Rusko nemá veřejno–právní televizi. Má buď státní okruh RTR, nebo soukromé. Donedávna to byly dvě velké říše: NTV, patřící mediálnímu magnátovi Vladimíru Gussinskému, současně majiteli veliké ruské mediální společnosti Media-Most, a ORTV, patřící průmyslovému „mogulovi“ Berezovskému. Na počet televizních stanic je Rusko, už jen vzhledem ke své rozloze, chudé. Další vysílací kanály, které jsou v provozu, jsou odvozeny od výše jmenovaných – anebo ještě někde existují i regionální programy, avšak pod vlivem gubernátorů, dosazených koncem r. 2000 Putinem.
Prvním z majitelů na řadě v boji o svou vlastní televizi, byl loni Vladimír Gussinskij. Audit se skončil pro něho nedobře, pan Gussinskij se čas zdržoval ve Španělsku, kde byl však zatčen na základě mezinárodního zatykače. Nyní je v domácím vězení, zatím ve Španělsku, kde čelí obvinění z korupce od ruských prokurátorů, kteří po něm žádají, aby se zodpovídal před ruským soudem. Poté, co americký finančník maďarského původu György Sörös 29. ledna 2001 sdělil, že se spojuje se skupinou vedenou zakladatelem CNN Tedem Turnerem ve snaze koupit hlavní podíl největší ruské soukromé televizní sítě, dochází k dramatu. Finanční rvačka o ovládnutí TV sítě NTV(HTB) sídlící v Moskvě a její mateřské společnosti, Media-Most, se stala v Rusku Vladimíra Putina prubířským kamenem svobody tisku.
„Jsem připraven se spojit se syndikátem Teda Turnera, abychom zajistili, že NTV zůstane nezávislým mediem“, řekl Sörös 29. ledna reporterům na Světovém ekonomickém fóru ve Švýcarském Davosu. Zájem finančníků byl jako první oznámen ve Wall Street Journalu. NTV pod Gusinským je dosud jedinou národní televizní sítí, ochotnou kritizovat Kreml v tak citlivém problému, jakým je válka v Čečensku a v případech vysoké úřední korupce. Svým zpravodajstvím často rozčiluje i nejvyšší úřední činitele Ruska... Avšak Media-Most pod Gusinským také nadělala značné dluhy. Dceřinné mediální podniky Gazpromu již kontrolují okolo 46 procent společnosti a požadují dalších 19 procent podílu jako náhradu za jejich ručení na půjčku 262 mil USD, kterou není Gusinský schopen zaplatit. Investice Turner-Sörös 300 milionů US dolarů by jakékoliv převzetí účinně blokovala. Putin napsal 23. ledna Turnerovi, že zahraniční investice v ruských firmách vítá, ale že nenabízí žádnou ze záruk, jaké Turner žádá, aby Media-Most mohl zůstat nezávislým. Ruští federální žalobci se agresivně ženou po Gusinského ulitých penězích, vystavujíce na odiv mnohonásobné přepady kanceláří Mostu, přičemž vyslýchali i komentátory a pracovníky zpravodajství NTV. .
Putin zažil 29.ledna bouřlivé tříhodinové setkání s vedoucími novináři NTV, včetně kmenových zpravodajů a dopisovatelů show politické satiry, která presidenta pravidelně karikuje. Generální ředitel NTV Jevgenij Kiselov zpravodajům v Moskvě po setkání řekl, ze Putin „vystoupil na ochranu novinářského osazenstva NTV tak, že televizní kanál zůstane v jeho současné formě“. Avšak dodal: „To, o jakém poli nás přesvědčil - to je jiná otázka“. Putin řekl, ze problém Media-Mostu, který také vlastní vlivné noviny a populární moskevskou rozhlasovou stanici, je jeho zákonným a finančním problémem a že president nezaujímá v bitvě dvou soukromých společností žádnou úlohu.
Avšak Jegor Gajdar, spolupředseda protržně orientovaného (ale bohužel menšinového) Svazu pravicových sil v Ruské státní dumě, řekl v svém projevu koncem ledna ve Washingtonu, že „nastal nevyhnutelně boj o aspekty budoucí ruské demokracie“. Kdyby prý každý Rusku věřil, že bitva o svobodu NTV je spravedlivá, byla by to věc … Ale v rozsáhlou podporu Rusů nevěřte“, zněla slova Jegora Gajdara.
Nyní došla řada na Borise Berezovského. Ten před několika dny oznámil, že prodává svůj 49% podíl na své televizní stanici ORT nakonec státu. A nikoliv, jak bylo dříve oznámeno, svému obchodnímu společníkovi Romanu Abramovičovi. Tak to v každém případě Berezovskij stavěl ve středu 8. ledna 2001 v moskevských novinách „Kommersant“ ve zveřejněném Interview. „Nikdy“ prý dříve nebyla řeč o tom, že by akcie měly být prodány Abramovičovi. Ten v obchodu vystupoval jedině jako zprostředkovatel. „Jemu důvěřují držitelé moci, mně ne“, řekl Berezovskij. Nového majitele prý nezná. Nemá prý však žádné pochyby, že „tyto akcie budou předány pod kontrolu státu „, čímž nakonec byla míněna prezidentova administrativa. Berezovskij, který se v současné době zdržuje v cizině, byl v uplynulých měsících vystaven těžkému tlaku ze strany ruské prokuratury. Bylo mu mimo jiné předhazováno, že uprostřed devadesátých let převedl ilegálně peníze letecké společnosti Aeroflot do Švýcarska.
V pozadím těchto útoků byl Berezovského podíl v televizi ORT, která kvůli svému dosahu měla podstatný vliv na veřejné mínění až do nejodlehlejších koutů obrovské říše. Putin sám z toho profitoval, jak vysílač - tehdy ještě pod vlivem Berezovského - v bezpříkladné očerňovací kampani vyloučil jeho potenciální konkurenty o moc. Jak Berezovskij svůj vliv v Kremlu ztrácel, stávala se ORT proti Putinovi a jeho novému manšaftu zvýšeně kritickou. Pod hrozbou, že bude trestně stíhán, se Berezovskij nyní otevřeně vzdal. Stále více se blíží okamžik, ve kterém prezident Putin bude disponovat v ORT a v státní televizi RTR dvěma - třemi ústředními TV-vysílači. S tím spojené „omezeni svobody slova“ je „znepokojující“, komentoval tento postup Berezovskij.
podle Die Welt a Washington Times přeložil a zpracoval
Vladimír Kebrle
e-mail:
vladimir.kebrle@worldonline.cz