STASI - ZÁKON - TEXT¹⁾

Zákon o podkladech státní bezpečnostní služby bývalé Německé demokratické republiky (Stasi-Unterlagen-Gesetz - StUG)

ČÁST PRVNÍ

Obecná a zásadní ustanovení

§ 1

Účel a oblast použití zákona

(1) Tento zákon upravuje evidenci, zpřístupnění, správu a použití podkladů Ministerstva pro státní bezpečnost a jeho předchozích i nástupnických organizací (státní bezpečnostní služba) bývalé Německé demokratické rebuliky, aby

1. umožnil jednotlivci přístup k informacím, které státní bezpečnostní služba nashromáždila k jeho osobě, aby mohl objasnit vliv státní bezpečnostní služby na svůj vlastní osud,
2. chránil jednotlivce, aby nebyl nakládáním s informacemi, které státní bezpečnostní služba nashromáždila k jeho osobě, omezován ve svých osobních právech,
3. zaručil a podpořil historické, politické a právní zpracování činnosti státní bezpečnostní služby,
4. dal veřejným a ne-veřejným místům k dispozici informace pro účely vyjmenované v tomto zákoně.

(2) Tento zákon platí pro podklady státní bezpečnostní služby, které se nacházejí u veřejných míst Spolkové republiky nebo zemí, u fyzických osob nebo jiných ne-veřejných míst.

§ 2

Evidence, uložení a správa podkladů státní bezpečnostní služby

Spolkový zmocněnec pro podklady státní bezpečnostní služby bývalé Německé demokratické republiky (spolkový zmocněnec) eviduje, zabezpečuje, spravuje a používá podklady státní bezpečnostní služby podle ustanovení tohoto zákona.

§ 3

Práva jednotlivce

(1) Každý jednotlivec má právo požadovat od spolkového zmocněnce zprávu o tom, zda jsou ve zpřístupněných podkladech obsaženy informace k jeho osobě. V případě že ano, má jednotlivec právo na zprávu, nahlédnutí do podkladů a vydání podkladů podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Každý jednotlivec má právo použít informace a podklady, které obdržel od spolkového zmocněnce, v rámci obecně platných zákonů.

(3) Podáním zprávy, umožněním nahlédnutí do podkladů nebo vydáním podkladů nesmí být omezeny převažující zájmy jiných osob, které mají být hájeny.

§ 4

Přípustnost použití podkladů státní bezpečnostní služby veřejnými a ne-veřejnými místy

(1) Veřejná a ne-veřejná místa mají přístup k podkladům a smějí je použít pouze, pokud to tento zákon dovoluje nebo nařizuje. Předloží-li dotyčné osoby, třetí osoby, blízcí rodinní příslušníci pohřešovaných nebo zemřelých, pracovníci nebo protěžované osoby státní bezpečnostní služby podklady s informacemi o vlastní osobě sami od sebe, smějí být tyto podklady použity i pro účely, za jakými byly předloženy.

(2) Jestliže spolkový zmocněnec zjistí, nebo jestliže mu bude sděleno, že osobní informace v podkladech nejsou správné, nebo jestliže osoby, na které se informace vztahují, správnost popírají, musí to být zaznamenáno na zvláštní list a připojeno k podkladům.

(3) Jestliže byly na základě žádosti podle paragrafů 20 až 25 předány osobní informace a ukáží-li se, pokud jde o osobu, na kterou se vztahuje žádost o jejich předání, jako nesprávné, musí být vůči příjemci opraveny, i kdyby to bylo pro posouzení stavu věci bez významu.

(4) Použitím podkladů nesmějí být omezeny převažující zájmy jiných osob, které mají být hájeny.

§ 5

Zvláštní zákazy použití

(1) Osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, které byly získány v rámci záměrného vynášení informací nebo sledování dotyčné osoby včetně tajného vynášení informací, nesmějí být použity v neprospěch této osoby. To neplatí v případech paragrafu 21 odst. 1 č. 1 a 2, prokáží-li se údaje dotyčné nebo třetí osoby na základě informací jako zcela nebo částečně nenáležité.

(2) Použití podkladů na omezené časové období je nepřípustné, prohlásí-li příslušná prokuratura nebo soud proti spolkovému zmocněnci, že použití na omezené časové období by ovlivnilo průběh nějakého trestního řízení. To neplatí, jestliže by tím byly osoby nepředvídatelným způsobem omezeny v hájení svých práv. V tomto případě se použití uskutečňuje po dohodě s prokuraturou nebo soudem.

§ 6

Vymezení pojmů

(1) Podklady státní bezpečnostní služby jsou

1. všechny nositele informací nezávisle na formě shromáždění, zejména
   1. akta, údajové základny, písemnosti, karty, plány, filmy, obrazové, zvukové a ostatní záznamy,
   2. jejich kopie, opisy a jiné duplikáty a
   3. pomůcky potřebné k vyhodnocení, zejména programy pro automatizované zpracování dat,pokud vznikly u státní bezpečnostní služby nebo při Pracovním úseku 1. kriminální policie Lidové policie (Volkspolizei), dostaly se do jejich vlastnictví nebo jim byly postoupeny k použití,
2. akta postoupená státní bezpečnostní službě soudy a prokuraturami.

(2) K podkladům nepatří

1. dopisy státní bezpečnostní služby spolu s přílohami, které zaslala veřejným nebo ne-veřejným místům, pokud tato místa nebyla vůči ní právně nebo fakticky nadřízena,
2. podklady, které byly z důvodů příslušnosti předány dále nebo vráceny jiným místům a v nichž se nenacházejí žádné indicie, že by státní bezpečnostní služba přijala opatření nebo k nim dala podnět,
3. podklady, jejichž zpracování bylo ukončeno před 8. květnem 1945 a v nichž se nenacházejí žádné indicie, že by je státní bezpečnostní služba využila mimo archivní zpřístupnění,
4. předměty a podklady, které byly státní bezpečnostní službou dotyčným nebo třetím osobám protiprávně odňaty nebo odepřeny. Jedná-li se o písemnosti, může si spolkový zmocněnec zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům.

(3) Dotyčné osoby jsou osoby, o nichž státní bezpečnostní služba shromažďovala informace na základě záměrného vynášení informací nebo sledování včetně tajného vynášení informací. Věta 1 neplatí

1. pro pracovníky státní bzepečnostní služby, pokud shromažďování informací sloužilo pouze k navázání kontaktu a k získání pro spolupráci nebo jen ke kontrole jejich činnosti pro státní bezpečnostní službu, a
2. pro protěžované osoby, pokud shromažďování informací sloužilo pouze k navázání kontaktu nebo jen ke kontrole jejich chování v souvislosti s poskytnutým zvýhodněním.

(4) Pracovníci státní bezpečnostní služby jsou stálí a neoficiální pracovníci.

1. Stálí pracovníci jsou osoby, které byly v oficiálním pracovním nebo služebním poměru státní bezpečnostní služby, a důstojníci státní bezpečnostní služby ve zvláštním nasazení.
2. Neoficiální pracovníci jsou osoby, které vyjádřily ochotu dodávat informace státní bezpečnostní službě.

(5) Předpisy o pracovnících státní bezpečnostní služby platí odpovídajícím způsobem pro

1. osoby, které byly vůči pracovníkům státní bezpečnostní služby, pkud jde o jejich činnost pro státní bezpečnostní službu, právně nebo fakticky nadřízené,
2. neoficiální pracovníky Pracovního úseku 1 kriminální policie Lidové policie.

(6) Protěžované osoby jsou osoby, které

1. byly státní bezpečnostní službou zásadně podporovány zejména poskytováním ekonomických výhod, výhod v povolání a jiných výhod,
2. byly chráněny státní bezpečnostní službou nebo z jejího popudu při trestním stíhání,
3. s vědomím, tolerováním nebo podporou státní bezpečnostní služby podporovaly, připravovaly nebo páchaly trestné činy.

(7) Třetí osoby jsou ostatní osoby, o nichž státní bezpečnostní služba sbírala informace.

(8) Jsou-li osoby pracovníky státní bezpečnostní služby, protěžovanými osobami nebo třetími osobami, se musí stanovit pro každou informaci zvlášť. Pro stanovení je směrodatné, s jakým záměrem byly informace do podkladů pojímány.

(9) Použití podkladů zahrnuje předání podkladů dále, doručení informací z podkladů a další zpracování a využití informací. Pokud v tomto předpisu není stanoveno jinak, platí vymezení pojmů z paragrafů 2 a 3 Spolkového zákona o ochraně dat s tím, že k ne-veřejným místům patří i náboženská společenství.

ČÁST DRUHÁ

Evidence podkladů státní bezpečnostní služby

§ 7

Vypátrání podkladů státní bezpečnostní služby, povinnost oznámení

(1) Všechna veřejná místa podporují spolkového zmocněnce při jeho šetřeních za účelem vypátrání podkladů státní bezpečnostní služby a při jejich přejímání. Je-li jim známo, nebo jestliže zjistí při plnění svých úkolů, že se u nich nacházejí podklady státní bezpečnostní služby, musí to neprodleně oznámit spolkovému zmocněnci.

(2) Existují-li dostatečné indicie pro přítomnost podkladů státní bezpečnostní služby, může spolkový zmocněnec se souhlasem veřejného místa nahlédnout do jeho registratur, archivů a jiných souborů informací.

(3) Fyzické osoby a ostatní neveřejná místa mají povinnost bezodkladně oznámit spolkovému zmocněnci, že se u nich nacházejí podklady státní bezpečnostní služby, pokud je jim to známo.

§ 8

Povinnost veřejných míst vydat podklady

(1) Každé veřejné místo musí spolkovému zmocněnci na jeho požádání bezodkladně vydat u něj se nacházející podklady státní bezpečnostní služby včetně kopií, opisů a jiných duplikátů.

(2) Potřebuje-li veřejné místo podklady k plnění svých úkolů v rámci vázanosti účelu podle paragrafů 20 až 23 a 25, může si zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům. Originální podklady mohou být vzaty k podkladům jen pokud to v jednotlivém připadě je k plnění úkolů nezbytné. V tomto případě musí být spolkovému zmocněnci na požádání vydány duplikáty.

(3) Podklady o dotyčných osobách musí být zpravodajskými a výzvědnými službami spolkové republiky a zemí vydány spolkovému zmocněnci kompletně a bez náhrady.

§ 9

Povinnost ne-veřejných míst vydat podklady

(1) Každá fyzická osoba a každé jiné ne-veřejné místo musí bezodkladně vydat spolkovému zmocněnci na jeho požádání podklady státní bezpečnostní služby, pokud tyto podklady nejsou vlastnictvím fyzických osob nebo jiných ne-veřejných míst. Prokázání nabytí vlastnictví je povinností fyzických osob nebo jiných ne-veřejných míst. Z vlastnictví fyzických osob nebo jiných ne-veřejných míst se vychází u podkladů podle § 10 odst. 4, které si samy vyhotovily.

(2) Musí-li být podklady vydány spolkovému zmocněnci, musí mu být vydány i kopie a ostatní duplikáty.

(3) Každá fyzická osoba a každé jiné ne-veřejné místo musí spolkovému zmocněnci na jeho požádání předat podklady státní bezpečnostní služby, které jsou jejich vlastnictvím, ke zhotovení kopií, opisů nebo jiných duplikátů.

§ 10

Podklady Socialistické sjednocené strany Německa, jiných s ní spojených stran a masových organizací a ostatní podklady související se státní bezpečnostní službou

(1) Spolkový zmocněnec může pro plnění svých úkolů požadovat od příslušných míst zprávu o druhu, obsahu a místě uložení podkladů Socialistické sjednocené strany Německa a jiných s ní spojených stran a masových organizací bývalé Německé demokratické republiky.

(2) Spolkový zmocněnec může vyžadovat nahlédnutí do podkladů. Při hledání potřebných podkladů mu musí být poskytnuta pomoc.

(3) Spolkovému zmocněnci musí být na jeho požádání vydány duplikáty takových podkladů, které mají souvislost s činností státní bezpečnostní služby a které potřebuje k plnění svých úkolů. Duplikáty se stávají součástí podkladů podle § 6 odst. 1.

(4) Odstavce 1 až 3 platí odpovídajícím způsobem pro podklady, které zjevně vznikly v součinnosti jiných veřejných míst bývalé Německé demokratické republiky se státní bezpečnostní službou, z jejího podnětu nebo k realizaci jejích nařízení nebo pokynů.

§ 11

Povinnost spolkového zmocněnce vrátit a vydat podklady jiných úřadů

(1) Spolkový zmocněnec musí podklady jiných úřadů, které neobsahují žádné indicie, že státní bezpečnostní služba učinila nebo dala podnět k opatřením,

1. na žádost
2. zjistí-li při plnění svých úkolů přítomnost takových podkladů, vrátit příslušným místům. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům.

(2) Spolkový zmocněnec musí podklady Spolkové republiky, zemí a podklady jejich zpravodajských a výzvědných služeb, které jsou podle stupně utajení označeny jako Tajné a výše, vydat spolkovému ministrovi vnitra nebo příslušným zemským úřadům. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým dokladům. Podklady mezistátních nebo nadstátních organizací a cizích států, které jsou podle stupně utajení označeny jako Důvěrné a výše a k nimž je Spolková republika Německo na základě mezinárodněprávních smluv zavázána ochranou před nepovolaným obeznámení, musí být vydány spolkovému ministrovi vnitra jako Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

(3) Podklady o zařízeních podniků, technických postupech a zatížení životního prostředí pozemků hospodářských podniků, které byly zcela nebo částečně začleněny nebo přičleněny ke státní bezpečnostní službě, musí být na žádost vydány nynějšímu přikázanému správci. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům.

(4) Spolkový zmocněnec musí podklady o objektech a jiných předmětech, zejména plány půdorysů, plány zásobování a telefonních vedeních, vydat nynějšímu přikázanému správci. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům.

(5) Jsou-li stálí pracovníci státní bezpečnostní služby přijati do veřejných služeb nebo ve veřejných službách dále zaměstnáváni, musí být osobní podklady vedené k jejich osobě v potřebném rozsahu vydány příslušným místům, která vedou personální akty. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým podkladům.

(6) Jsou-li bývalí pracovníci státní bezpečnostní služby poživateli důchodů, musí být k jejich osobě vedené osobní podklady v potřebném rozsahu vydány správě sociálního zaopatření. Spolkový zmocněnec si může zhotovit duplikáty a připojit je ke svým dokladům.

ČÁST TŘETÍ

Použití podkladů státní bezpečnostní služby

Oddíl první

Práva dotyčných osob, třetích osob, pracovníků státní bezpečnostní služby a protěžovaných osob

§ 12

Předpisy pro postup dotyčných osob, třetích osob, pracovníků a protěžovaných osob státní bezpečnostní služby

(1) Žádost o zprávu, nahlédnutí do podkladů nebo vydání podkladů musí být podána písemně. Žadatel musí potvrzením příslušných zemských úřadů prokázat svou identitu, jedná-li jako právní zástupce, své zmocnění k zastupování. Je-li žádost podána zplnomocněnou osobou s dokladem o její plné moci, podá se zpráva, zajistí se nahlédnutí do podkladů nebo se vydají podklady

1. dotyčným osobám, třetím osobám, pracovníkům, protěžovaným osobám nebo
2. jejich právnímu zástupci, je-li k tomu výslovně zmocněn.

(2) Spolkový zmocněnec podává zprávu písemně, pokud v jednotlivém případě není přiměřená jiná forma zprávy. Rozhodnutí činí podle povinného uvážení.

(3) Má-li být nějaká žádost o zprávu projednána přednostně, musí být zvláštní potřebnost spěchu odůvodněně vyložena. Z potřebnosti spěchu se může vycházet, je-li informace potřebná pro účely rehabilitace, nápravy, zamezení ohrožení osobního práva nebo k zproštění od nařčení ze spolupráce se státní bezpečnostní službou.

(4) Nahlédnutí se zaručuje do originálních podkladů nebo do duplikátů. Obsahují-li podklady kromě osobních informací o žadateli rovněž informce o jiných dotyčných nebo třetích osobách, umožňuje se nahlédnutí do originálních podkladů pouze když

1. jiné dotyčné nebo třetí osoby souhlasily nebo
2. není možné oddělení informací o jiných dotyčných nebo třetích osobách nebo je možné pouze s neúměrným nákladem a neexistuje-li žádný důvod k domněnce, že převažuje zájem jiných dotyčných nebo třetích osob na utajení, který má být hájen.

V ostatních případech se umožňuje nahlédnutí do duplikátů, ve kterých byly osobní informace o jiných dotyčných nebo třetích osobách anonymizovány. Nahlédnutí se uskutečňuje v ústředí nebo na některé z poboček.

(5) Podklady se vydávají pouze jako duplikáty, v nichž byly osobní informace o jiných dotyčných nebo třetích osobách anonymizovány.

(6) Právo na nahlédnutí a vydání neplatí pro pomůcky potřebné k vyhodnocení (§ 6 odst. 1 č. 1 písmeno c). Nejsou-li jiné podklady nalezitelné nebo jsou-li nalezitelné pouze s neúměrným nákladem, rozšiřuje se právo na nahlédnutí a vydání na duplikáty kartotéčních karet, které slouží k vyhodnocování podkladů a v nichž jsou obsaženy osobní informace o žadateli.

§ 13

Právo dotyčných osob a třetích osob na zprávu, nahlédnutí a vydání

(1) Dotyčným osobám se na žádost podává zpráva o zpřístupněných podkladech, které jsou k dispozici k jejich osobě. V žádosti mají být uvedeny údaje, které umožňují vyhledání podkladů. Účel, za jakým se zpráva opatřuje, nemusí být udán.

(2) Zpráva obsahuje popis zpřístupněných podkladů k dotyčné osobě, které jsou k dispozici, a reprodukci zásadního obsahu. Zpráva může být nejdříve omezena na sdělení, že podklady jsou k dispozici a dotyčná osoba do nich může nahlédnout.

(3) Dotyčné osobě se na žádost musí umožňit nahlédnutí do zpřístupněných podkladů k její osobě, které jsou k dispozici.

(4) Dotyčné osobě se musí na žádost vydat duplikáty. V duplikátech musí být informace o jiných dotyčných nebo třetích osobách anonymizovány.

(5) Jsou-li v podkladech k dotyčné osobě, které jsou k dispozici a zpřístupněny a do nichž dotyčná osoba nahlédla nebo jejichž duplikáty obdržela, obsažena krycí jména pracovníků státní bezpečnostní služby, kteří k dotyčné osobě shromažďovali informace nebo je vyhodnocovali nebo kteří tyto pracovníky řídili, musí být dotyčné osobě na požádání oznámena jména pracovníků a další identifikační údaje, pokud je možné je z podkladů státní bezpečnostní služby jednoznačně zjistit. Věta 1 platí rovněž pro jiné osoby, které dotyčnou osobu písemně udaly, mohl-li obsah udání způsobit dotyčné osobě újmu. Zájem pracovníků a denunciantů na utajení jejich jmen nestojí proti oznámení jmen.

(6) Pro třetí osoby platí odstavce 1 až 6 odpovídajícím způsobem s tím, že žadatel musí uvést údaje, které umožní vyhledání informací. Zpráva se podává pouze, není-li k tomu potřebný náklad v nepoměru k žadatelem uplatněnému zájmu na informaci.

§ 14

Anonymizace a výmaz osobních informací o dotyčných a třetích osobách

(1) Na žádost dotyčných a třetích osob se v podkladech státní bezpečnostní služby vedených k jejich osobě, včetně pomůcek, které slouží vyhledání podkladů, anonymizují informace týkající se jejich osoby. Žádosti se mohou podávat od 1. ledna 1997.

(2) Anonymizace se neprovede,

1. mají-li jiné osoby zjevně převažující zájem na přípustném využití informací za účelem přetrvávajícího nedostatku důkazů,
2. jsou-li informace potřebné pro výzkum k politickému a historickému zpracování,
3. je-li podána některým příslušným místem žádost o přístup týkající se těchto podkladů,a proto musí žadatelův zájem na anonymizaci ustoupit. V podkladech obsažené informace k osobě žadatele smějí být bez jeho svolení předány nebo využity, je-li to nezbytné pro účel, který stojí proti anonymizaci.

(3) Odstavce 1 a 2 platí odpovídajícím způsobem pro osobní informace o žadatelích, které jsou k dispozici v podkladech, které jsou vedeny k osobě nějakého pracovníka státní bezpečnostní služby.

(4) Není-li anonymizace možná a nemusí-li být uplatněn odstavec 2, vstupuje na místo anonymizace zničení podkladu. Pokud jsou informace čitelné automatizovaně, nastupuje na místo zničení podkladu výmaz na něm shromážděných informací. Věta 1 neplatí, obsahuje-li podklad informace i o jiných dotyčných osobách nebo o třetích osobách a tyto osoby se zničením podkladu nesouhlasí.

§ 15

Právo blízkých rodinných příslušníků pohřešovaných nebo zemřelých na zprávu, nahlédnutí a vydání

(1) Blízkým rodinným příslušníkům musí být na žádost udělena zpráva

1. pro rehabilitaci pohřešovaných nebo zemřelých,
2. pro ochranu osobního práva pohřešovaných nebo zemřelých, zejména pro očištění od nařčení ze spolupráce se státní bezpečnostní službou,
3. pro objasnění osudů pohřešovaných nebo zemřelých.V žádosti musí být uveden věrohodný účel, za jakým se zpráva opatřuje, a musí být doložen příbuzenský poměr k pohřešované nebo zemřelé osobě.

(2) § 13 odst. 1 věta 2 a odst. 2 až 6 platí odpovídajícím způsobem.

(3) Blízcí rodinní příslušníci jsou manželé, manželky, děti, vnuci, rodiče a sourozenci.

(4) Odstavec 1 neplatí, zanechal-li pohřešovaný nebo zemřelý jiné pořízení nebo z jiných okolností jednoznačně vyplývá jeho proti tomu stojící vůle.

§ 16

Právo pracovníků státní bezpečnostní služby na zprávu, nahlédnutí a vydání

(1) Pracovníkům státní bezpečnostní služby musí být na žádost podána zpráva o osobních informacích, které jsou obsaženy v podkladech vedených k jejich osobě.

(2) Zpráva může zahrnovat kromě toho popis druhu a rozsahu činnosti, okruhu osob, o kterých byly podávány zprávy a četnosti podávání zpráv.

(3) Pracovníkovi musí být na žádost umožněno nahlédnutí do podkladů vedených k jeho osobě. § 12 odst. 4 věta 2 č. 2 neplatí.

(4) Pracovníkovi může být na žádost podána zpráva ze zpráv jím podávaných a umožněno nahlédnutí do nich, prokáže-li, že na tom má právní zájem. To neplatí, převažuje-li oprávněný zájem na utajení ze strany dotyčných nebo třetích osob.

(5) Pracovníkovi musí být na žádost vydány duplikáty podkladô vedených k jeho osobě. V duplikátech musí být osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách anonymizovány.

§ 17

Právo protěžovaných osob na zprávu, nahlédnutí a vydání

(1) Pro právo protěžovaných osob na zprávu, nahlédnutí do podkladů a vydání podkladů platí § 16 odst. 1, 3 a 5 odpovídajícím způsobem.

(2) Protěžovaná osoba musí uvést údaje, které umožní vyhledání informace.

(3) Odstavec 1 neplatí, prohlásí-li příslušný vyšší spolkový úřad nebo příslušný zemský úřad proti spolkovému zmocněnci, že zpráva, umožnění nahlédnutí do podkladů nebo vydání podkladů se nesmí uskutečnit kvůli převažujícímu veřejnému zájmu.

§ 18

Právo na zprávu, nahlédnutí a vydání aktů postoupených soudy a prokuraturami státní bezpečnostní službě

Pro akty soudů a prokuratur uložené u spolkového zmocněnce platí, pokud jde o právo na zprávu, nahlédnutí do aktů a vydání aktů, místo § 12 odst. 4 až 6 a paragrafů 13, 15 až 17 a 43 platná zákonná nařízení o postupu.

Oddíl druhý

Použití podkladů státní bezpečnostní služby veřejnými a ne-veřejnými místy

§ 19

Přístup veřejných a ne-veřejných míst k podkladům, předpisy pro postup

(1) Spolkový zmocněnec činí sdělení veřejným a ne-veřejným místům, zajišťuje jim nahlédnutí do podkladů a vydává jim podklady, pokud je jejich použítí podle paragrafů 20 až 23, 25 a 26 přípustné.

(2) Žádosti mohou být veřejnými místy příslušnými k plnění současných úkolů podávany spolkovému zmocněnci. Kdo podává žádost za ne-veřejné místo, musí se prokázat písemným oprávněním s odkazem na právní podklad.

(3) Spolkový zmocněnec přezkouší, zda se žádost o sdělení, nahlédnutí nebo vydání vztahuje na přípustný účel použití, nepřesahuje-li rámec úkolů příjemce a nakolik je použití pro udaný účel potřebné. U žádostí soudů, prokuratur a policejních úřadů, jednají-li jako pomocné orgány prokuratur, zkoumá spolkový zmocněnec přípustnost, pokud k tomu existuje podnět.

(4) Má-li být nějaká žádost o sdělení projednána přednostně, musí být zvláštní potřebu spěšnosti odůvodněně vysvětlena. Z potřeby spěšnosti se může vycházet,

1. je-li sdělení nutné za účelem rehabilitace, nápravy, ochrany proti ohrožení osobního práva nebo očištění od nařčení ze spolupráce se státní bezpečnostní službou,
2. při objasnění, evidenci a zajištění majetku bývalé Německé demokratické republiky a bývalých právních subjektů se sídlem na jejím území a majetku, který byl přidělen Úseku komerční koordinace,
3. při přezkoumání osob v případě § 20 odst. 1 č. 6 a 7 a § 21 odst. 1 č. 6 a 7,
4. při trestním stíhání a ochraně před nebezpečím v případech paragrafu 23 odst. 1 věta 1 č. 1 písm. a) a b) a č. 2.

(6) Nahlédnutí se umožňuje, jestliže sdělení nedostačují. § 12 odst. 4 platí odpovídajícím způsobem s tím, že na místo žadatele vstupuje osoba, na niž se žádost vztahuje.

(7) Podklady musí být vydány, vyloží-li žádající místo odůvodněně, že sdělení a nahlédnutí nepostačuje nebo by nahlédnutí bylo spojeno s neúměrným nákladem. Originály podkladů se vydávají pouze, je-li to nezbytné zejména za účelem důkazů. Musí být neodkladně vráceny spolkovému zmocněnci, jakmile již nejsou pro účel použití nutné. Obsahují-li podklady kromě osobních informací o osobách, na něž se žádost vztahuje, také informace o jiných dotyčných a třetích osobách, platí § 12 odst. 4 věty 2 a 3 odpovídajícím způsobem.

§ 20

Použití podkladů, které neobsahují žádné osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, veřejnými a ne-veřejnými místy

(1) Podklady, neobsahují-li žádné informace o dotyčných nebo třetích osobách, smějí být veřejnými a ne-veřejnými místy v potřebném rozsahu použity pro tyto účely:

1. rehabilitace dotyčných osob, pohřešovaných a zemřelých, náprava, výkony podle Zákona o pomoci vězňům,

2. ochrana osobního práva,

3. objasnění osudu pohřešovaných a nevyjasněných smrtelných případů,

4. přerušení zaopatření zabezpečení podle Zákona o přerušení zaopatření a krácení nebo nepřiznání nebo přerušení výkonů, na něž Zákon o přerušení zaopatření nachází odpovídající uplatnění,

5. objasnění, evidence a zajištění majetku bývalé Německé demokratické republiky a bývalých právních subjektů se sídlem na jejím území a majetku, který byl přidělen úseku komerční koordinace,

6. přezkoumání těchto osob podle platných předpisů a s jejich vědomím za účelem zjištění, zda byly činné pro státní bezpečnostní službu jako stálí nebo neoficiální pracovníci, pokud se nejednalo o činnosti pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18i let:

1. členů spolkové vlády nebo některé zemské vlády a ostaních osob, které jsou v nějakém veřejně-právním úředním poměru,
2. poslanců a členů komunálních zastupitelských sborů,
3. členů poradního sboru podle § 39,
4. osob, které jsou zaměstnané nebo mají být dále využívány ve veřejných službách Spolkové republiky, zemí včetně obcí nebo svazů obcí, nadstátních nebo mezistátních organizacích, jejichž je Spolková republika Německo členem, a v církevní službě,
5. osob, které jsou dále činné jako notáři nebo mají nadále zůstat činné jako právní zástupci,

6. - členů představenstev, obchodních vedoucích, ředitelů podniků nebo řídících zaměstnaců v podnicích nějaké právnické osoby,

   - osob povolaných zákonem, ustanovením nebo společenskou smlouvou k zastupování většiny osob, obchodních vedoucích, ředitelů podniků nebo řídících zaměstnanců v podnicích nějaké většiny osob; pokud se nejedná o soudní procesy, učiní se pouze sdělení,

7. bezpečnostní přezkoumání osob,

   - jimž se ve veřejném zájmu svěřují skutečnosti, předměty nebo poznatky, které je třeba utajit, které k takovým skutečnostem mají mít přístup nebo si ho mohou opatřit nebo

   - které jsou zaměstnány nebo mají být zaměstnány na místech, která jsou důležitá pro bezpečnost, v životně nebo pro obranu důležitých zařízeních;ustanovení se může vztahovat i na činnost pro nějakou zahraniční zpravodajskou službu,

7. přezkoumání těchto osob s jejich souhlasem za účelem zjištění, zda byly činné pro státní bezpečnostní službu jako stálí nebo neoficiální pracovníci, nejedná-li se o činnosti pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18. let:

1. předsedů politických stran směrem dolů až na okresní úroveň,
2. osob, které jsou činné jako čestní soudci,
3. osob, které zastávají nějaký čestný církevní úřad,
4. osob, které ve spolcích a svazech na spolkové nebo zemské úrovni zastávají vedoucí funkce; pokud se nejedná o soudní procesy, učiní se pouze sdělení,
5. podnikových rad,
6. osob, které se

   - ve výše vyjmenovaných případech nebo

   - v případech čísla 6 písmen a) až f)

   o úřad, funkci, přijetí nebo zaměstnání ucházejí;ustanovení se může vztahovat i na činnost pro cizí zpravodajskou službu; existují-li skutečné indicie pro podezření z činnosti pro státní bezpečnostní službu nebo nějakou zahraniční zpravodajskou nebo výzvědnou službu, stačí místo souhlasu uvědomění osoby, která má být přezkoumána,

8. postupy při udělení nebo při odnětí povolení podle Zákona o zbraních, Spolkového zákona o myslivosti, Zákona o výbušninách, Zákona o kontrole válečných zbraní a Zákona o zahraničním hospodařství, pokud z podkladů vyplývají odkazy na osobní spolehlivost bývalých pracovníků státní bezpečnostní služby,

9. přiznání období započitatelného pro stanovení výše důchodu, vyplácení a přezkoumání důchodů bývalých příslušníků státní bezpečnostní služby,

10. záležitosti řádů.

(2) § 26 zůstává nedotčen.

(3) Použití pro účely vyjmenované v odstavci 1 č. 6 a 7 je po uplynutí lhůty 15i let nepřípustné. Lhůta začíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty již nesmí být skutečnost činnosti pro státní bezpečnostní službu pracovníkovi v právním styku vytýkána a nesmí být použita v jeho neprospěch. Výjimky z § 52 odst. 1 Spolkového zákona o ústředním registru platí odpovídajícím způsobem. V souvislosti s činností pracovníka vzniklá práva jiných osob, zákonné právní důsledky činnosti a rozhodnutí soudů nebo správních úřadů, které v souvislosti s činnosti vyplynuly, zůstávají nedotčeny.

§ 21

Použití podkladů, které obsahují osobní informace o dotyčných osobách nebo třetích osobách, veřejnými a ne-veřejnými místy

(1) Podklady, pokud obsahují osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, smějí být veřejnými a ne-veřejnými místy v potřebném rozsahu použity pro tyto účely:

1. rehabilitace dotyčných osob, pohřešovaných a zemřelých, náprava, výkony podle Zákona o pomoci vězňům,

2. ochrana osobního práva,

3. objasnění osudu pohřešovaných a nevyjasněných smrtelných případů,

4. přerušení zaopatření podle Zákona o přerušení zaopatření a krácení nebo nepřiznání nebo přerušení výkonů, na něž Zákon o přerušení zabezpečení nachází odpovídající uplatnění,

5. objasnění, evidence a zajištění majetku bývalé Německé demokratické republiky a bývalých právních subjektů se sídlem na jejím území a majetku, který byl přidělen úseku komerční koordinace,

6. přezkoumání těchto osob podle platných předpisů a s jejich vědomím za účelem zjištění, zda byly činné pro státní bezpečnostní službu jako stálí nebo neoficiální pracovníci, pokud nemůže být s podklady vyjmenovanými v § 20 a nejednalo se o činnost pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18ti let

1. členů spolkové vlády nebo některé zemské vlády a ostatních osob, které jsou v nějakém veřejně-právním úředním poměru,
2. poslanců a členů komunálních zastupitelských sborů,
3. členů poradního sboru podle § 39,
4. osob, které jsou zaměstnané nebo mají být dále využívány ve veřejných službách Spolkové republiky, zemí včetně obcí nebo svazů obcí, nadstátních nebo mezistátních organizacích, jejichž je Spolková republika Německo členem, a v církevní službě,
5. osob, které jsou dále činné jako notáři nebo mají nadále zůstat činné jako právní zástupci,

6. - členů představenstev, obchodních vedoucích, ředitelů podniků nebo řídících zaměstnanců v podnicích nějaké právnické osoby,

   - osob povolaných zákonem, ustanovením nebo společenskou smlouvou k zastupování většiny osob, obchodních vedoucích, ředitelů podniků nebo řídících zaměstnanců v podnicích nějaké většiny osob; pokud se nejedná o soudní procesy, učiní se pouze sdělení,

7. bezpečnostní přezkoumání osob,

   - jimž se ve veřejném zájmu svěřují skutečnosti, předměty nebo poznatky, které je třeba utajit, které k takovým skutečnostem mají mít přístup nebo si ho mohou opatřit nebo

   - které jsou zaměstnány nebo mají být zaměstnány na místech, která jsou důležitá pro bezpečnost, v životně nebo pro obranu důležitých zařízeních;ustanovení se může vztahovat i na činnost pro nějakou zahraniční zpravodajskou službu,

7. přezkoumání těchto osob s jejich souhlasem za účelem zjištění, zda byly činné pro státní bezpečnostní službu jako stálí nebo neoficiální pracovníci, pokud nemůže být zjištění učiněno s podklady vyjmenovanými v § 20 a nejednalo se o činnost pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18i let:

1. předsedů politických stran směrem dolů až na okresní úroveň,
2. osob, které jsou činné jako čestní soudci,
3. osob, které zastávají nějaký čestný církevní úřad,
4. osob, ktré ve spolcích a svazech na spolkové nebo zemské úrovni zastávají vedoucí funkce; pokud se nejedná o soudní procesy, učiní se pouze sdělení,
5. podnikových rad,
6. osob, které se

   - ve výše vyjmenovaných případech nebo

   - v případech čísla 6 písmen a) až f)

   o úřad, funkci, přijetí nebo zaměstnání ucházejí;

   ustanovení se může vztahovat i na činnost pro cizí zpravodajskou nebo výzvědnou službu; existují-li skutečné indicie pro podezření z činnosti pro státní bezpečnostní službu nebo nějakou zahraniční zpravodajskou službu, stačí místo souhlasu uvědomění osoby, která má být přezkoumána.

(2) Zvláštní zákaz použití podle § 5 odst. 1 zůstává nedotčen.

(3) Použití pro účely vyjmenované v odstavci 1 č. 6 a 7 je po uplynutí lhůty 15i let nepřípustné. Lhůta začíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty již nesmí být skutečnost činnosti pro státní bezpečnostní službu pracovníkovi v právním styku vytýkána a nesmí být použita v jeho neprospěch. Výjimky z § 52 odst. 1 Spolkového zákona o ústředním registru platí odpovídajícím způsobem. V souvislosti s činností pracovníka vzniklá práva jiných osob, zákonné právní důsledky činnosti a rozhodnutí soudů nebo správních úřadů, které v souvislosti s činnosti vyplynuly, zůstávají nedotčeny.

§ 22

Použití podkladů pro účely parlamentních vyšetřovacích výborů

(1) Právo na vynesení důkazu parlamentními vyšetřovacími výbory podle článku 44 odst. 1 a 2 Základního zákona se rozšiřuje také na podklady státní bezpečnostní služby.

(2) Odstavec 1 platí odpovídajícím způsobem pro parlamentní vyšetřovací výbory zemí.

§ 23

Použití podkladů pro účely trestního stíhání a ochrany před nebezpečím

(1) Podklady, pokud obsahují osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, smějí být v potřebném rozsahu použity:

1. pro stíhání

1. trestných činů v souvislosti s režimem bývalé Německé demokratické republiky, zejména trestných činů v souvislosti s činností státní bezpečnostní služby, jiných bezpečnostních, trestních orgánů a nápravných zařízení a soudů,
2. Zločinů v případech paragrafů 211, 212 nebo 220a, 239a, 239b, 306 až 308, 310b odst. 1, paragrafu 311 odst. 1, paragrafu 311a odst. 1, paragrafů 312, 316c odst. 1 nebo paragrafu 319 trestního zákoníku a trestných činů podle

   - § 52a odst 1 až 3, § 53 odst. 1 věta 1 č. 1, 2, věta 2 Zákona o zbraních,

   - § 19 odst. 1 až 3, § 20 odst 1 nebo 2, současně i ve spojení s § 21, nebo § 22a odst. 1 až 3 Zákona o kontrole válečných zbraní,

   - § 29 odst. 3 č. 1, 4, § 30 odst. 1 č. 1, 2 Zákona o omamných prostřecích,

   - § 30 odst. 1 č. 4 Zákona o omamných prostředcích, pokud jsou trestné činy spáchány živnostensky nebo členy nějaké bandy.

3. Trestné činy v souvislosti s národněsocialistíckým režimem,
4. Trestné činy podle § 44 tohoto zákona,

2. k odvrácení hrozby zásadního nebezpečí pro veřejnou bezpečnost, zejména k odvrácení hrozících trestných činů.

§ 5 odst. 1 se neuplatňuje. Zákazy využití podle předpisů trestního řádu zůstávají nedotčeny.

(2) Jiné podklady smějí být rovněž použity, je-li to potřebné pro stíhání jiných trestných činů včetně právní pomoci v trestních záležitostech a odvrácení hrozby zásadního nebezpečí pro veřejnou bezpečnost, zejména k odvrácení hrozících trestných činů.

§ 24

Použití aktů soudů a prokuratur postoupených státní bezpečnostní službě

(1) Pro použití aktů soudů a prokuratur, které jsou uloženy u spolkového zmocněnce, platí místo paragrafů 19 až 21, 23, 25 až 30 a 43 současná zákonná nařízení pro postup. § 5 odst. 1 se neuplatňuje, pokud se jedná o trestné činy podle § 23 odst. 1 č. 1.

(2) Spolkový zmocněnec vydává na žádost podklady vyjmenované v odstavci 1 větě 2 soudům, prokuraturám a policejním úřadům, pokud jednají jako pomocné orgány prokuratury. Podklady musí být bezodkladně vráceny, jakmile již nejsou pro účel použití nutné.

§ 25

Použití podkladů pro účely zpravodajských a výzvědných služeb

(1) Obsahují-li podklady osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, nesmějí být použity zpravodajskými a výzvědnými službami nebo pro zpravodajské a výzvědné služby. Výjimku tvoří podklady, které obsahují osobní informace o

1. pracovnících zpravodajských a výzvědných služeb Spolkové republiky, zemí nebo spojenců, a použití je potřebné k ochraně těchto pracovníků nebo zpravodajských a výzvědných služeb, nebo
2. pracovnících jiných zpravodajských služeb a použití je potřebné pro ochranu proti špionáži.

(2) Neobsahují-li podklady žádné osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, smějí být použity zpravodajskými a výzvědnými službami nebo pro zpravodajské a výzvědné služby Spolkové republiky a zemí v rámci jejich zákonných úkolů a zpravodajskými a výzvědným službami nebo pro zpravodajské a výzvědné služby spojenců, obsahují-li informace, které se ve smyslu Zákona na ochranu spolkové ústavy týkají:

1. špionáže nebo ochrany před špionáží,
2. oblasti násilného extremismu nebo terorismu.

(3) V případech odstavce 1 věty 2 zůstává § 5 odst. 1 nedotčen.

(4) V případech odstavce 1 věty 2 a odstavce 2 může spolkový ministr vnitra nařídit vydání podkladů bez náhrady, pokud by trvalé uložení podkladů u spolkového zmocněnce mělo způsobit újmu Spolkové republice nebo některé zemi. Nařízení vyžaduje souhlas parlamentní kontrolní komise podle Zákona o parlamentní kontrole činnosti zpravodajských a výzvědných služeb Spolkové republiky.

(5) Dále smějí být zpravodajskými a výzvědnými službami nebo pro zpravodajské a výzvědné služby použity v rámci jejich zákonných úkolů podklady vyjmenované v § 26.

§ 26

Použití sloužebních pokynů a organizačních plánů

Směrnice, služební pokyny organizační plány a místní plány státní bezpečnostní služby, pokud neobsahují žádné osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách, smějí být použity i pro jiné účely. Totéž platí pro plány a sezmany objektů a jiných předmětů státní bezpečnostní služby, zejména půdorysy, plány zásobování a telefonních vedení.

§ 27

Sdělení veřejným místům bez žádosti

(1) Zjistí-li spolkový zmocněnec při plnění svých úkolů podle 37 stálou nebo neoficální činnost pro státní bezpečnostní službu

1. osob, které vykonávají nebo zastávají úřad nebo funkci podle § 20 odst. 1 č. 6 písm. a) až c),
2. úředníka, který může být kdykoli převeden do důchodu, nebo zaměstnance v obdobné funkci,
3. úředníka nebo zaměstnance, který řídí úřad,
4. volebního úředníka nebo čestného úředníka,
5. soudce nebo prokurátora,
6. advokáta nebo notáře,
7. osoby, která je zaměstnána v církevní službě,
8. osob, na jejichž činnosti je přípustné použití podkladů podle § 20 odst. 1. č. 4 nebo § 21 odst. 1 č 4,musí to sám oznámit příslušným místům.

(2) Zjistí-li spolkový zmocněnec při plnění svých úkolů podle 37, že z podkladů vyplývají indicie pro

1. trestný čin v souvislosti s činností státní bezpečnostní služby,
2. některý z trestných činů vyjmenovaných v § 23 odst. 1 č. 1 písmeno b),
3. zásadní ohrožení veřejné bezpečnosti,
4. přítomnost majetků ve smyslu paragrafu 20 odst. 1. č. 5 a paragrafu 21 odst. 1. č. 5,

   musí to sám oznámit příslušným místům.

(3) Zjistí-li spolkový zmocněnec při plnění svých úkolů podle 37, že se v podkladech nacházejí informace o špionáži, ochraně proti špionáži, násilném extremismu nebo terorismu ve smylu Spolkového zákona na ochranu ústavy, musí to sám oznámit spolkovému ministrovi vnitra jako národnímu bezpečnostnímu úřadu.

(4) Sdělení podle odstavců 1 až 3 jsou přípustná pouze, pokud smějí být učiněna také na žádost.

§ 28

Sdělení ne-veřejným místům bez žádosti

(1) Zjistí-li spolkový zmocněnec při plnění svých úkolů podle 37, že

1. předsedové politických stran směrem dolů až na okresní úroveň,
2. osoby, které ve spolcích a svazech na spolkové nebo zemské úrovni zastávají vedoucí funkce,
3. člen představenstva, obchodní vedoucí, ředitel podniku nebo řídící zaměstnanec v podnicích nějaké právnické osoby, osoba povolaná zákonem, ustanovením nebo společenskou smlouvou k zastupování většiny osob,
4. osoba povolaná zákonem, ustanovením nebo společenskou smlouvou k zastupování většiny, obchodní vedoucí, ředitel podniku nebo řídící zaměstnanec v podnicích nějaké většiny osob,byli jako stálí nebo neoficiální pracovníci činní pro státní bezpečnostní službu, musí to sám oznámit příslušným místům.

§ 29

Vázanost účelu

(1) Podle paragrafů 19 až 23 a 25 a podle paragrafů 27a 28 smějí být doručené osobní informace zpracovány a využity pouze pro účely, pro které byly doručeny. Pro jiné účely smějí být zpracovnány nebo využity pouze pokud jsou splněny předpoklady paragrafů 20 až 23 a 25.

(2) Mají-li být osobní informace o dotyčných nebo třetích osobách podle odstace 1 věty 2 zpracovány nebo využity k jiným účelům, je nutný souhlas spolkového zmocněnce.

(3) Odstavce 1 a 2 platí odpovídajícím způsobem pro osobní informace v podkladech, které podle § 8 odst. 2 zůstávají u veřejných míst.

§ 30

Uvědomění o doručení

(1) Jsou-li spolkovým zmocněncem osobní informace o dotyčné osobě podle paragrafů 21, 27 odst. 1 a § 28 doručeny, musí být dotyčná osoba zpravena o druhu informací a jejich příjemci.

(2) Povinnost oznámení nenastává, dověděla-li se dotyčná osoba o doručení jiným způsobem a nebo by oznámení bylo možné pouze s neúměrným nákladem.

(3) Oznámení se nečiní během období, pro které příslušný nejvyšší splkový nebo zemský úřad vůči spolkovému zmocněnci stanovil, že vejití ve známost a doručení by ohrozilo veřejnou bezpečnost nebo jinak způsobilo újmu Spolkové republice nebo některé zemi.

§ 31

Soudní přezkoumání rozhodnutí spolkového zmocněnce na žádost úřadů

(1) Odmítne-li spolkový zmocněnec žádost nějakého úřadu o sdělení, nahlédnutí nebo vydání, rozhodne o náležitosti tohoto zamítnutí na žádost dotyčného úřadu nejvyšší správní soud po ústním projednání usnesením. Usnesení je neodvolatelné. Předběžné řízení se nekoná. Příslušný je nejvyšší správní soud, v jehož kraji má spolkový zmocněnec sídlo.

(2) Předseda může ze zvláštních důvodů odepřít nebo omezit nahlédnutí do aktů nebo do částí aktů a zhotovení nebo poskytnutí výtahů a opisů. Toto usnesení a usnesení nejvyššího správního soudu o povinnosti předložení listin podle § 99 odst. 2 nařízení správního soudu je neodvolatelné. Jinak jsou zúčastnění zavázáni k utajení skutečností, které nahlédnutím do aktů vzali na vědomí.

Oddíl třetí

Použití podkladů státní bezpečnostní služby pro politické a historické zpracování a zpracování tiskem a rozhlasem

§ 32

Použití podkladů pro zpracování činnosti státní bezpečnostní služby

(1) Pro výzkum za účelem politického a historického zpracování činnosti státní bezpečnostní služby a pro účely politického vzdělávání dává spolkový zmocněnec k dispozici tyto podklady:

1. podklady, které neobsahují žádné osobní informace,
2. duplikáty podkladů, v nichž jsou osobní informace anonymizovány,
3. podklady s osobními informacemi o

   - osobách soudobých dějin, osobách zastávající politické funkce nebo úřady ve výkonu jejich úřadu, pokud nejsou dotyčnými nebo třetími osobami,

   - pracovnících státní bezpečnostní služby, pokud se nejedná o činnost pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18ti let nebo

   - protěžovaných osobách státní bezpečnostní služby,pokud použitím nejsou omezeny žádné převažující zájmy vyjmenovaných osob, které mají být hájeny

4. podklady s jinými osobními informacemi, jsou-li předloženy písemné souhlasy dotyčných osob, v nichž je uvedeno, kde se nalézají a provádějící osoby.

(2) Podklady, které se podle § 37 odst. 1 č. 3 písm. b) až d) nacházejí ve zvláštní úschově, smějí být použity pouze se souhlasem spolkového ministra vnitra.

(3) Osobní informace smějí být zveřejněny pouze jestli

1. osoby, o nichž mají být osobní informace zveřejněny, souhlasily, nebo
2. se jedná o informace o

   - osobách soudobých dějin, osobách zastávajících politické funkce nebo úřady ve výkonu jejich úřadu, pokud nejsou dotyčnými nebo třetími osobami,

   - pracovnících státní bezpečnostní služby, pokud se nejedná o činnost pro státní bezpečnostní službu před dovršením 18i let nebo

   - protěžovaných osobách státní bezpečnostní služby,a pokud zveřejněním nejsou omezeny žádné převažující zájmy vyjmenovaných osob, které mají být hájeny.

§ 33

Postup

(1) Pro účely výzkumu a politického vzdělávání je možno v ústředí nebo v některé z poboček spolkového zmocněnce nahlédnout do podkladů.

(2) Nahlédnutí může být kvůli důležitosti nebo stupni zachovalosti podkladů omezeno na nahlédnutí do duplikátů.

(3) Je-li povoleno nahlédnutí do podkladů, mohou být na žádost vydány duplikáty podkladů.

(4) Duplikáty, které byly vydány podle odstavce 3, nesmějí být příjemcem použity pro jiné účely ani postoupeny jiným místům.

(5) Náhlédnutí do podkladů, které ještě nebyly zpřístupněny není přípustné.

§ 34

Použití podkladů tiskem, rozhlasem a filmem

(1) Pro použití podkladů tiskem, rozhlasem, filmem, jejich pomocnými podniky a pro ně novinářsky-redakčně činnými osobami platí paragrafy 32 a 33 odpovídajícím způsobem.

(2) Vede-li zveřejnění osobních informací rozhlasovými zařízeními spolkového práva k ohrazení ze strany osob, které jsou ve zveřejnění jmenovány, musí se tato ohrazení připojit k osobním informacím a s nimi uložit. Znovu zveřejněny smějí být tyto informace pouze s těmito ohrazeními.

ČÁST ČTVRTÁ

Spolkový zmocněnec pro podklady státní bezpečnostní služby

§ 35

Spolkový zmocněnec pro podklady státní bezpečnostní služby bývalé Německé demokratické republiky

(1) Spolkový zmocněnec pro podklady státní bezpečnostní služby bývalé Německé demokratické republiky je spolkový úřad v oblasti působnosti spolkového ministra vnitra. Má ústředí v Berlíně a pobočky v zemích Berlin, Brandenburg, Meklenburg - Vorpommern, Sachsen, Sachsen - Anhalt a Thüringen.

(2) Vedoucí úřadu je na návrh spolkové vlády Německým spolkovým sněmem volen nadpoloviční většinou zákonného počtu jeho členů. Při své volbě nesmí mít méně než dovršených 35 let. Zvolený uvádí jako úřední označení úřadu označení svého úřadu. Musí být jmenován spolkovým prezidentem.

(3) Spolkový zmocněnec skládá před spolkovým ministrem vnitra tuto přísahu:
"Přísahám, že budu věnovat svou sílu blahu německého lidu, rozmnožovat jeho užitek, odvracet od něj škody, zachovávat a hájit základní zákon a zákony spolkové republiky, plnit svědomitě své povinnosti a vykonávat spravedlnost vůči komukoliv. K tomu mi napomáhej Bůh."
Přísaha může být složena i bez náboženského dovětku.

(4) Funkční období spolkového zmocněnce trvá pět let. Jeho znovuzvolení je přípustné.

(5) Spolkový zmocněnec je podle ustanovení tohoto zákona ve veřejně právním úředním poměru ke Spolkové republice. Je při výkonu svého úřadu nezávislý a podřízený pouze zákonu. Podléhá právnímu dohledu spolkové vlády. Služební dohled provádí spolkový ministr vnitra.

§ 36

Právní postavení spolkového zmocněnce

(1) Úřední poměr spolkového zmocněnce začíná vydáním jmenovací listiny. Končí

1. uplynutím funkčního období,
2. odvoláním.

Spolkový prezident odvolává spolkového zmocněnce, jestliže o to spolkový zmocněnec požádá nebo na návrh spolkové vlády, existují-li důvody, které opravňují odvolání z úřadu u soudce na doživotí. V případě ukončení úředního poměru obdrží spolkový zmocněnec od spolkového prezidenta odvolací listinu. Odvolání nabývá účinnosti vydáním listiny. Na žádost spolkového ministra vnitra je spolkový zmocněnec povinen dále vykonávat působnost až do jmenování svého nástupce.

(2) Spolkový zmocněnec nesmí vedle svého úřadu vykonávat žádný jiný placený úřad, žádné řemeslo a žádné povolání a ani nesmí být členem vedení nebo dozorčí rady nebo správní rady nějakého na zisk zaměřeného podniku ani žádné vlády nebo zákonodárného sboru Spolkové republiky nebo země. Nesmí vydávat za úplatu mimosoudní posudky.

(3) Spolkový zmocněnec musí spolkovému ministrovi vnitra podávat informace o darech, které obdrží v souvislosti se svým úřadem. Spolkový ministr vnitra rozhoduje o použití darů.

(4) Spolkový zmocněnec je zavázán zachovávat, i po ukončení svého úředního poměru, mlčenlivost o záležitostech, se kterými se obeznámil úředně. To neplatí pro sdělení ve služebním styku nebo o skutečnostech, které jsou obecně známé nebo podle svého významu nevyžadují utajení. Spolkový zmocněnec nesmí, i když už není v úřadě, o takových záležitostech bez souhlasu spolkového ministra vnitra ani před soudem ani mimosoudně vypovídat nebo činit prohlášení. Nedotčena zůstává zákonně podložená povinnost oznamovat trestné činy a zakročit při ohrožení svobodného demokratického základního zřízení pro jeho zachování.

(5) Svolení ke svědecké výpovědi má být odepřeno pouze, způsobila-li by výpověď újmu Spolkové republice nebo některé z německých zemí nebo kdyby bylo vážně ohroženo plnění veřejných úkolů. Svolení k vypracování posudku smí být odepřeno, jestliže by vypracování posudku poškodilo služební zájem. § 28 Zákona o spolkovém ústavním soudu ve znění vyhlášení z 12. listopadu 1985 (BGBl. I S. 2229) zůstává nedotčen.

(6) [...]²⁾

§ 37

Úkoly a oprávnění spolkového zmocněnce

(1) Spolkový zmocněnec má podle ustanovení tohoto zákona tyto úkoly a oprávnění,

1. evidenci podkladů státní bezpečnostní služby,
2. hodnocení, řazení, zpřístupnění, uložení a správu podkladů podle archivních zásad,
3. správu podkladů v ústředním archivu ústředí a v regionálních archivech poboček; odděleně musí být uloženy
   1. akty soudů a prokuratur postoupené státní bezpečnostní službě,
   2. duplikáty podle § 11 odst. 2 věty 2,
   3. podklady o pracovnících zpravodajských služeb Spolkové republiky, zemí a spojenců,
   4. podklady

      - o pracovnících jiných zpravodajských služeb,

      - s technickými nebo jinými odbornými instrukcemi nebo popisy možností nasazení prostředků a metod v oblasti špionáže, ochrany proti špionáži nebo terorismu,prohlásí-li spolkový mimnistr vnitra v jednotlivém případě, že pokud by podklady vešly ve známost, ohrozilo by to veřejnou bezpečnost nebo jinak způsobilo újmu Spolkové republice nebo některé zemi; pro oddělené uložení podle písm. b) až d) platí předpisy o zacházení s tajnými materiály stupeně utajení Důvěrné a výše,

4. podávání zpráv, sdělení z podkladů, zajišťování nahlédnutí do podkladů, vydávání podkladů,
5. zpracování činnosti státní bezpečnostní služby uvědomováním veřejnosti o struktuře, metodách a způsobu působení státní bezpečnostní služby: pro zveřejňování osobních informací platí § 32 odst. 3,
6. podpora výzkumu a politického vzdělávání při historickém a politickém zpracování činnosti státní bezpečnostní služby zajištěním nahlédnutí do podkladů a vydáním duplikátů podkladů,
7. udílení informací a rad fyzickým osobám, jiným ne-veřejným místům a veřejným místům; informace a rada může být udělena i v pobočkách,
8. zřizování a vydržování dokumentačních a vystavovacích center.

(2) Spolkový zmocněnec podává Německému spolkovému sněmu na jeho žádost, jinak nejméně každé dva roky, poprvé k 1. červenci 1993, zprávu o činnosti. Od své druhé pravidelné zprávy o činnosti musí sdělovat, v jakém rozsahu a v jakém časovém období podklady pro plnění jeho úkolů výhledově již nebudou potřebné. Na žádost Německého spolkového sněmu nebo spolkové vlády musí spolkový zmocněnec vypracovávat posudky a podávat zprávy. Spolkový zmocněnec se může kdykoliv obrátit na Německý spolkový sněm. V záležitostech zákonodárného sboru zpravuje tento zákonodárný sbor bezprostředně.

§ 38

Zemský zmocněnec, poměr ke spolkovému zmocněnci

(1) Na podporu práce spolkového zmocněnce při plnění jeho úkolů podle § 37 může být v zemích Berlin, Brandenburg, Mecklenburg - Vorpommern, Sachsen, Sachsen-Anhalt a Thüringen vytvořeno místo zemského zmocněnce pro podklady státní bezpečnostní služby bývalé Německé demokratické republiky. Bližší podrobnosti se řídí zemským právem.

(2) Spolkový zmocněnec dává zemskému zmocněnci příležitost zaujímat stanovisko k zemsky specifickým zvláštnostem podle Části třetí tohoto zákona.

(3) Zemské právo může stanovit, že zemští zmocněnci radí zúčastněným osobám při uplatňování jejich práv podle paragrafů 13 až 17. Tato činnost se může rozšířit i na psycho-sociální poradu po ukončení jednání podle § 12.

§ 39

Poradní sbor

(1) Při spolkovém zmocněnci se vytvoří poradní sbor. Poradní sbor sestává z

1. devíti členů, kteří jsou jmenováni ze zemí Berlin, Brandenburg, Mecklenburg-Vorpommern, Sachsen, Sachsen-Anhalt a Thüringen a
2. sedmi členů, kteří jsou voleni Německým spolkovým sněmem.Členové poradního sboru jsou spolkovým ministrem vnitra ustanoveni na dobu pěti let.

(2) Spolkový zmocněnec zpravuje poradní sbor o zásadních nebo jiných důležitých záležitostech a projednává je s ním. Poradní sbor radí spolkovému zmocněnci zejména v těchto záležitostech:

1. úplná evidence podkladů státní bezpečnostní služby a vyhodnocení podkladů podle § 10,
2. stanovení archivních zásad při hodnocení, řazení, zpřístupnění, uložení a správě podkladů,
3. stanovení jednotlivých zásad pro zajišťování nahlédnutí a vydání,
4. stanovení hodnotících kritérií v případech paragrafu 20 odst. 1 č. 6 a 7 a paragrafu 21 odst. 1 č. 6 a 7,
5. stanovení priorit u žádostí jednotlivců a žádostí veřejných a ne-veřejných míst,
6. stanovení úkolů poboček při poradní činnosti,
7. pracovní programy pro zpracování činnosti státní bezpečnostní služby a uvědomování veřejnosti a
8. podpora výzkumu a politického vzdělávání.Dále udílí poradní sbor předběžnou radu v oblastech činností podle § 37 odst. 3 věta 1.

(3) Spolkový zmocněnec řídí zasedání poradního sboru.

(4) Poradní sbor si stanoví řád činnosti, který vyžaduje souhlas spolkové vlády.

(5) Členové poradního sboru jsou zavázáni mlčenlivostí o skutečnostech, se kterými se obeznámili při své činnosti, pokud nejsou veřejně známé. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení jejich členství v poradním sboru.

§ 40

Opatření k zabezpečení podkladů

(1) Spolkový zmocněnec činí pro své úřady organizační a technická opatření, která jsou potřebná, aby byly podklady zajištěny před nepovolaným přístupem.

(2) Zejména musí být zajištěno, aby

1. splupracovníci spolkového zmocněnce, kteří pracují s podklady a systémy zpracování dat mohli mít přístup k podkladům výlučně v rámci jim přidělených úkolů a aby každý přístup k podkladům byl zaprotokolován s udáním důvodu,
2. bylo zabráněno nepovolanému vypracování archivních vyhledávacích pomůcek, nepovolanému ukládání informací a nepovolanému obeznámení se, změnění nebo výmazu nashromážděných informací,
3. bylo dokumentováno, které podklady nebo informace z podkladů kdy a komu byly vydány nebo doručeny,
4. bylo dodatečně možno zjistit a přezkoumat, které informace a kdy byly uloženy do systému zpracování dat,
5. budovy, v nichž jsou podklady státní bezpečnostní služby uloženy, byly chráněny proti nepovolanému vniknutí,
6. nepovolané osoby neměly žádný přístup k archivům a systémům zpracovnání dat, kterými se podklady zpracovávají,
7. podklady nemohly být nepovolaně čteny, kopírovány, změněny, zničeny nebo odcizeny,
8. podklady a zásobníky dat nemohly být při transportu nepovolaně čteny, kopírovány, změněny, vymazány nebo zničeny,
9. byla vnitřní organizace úřadu uspořádána tak, aby odpovídala zvláštním požadavkům ochrany dat.

§ 41

Automatizované postupy zpracování informací na příkaz

(1) Osobní informace z podkladů státní bezpečnostní služby smí spolkový zmocněnec shromažďovat, měnit nebo využívat v automatizovaných údajových základnách pouze jako v pomocném prostředek k plnění svých úkolů. Údajové základny obsahují pouze inforamce, které jsou potřebné k vyhledávání podkladů a k tomu nutnému identifikování osob. Na tyto údajové základny se vztahuje § 20 Spolkového zákona o ochraně dat.

(2) Zřizování automatizovaných telefonních postupů za účelem doručování není přípustné.

(3) Zpracování informací z pokladů na příkaz se připouští pouze pro veřejná místa a pouze tehdy, není-li zpracování u spolkového zmocněnce možné vlastními prostředky nebo je možné pouze s nepoměrným nákladem, a dodavatel se vybírá se zvláštním ohledem na vhodnost právě pro zacházení s těmito informacemi. Dodavatel smí zpracovávat informace výlučně podle instrukcí spolkového zmocněnce.

ČÁST PÁTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 42

Náklady

(1) Za úřední jednání podle paragrafů 13 až 17 a od ne-veřejných míst podle paragrafů 20 a 21 se vybírají poplatky. Za zprávy dotyčným a třetím osobám a za jim umožněné nahlédnutí do podkladů se poplatky nevybírají.

(2) Spolkový ministr vnitra je zmocněn právním výnosem určit skutkové podstaty, u nichž je povinný poplatek, a sazby poplatků.

§ 43

Přednost tohoto zákona

Ustanovení tohoto zákona májí přednost před předpisy o přípustnosti doručení osobních informací v jiných zákonech. Spolkový zákon o ochraně dat se s výjimkou předpisů o ochranné kontrole dat neuplatňuje, pokud v § 6 odst. 9 a § 41 odst. 1 věta 3 tohoto zákona není stanoveno jinak.

§ 44

Trestní předpisy

Kdo doslovně veřejně sdělí celé nebo podstatné části tímto zákonem chráněných originálních podkladů nebo duplikátů originálních podkladů s osobními informacemi o dotyčných nebo třetích osobách, bude portrestán odnětím svobody až na tři roky nebo peněžní pokutou. To neplatí, jestliže dotyčná nebo třetí osoba se sdělením souhlasila.

§ 45

Předpisy o pokutách

(1) Nenáležitě jedná, kdo záměrně nebo nedbale

1. v rozporu s § 7 odst. 3 neučiní nebo včas neučiní oznámení,
2. v rozporu § 9 odst. 1 větou 1 na požádání spolkového zmocněnce podklady nevydá nebo nevydá včas nebo
3. v rozporu s § 9 odst. 3 nepostoupí podklady spolkovému zmocněnci.

(2) Nenáležitost může být potrestána pokutou až pětsettisíc německých marek.

§ 46

Beztrestnost

Kdo nabyl podklady státní bezpečnostní služby trestným přečinem, se netrestá, splní-li oznamovací povinnost podle § 7 odst. 3 během lhůty tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 47 [...]³⁾

Zrušení předpisů převod držitele úřadu

§ 48

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) § 35 odst. 2 věta 1 se poprvé uplatní při novém povolání vedoucího nejvysššího spolkového úřadu po uplynutí funkčního obdabí současného držitele úřadu.

¹⁾ Spolkový sněm přijal tento zákon dne 20. prosince 1991. Text přeložila ...

²⁾ Vypuštěna část o příjmech zmocněnce.

³⁾ Vypuštěn celý § 47 pojednávající o zrušení předpisů a převodu držitele úřadu.

Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |