnus a hanba…“ ), který šel večer předtím na ČT1, jak to bylo s odchodem Moslera ve skutečnosti. Bez odvahy a iniciativy Kratochvílových podřízených by komunistický udavač Mosler na ÚDV zůstal!!! K otázce zrušení či pokračování činnost ÚDV ředitel Kratochvíl dodal: „Od pana ministra Grosse jsem o zrušení neslyšel. Osobně jsem se ptal v prosinci. Gross nevěděl, o čem je řeč, on to neviděl.“ Čili ani nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.