Stará negativní elita vyst?ídá novou negativní elitu – pouhé st?ídání stráží Titulky ve všech sd?lovacích prost?edcích hlásí: „President Edvard Ševardnadze vyhlásil v Gruzii výjime?ný stav“ O co jde ve skute?nosti? President Edvard Ševardnadze vyhlásil v sobotu 22.11. v Gruzii výjime?ný stav poté, co se opozice (v souladu s dávno vypracovaným strategickým plánem) zmocnila Parlamentu. Ševardnadze odmítl rezignovat a ?ekl, že v reakci na pokus o p?evrat vezmou nyní situaci do svých rukou ozbrojené síly. Nina Burjanadze, odstupující mluv?í parlamentu a lídr jedné z opozi?ních skupin, ve svém projevu, který byl živ? vysílán gruzínskou televizí (kdyby si to Edvard Ševarnadze nep?ál, nikdy by jí tato ve?ejná publicita nebyla umožn?na), oznámila, že p?evzala pravomoci prezidenta v souladu s ústavou, a to do doby, dokud nebude kone?ným zp?sobem vy?ešena funkce prezidenta a dokud nebude stanoveno datum nových prezidentských a parlamentních voleb. Uvedla však, že není prezidentkou. (Jako prezidentku by ji musel jmenovat Parlament.) Naproti tomu lídr další opozi?ní skupiny Michail Saakašvili naopak tvrdí, že Nina Burjanadze prezidentkou je. Saakašvili také navrhuje, aby Ševardnadze z?stal prezidentem, pokud by brzy vyhlásil nové volby. (Jedna ze strategií negativních elit: zám?rné tvo?ení zmatk? a nep?ehledné situace.) Klí?ovým momentem se staly parlamentní volby. (Volby v Gruzii sehrály stejnou roli jako studentská demonstrace 17.listopadu v ?eskoslovensku) Edvard Ševardnadze, který byl ministrem zahrani?í SSSR za vlády Gorba?ova do r.1991 a byl jeho pravou rukou p?i uvol?ování režimu stát? ve východní Evrop?, (a pln? tak prokázal své schopnosti jako mistr skrytých strategií) se drží v Gruzii u moci skrze válku, ob?anské nepokoje a ekonomickou krizi. Již po n?kolik týdn? byl pod tlakem, aby rezignoval. Jak se dostal k moci? V ?íjnu 1992 prob?hla v Gruzii operace, p?i níž pozorovatelé, kte?í tam p?ijeli kontrolovat volby (které m?ly vrátit k moci generála KGB Ševardnadzeho, místo svobodn? zvoleného prezidenta Gamsachurgii), slyšeli, jak jim rada n?meckého velvyslanectví ?íká: „Jsme zde, abychom legitimovali tyto volby!“ Pak už bylo zbyte?né chodit do volebních místností. Výsledky vyslechli v saloncích hotelu Meteši… Nepochopitelné? Ne, pouze logické. Generál KGB Ševarnadze v roce 1990 prosadil, t?sn? p?ed ztrátou rozhodujícího vlivu na politiku Moskvy, tehdy jako ministr zahrani?í SSSR a ?len politbyra Komunistické strany Sov?tského svazu, sjednocení N?mecka. O t?i týdny pozd?ji by to už nebylo možné. Teï mu to N?mecko jenom vrátilo. Ale možná jen N?mecko takto prokazovalo službu Sov?tskému svazu, který pot?eboval v Gruzii dosadit svého ?lov?ka.) Svou roli však již Ševardnadze v Gruzii splnil a na scénu jsou p?ipraveni noví herci, kte?í také pot?ebují získat v?rohodnost mezi obyvateli své zem? i v zahrani?í. Klí?ovým momentem se tedy staly parlamentní volby dne 2.listopadu. Mezinárodní pozorovatelé z n?kolika evropských pozorovatelských zemí uvedli, že hlasování v parlamentních volbách bylo zma?eno podivnými podvody a nesplnilo mnoho mezinárodních norem. P?edevším mnoho voli?? nebylo v?as k volbám zaregistrováno a ve voli?ských seznamech byla zpožd?ní a zmatky. Nejprve bylo napo?ítáno p?ibližn? 50% hlas? pro politický blok podporující prezidenta Eduarda Ševardnadzeho, který tak jasn? vedl. Pozd?ji se ale na základ? oficiálních výsledk? od gruzínské úst?ední volební komise ukázalo, že provládní blok „Za novou Gruzii“, v jehož ?ele je Vazha Lordkipadnidze, m?l pouze 27%. Opozi?ní blok Národní hnutí, vedený bývalým ministrem spravedlnosti Michailem Saakašvilim, (který byl kupodivu (!) až do r. 2001 odhodlaným stoupencem Edvarda Ševardnadze), m?l kolem 23% a t?etí byla Labouristická strana s 15%. Mezi další nedostatky voleb pat?ilo nap?íklad to, že n?kolik volebních místností v Tbilisi a Kutaisi se v?bec neotev?elo, protože listiny voli?? byly chybné. Pozorovatel Bruce George z Organizace pro bezpe?nost a spolupráci v Evrop? (OSCE) ?ekl v pond?lí na tiskové konferenci v Tbilisi: „My všichni jsme byli sv?dky n?kterých podivných chyb ve volební administrativ?, což vzbuzuje pochybnosti ohledn? schopnosti Parlamentu a vlády uspo?ádat d?v?ryhodné volby.“ Tom Cox, který vedl pozorovatelskou misi Rady Evropy, uvedl, že je naprosto nep?ijatelné, že tisíce Gruzínc? nebyli pro volby v?as zaregistrováni. (Vláda v Gruzii nemohla své ob?any motivovat k otev?enému protestu lépe.) Již p?ed volbami bylo patrné, že v?tšina Gruzínc? má dost vlády Edvarda Ševarnadzeho, kterého viní z všeobecn? rozší?ené chudoby a stoupající korupce. (Samoz?ejm?, k protestu nedojde ze dne na den. Na opozi?ní vystoupení musí být masy dlouhodob? masírovány.) . V pátek 21.11. Spojené státy, (které absolutn? nev?dí, o co zde b?ží), vyzvaly (ve své naivit?) gruzínskou vládu, aby provedla nezávislé vyšet?ení sporných volebních výsledk?. (Což má asi takový ú?inek jako kdyby házely hrách na zeï. V USA se možná ?íká: Jako házet popcorn na zeï mrakodrapu.) Nina Burjanadze a Michail Saakašvili (kte?í oba velmi dob?e hovo?í anglicky, tj. jedná se o generaci nových ruských politik?), vyjednávali po 20 dní, tj. ode dne voleb, s Edvardem Ševardnadzem. (Požadovali tvrd? odstoupení Ševardnadzeho nebo se s ním domlouvali, jak ho jako budou ve?ejn? nutit k odstoupení? Nep?ipomíná to vyjednávání Ob?anského fóra s vládou tehdejšího premiéra Adamce?) Mluv?í Ministerstva zahrani?í Gruzie Adam Ereli ?ekl, že výsledky voleb v n?kterých regionech odrážejí „masový volební podvod“ a „neodrážejí p?esn? v?li gruzínského lidu.“ (Kdyby si negativní elity nep?ály, aby toto pak Ereli ve?ejn? ?ekl, nikdy by to ne?ekl. Ale bylo nutno lidem jejich podez?ení potvrdit, aby ve svém boji za svobodné volby byli co nejp?esv?d?iv?jší, protože práv? jde o provedení co nejv?rohodn?jšího p?echodu ke zdánliv? co nejdemokrati?t?jšímu režimu. K tomu se používá speciální manévr na vnitrostátní úrovni: vytvo?ení a užití ?ízené „politické opozice“. Ta má za cíl provést p?echod k novým „demokratickým“, „nekomunistickým“, „národním“ mocenským strukturám, které ve skute?nosti z?stávají pod komunistickou kontrolou. Tento manévr má i sv?j mezinárodní rozm?r: politický potenciál t?chto nových „demokratických“ struktur se použije na vyvinutí kontakt? a na propagaci solidarity se západními demokraciemi. Cílem ale není „infikovat se“ západní demokracií, ale dosáhnout sv?tového komunistického vít?zství skrze sblížení komunistického a nekomunistického systému. K vyvrcholení této akce v Gruzii tedy došlo na prvním zasedání Parlamentu, kde Edvard Ševardnadze hovo?il po vít?zství své strany a svých spojenc? ve volbách z 2.listopadu, o nichž mezinárodní pozorovatelé prohlásili, že byly podvodné. Když se zastánci opozice za?ali p?ed budovou Parlamentu shlukovat a bou?it a skandovat: Míša, Míša, (tím mínili opozi?ního lídra Saakašviliho), byl Ševardnadze svou ochrankou rychle (p?esn? podle plánu) odveden zadními dve?mi do bezpe?í. Stoupenci pana Ševardnadzeho byli v po?tu n?kolika set lidí vyhnáni z Parlamentu pod krupobitím knih, p?i?emž p?edtím ješt? došlo k n?kolika p?stním souboj?m. „Televizní záb?ry ukazovaly scény p?ipomínající revoluce, které svrhly komunistické vlády ve Východní Evrop? p?ed deseti lety.“ (Toto je komentá? BBC. Asi tato stanice dob?e rozeznala rukopis známého scéná?e.) Pak zastánci opozice vstoupili do budovy, kde jsou kancelá?e prezidenta, a tisíce dalších (naivních statist?) se shromáždili p?ed Parlamentem. Poté se stoupenci opozice zmocnili budovy (aniž jim v tom zabránily bezpe?nostní složky, které celou situaci jist? dlouhodob? sledovaly a tuto akci p?edpokládaly). V?dci opozice tam pak pronesli projevy. Michail Saakašvili ve svém projevu požadoval pro svou stranu místo p?edsedy Parlamentu. (Tj. nepožadoval žádnou systémovou zm?nu, nepožadoval p?ímou volbu prezidenta, apod.) „V Gruzii probíhá sametová revoluce. Jsme proti násilí.“ ?ekl pan Saakašvili a sál mu tleskal. (Ale, ale, vždy t?mito láskyplnými slovy jsme byli p?ed 13 lety obelháni i my, když v listopadu 1989 zahájil Václav Havel svou nenápadnou kampa? na usmí?ení mezi politicky pronásledovanými a jejich mu?iteli, což pak skon?ilo beztrestností viník? .) Prezident Edvard Ševardnadze ?ekl noviná??m na gruzínském soukromém televizním kanálu Imedi TV, že vyhlásil výjime?ný stav a že ozbrojené síly p?ebírají moc v zemi. (Zapomn?l však sd?lit, že dokud nevyhlásí výjime?ný stav Parlament, nelze legáln? výjime?ný stav vyhlásit. Kdo tedy jedná v rozporu se zákonem a pro??) V rozhovoru s noviná?i ?ekl: „ S takovými lidmi kolem, ob?anská válka m?že zítra za?ít… Je dob?e, že složky prosazující zákon, p?edevším Ministerstvo vnitra, neprolilo krev a nepoužilo zbran?. Jestliže nyní ukážu slabost, lidé mi to nikdy nezapomenou. (Tak je odhodlán prolévat krev nebo ne? Pan Ševardnadze programov? zneklid?uje demokratické státy.) Nyní je pot?eba jednat a nastolit po?ádek. (To je zpráva západním demokraciím: je zde ohrožena demokracie, v?nujte nám pozornost, a kdo nyní zvít?zí, je ten nejv?tší demokrat, který si zaslouží vaši d?v?ru.) Po?ádek m?že být nastolen jen když se vyhlásí výjime?ný stav. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v?dí co mají d?lat. Každý, v?etn? vojsk Ministerstva vnitra, bude podléhat Ministerstvu obrany a nastolíme po?ádek. Je pro m? t?žké toto nazvat pokusem o p?evrat. Ale co to je jiného než p?evrat?“ Skute?n?, je to p?evrat, a s dobrou režií. Nyní se vytvo?í n?jaká ob?anská platforma, která bude zdánliv? vykonávat v?li lidu, pak nastoupí kupónová privatizace, v cílové rovince Gruzínci p?ijdou o vše, co jim do té doby „Míša“ Saakašvili ponechá. (Paní Saakašviliová mezitím bude úsp?šn? zasedat v ?ad? dozor?ích rad ?ady státních podnik?). Jen tak mimochodem se zruší gruzínská armáda – vždy ti muslimové za kopcem jsou p?eci naši brat?i, tak je nebudeme urážet naší ned?v?rou a nebudeme zbrojit. A starší „olétaná“ letadla Gruzínc?m lacino p?j?í sp?átelená ?ínská armáda. Pr?b?žn? se za?ne dovážet ruské a evropské zboží, aby p?ežívající soukromé gruzínské firmy opravdu ale opravdu nebyly schopné konkurence. A až nebudou mít Gruzínci už v?bec nic, jen miliardové státní dluhy, odep?e jim „Míša“ Saakašvili státní podporu v nezam?stnanosti, dokud neprodají své auto – v Gruzii to možná bude jiný dopravní prost?edek – v?z s kon?m, apod. Stará negativní elita vyst?ídá novou negativní elitu – pouhé st?ídání stráží Titulky ve všech sd?lovacích prost?edcích hlásí: „President Edvard Ševardnadze vyhlásil v Gruzii výjime?ný stav“ O co jde ve skute?nosti? President Edvard Ševardnadze vyhlásil v sobotu 22.11. v Gruzii výjime?ný stav poté, co se opozice (v souladu s dávno vypracovaným strategickým plánem) zmocnila Parlamentu. Ševardnadze odmítl rezignovat a ?ekl, že v reakci na pokus o p?evrat vezmou nyní situaci do svých rukou ozbrojené síly. Nina Burjanadze, odstupující mluv?í parlamentu a lídr jedné z opozi?ních skupin, ve svém projevu, který byl živ? vysílán gruzínskou televizí (kdyby si to Edvard Ševarnadze nep?ál, nikdy by jí tato ve?ejná publicita nebyla umožn?na), oznámila, že p?evzala pravomoci prezidenta v souladu s ústavou, a to do doby, dokud nebude kone?ným zp?sobem vy?ešena funkce prezidenta a dokud nebude stanoveno datum nových prezidentských a parlamentních voleb. Uvedla však, že není prezidentkou. (Jako prezidentku by ji musel jmenovat Parlament.) Naproti tomu lídr další opozi?ní skupiny Michail Saakašvili naopak tvrdí, že Nina Burjanadze prezidentkou je. Saakašvili také navrhuje, aby Ševardnadze z?stal prezidentem, pokud by brzy vyhlásil nové volby. (Jedna ze strategií negativních elit: zám?rné tvo?ení zmatk? a nep?ehledné situace.) Klí?ovým momentem se staly parlamentní volby. (Volby v Gruzii sehrály stejnou roli jako studentská demonstrace 17.listopadu v ?eskoslovensku) Edvard Ševardnadze, který byl ministrem zahrani?í SSSR za vlády Gorba?ova do r.1991 a byl jeho pravou rukou p?i uvol?ování režimu stát? ve východní Evrop?, (a pln? tak prokázal své schopnosti jako mistr skrytých strategií) se drží v Gruzii u moci skrze válku, ob?anské nepokoje a ekonomickou krizi. Již po n?kolik týdn? byl pod tlakem, aby rezignoval. Jak se dostal k moci? V ?íjnu 1992 prob?hla v Gruzii operace, p?i níž pozorovatelé, kte?í tam p?ijeli kontrolovat volby (které m?ly vrátit k moci generála KGB Ševardnadzeho, místo svobodn? zvoleného prezidenta Gamsachurgii), slyšeli, jak jim rada n?meckého velvyslanectví ?íká: „Jsme zde, abychom legitimovali tyto volby!“ Pak už bylo zbyte?né chodit do volebních místností. Výsledky vyslechli v saloncích hotelu Meteši… Nepochopitelné? Ne, pouze logické. Generál KGB Ševarnadze v roce 1990 prosadil, t?sn? p?ed ztrátou rozhodujícího vlivu na politiku Moskvy, tehdy jako ministr zahrani?í SSSR a ?len politbyra Komunistické strany Sov?tského svazu, sjednocení N?mecka. O t?i týdny pozd?ji by to už nebylo možné. Teï mu to N?mecko jenom vrátilo. Ale možná jen N?mecko takto prokazovalo službu Sov?tskému svazu, který pot?eboval v Gruzii dosadit svého ?lov?ka.) Svou roli však již Ševardnadze v Gruzii splnil a na scénu jsou p?ipraveni noví herci, kte?í také pot?ebují získat v?rohodnost mezi obyvateli své zem? i v zahrani?í. Klí?ovým momentem se tedy staly parlamentní volby dne 2.listopadu. Mezinárodní pozorovatelé z n?kolika evropských pozorovatelských zemí uvedli, že hlasování v parlamentních volbách bylo zma?eno podivnými podvody a nesplnilo mnoho mezinárodních norem. P?edevším mnoho voli?? nebylo v?as k volbám zaregistrováno a ve voli?ských seznamech byla zpožd?ní a zmatky. Nejprve bylo napo?ítáno p?ibližn? 50% hlas? pro politický blok podporující prezidenta Eduarda Ševardnadzeho, který tak jasn? vedl. Pozd?ji se ale na základ? oficiálních výsledk? od gruzínské úst?ední volební komise ukázalo, že provládní blok „Za novou Gruzii“, v jehož ?ele je Vazha Lordkipadnidze, m?l pouze 27%. Opozi?ní blok Národní hnutí, vedený bývalým ministrem spravedlnosti Michailem Saakašvilim, (který byl kupodivu (!) až do r. 2001 odhodlaným stoupencem Edvarda Ševardnadze), m?l kolem 23% a t?etí byla Labouristická strana s 15%. Mezi další nedostatky voleb pat?ilo nap?íklad to, že n?kolik volebních místností v Tbilisi a Kutaisi se v?bec neotev?elo, protože listiny voli?? byly chybné. Pozorovatel Bruce George z Organizace pro bezpe?nost a spolupráci v Evrop? (OSCE) ?ekl v pond?lí na tiskové konferenci v Tbilisi: „My všichni jsme byli sv?dky n?kterých podivných chyb ve volební administrativ?, což vzbuzuje pochybnosti ohledn? schopnosti Parlamentu a vlády uspo?ádat d?v?ryhodné volby.“ Tom Cox, který vedl pozorovatelskou misi Rady Evropy, uvedl, že je naprosto nep?ijatelné, že tisíce Gruzínc? nebyli pro volby v?as zaregistrováni. (Vláda v Gruzii nemohla své ob?any motivovat k otev?enému protestu lépe.) Již p?ed volbami bylo patrné, že v?tšina Gruzínc? má dost vlády Edvarda Ševarnadzeho, kterého viní z všeobecn? rozší?ené chudoby a stoupající korupce. (Samoz?ejm?, k protestu nedojde ze dne na den. Na opozi?ní vystoupení musí být masy dlouhodob? masírovány.) . V pátek 21.11. Spojené státy, (které absolutn? nev?dí, o co zde b?ží), vyzvaly (ve své naivit?) gruzínskou vládu, aby provedla nezávislé vyšet?ení sporných volebních výsledk?. (Což má asi takový ú?inek jako kdyby házely hrách na zeï. V USA se možná ?íká: Jako házet popcorn na zeï mrakodrapu.) Nina Burjanadze a Michail Saakašvili (kte?í oba velmi dob?e hovo?í anglicky, tj. jedná se o generaci nových ruských politik?), vyjednávali po 20 dní, tj. ode dne voleb, s Edvardem Ševardnadzem. (Požadovali tvrd? odstoupení Ševardnadzeho nebo se s ním domlouvali, jak ho jako budou ve?ejn? nutit k odstoupení? Nep?ipomíná to vyjednávání Ob?anského fóra s vládou tehdejšího premiéra Adamce?) Mluv?í Ministerstva zahrani?í Gruzie Adam Ereli ?ekl, že výsledky voleb v n?kterých regionech odrážejí „masový volební podvod“ a „neodrážejí p?esn? v?li gruzínského lidu.“ (Kdyby si negativní elity nep?ály, aby toto pak Ereli ve?ejn? ?ekl, nikdy by to ne?ekl. Ale bylo nutno lidem jejich podez?ení potvrdit, aby ve svém boji za svobodné volby byli co nejp?esv?d?iv?jší, protože práv? jde o provedení co nejv?rohodn?jšího p?echodu ke zdánliv? co nejdemokrati?t?jšímu režimu. K tomu se používá speciální manévr na vnitrostátní úrovni: vytvo?ení a užití ?ízené „politické opozice“. Ta má za cíl provést p?echod k novým „demokratickým“, „nekomunistickým“, „národním“ mocenským strukturám, které ve skute?nosti z?stávají pod komunistickou kontrolou. Tento manévr má i sv?j mezinárodní rozm?r: politický potenciál t?chto nových „demokratických“ struktur se použije na vyvinutí kontakt? a na propagaci solidarity se západními demokraciemi. Cílem ale není „infikovat se“ západní demokracií, ale dosáhnout sv?tového komunistického vít?zství skrze sblížení komunistického a nekomunistického systému. K vyvrcholení této akce v Gruzii tedy došlo na prvním zasedání Parlamentu, kde Edvard Ševardnadze hovo?il po vít?zství své strany a svých spojenc? ve volbách z 2.listopadu, o nichž mezinárodní pozorovatelé prohlásili, že byly podvodné. Když se zastánci opozice za?ali p?ed budovou Parlamentu shlukovat a bou?it a skandovat: Míša, Míša, (tím mínili opozi?ního lídra Saakašviliho), byl Ševardnadze svou ochrankou rychle (p?esn? podle plánu) odveden zadními dve?mi do bezpe?í. Stoupenci pana Ševardnadzeho byli v po?tu n?kolika set lidí vyhnáni z Parlamentu pod krupobitím knih, p?i?emž p?edtím ješt? došlo k n?kolika p?stním souboj?m. „Televizní záb?ry ukazovaly scény p?ipomínající revoluce, které svrhly komunistické vlády ve Východní Evrop? p?ed deseti lety.“ (Toto je komentá? BBC. Asi tato stanice dob?e rozeznala rukopis známého scéná?e.) Pak zastánci opozice vstoupili do budovy, kde jsou kancelá?e prezidenta, a tisíce dalších (naivních statist?) se shromáždili p?ed Parlamentem. Poté se stoupenci opozice zmocnili budovy (aniž jim v tom zabránily bezpe?nostní složky, které celou situaci jist? dlouhodob? sledovaly a tuto akci p?edpokládaly). V?dci opozice tam pak pronesli projevy. Michail Saakašvili ve svém projevu požadoval pro svou stranu místo p?edsedy Parlamentu. (Tj. nepožadoval žádnou systémovou zm?nu, nepožadoval p?ímou volbu prezidenta, apod.) „V Gruzii probíhá sametová revoluce. Jsme proti násilí.“ ?ekl pan Saakašvili a sál mu tleskal. (Ale, ale, vždy t?mito láskyplnými slovy jsme byli p?ed 13 lety obelháni i my, když v listopadu 1989 zahájil Václav Havel svou nenápadnou kampa? na usmí?ení mezi politicky pronásledovanými a jejich mu?iteli, což pak skon?ilo beztrestností viník? .) Prezident Edvard Ševardnadze ?ekl noviná??m na gruzínském soukromém televizním kanálu Imedi TV, že vyhlásil výjime?ný stav a že ozbrojené síly p?ebírají moc v zemi. (Zapomn?l však sd?lit, že dokud nevyhlásí výjime?ný stav Parlament, nelze legáln? výjime?ný stav vyhlásit. Kdo tedy jedná v rozporu se zákonem a pro??) V rozhovoru s noviná?i ?ekl: „ S takovými lidmi kolem, ob?anská válka m?že zítra za?ít… Je dob?e, že složky prosazující zákon, p?edevším Ministerstvo vnitra, neprolilo krev a nepoužilo zbran?. Jestliže nyní ukážu slabost, lidé mi to nikdy nezapomenou. (Tak je odhodlán prolévat krev nebo ne? Pan Ševardnadze programov? zneklid?uje demokratické státy.) Nyní je pot?eba jednat a nastolit po?ádek. (To je zpráva západním demokraciím: je zde ohrožena demokracie, v?nujte nám pozornost, a kdo nyní zvít?zí, je ten nejv?tší demokrat, který si zaslouží vaši d?v?ru.) Po?ádek m?že být nastolen jen když se vyhlásí výjime?ný stav. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v?dí co mají d?lat. Každý, v?etn? vojsk Ministerstva vnitra, bude podléhat Ministerstvu obrany a nastolíme po?ádek. Je pro m? t?žké toto nazvat pokusem o p?evrat. Ale co to je jiného než p?evrat?“ Skute?n?, je to p?evrat, a s dobrou režií. Nyní se vytvo?í n?jaká ob?anská platforma, která bude zdánliv? vykonávat v?li lidu, pak nastoupí kupónová privatizace, v cílové rovince Gruzínci p?ijdou o vše, co jim do té doby „Míša“ Saakašvili ponechá. (Paní Saakašviliová mezitím bude úsp?šn? zasedat v ?ad? dozor?ích rad ?ady státních podnik?). Jen tak mimochodem se zruší gruzínská armáda – vždy ti muslimové za kopcem jsou p?eci naši brat?i, tak je nebudeme urážet naší ned?v?rou a nebudeme zbrojit. A starší „olétaná“ letadla Gruzínc?m lacino p?j?í sp?átelená ?ínská armáda. Pr?b?žn? se za?ne dovážet ruské a evropské zboží, aby p?ežívající soukromé gruzínské firmy opravdu ale opravdu nebyly schopné konkurence. A až nebudou mít Gruzínci už v?bec nic, jen miliardové státní dluhy, odep?e jim „Míša“ Saakašvili státní podporu v nezam?stnanosti, dokud neprodají své auto – v Gruzii to možná bude jiný dopravní prost?edek – v?z s kon?m, apod. Stará negativní elita vyst?ídá novou negativní elitu – pouhé st?ídání stráží Titulky ve všech sd?lovacích prost?edcích hlásí: „President Edvard Ševardnadze vyhlásil v Gruzii výjime?ný stav“ O co jde ve skute?nosti? President Edvard Ševardnadze vyhlásil v sobotu 22.11. v Gruzii výjime?ný stav poté, co se opozice (v souladu s dávno vypracovaným strategickým plánem) zmocnila Parlamentu. Ševardnadze odmítl rezignovat a ?ekl, že v reakci na pokus o p?evrat vezmou nyní situaci do svých rukou ozbrojené síly. Nina Burjanadze, odstupující mluv?í parlamentu a lídr jedné z opozi?ních skupin, ve svém projevu, který byl živ? vysílán gruzínskou televizí (kdyby si to Edvard Ševarnadze nep?ál, nikdy by jí tato ve?ejná publicita nebyla umožn?na), oznámila, že p?evzala pravomoci prezidenta v souladu s ústavou, a to do doby, dokud nebude kone?ným zp?sobem vy?ešena funkce prezidenta a dokud nebude stanoveno datum nových prezidentských a parlamentních voleb. Uvedla však, že není prezidentkou. (Jako prezidentku by ji musel jmenovat Parlament.) Naproti tomu lídr další opozi?ní skupiny Michail Saakašvili naopak tvrdí, že Nina Burjanadze prezidentkou je. Saakašvili také navrhuje, aby Ševardnadze z?stal prezidentem, pokud by brzy vyhlásil nové volby. (Jedna ze strategií negativních elit: zám?rné tvo?ení zmatk? a nep?ehledné situace.) Klí?ovým momentem se staly parlamentní volby. (Volby v Gruzii sehrály stejnou roli jako studentská demonstrace 17.listopadu v ?eskoslovensku) Edvard Ševardnadze, který byl ministrem zahrani?í SSSR za vlády Gorba?ova do r.1991 a byl jeho pravou rukou p?i uvol?ování režimu stát? ve východní Evrop?, (a pln? tak prokázal své schopnosti jako mistr skrytých strategií) se drží v Gruzii u moci skrze válku, ob?anské nepokoje a ekonomickou krizi. Již po n?kolik týdn? byl pod tlakem, aby rezignoval. Jak se dostal k moci? V ?íjnu 1992 prob?hla v Gruzii operace, p?i níž pozorovatelé, kte?í tam p?ijeli kontrolovat volby (které m?ly vrátit k moci generála KGB Ševardnadzeho, místo svobodn? zvoleného prezidenta Gamsachurgii), slyšeli, jak jim rada n?meckého velvyslanectví ?íká: „Jsme zde, abychom legitimovali tyto volby!“ Pak už bylo zbyte?né chodit do volebních místností. Výsledky vyslechli v saloncích hotelu Meteši… Nepochopitelné? Ne, pouze logické. Generál KGB Ševarnadze v roce 1990 prosadil, t?sn? p?ed ztrátou rozhodujícího vlivu na politiku Moskvy, tehdy jako ministr zahrani?í SSSR a ?len politbyra Komunistické strany Sov?tského svazu, sjednocení N?mecka. O t?i týdny pozd?ji by to už nebylo možné. Teï mu to N?mecko jenom vrátilo. Ale možná jen N?mecko takto prokazovalo službu Sov?tskému svazu, který pot?eboval v Gruzii dosadit svého ?lov?ka.) Svou roli však již Ševardnadze v Gruzii splnil a na scénu jsou p?ipraveni noví herci, kte?í také pot?ebují získat v?rohodnost mezi obyvateli své zem? i v zahrani?í. Klí?ovým momentem se tedy staly parlamentní volby dne 2.listopadu. Mezinárodní pozorovatelé z n?kolika evropských pozorovatelských zemí uvedli, že hlasování v parlamentních volbách bylo zma?eno podivnými podvody a nesplnilo mnoho mezinárodních norem. P?edevším mnoho voli?? nebylo v?as k volbám zaregistrováno a ve voli?ských seznamech byla zpožd?ní a zmatky. Nejprve bylo napo?ítáno p?ibližn? 50% hlas? pro politický blok podporující prezidenta Eduarda Ševardnadzeho, který tak jasn? vedl. Pozd?ji se ale na základ? oficiálních výsledk? od gruzínské úst?ední volební komise ukázalo, že provládní blok „Za novou Gruzii“, v jehož ?ele je Vazha Lordkipadnidze, m?l pouze 27%. Opozi?ní blok Národní hnutí, vedený bývalým ministrem spravedlnosti Michailem Saakašvilim, (který byl kupodivu (!) až do r. 2001 odhodlaným stoupencem Edvarda Ševardnadze), m?l kolem 23% a t?etí byla Labouristická strana s 15%. Mezi další nedostatky voleb pat?ilo nap?íklad to, že n?kolik volebních místností v Tbilisi a Kutaisi se v?bec neotev?elo, protože listiny voli?? byly chybné. Pozorovatel Bruce George z Organizace pro bezpe?nost a spolupráci v Evrop? (OSCE) ?ekl v pond?lí na tiskové konferenci v Tbilisi: „My všichni jsme byli sv?dky n?kterých podivných chyb ve volební administrativ?, což vzbuzuje pochybnosti ohledn? schopnosti Parlamentu a vlády uspo?ádat d?v?ryhodné volby.“ Tom Cox, který vedl pozorovatelskou misi Rady Evropy, uvedl, že je naprosto nep?ijatelné, že tisíce Gruzínc? nebyli pro volby v?as zaregistrováni. (Vláda v Gruzii nemohla své ob?any motivovat k otev?enému protestu lépe.) Již p?ed volbami bylo patrné, že v?tšina Gruzínc? má dost vlády Edvarda Ševarnadzeho, kterého viní z všeobecn? rozší?ené chudoby a stoupající korupce. (Samoz?ejm?, k protestu nedojde ze dne na den. Na opozi?ní vystoupení musí být masy dlouhodob? masírovány.) . V pátek 21.11. Spojené státy, (které absolutn? nev?dí, o co zde b?ží), vyzvaly (ve své naivit?) gruzínskou vládu, aby provedla nezávislé vyšet?ení sporných volebních výsledk?. (Což má asi takový ú?inek jako kdyby házely hrách na zeï. V USA se možná ?íká: Jako házet popcorn na zeï mrakodrapu.) Nina Burjanadze a Michail Saakašvili (kte?í oba velmi dob?e hovo?í anglicky, tj. jedná se o generaci nových ruských politik?), vyjednávali po 20 dní, tj. ode dne voleb, s Edvardem Ševardnadzem. (Požadovali tvrd? odstoupení Ševardnadzeho nebo se s ním domlouvali, jak ho jako budou ve?ejn? nutit k odstoupení? Nep?ipomíná to vyjednávání Ob?anského fóra s vládou tehdejšího premiéra Adamce?) Mluv?í Ministerstva zahrani?í Gruzie Adam Ereli ?ekl, že výsledky voleb v n?kterých regionech odrážejí „masový volební podvod“ a „neodrážejí p?esn? v?li gruzínského lidu.“ (Kdyby si negativní elity nep?ály, aby toto pak Ereli ve?ejn? ?ekl, nikdy by to ne?ekl. Ale bylo nutno lidem jejich podez?ení potvrdit, aby ve svém boji za svobodné volby byli co nejp?esv?d?iv?jší, protože práv? jde o provedení co nejv?rohodn?jšího p?echodu ke zdánliv? co nejdemokrati?t?jšímu režimu. K tomu se používá speciální manévr na vnitrostátní úrovni: vytvo?ení a užití ?ízené „politické opozice“. Ta má za cíl provést p?echod k novým „demokratickým“, „nekomunistickým“, „národním“ mocenským strukturám, které ve skute?nosti z?stávají pod komunistickou kontrolou. Tento manévr má i sv?j mezinárodní rozm?r: politický potenciál t?chto nových „demokratických“ struktur se použije na vyvinutí kontakt? a na propagaci solidarity se západními demokraciemi. Cílem ale není „infikovat se“ západní demokracií, ale dosáhnout sv?tového komunistického vít?zství skrze sblížení komunistického a nekomunistického systému. K vyvrcholení této akce v Gruzii tedy došlo na prvním zasedání Parlamentu, kde Edvard Ševardnadze hovo?il po vít?zství své strany a svých spojenc? ve volbách z 2.listopadu, o nichž mezinárodní pozorovatelé prohlásili, že byly podvodné. Když se zastánci opozice za?ali p?ed budovou Parlamentu shlukovat a bou?it a skandovat: Míša, Míša, (tím mínili opozi?ního lídra Saakašviliho), byl Ševardnadze svou ochrankou rychle (p?esn? podle plánu) odveden zadními dve?mi do bezpe?í. Stoupenci pana Ševardnadzeho byli v po?tu n?kolika set lidí vyhnáni z Parlamentu pod krupobitím knih, p?i?emž p?edtím ješt? došlo k n?kolika p?stním souboj?m. „Televizní záb?ry ukazovaly scény p?ipomínající revoluce, které svrhly komunistické vlády ve Východní Evrop? p?ed deseti lety.“ (Toto je komentá? BBC. Asi tato stanice dob?e rozeznala rukopis známého scéná?e.) Pak zastánci opozice vstoupili do budovy, kde jsou kancelá?e prezidenta, a tisíce dalších (naivních statist?) se shromáždili p?ed Parlamentem. Poté se stoupenci opozice zmocnili budovy (aniž jim v tom zabránily bezpe?nostní složky, které celou situaci jist? dlouhodob? sledovaly a tuto akci p?edpokládaly). V?dci opozice tam pak pronesli projevy. Michail Saakašvili ve svém projevu požadoval pro svou stranu místo p?edsedy Parlamentu. (Tj. nepožadoval žádnou systémovou zm?nu, nepožadoval p?ímou volbu prezidenta, apod.) „V Gruzii probíhá sametová revoluce. Jsme proti násilí.“ ?ekl pan Saakašvili a sál mu tleskal. (Ale, ale, vždy t?mito láskyplnými slovy jsme byli p?ed 13 lety obelháni i my, když v listopadu 1989 zahájil Václav Havel svou nenápadnou kampa? na usmí?ení mezi politicky pronásledovanými a jejich mu?iteli, což pak skon?ilo beztrestností viník? .) Prezident Edvard Ševardnadze ?ekl noviná??m na gruzínském soukromém televizním kanálu Imedi TV, že vyhlásil výjime?ný stav a že ozbrojené síly p?ebírají moc v zemi. (Zapomn?l však sd?lit, že dokud nevyhlásí výjime?ný stav Parlament, nelze legáln? výjime?ný stav vyhlásit. Kdo tedy jedná v rozporu se zákonem a pro??) V rozhovoru s noviná?i ?ekl: „ S takovými lidmi kolem, ob?anská válka m?že zítra za?ít… Je dob?e, že složky prosazující zákon, p?edevším Ministerstvo vnitra, neprolilo krev a nepoužilo zbran?. Jestliže nyní ukážu slabost, lidé mi to nikdy nezapomenou. (Tak je odhodlán prolévat krev nebo ne? Pan Ševardnadze programov? zneklid?uje demokratické státy.) Nyní je pot?eba jednat a nastolit po?ádek. (To je zpráva západním demokraciím: je zde ohrožena demokracie, v?nujte nám pozornost, a kdo nyní zvít?zí, je ten nejv?tší demokrat, který si zaslouží vaši d?v?ru.) Po?ádek m?že být nastolen jen když se vyhlásí výjime?ný stav. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v?dí co mají d?lat. Každý, v?etn? vojsk Ministerstva vnitra, bude podléhat Ministerstvu obrany a nastolíme po?ádek. Je pro m? t?žké toto nazvat pokusem o p?evrat. Ale co to je jiného než p?evrat?“ Skute?n?, je to p?evrat, a s dobrou režií. Nyní se vytvo?í n?jaká ob?anská platforma, která bude zdánliv? vykonávat v?li lidu, pak nastoupí kupónová privatizace, v cílové rovince Gruzínci p?ijdou o vše, co jim do té doby „Míša“ Saakašvili ponechá. (Paní Saakašviliová mezitím bude úsp?šn? zasedat v ?ad? dozor?ích rad ?ady státních podnik?). Jen tak mimochodem se zruší gruzínská armáda – vždy ti muslimové za kopcem jsou p?eci naši brat?i, tak je nebudeme urážet naší ned?v?rou a nebudeme zbrojit. A starší „olétaná“ letadla Gruzínc?m lacino p?j?í sp?átelená ?ínská armáda. Pr?b?žn? se za?ne dovážet ruské a evropské zboží, aby p?ežívající soukromé gruzínské firmy opravdu ale opravdu nebyly schopné konkurence. A až nebudou mít Gruzínci už v?bec nic, jen miliardové státní dluhy, odep?e jim „Míša“ Saakašvili státní podporu v nezam?stnanosti, dokud neprodají své auto – v Gruzii to možná bude jiný dopravní prost?edek – v?z s kon?m, apod.