Dokument 16

1988, 22. září, Praha. - Informace FMV pro předsednictvo ÚV KSČ o aktivitách vnitřního protivníka v období před 28. říjnem 1988.

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA

[...]^a

Výtisk číslo: 35
Počet listů: 11

P Ř E D S E D N I C T V O

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

K bodu: Informace k současným aktivitám vnitřního protivníka, zejména v souvislosti se 70. výročím založení ČSSR.

Obsah:

- Informace.

Předkládá:
s. Vratislav VAJNAR
Č. j. OV-0021/AP-88

V Praze 22. září 1988

I n f o r m a c e

k současným aktivitám vnitřního protivníka, zejména v souvislosti se 70. výročím založení ČSSR

Vývoj bezpečnostní situace v tomto roce potvrzuje, že v popředí činnosti antisocialistických sil nabývá na intenzitě tlak především na zformování akceschopné opoziční síly, jako předpokladu pro:

- dosažení změny současného čs. společensko politického systému v pluralitní a tím i

- vytváření podmínek pro naplňování strategického cíle vnějšího a vnitřního protivníka, kterým je destabilizace socialistického společenského zřízení v ČSSR a jeho postupná likvidace.

Nepřátelské prostředí přitom spekuluje s tím, že demokratizace společnosti je spojena s širokým rozvojem aktivity mas, který současné politické a administrativní struktury nedokážou dostatečně účinně organizačně pokrýt[,] a tím se vytváří vhodné nástupiště pro převzetí iniciativy opozičními silami formou vytváření tzv. nezávislých seskupení.

Pro současnou situaci je charakteristické, že vnitřní protivník usiluje ve spolupráci s ideodiverzními centry a za účinné podpory Západu vytvořit základní organizační struktury budoucí "opozice", funkční mechanismus schopný aktivizovat hromadná konfrontační vystoupení.

V tomto směru se významným mezníkem pro další činnost antisocialistických sil stalo otevřené protisocialistické vystoupení 21. srpna 1988 v Praze, které po zhodnocení vlastním nepřátelským prostředím vedlo k závěrům, že vývoj vnitropolitické situace[,] spojený s nárůstem zájmů široké veřejnosti o veškeré politické dění, vytváří vhodnou platformu pro maximální rozvinutí všech sfér nepřátelské činnosti, směřujících k naplnění vytýčených cílů.¹ Přímým odrazem průběhu demonstrace dne 21. srpna 1988 jsou aktivity zaměřené na přípravu a organizování nových masových konfrontačních vystoupení, které by dále rozvinuly možnosti působení nepřátelského prostředí na veřejnosti.

Za nejzávažnější aktivitu v nejbližším období je nutno pokládat již dnes připravované koordinované vystoupení většiny skupin nepřátelského prostředí k výročí vzniku republiky dne 28. 10. 1988. Přesto, že zatím nejsou uzavřeny všechny záměry vnitřního protivníka k tomuto výročí, jsou přípravy na něj středem pozornosti jak samotné "charty" a jejich jednotlivých skupin (zvláště historiků), tak Demokratické iniciativy a Nezávislého mírového sdružení. Je třeba předpokládat pokus o masové demonstrační vystoupení. Svědčí o tom záměry směřující k rozdmýchávání nacionalistických a protisovětských tendencí, včetně oživování masarykismu.

K tomuto vystoupení má předcházet dne 24. 9. 1988 první z pravidelných "shromáždění" v Praze na Václavském náměstí, k jehož konání vždy poslední sobotu v měsíci vyzvalo při demonstraci dne 21. 8. 1988 Nezávislé mírové sdružení.² Tato skupina, jejímž prostřednictvím je prosazován vliv "charty" v prostředí mladé generace, se bude snažit v organizování těchto shromáždění pokračovat i do budoucna a obdobným způsobem se pokusí zneužít i výročí úmrtí Lennona k veřejnému vystoupení dne 8. 12. 1988.³

Současné jsou zjišťovány snahy koordinovat postup "charty" a nelegální církve v těch oblastech, kde je možno dosáhnout společného postupu. Takovým příkladem by se měla stát tzv. tichá demonstrace, připravovaná církevním prostředím dne 3. 11. 1988 na Staroměstském náměstí u příležitosti 70. výročí stržení Mariánského sloupu.

Pro samotnou "chartu" se pak stane prestižní záležitostí demonstrace zvyšujícího se vlivu na veřejnost zopakováním pokusu o konfrontační vystoupení ke Dni lidských práv OSN dne 10. 12. 1988.⁴

Souběžně s organizováním otevřených konfrontačních vystoupení je zjišťována zvýšená aktivita antisocialistických sil jak při formování organizačních a programových struktur, tak při organizaci akcí směřujících k upevnění vlivu a prestiže opozičních struktur ve vnitropolitické i zahraničně politické oblasti a dosažení internacionalizace činnosti s obdobnými strukturami v ostatních ZSS.

V tomto směru je pozornost celého nepřátelského prostředí ("charta", "Demokratická iniciativa", "Nezávislé mírové sdružení", "Jazzová sekce", "Společenství přátel USA") zaměřená především na přípravu mezinárodního sympozia na téma "Československo v evropském dění 1918-1988" pod názvem "Československo 88", které se má uskutečnit v Praze ve dnech 11. - 13. 11. 1988.⁵ V rámci koordinované přípravy tohoto sympozia za účasti emigrantských a ideodiverzních center převzala nad jeho konáním oficiální záštitu Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF), což se stalo impulsem, aby v rámci příprav sympozia byl vytvořen i přípravný výbor pro založení Československého helsinského výboru jako partnera IHF.⁶

Zvýšení významu sympozia "Československo 88" soustředěním pozornosti západních sdělovacích prostředků na tuto akci je zajišťováno jednak paralelním konáním obdobné akce ve Vídni a především snahou o zajištění účasti řady významných politických osobností ze zahraničí[,] a to jak z Východu (Sacharov, Burlackij), tak ze Západu (Brzezinski, Kissinger, Nixon, Skilling, Weiskirchen ap.).

Vývoj situace potvrzuje, že veškerá činnost Demokratické iniciativy je směřována k vzniku opoziční politické strany. Tomu odpovídá i koncepce činnosti Demokratické iniciativy stanovené pro nejbližší období, zahrnující vybudování vnitřních organizačních struktur, včetně organizačních článků v rámci celého území ČSSR, vytvoření koncepce zahraničních styků a především stanovení jasného politického programu.

V rámci celkového nárůstu aktivity nepřátelské činnosti jsou zjišťovány i snahy zintenzivnit úsilí o ustavení tzv. "Iniciativy sociální obrany" (ISO), které je plánováno k 28. 10. 1988.⁷ ISO se má stát svojí organizační formou a vytýčenými cíli jakýmsi zárodkem pro plánované vytvoření tzv. "svobodných" odborů po vzoru polské Solidarity.

Do oblasti naplňování koncepcí ideodiverzních center, zaměřených na destabilizaci jednotlivých ZSS a změnu celkového poměru sil v Evropě cestou změny poválečného statusu quo, spadá i návrh na vytvoření tzv. "Evropského mírového parlamentu" se sídlem v Praze, který by plnil funkci koordinačního centra nátlakových akcí vůči ZSS.⁸ Z iniciativy Jaroslava ŠABATY byl návrh rozpracován do konkrétní podoby a stal se součástí poselství adresovaného semináři na téma "20 let po Pražském jaru", organizovaného "Evropskou sítí pro dialog Východ-Západ" ve dnech 17. - 18. 9. 1988 v holandském Nijmegenu. Charakteristické pro záměry na vytvoření "Evropského mírového parlamentu" je, že organizátoři již při budování přípravných struktur počítají s tím, že tyto se stanou centrálou nezávislých organizací se sídlem v Praze.

Ke koordinovanému postupu s dalšími opozičními seskupeními v ZSS směřují i záměry dále rozvinout činnost tzv. "Československo polské solidarity" a vytvoření obdobných struktur i s opozičním seskupením v MLR a NDR. Tyto snahy jsou přímo řízeny organizací "East European Cultural Foundation" se sídlem ve Velké Británii.

K 70. výročí vzniku ČSR připravovali někteří aktivisté nelegální církve tzv. pontifikální mši v chrámu sv. Víta, která se měla uskutečnit dne 1. 10. 1988. Při mši měla být vystavena čs. státní vlajka a zpívána státní hymna. Mše měla vyústit v protispolečenskou demonstraci před arcibiskupským palácem. Na základě přijatých preventivních opatření kardinál Tomášek ustoupil od organizování pontifikální mše.

Veškeré tyto aktivity potvrzují výraznou politizaci nepřátelského působení antisocialistických sil, což dokresluje i snaha Jaroslava ŠABATY připravit již dnes aktiv osob, které by při příštích volbách do zastupitelských sborů vystoupily jako tzv. "nezávislí" poslanci sdružení v "Klubu nezávislých poslanců".

Za jednu z významných forem působení na čs. veřejnost považuje nepřátelské prostředí samizdatovou tvorbu. Přes značný nárůst samizdatové produkce, přímo odrážející aktivizaci nepřátelského působení, ukazují získané poznatky na to, že mimořádný význam je přikládán dosažení legalizace vydávání tzv. Lidových novin, které by se měly stát hlavním tiskovým orgánem opozice.⁹

Toto úsilí se odráží nejen v aktivitě osob přímo se na vydávání Lidových novin podílejících, ale i v rozsáhlé podpoře, kterou Lidové noviny získávají v posledním období ze zahraničí, zvláště ze strany USA (přetiskování materiálů publikovaných v Lidových novinách významnými deníky, zajištění interview pro Lidové noviny s oběma USA prezidentskými kandidáty ap.). Podpora Lidovým novinám ze strany USA jako součást výrazného zvýšení podpory veškeré nepřátelské činnosti se projevuje i např. v tom, že ZÚ USA hodlá oficiálně zvát zástupce Lidových novin na své politické, společenské a kulturní akce.

Sílící morální i materiálně technická podpora nepřátelskému prostředí zajišťovaná antisocialistickými centry získává stále výrazněji podobu i v koordinaci postupu ZÚ kapitalistických států, především ZÚ USA, ale i ZÚ NSR, Rakouska, Francie a Velké Británie, s vnitřním nepřátelským prostředím. V řadě případů se zvláště v posledním období v postupu pracovníků uvedených ZÚ projevují prvky přímého vměšování do vnitřních věcí ČSSR.

Vzhledem k výrazné politizaci veškeré nepřátelské činnosti, jejímž odrazem je snižování účinnosti rozkladných opatření realizovaných za využití forem a metod bezpečnostní práce[,] se projevuje stále výrazněji nutnost diferencovaného, avšak přísně koordinovaného řešení vznikající situace, za využití politických, ideologických, administrativně správních a specifických bezpečnostních prostředků.

Na příkladu výročí vzniku republiky, kdy přijaté rozhodnutí politického orgánu doporučit uzákonění státního svátku výraznou měrou oslabí možnosti argumentace nepřátelského prostředí a ovlivňování veřejného mínění, lze dokumentovat účinnost politických forem práce.

V eliminaci nepřátelského působení na veřejnost má významnou roli aktivizace masově výchovné práce, včetně širšího využití hromadných sdělovacích prostředků při objasňování procesu demokratizace a s tím spojených otázek, které se snaží nepřátelské prostředí zneužít. V tomto směru má rostoucí význam i aktivizace společenských organizací v rámci Národní fronty.

V postupu orgánů činných v trestním řízení je třeba zabezpečit účinnější využívání stávajících právních norem k diferencovanému trestnímu postihu organizátorů a aktivních účastníků protispolečenských akcí a vystoupení a v případech, kde platné právní normy neumožňují odpovídající výchovné působení ani pružné a účinné využití donucovacích sankcí, jako je tomu v případě tiskového zákona a zákona č. 126/68 Sb., urychleně připravit jejich novelizaci.¹⁰

V činnosti bezpečnostních orgánů je třeba účinněji dokumentovat podíl a účast pracovníků ZÚ KS na akcích vnitřního protivníka. K eliminaci vazeb pracovníků ZÚ KS v ČSSR s nepřátelským prostředím ofenzivně využívat možností diplomatické práce. V odůvodněných případech využívat i možnosti pracovníky ZÚ KS, opakovaně se vměšující do vnitřních záležitostí ČSSR, označit za nežádoucí osoby.

Specifické prostředky státobezpečnostní práce zaměřovat nadále především na včasné odhalování a signalizaci záměrů nepřátelského prostředí a pronikání do nově vytvářených struktur k zajištění vybudování pozic umožňujících skryté vnitřní rozkladné působení ve vlastním nepřátelském prostředí.

K jednotlivým projevům protivníka přistupovat diferencovaně a podle jejich závažnosti přijímat opatření k jejich kontrole, zabránění a maření.

Návrh opatření k uvedeným hlavním nepřátelským aktivitám

Na základě rozboru hlavních nepřátelských aktivit jsou přijata a prováděna opatření k jejich eliminaci.

1) K přípravě nepovoleného shromáždění dne 24. 9. 1988 na Václavském náměstí.

Hlavní organizátoři z řad Nezávislého mírového sdružení byli upozorněni na nezákonnost svého počínání a bude jim zabráněno v účasti na uvedené akci.¹¹ Preventivně je působeno na osoby, projevující zájem o shromáždění[,] s cílem maximálně omezit jejich účast na této nepovolené akci. V předpokládané době organizované akce bude zamezeno v účasti na shromáždění aktivistům dalších nepřátelských seskupení, včetně "charty", již na přístupových cestách.

V případě, že bude uskutečněn pokus o nepovolené shromáždění, vyzvat zúčastněné osoby k rozchodu a při neuposlechnutí, nasadit pořádkové síly VB k rozptýlení osob a prostor vyklidit.

2) K připravované nepřátelské aktivitě k 28. říjnu 1988.

Hlavním organizátorům jednotlivých nepřátelských aktivit zabránit ve zneužití oficiálně pořádaných akcí k protisocialistickým cílům.

S využitím zákonných prostředků a preventivně profylaktických opatření zmařit již v zárodku každý pokus o zorganizování protisocialistických akcí, zejména těch, které by měly vyústit v hromadné protispolečenské vystoupení.

3) K přípravě sympozia "Československo 88".

Na základě získané dokumentace, která rozkrývá protispolečenský charakter sympozia, vydat rozhodnutí o zákazu sympozia v kompetenci Národního výboru hl. m. Prahy.¹²

V rámci komplexu preventivních a rozkladných opatření s cílem zamezit organizování sympozia, jsou přijata opatření zejména k narušování koordinačních schůzek přípravného výboru, k zamezení příjezdu ustanovených zahraničních hostů a k znemožnění získání společenské místnosti pro jednání sympozia.

V plánovaném termínu konání sympozia ve dnech 11. - 13. listopadu 1988 izolovat hlavní organizátory sympozia.¹³ V případě, že nebudou respektovat varování, vycházející ze zákazu konání sympozia[,] pokus o jeho konání zmařit.¹⁴

A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XV., obálka 2, č. l. 54-63. - Kopie strojopisu.

^a Vpravo razítkem "Přísně tajné", razítkem je uvedeno i číslo jednací "35".

¹ Srovn. s Dokumentem Charty 77 č. 44/88 Výzva k zamyšlení, in: Informace o Chartě 77 č. 16, roč. 11 (1988), str. 5-6.

² Srovn. Sdělení VONS č. 813 Represe během poslední zářijové soboty, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 11 (1988), str. 6-7. Dne 25. září 1988 předložil náčelník S SNB hl. m. Prahy a Sčk. genmjr. Carda I. náměstkovi FMV následující "Základní informaci o průběhu mimořádné bezpečnostní akce dne 24. září 1988" (čj. KS-544/01-88):

"Při demonstraci dne 21. 8. 1988 vyzval člen vedení nelegálního Nezávislého mírového sdružení Tomáš DVOŘÁK k pořádání diskusních shromáždění v prostoru Václavského náměstí, vždy poslední sobotu v měsíci. V průběhu měsíce září byly získány ověřené informace, že členové Nezávislého mírového sdružení (NMS) chtějí toto nepovolené diskusní shromáždění zorganizovat na 24. 9. 1988. O této nepovolené akci informovaly západní sdělovací prostředky (Hlas Ameriky, Svobodná Evropa) a vyzývaly naše občany k účasti na ní. Na teritoriu Prahy byl zjištěn výskyt dvou druhů letáků (celkem zjištěno 12 ks), které rovněž vyzývaly občany k účasti na shromáždění.

Na základě těchto informací vyhlásil ministr vnitra ČSSR mimořádnou bezpečnostní akci. S SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje v úzké součinnosti s II. S SNB a ve spolupráci s orgány NV a MěV SSM přijala opatření, aby se nepovolené shromáždění nekonalo.

Dne 23. 9. 1988 byly II. správou SNB a Správou StB Praha provedeny preventivní pohovory s 13ti organizátory nepovoleného shromáždění z řad členů NMS, při kterých jim bylo vysloveno varování s cílem odradit je od připravované akce. V nočních hodinách z 23. na 24. 9. 1988 byl dle typového plánu organizován S SNB Praha operativní průzkum v prostorech možného výskytu hanlivých nápisů a letáků, v jehož průběhu nebyly zjištěny negativní poznatky.

Dne 24. 9. 1988 bylo 11 hlavních organizátorů nepovoleného shromáždění z řad členů NMS (např. DVOŘÁK, MARVANOVÁ, BOK, VYDRA) předvoláno na základní útvary VB k sepsání zápisů o výpovědi podle § 19 zákona č. 40/74 Sb. K dalším aktivním osobám z řad antisocialistických sil byla provedena kontrolní opatření s cílem zabránit jim v případné účasti na shromáždění.

Vlastní mimořádná bezpečnostní akce byla zahájena dne 24. 9. 1988 ve 12.30 hod. K zamezení nepovoleného shromáždění byly stanoveny čtyři varianty a k jejich provedení vyčleněno 546 příslušníků SNB, včetně příslušníků PP VB MVŽP ČSR. Akce se dále zúčastnilo 11 pracovníků Národ. výboru hl. m. Prahy a 32 funkcionářů MěV SSM a OV SSM s úkolem působit v davu jako vlivová skupina. Na záložních stanovištích byla připravena eskortní vozidla, 3 vozidla Tatra s pískem a vodní stříkače. K dispozici byly též spojovací prostředky, záznamová technika včetně videozařízení a megafony. Byl prováděn zesílený výkon bezpečnostní služby v centru Prahy (Příkopy, Národní třída, náměstí Republiky, Celetná, Staroměstské náměstí, Malostranské náměstí, Hradčanské náměstí a most 1. máje, Karlův most a Mánesův most). Na přístupových trasách k Václavskému náměstí bylo zřízeno 16 filtračních bodů obsazených operativními pracovníky StB a příslušníky VB ve stejnokroji. Tito příslušníci měli za úkol typovat a perlustrovat podezřelé osoby a znemožnit jim vstup do prostoru Václavského náměstí. Rovněž i na Václavském náměstí byl prováděn nepřetržitý operativní průzkum a hlídková služba VB.

Od zahájení bezpečnostní akce byl v prostoru Václavského náměstí zvýšený sobotní ruch, který byl ovlivněn příznivým počasím. Po chodnících a ve středním pásu se pohyboval větší počet občanů. Na prostranství před sochou sv. Václava se tvořily hloučky, lidé se opírali o ozdobné řetězy. Ve 13.00 hod. byl vydán pokyn, aby příslušníci VB nepřipouštěli shlukování lidí před sochou a v přilehlém prostoru z estetických důvodů. Od 14.00 hod. byl prostor kolem sochy naprosto volný. Kolem 16.00 hod. se začaly hloučky tvořit na přilehlých chodnících a na rampě Národního muzea. Pracovníci ONV Praha 1, inspektoři veřejného pořádku a příslušníci SNB vyzývali občany, aby neznemožňovali průchod. Rampu Národního muzea se podařilo uvolnit, ale po chodnících se neustále pohybovaly skupinky zvědavců. Kolem 18.15 hod. se v horní části Václavského náměstí, cca na úrovni Krakovské ulice, vytvořila skupinka, která se v několika minutách rozrostla asi na 100 osob. Bylo zřejmé, že tyto osoby se zde soustředily s cílem zúčastnit se nepovoleného shromáždění a že očekávají příchod organizátorů z NMS. Někteří účastníci zaváděli diskuse na téma lidských práv a svobod. Jejich počínání přihlíželo z chodníků asi 400 osob.

Pracovníci NV vyzvali účastníky megafonem, aby v zájmu zachování klidu a veřejného pořádku se rozešli, a jestliže výzvy neuposlechnou, že budou požádáni příslušníci VB o zásah k vyklizení prostoru. Po těchto výzvách vystoupili s megafony příslušníci SNB, zdůraznili, že toto shromáždění není státními orgány povoleno, a určili trasu odchodu.

Na základě těchto výzev se část přihlížejících rozešla, ale skupina cca 100 osob, která se soustředila k uskutečnění nepovoleného shromáždění, na výzvy nereagovala. Proto bylo přistoupeno k jejich perlustraci a v 18.30 hod. byla nasazena pořádková jednotka v počtu 100 příslušníků VB. Do zájmového prostoru předjela 3 eskortní vozidla a autobus. Několik desítek účastníků bylo předvedeno do autobusu a odvezeno na MO VB Václavské náměstí (Školská), kde byly prováděny další úkony. Zákroky příslušníků doprovázelo několik jednotlivců pískáním a pokřikováním 'fuj' a 'hanba'. Zde se osvědčili jednotlivci z aktivu pracovníků NV a SSM, kteří tlumili výkřiky tím, že na pokřikující osoby upozorňovali příslušníky VB.

Nebylo zjištěno provolávání provokačních hesel, jako tomu bylo 21. 8. 1988, zejména proto, že zásah příslušníků SNB byl rychlý, rozhodný a nekompromisní. V podstatě byl pokus o nepovolené shromáždění zlikvidován do 30ti minut a v 19.00 hod. byl již na Václavském náměstí normální provoz.

Ve 20.00 hod. bylo opatření zrušeno a do ranních hodin byl ponechán jen zvýšený dozor na celém teritoriu Prahy.

Ze soboty na neděli nebyly zjištěny žádné nápisy ani letáky. Zvýšeným počtem příslušníků VB v ulicích byl na teritoriu hl. m. Prahy zaregistrován nižší výskyt kriminality.

Na dva určené útvary VB (MO VB Václavské náměstí (ul. Školská) a MO VB Bartolomějská) bylo v průběhu opatření předvedeno 47 osob. Na obou z těchto útvarů byly zřízeny realizační skupiny složené z vyšetřovatelů VB a StB a vyhledavatelů VB, kteří pracovali pod dohledem prokurátora a zhodnocovali v souladu se zákonem jednání zadržených osob. Ze 47 předvedených osob bylo 30 řešeno blokovou pokutou nebo upozorněním, aby se v budoucnu takovýchto akcí nezúčastňovali. Se 17ti osobami byly sepsány zápisy o výpovědi. Z toho u 5 osob bylo již rozhodnuto, že jejich materiály budou zaslány na příslušné ONV k přestupkovému řízení. V dalších případech se ještě doplňuje důkazní řízení. Všechny zadržené osoby byly propuštěny.

Osvědčila se spolupráce s orgány NV a SSM, zejména jejich využití ve vlivové skupině. Dosud však není plně zvládnut úkol jejich využití při usnadňování dokumentace negativního jednání účastníků. Jen 1 pracovnice NV se jako svědkyně dostavila na MO VB Václavské náměstí, i když všichni příslušníci aktivu o to byli žádáni.

Ze zhodnocení průběhu mimořádné bezpečnostní akce dne 24. 9. 1988 vyplývají následující závěry:

- plně se potvrdily záměry aktivistů NMS organizovat pravidelně provokační vystoupení na Václavském náměstí. Preventivními opatřeními a rozhodným postupem příslušníků SNB se podařilo zabránit vážnějšímu narušení klidu a veřejného pořádku. Pozitivním faktorem byla ta skutečnost, že pokusu o nepovolené shromáždění chyběla vůdčí osobnost a že hlavním organizátorům byl znemožněn přístup na Václavské náměstí.

- Připravovaná provokační akce NMS nebyla podpořena představiteli CH-77, kteří nechtějí předčasně riskovat konfrontaci se státními orgány. Zájem o akci neprojevily ani známé osoby z řad vnějšího protivníka. Např. II. tajemník politické sekce ZÚ USA Robert NORMAN, který se jinak zúčastňuje všech podobných vystoupení, byl mimo Prahu. Korespondent Hlasu Ameriky Jolion NAEGELE, který je v kontaktu s řadou antisocialistických elementů, odvolal svoji plánovanou cestu do Prahy.

- Byl získán ojedinělý poznatek, že jeden z účastníků vyzýval přítomné k účasti na soudním líčení na Pankráci dne 29. 9. 1988 ve 13.00 hod. a k účasti na 'pouti' dne 2. 10. 1988 v 09.00 hod. na Hradě.

O p a t ř e n í :

1/ V menším rozsahu jsou prováděna bezpečnostní opatření i dne 25. 9. 1988 včetně aktivní kontroly zájmových osob.

2/ Pokračuje vyhodnocování získané dokumentace, údajů z perlustračních lístků a prověrky kontrolovaných osob v evidencích MV.

3/ Zkušenosti z organizace a průběhu mimořádné bezpečnostní akce budou zobecněny a zapracovány do typových plánů.

Rozbor údajů získaných při perlustracích:

Příslušníky SNB bylo v prostoru Václavského náměstí v průběhu bezpečnostní akce perlustrováno celkem 106 osob. Jednalo se o osoby, které svým zjevem a chováním budily pozornost, např. o příslušníky hnutí PUNK, osoby, které nerespektovaly pokyny příslušníků, projevovaly nezvyklý zájem o průběh zákroků a pod. Předběžnou prověrkou v evidencích MV bylo zjištěno, že mezi perlustrovanými se nacházely osoby kriminálně závadové a osoby, které jsou předmětem zájmu orgánů StB. Prověrky se urychleně dokončují. Z předběžného vyhodnocení vyplývá, že 14 osob bude předáno na příslušné NV ke správnímu řízení.

Podle trvalého bydliště bylo:

Z hlediska věku bylo:

Z hlediska sociálního postavení bylo:

Na 16ti filtračních bodech měli příslušníci SNB za úkol typovat a perlustrovat podezřelé osoby a nevpouštět je do prostoru Václavského nám. Měli k dispozici seznamy zájmových osob, účastníků různých nepovolených srazů. Zaměřovali se na nevhodné chování a oblečení. V době od 17.00 do 19.00 hod. bylo na filtračních bodech kontrolováno celkem 233 osob. Z toho mělo trvalé bydliště:

Z hlediska věku bylo:

Z hlediska sociálního postavení bylo:

2 osoby kontrolované na filtračních bodech patřily k známým stoupencům antisocialistických sil."

Kopie strojopisu in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XVIII., č. l. 1444-1451. Dle rozdělovníku byly kopie zprávy kurýrem rozeslány také ministrovi vnitra ČSSR (Vajnar), MV ŽP ČSSR (Jiříček), I. NMV ŽP ČSR (Novák), vedoucí tajemník MV KSČ (Štěpán), VT SKV KSČ (Haman), primátoru hl. m. Prahy (Horčík), bez průvodního dopisu ji dostali ss. Cihlář, Bánský, Talián z VSEO S-StB (2 ks), na poradě náčelníka správy též zástupci MS VB (1 ks) a S-StB (2 ks).

³ Shromáždění se uskutečnilo. Srovn. Vzpomínka na Johna Lennona, in: Informace o Chartě 77 č. 1, roč. 12 (1989), str. 19.

⁴ Srovn. T. A. (= Petr Uhl), Setkání ke Dni lidských práv, 10. prosince 1988, Praha Škroupovo nám., in: Informace o Chartě 77 č. 21, roč. 11 (1988), str. 4.

⁵ První informace o sympoziu byla zveřejněna již 5. září 1988 v Dokumentu Charty 77 č. 45/88 Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 16, roč. 11 (1988), str. 6-7, č. 56/88 Absurdní zásah proti sympoziu Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 20, roč. 11 (1988), str. 2-3.

⁶ Srovn. Ustavení Československého helsinského výboru, in: Informace o Chartě 77 č. 20, roč. 11 (1988), str. 16.

⁷ Iniciativa sociální obrany byla ustavena již 8. října 1988, srovn. Iniciativa sociální obrany, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 11 (1988), str. 10-11, též Sdělení VONS č. 823 Represe proti ISO a hostům Ivana Havla, in: Informace o Chartě 77 č. 19, roč. 11 (1988), str. 11.

⁸ Srovn. Evropský mírový parlament, in: Informace o Chartě č. 21, roč. 11 (1988), str. 19.

⁹ Lidové noviny se nepodařilo až do listopadu 1989 zaregistrovat, ačkoliv se o to jejich redaktoři pokoušeli od samého počátku vydávání. Srovn. První kolo na cestě za registrací, in: Lidové noviny, únor 1988, č. 2, str. 1. Viz též informaci "Lidové noviny" pravděpodobně z provenience X. S-SNB:

"V únoru 1987 vznikla v návaznosti na návštěvu I. náměstka ministra zahraničních věcí USA WHITEHEADA v Československu, v prostředí exponentů CH-77 (HAVEL, LIS, RUML), myšlenka vydávat nový samizdat s charakterem periodického tisku, který by vyplnil mezeru v dosavadní samizdatové produkci a současně by byl schopen oslovit co nejširší čtenářskou obec.

V průběhu jara a léta 1987 připravil bývalý mluvčí CH-77 Jiří RUML (nar. ... 1925, býv. redaktor Čs. rozhlasu a REPORTÉRA) koncepci a současně začal jeho vydávání zajišťovat organizačně.

Samizdat je řízen redakční radou ve složení: Jiří RUML, Václav HAVEL, Petr PITHART, Ladislav HEJDÁNEK, František ŠAMALÍK, Jiří DIENTSBIER, Zdeněk URBÁNEK, Josef ZVĚŘINA - všichni z Prahy, Miroslav KUSÝ z Bratislavy a Alena BERNÁŠKOVÁ z Brna (později místo ní Jan ŠABATA z Brna). Tento orgán určuje zaměření časopisu a schvaluje jednotlivá čísla. Vlastní obsahovou náplň zabezpečuje redakce, která se dělí na jednotlivé rubriky. Rozmnožování provádí skupina, která pracuje nezávisle na redakci. Nepřátelské osoby podílející se na tvorbě časopisu (z velké části jde o sign. CH-77, býv. pracovníky ve sdělovacích prostředcích) pracují konspirativně, pouze jména členů redakční rady byla zveřejněna. Rovněž někteří autoři podepisují své příspěvky pravými jmény. Celkem bylo ztotožněno 70 osob, které se na přípravě časopisu podílely nebo podílejí.

Samizdat je koncipován jako měsíčník, autoři jej vydávají za 'nezávislý' a samotným názvem programově chtějí navázat na bývalé 'Lidové noviny' vzniklé koncem 19. století, které se v období předmnichovské republiky profilovaly jako přední měšťácký tisk odrážející politiku Hradu, do něhož přispívala řada tehdejších významných veřejných a kulturních osobností.

K ověření životaschopnosti tzv. LN byla vydána dvě nultá čísla (září, listopad 1987), která byla zaslána i do zahraničí (JANOUCHOVI) s tím, aby byla získána finanční a technická podpora. V lednu 1988 vyšlo 1. číslo časopisu, v současné době je připraveno 5. číslo. Lze předpokládat, že náklad se pohybuje kolem 300 - 400 kusů a rozšiřují jej osoby z kruhu redakční rady, redakce a jejich známí, přičemž cena jednoho výtisku byla neoficiálně ustanovena 20,- Kčs.

Obsah dosud vydaných čísel je plný demagogie, politických invektiv a ironie se snahou zpochybňovat vedoucí úlohu KSČ ve společnosti, napadat státní orgány a v neposlední řadě tendenčně hodnotit současný vývoj v Sovětském svazu.

Zpočátku měla tzv. redakční rada určité problémy s finanční stránkou vydávání, proto vedle zahraniční podpory získala od Vl. KADLECE část finančních prostředků z 'Ceny Fr. KRIEGELA'. (Aktivita J. RUMLA.)

Hlavním zájmem nepř. zaměřených osob angažujících se v LN je získat časopisu legalitu nebo alespoň co nejdéle vést dialog s oficiálními orgány. Proto zaslali v lednu 1988 RUML a DIENTSBIER Federálnímu úřadu pro tisk a informace žádost o registraci časopisu s prvním číslem. Tato akce dokumentuje jejich snahu sondovat 'vhodnost' situace a ověřovat, kam až mohou zajít ve své protispolečenské činnosti.

S datem 10. 1. 1988 zaslali bývalí mluvčí CH 77 Jiří RUML (?) a Jiří DIENSTBIER na adresu FÚTI dopis spolu s výtiskem prvního (?) čísla tohoto nelegálního časopisu. Na základě uvedeného podnětu došlo dne 28. 1. 1988 k jednání mezi pracovníky FÚTI a zástupci redakční rady Jiřím RUMLEM a Ladislavem HEJDÁNKEM. Během jednání pracovníci FÚTI hovořili o náležitostech požadovaných právním řádem pro vydávání periodik; dotazovali se na ideový záměr, materiální zabezpečení a další záměry LN a upozornili jmenované, býv. mluvčí CH 77, že dosavadní činností vytváří protiprávní stav. RUML s HEJDÁNKEM odmítli sdělit podrobněji údaje o samizdatu, pouze uvedli, že chtějí vydávat měsíčník, který by obsahově navázal na tradici LIDOVÝCH NOVIN.

Získané poznatky potvrzují, že exponenti CH 77 v čele s RUMLEM vyvinou maximální úsilí pro to, aby vydávání samizdatu 'LN' udrželi co nejdéle, a jsou připraveni platit i opakované pokuty až do výše 20 000,- Kčs, které by byly dotovány HAVLEM. Současně využijí všech možností pro legalizaci LN. V dané fázi lze očekávat odvolání proti zamítavému rozhodnutí FÚTI a snahu o získání event. založení organizace, pod jejíž hlavičkou by LN mohly vycházet.

S ohledem na nedostatečnost dikce platné úpravy tiskového zákona, kterou lze vztáhnout pouze na oficiální tisk a jeho vydavatele, pracovníci FÚTI znovu analyzují všechna dosud vyšlá čísla LN z hlediska možného tr. postihu. Dále je připravována sankce vůči Jiřímu RUMLOVI, kterou chtějí realizovat cestou ONV pro Prahu 10. Smyslem opatření je naplnit důsledně zákonný postup, přestože sankce nemůže být zjevně efektivní (pokuta 500,- Kčs).

Možnosti trestně právního řešení byly konzultovány s SV StB, která zastává stanovisko, že samotné vydávání LN nenaplňuje skutkovou podstatu tr. činu a rovněž není předpoklad získání dostatečné dokumentace pro stíhání dle § 100 tr. zákona na rozšiřování pobuřujícího projevu."

Kopie strojopisu in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXVII, č. l. 1027-1028.

¹⁰ K problematice tiskového zákona bylo v neskartovaných materiálech centrály Státní bezpečnosti nalezen pracovníky ÚDV originál podkladu doprovodného textu k "Návrhu právní úpravy v oblasti správy periodického tisku", který měl řešit zásady nového zákona, jimiž měl být změněn a doplněn zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění zákona č. 84/1968 Sb., zákona č. 127/1968 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb. Návrh měl být předložen Ottou Čmolíkem a Zdeňkem Čermákem sekretariátu ÚV KSČ na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ z 21. 10. 1987 zároveň "s návrhem na zabezpečení úkolů v oblasti neregistrovaného periodického tisku a s rozšířením systematizace FÚTI o tři pracovníky" (originál dokumentu byl napsán na psacím stroji a je rukou opravován: uvádíme opravenou verzi bez rozlišení strojopisu a rukopisu):

"Prognoza:

Vzhledem k vývoji v socialistických státech především SSSR, PLR a MLR lze předpokládat, že bez ohledu na společenské normy vznikne paralelní Československý svaz nezávislých novinářů, jehož základ budou tvořit redaktoři, kteří museli po krizových letech 1968/69 odejít pro pravicovou činnost ze sdělovacích prostředků, dále novináři vyloučení a vyškrtnutí z KSČ, autoři samizdatů a nelegálních periodik a není vyloučeno, že se připojí novináři z některých redakcí ústředních sdělovacích prostředků, především Svobodného slova, Lidové demokracie, Práce a Zemědělských novin.

Lze předpokládat, že se objeví nejrůznější kluby, možná jako perspektivní základ 'nezávislého svazu', zaměřené na specifické odbornosti pod oficiálním heslem přestavby či obrody. Mezi prvotními budou klub ekologický, humanitární, politický a hospodářský. Aktivitu je možno očekávat u klubu kulturních, mládežnických a mírových novinářů.

Vzhledem ke společenskému vývoji bude snaha novinářů z oficiálních a paralelních struktur prohlubovat styky se zahraničními žurnalisty a ZÚ států NATO s cílem získat nejen informace, ale i možnosti stáží a výjezdů do KS.

Postupně navazovat styky s organizacemi typu Amnesty International, Inter Right, Helsinki Watch, Artikl 19, FIJ, USIA s cílem získávat informace o lidských právech z 'nezávislých' zdrojů a dát prostor pro vzniklou agenturu 'nezávislých' v soc. státech, jež by monitorovala vnitropolitickou situaci v jednotlivé soc. zemi.

Objeví se tendence prostřednictvím uskupení 'nezávislých novinářů' registrovat některá nelegální periodika jako například Lidové noviny, Bratislavské listy, Dialog a Infoch. Předmětem útoku protisocialistických sil se stane především Federální úřad pro tisk a informace (FÚTI), poté Československá tisková kancelář (ČTK), jež bude označena na cenzora a tendenčního informátora, který brání veřejné informovanosti. V závěru se protivník zaměří na činnost Mezinárodní organizace novinářů (MON).

Současná situace a předpokládaný vývoj v oblasti masových sdělovacích prostředků z hlediska aktivity ideodiverzních center a vnitřní opozice v období společenské přestavby a tendence v novinářských oficiálních a paralelních strukturách.

Současný vývoj v masových sdělovacích prostředcích odpovídající paralelní struktuře v ČSSR je podmíněn kvalitativně novými mezinárodními a vnitropolitickými vztahy. Dynamický proces společenské přestavby vyvolal v prvotní etapě vedle žádoucích procesů i nové negativní jevy, v nichž je socialistická reforma záminkou k realizaci změny podstaty společenského systému jako celku.

Soustředěný a cílený nátlak na veřejné mínění a pracovníky masových sdělovacích prostředků mají vyvolat ideový rozvrat a způsobit, aby byla dána společenská přestavba do rozporu s vedoucí úlohou KSČ ve společnosti.

Jako jedním z prostředků při působení na čs. žurnalistickou frontu využívá opozice 'diferencovaného přístupu'. Argumentuje stavem, že všechny sdělovací prostředky jsou pouze vazalem stranického vedení a komunistického tisku, který má v kategorizaci sdělovacích prostředků prioritní postavení. K argumentaci je využíváno faktů, že deníky nekomunistických stran mají stop stav nákladu pro nedostatek papíru, menší možnosti při odběru zahraničních tisku a agenturního zpravodajství ze zahraničí prostřednictvím 'cenzury' Československé tiskové kanceláře, omezenost výjezdů žurnalistů do KS, menší sociální zabezpečení atd. V komplexu to odráží i skutečnost, že většina novinářů má omezený přístup k informacím o aktivitě IDC a čs. opozice, takže se se skutečností seznamuje prostřednictvím zahraničních stanic Hlas Ameriky, BBC a Svobodná Evropa či Deutschlandfunk.

Z pohledu těchto atributů je patrné, že podstatná část čs. novinářské fronty je velmi náchylná k dezorientaci. V současné době útočí IDC a opozice na 'svědomí' novinářů, aby se oprostili od léty vypěstované autocenzury a připojili se v duchu glasnosti k novinářům z SSSR, PLR a MLR, kteří se oprostili od strachu a pravdivě a otevřeně informují svět o dříve zakázaných jevech. Na čs. novináře je tak vyvíjen nátlak, že pro tendenčnost nepochopili přestavbu a dogmaticky se drží 'přežilého' stranického přístupu.

Jako vzor čs. novinářům ukazují činnost nelegálních periodik, jako jsou Lidové noviny a Bratislavské listy, Dialog apod.

Důsledky zvýšené aktivity vnějšího i vnitřního protivníka se odrazily v petici novinářů vládě ČSSR, kterou podepsali redaktoři Svobodného slova, Zemědělských novin, Scény, Čs. sportu atd., snaze redaktorů navazovat styky na nelegální periodika a předávat jim informace z oficiálních zdrojů, souhlasit s možností vytvořit druhý tzv. 'Československý svaz nezávislých novinářů'.

K oživení činnosti došlo bezprostředně i u druhé a třetí garnitury novinářů, kteří v důsledku pravicové aktivity v krizových letech 1968/69 museli odejít z redakcí anebo byli převedeni do méně významných periodik. Z prestižních důvodů se zapojují do různých nátlakových akcí a inklinují k názorům vyhraněné opozice sdružené kolem Charty 77. Zatím spolupracují konspirativně, avšak je třeba předpokládat, že se jedná o dočasný jev.

Zvýšený zájem oboustranně je možno zaznamenat u čs. i zahraničních novinářů, pokud se jedná o výměnu informací, styků a stáží. Nejnebezpečnější situace se vytvořila dohodou mezi Mezinárodní organizací novinářů (MON) a Mezinárodní federací novinářů (FIJ), jejíž prostřednictvím by se měla legalizovat vydavatelská a novinářská práce paralelní struktury. FIJ má dodat tomuto uskupení nejen techniku, finanční prostředky, ale i podporu mezinárodní a vyzbrojit uskupení oficiálními legitimacemi FIJ. Tím bude vytvořen precedens k registraci nelegálních periodik, protože 'nezávislé uskupení FIJ' bude pracovat na nové odborové platformě vnitřních vztahů mezi novináři.

Překážkou čs. opozice v dosažení dílčích úspěchů je v současnosti především Federální úřad pro tisk a informace (FÚTI), který se stane pravděpodobně jako nástroj státu předmětem pomlouvačné kampaně IDC i paralelní struktury. Obdobně bude nátlak vyvíjen na ČTK, aby se oprostila od zpravodajského monopolu a stala se pouze prostředníkem zabezpečujícím informace pro čs. sdělovací prostředky, tj. aby výběr zpráv ponechala na novinářích v jednotlivých redakcích. Není vyloučeno, že bude předmětem zájmu i Mezinárodní organizace novinářů, na níž bude žádáno, aby podpořila činnost paralelních struktur v souladu s dohodou FIJ."

Předsednictvo ÚV KSČ na základě svého usnesení z 27. ledna 1989 - "v rámci přijetí opatření proti nepřátelským aktivitám nelegálních skupin" - uložilo M. Čalfovi a Z. Čermákovi přijmout do 28. února 1989 "opatření s cílem účinněji čelit rozšiřování různých nelegálních tiskovin". Dne 27. února 1989 předložili oba jmenovaní PÚV KSČ návrh novely zákona č. 81/1966 Sb., která měla umožnit "rychlý a účinný právní postih osob vydávajících periodický tisk bez vydavatelského oprávnění". Usnesením 107. schůze PÚV KSČ z 10. března 1989 byl vzat "na vědomí politickoprávní záměr návrhu novely zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů" a zároveň uloženo L. Adamcovi a A. Indrovi "zabezpečit projednání návrhu novely zákona... v legislativním procesu". Návrh podpořilo svým stanoviskem z 8. 3. 1989 i Hegenbartovo oddělení státní administrativy. V důvodové zprávě autoři předlohy tvrdili:

"Základním právním předpisem k regulaci tiskovně právních vztahů je zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích /dále 'tiskový zákon'/.

Vývoj společnosti si za dobu platnosti zákona vyžádal již čtyři přímé a řadu nepřímých dílčích novelizací. Usnesení předsednictva ÚV KSČ z 21. října 1987 k uplatňování leninské zásady otevřené informovanosti veřejnosti tiskem, rozhlasem a televizí uložilo Federálnímu úřadu pro tisk a informace provést politicko-právní analýzu účinnosti stávající právní úpravy v dané oblasti společenských vztahů z hlediska, zda odpovídá podmínkám a potřebám přestavby, další demokratizace společnosti a veřejné informovanosti.

Na základě provedeného rozboru a v souvislosti s projednáváním Informace o rozpracovanosti závěrů k uplatňování zásady otevřené informovanosti tiskem, rozhlasem a televizí bylo v přijatých opatřeních sekretariátem ÚV KSČ dne 30. června 1988 uloženo zahájit práce na návrhu nového tiskového zákona, který by odpovídal současné etapě rozvoje naší společnosti.

Práce byly bezokladně započaty, a to v úzké návaznosti na připravovanou Ústavu ČSSR. Z toho vyplývá, že současný právní stav v oblasti tiskověprávních vztahů bude trvat ještě nejméně dva roky.

x x x

Naplňování závěrů 7., 9. a 10. zasedání ÚV KSČ ke komplexní společenské přestavbě a prohlubování socialistické demokracie se v nadstavbové sféře odráží ve větší otevřenosti stranické a státní politiky, ve výraznější informovanosti veřejnosti a v politické aktivizaci mas.

Tyto pozitivní tendence současného společenského života jsou však některými jedinci a skupinami osob zneužívány k narušování politické jednoty lidu, k prosazování opozičních politických struktur, k vyvolávání sociálního napětí a k negaci socialistického společenského řádu - a to mimo jiné i pomocí nelegálně vydávaných periodických tiskovin.

Federální úřad pro tisk a informace - jako ústřední orgán státní správy pro oblast tisku a jiných informačních prostředků - má v současné době podchycenou existenci 72 titulů periodických tiskovin nebo tiskovin obdobné povahy, které jsou vydávány fyzickými osobami bez oprávnění a bez požadované registrace ve smyslu § 4 až 8 tiskového zákona.

Z toho ve 30 případech jsou v daných tiskovinách prezentována jména a adresy osob, které se touto nelegální činností zabývají v samozvaném postavení vydavatele, redaktora či člena redakční rady.

Uvádění jmen autorů příspěvků je běžnou praxí ve většině titulů.

Ze zaznamenaných 72 periodik je 31 titulů opozičně politických, jejichž vydavatelem jsou protagonisté Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, hnutí Demokratická iniciativa, Nezávislého mírového sdružení, Hnutí za občanskou svobodu, ale i aktivisté reformního ekonomismu, objektivistické historiografie, čs. buržoasní filosofie /včetně křesťanské a judaistické ideologie/, pacifistického hnutí a dokonce i hnutí punk. Útočí v nich na vedoucí úlohu strany, na socialistickou hodnotovou orientaci naší společnosti, na politický systém, socialistický právní řád apod. Usilují o celkovou destabilizaci socialismu a jeho transponaci v sociálně demokratické až pravicově buržoasní zřízení.

Tzv. druhou kulturu představuje 23 titulů; vydavatelé jsou převážně chartisté a osoby spojené s bývalou Jazzovou sekcí Svazu hudebníků, či nynějším Unijazzem. Jde o silně zpolitizovaná kulturní periodika, orientovaná na tzv. samizdatovou a exilovou literaturu a na 'nekonformní', 'alternativní' hudební život u nás. Hrubě napadají kulturní politiku strany, státní řízení kultury a umění, ideově umělecká kritéria socialismu, a to z antisocialistických, nihilistických pozic.

Dalších 16 titulů je náboženského charakteru, většinou laické katolické provenience /včetně dvou titulů františkánů/, v nichž dominují otázky víry, církví a sekt, s důrazem na jejich nelegální struktury. Ostře kritizují ideologické základy socialistické společnosti, státní církevní politiku, uplatňování občanských svobod apod., vytvářejí nátlakovou atmosféru proti našemu státu.

Dvě periodika vydávají bývalí exponenti reformistického hnutí uvnitř KSČ z éry vnitrostranické krize na konci šedesátých let, kteří se zde dožadují rehabilitace politiky a protagonistů tohoto období, jež vydávají za prvopočátek současné přestavby. Značná část uváděných titulů je výrazně orientována na mládež. Z hlediska regionu je 18 titulů vydáváno v Praze, 10 v Bratislavě příp. v dalších místech v SSR, 4 v Brně a po jednom titulu v Příbrami, Sokolově, České Lípě, Liberci, Hradci Králové, Gottwaldově, Kroměříži, Novém Jičíně a Přerově. Ostatní zaznamenaná periodika jsou místně neidentifikovatelná.

Výčet a charakteristika titulů jsou ovšem neúplné; příslušné orgány FMV uvádějí, že domácích ilegálních periodických tiskovin je v současné době vydáváno více jak 120.

x x x

Závažnou stránkou působení těchto periodik je jejich úzké propojení s antisocialistickou a protičeskoslovenskou propagandou vedenou západními rozhlasovými stanicemi, vysílajícími v českém a slovenském jazyce.

Jejich relace hovoří o explozivním rozšíření počtu a rozsahu samizdatových periodik v posledních letech '/BBC/, které překonává informační monopol držitelů moci' /DLF 26. 6./ a 'ruší dopad cenzury, jež doposud vládne v oficiálních sdělovacích prostředcích' /RSE 10. 7./.

Další potenciální vydavatele podněcují tvrzeními, že vydávání ilegálních periodik je 'v nejhorším případě přestupkem' /HA 13. 8./. Za příklad šíření a vlivu nelegálních periodik je vyzvedáváno Polsko /BBC 12. 6./. V období od začátku roku 1988 do poloviny února 1989 odvysílaly západní rozhlasové vysílače 105 příspěvků věnovaných ilegálním periodikám, vycházejícím v ČSSR /RSE 65 %, BBC 15 %, H 9 %, DLF 5 %/.

Nejfrekventovanějšími tituly byly LIDOVÉ NOVINY /54 příspěvků/, OBSAH /12/, INFORMACE O CÍRKVI /11/, INFORMACE O CHARTĚ /9/, BRATISLAVSKÉ LISTY, REVOLVER REVUE a FRAGMENT /po šesti příspěvcích/, VOKNO /4/, JAZZSTOP, INFOCH, PROSTOR, KATOLICKÝ SBORNÍK /po třech příspěvcích/, ZE ZÁSUVKY A BLOKU, TROJKA, HISTORICKÝ ZÁPISNÍK, DIALOG 88 /po dvou příspěvcích/ a dalších 23 titulů bylo popularizováno vždy v jednom případě.

Ve srovnání s rokem 1987 se ve vysílání západních stanic jednak zvýšil celkový počet příspěvků věnovaných nelegálním periodikám, jednak se objevila nová forma jejich popularizace - vysílání plného znění článků, které jsou v nich publikovány. V 66 příspěvcích byla tato tvorba doslovně citována, 29 příspěvků ji glosovalo nebo recenzovalo, 25 příspěvků upozorňovalo na jmenovité vydání jednotlivých periodik a seznamovalo s možností jejich získání a představovalo autory.

Stanice rovněž upozorňují s konkrétními údaji, že články z ilegálních periodik přebírá řada emigrantských listů, zejména SVĚDECTVÍ, čímž se 'vytváří most kultury, kterou nedělí žádná železná opona'.

Mimo toho bylo publikováno 17 dalších příspěvků zabývajících se ilegálními periodiky z ostatních socialistických zemí /SSSR: REFERENDUM, GLASNOSŤ, EXPRESSCHRONIKA, KOLUMBIA, SVĚT VÍRY a METROPOL; MLR: MAGYAR ZSIDÓ; PLR: RES PUBLICA a NOWA; RSR: KONTRAPUNKTY/.

Lze soudit, že toto propojení bude mít i nadále rostoucí úroveň, neboť jedním ze základních cílů domácích i zahraničních opozičních uskupení je vytvoření systému infrastrukturální komunikace, který by postupně omezoval efektivnost oficiálních sdělovacích prostředků a zabezpečil masové ovlivňování vědomí našeho obyvatelstva, jak se o to pokoušely nelegální periodika i západní rozhlasové stanice u příležitosti výročí 21. srpna, 28. října a 20. výročí smrti J. Palacha.

x x x

Dne 20. prosince 1988 vyhlásil mluvčí informační služby bývalého odborového svazu PLR Solidarita, že bylo dosaženo dohody mezi představiteli opozice v SSSR, PLR, ČSSR a MLR o založení 'Východoevropské informační agentury'.

Cílem agentury je 'informovat o dění ve východní Evropě a především předávat si nezávislé ilegální výtisky'.

Zakladatelé agentury vyjádřili v komuniké naději, že se 'brzy připojí i opoziční hnutí z dalších států východního bloku'.

Již předtím byl zaznamenán oběh některých disidentských periodik z PLR a NDR na našem státním území a tzv. Kruh čs.-polské solidarity od prosince 1987 vydává společný měsíčník v obou jazykových mutacích; ve všech uvedených případech jde o tiskoviny zneužívající existujících sociálních problémů, otázek lidských práv a občanských svobod, ekologických problémů apod. k protisocialistickému působení na naši veřejnost.

x x x

Tiskový zákon v § 2 stanoví, že posláním periodického tisku mj. je 'prosazovat zájmy socialistické společnosti a všestranně pomáhat k uskutečňování jejích cílů; spolupůsobit při rozvíjení socialistického vědomí občanů v duchu zásad ústavy a idejí politiky KSČ jako vedoucí síly ve státě a společnosti...'.

Podle zákona č. 127/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje tiskový zákon, jsou-li zprávy, údaje a jiné informace uveřejňované v novinách, časopisech nebo jiných periodických tiskovinách v rozporu s posláním periodického tisku /§ 2/, zejména porušují-li důležité zájmy vnitřní nebo zahraniční politiky státu... může orgán příslušný k provedení registrace... uložit vydavateli peněžitou sankci až do výše 50 000 Kčs.

Z citovaného vyplývá, že uvedené sankční opatření se vztahuje pouze na tzv. oprávněné subjekty tiskověprávních vztahů, tj. na registrované vydavatele periodického tisku. Opatření podle platného tiskového zákona tedy nelze uplatňovat vůči vydavatelům nepovolených periodik.

Nejde-li o trestný čin nebo přečin, lze osobu, která vydává periodický tisk bez oprávnění, postihnout pouze pro přestupek podle § 6 odst. 1 zák č. 60/1961 Sb., kde nejvyšším trestem je pokuta ve výši 500 Kčs.

S ohledem na to, že zřejmě nebude výjimkou proklamace vydavatelů nelegálního čtrnáctideníku INFOCH, že 'náklady na výrobu a distribuci jsou hrazeny z dobrovolných příspěvků z domova i z ciziny' /Informace o Chartě 77, ročník XI, č. 12, s. 18/ a že v dané oblasti působí různé zahraniční fondy a honorované ceny - např. Charty 77, J. Palacha, F. Kriegla, J. Seiferta atd., nejeví se výše možné pokuty jako dostatečná ekonomická zábrana pro uvedenou nelegální vydavatelskou činnost.

O tom svědčí zkušenosti Federálního úřadu pro tisk a informace s přestupkovým řízením proti vydavatelům nelegálních LIDOVÝCH NOVIN, vedené odborem vnitřních věcí ONV v Praze 10.

Oznámení o podezření ze spáchání přestupku bylo podáno proti redaktorovi LN J. Rumlovi v osmi případech a proti celé redakční radě LN /tj. proti dalším 9 osobám/ v pěti případech. Na základě toho proběhla zatím čtyři přestupková řízení, ostatní jsou v přípravné fázi. Jen jedno rozhodnutí je však zatím pravomocné, neboť obvinění využívají svých práv, ale i procesních nedostatků a odvolávají se k druhoinstančnímu NVP.

Kompetentní ONV zpochybňuje svoji místní příslušnost k projednání přestupku a jsou pochybnosti stran stanovení míry zavinění jednotlivých obviněných.

To vše vyvolává neúnosné procesní prodlevy, které se mj. odrážejí ve skutečnosti, že LIDOVÉ NOVINY vycházejí i nadále zcela pravidelně /celkem vydáno 15 čísel/.

x x x

Vedle zmíněných LIDOVÝCH NOVIN, které vydává intelektuální skupina čelných chartistů, hlásících se k odkazu masarykismu, prosazujících buržoazní pojetí demokracie a pluralitního politického systému, žádá Ján Čarnogurský o registraci BRATISLAVSKÝCH LISTŮ, majících v programu upevňovat deformovaně chápané vědomí evropské sounáležitosti a popularizovat 'exil jako integrální součást národa'.

Třetím případem zneužití politiky glasnosti a výrazem politické provokace je žádost o registraci 'nezávislé vysokoškolské revue pro neformální iniciativy a kulturní aktivity mládeže' REVUE 88, kterou vydává skupina studentů UJEP v Brně. Tiskovina /zatím vyšla 2 čísla/ popularizuje protispolečenská hnutí, jako např. Demokratickou iniciativu, Nezávislé mírové sdružení, Unijazz apod.

Vzhledem k tomu, že nelegální periodika - jako celek, i každé zvlášť - podporují formování opozičních uskupení fungující nad rámec stávajících politických struktur, zneužívají otevřené politiky, veřejné informovanosti a tvůrčí kritické atmosféry k destrukčnímu působení, k vyvolávání politického a sociálního napětí ve společnosti, nelze čekat na účinnou právní úpravu, předpokládanou v novém tiskovém zákoně.

Proto předsednictvo ÚV KSČ dne 27. ledna 1989 v souvislosti s projednáváním souboru opatření proti nepřátelským aktivitám nelegálních skupin uložilo M. Čalfovi a Z. Čermákovi do 28. 2. t. r. 'přijmout opatření s cílem účinněji čelit rozšiřování různých nelegálních tiskovin'.

Návrh novely tiskového zákona navazuje na zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění ČSSR k ochraně veřejného pořádku ze dne 14. února 1989. Uvedeným zákonným opatřením byl mj. novelizován zákon o přečinech tak, že za přečin proti veřejnému pořádku je označeno, jestliže někdo vyhotoví, umožní vyhotovení nebo rozšíří tiskovinu, která svým obsahem narušuje zájem socialistického státu na zachovávání veřejného pořádku.

Předložený návrh novely tiskového zákona vytvoří účinné právní nástroje k zamezování vydávání a rozšiřování nelegálních tiskovin v oblasti správního a přestupkového řízení. Další významnou změnou je navržené řešení, aby řízení o přestupku, doposud prováděné rozptýleně národními výbory, prováděl nadále Federální úřad pro tisk a informace, což prohloubí jednotnost a kvalifikovanost přístupu k dané problematice.

Celkově by navrhovaná právní úprava posílila ochranu spoluobčanů a společnosti proti zneužití svobody projevu slova a tisku v exponovaném období přestavby, demokratizace a informační otevřenosti.

Dopad předložené úpravy na státní rozpočet se nepředpokládá, vzroste však administrativní náročnost v orgánech příslušných konat řízení o uložení pokuty. Organizační zajištění uplatňování novely je s předstihem připravováno v těsné součinnosti s kompetentními orgány federálního ministerstva vnitra.

x x x

Z omezeně dostupných pramenů vyplývá, že předmětné tiskové delikty jsou v různých zemích řešeny rozličně, vždy zde však existuje možnost státně mocenského zásahu proti nežádoucím vydavatelským aktivitám.

Např. tiskový zákon MLR, platný od 1. 9. 1986, stanoví zákaz 'vydávat tiskoviny, které nespadají pod povolovací řízení'; porušení tohoto zákazu zakládá skutkovou podstatu pro trestněprávní postih.

Tiskový zákon PLR, platný od 1. 7. 1984, zakotvuje, že 'kdo bez požadovaného povolení vydává nebo rozšiřuje deník, časopis nebo jinou tiskovou publikaci, podléhá trestu odnětí svobody do výše jednoho roku, omezení svobody nebo pokutě'. Tyto přestupky projednává vojvodský soud.

Je známo, že v MLR a PLR se uvažuje, či již pracuje, na novele tiskového práva; o stavu prací a jejich charakteru nejsou však bližší informace.

Obdobná legislativní činnost probíhá i v Sovětském svazu. Z vystoupení M. Gorbačova 6. ledna t. r. je patrno, že zásada o spjatosti rozvoje demokracie s nároky na vyšší odpovědnost, upevňování práv v jednotě s růstem povinností, bude platit i pro sovětské sdělovací prostředky.

Ze západních zemí je k dispozici tiskové právo NSR, Itálie a USA. Právní systémy NSR a USA nepožadují úřední povolení pro vydavatelskou činnost, ale zakotvují povinnost registrace vydavatele v obchodním rejstříku.

Italský tiskový zákon z roku 1975 nařizuje registraci periodik u státního úřadu, majícího právo rozdělování papíru.

Právní řády všech tří uvedených zemí umožňují zabavení jednotlivých čísel tiskovin v případě, že jejich obsah naplňuje skutkovou podstatu trestného činu; v NSR mají tuto pravomoc orgány prokuratury, v Itálii policejní aparát s tím, že musí být následně do 24 hodin vydáno soudní rozhodnutí, a v USA lze provést zabavení jen soudní cestou, ale i v etapě pouhého přípravného konání."

Návrh zákona byl v příloze III/2:
"Z Á K O N  ze dne ............... 1989, kterým se mění a doplňuje zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů /viz ¹⁾ pod čarou/, se mění a doplňuje takto:

1. § 5 odst. 1 zní:

'/1/ Periodický tisk lze vydávat jen na základě vydavatelského oprávnění. Oprávnění vydávat periodický tisk vzniká registrací.'

2. Za ustanovení § 8 zákona se vkládá ustanovení § 8a, které zní:

'§ 8a

/1/ Tomu, kdo vydává periodický tisk nebo obdobnou tiskovinu bez vydavatelského oprávnění, tomu, kdo takovou činnost umožňuje, nebo tomu, kdo takový tisk rozšiřuje, může orgán příslušný k registraci uložit pokutu.

V případech, kde není možné určit orgán příslušný k registraci, koná řízení a rozhoduje o uložení pokuty Federální úřad pro tisk a informace.

/2/ Pokuta může být uložena:

/3/ Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

/4/ Pokud z příslušných ustanovení zákona nevyplývá jinak, platí o pokutách a jejich projednávání obecné předpisy /viz ²⁾ pod čarou/.

/5/ Pokutu lze uložit do 3 měsíců ode dne, kdy se orgán příslušný k řízení o porušení právní povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k porušení právní povinnosti došlo.

/6/ Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci; výnos pokut plyne do státního rozpočtu podle územní působnosti orgánu, který pokutu uložil.'

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

_________________________

¹⁾ Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění zákona č.  84/1968 Sb., zákona č. 127/1968 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb.

²⁾ Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.

O d ů v o d n ě n í

Řadu let existuje přibližně 2 500 periodických tiskovin vydávaných různými právnickými osobami, aniž by tiskoviny byly registrovány příslušným státním orgánem. Roste také počet tiskovin periodické povahy, vydávaných fyzickými osobami nebo skupinami osob, které vzhledem k § 4 tiskového zákona vydavatelem nemohou být.

Vydávání periodických tiskovin bez vydavatelského oprávnění narušuje právní pořádek v oblasti výkonu státní správy ve věcech tisku, omezuje účinnost ochrany důležitých státních zájmů v tisku, jakož i kontrolu ekonomického hospodaření s papírem.

Obsah periodických tiskovin vydávaných bez vydavatelského oprávnění mnohdy nežádoucím způsobem ovlivňuje veřejné mínění a je platformou společensky destabilizujících až protisocialisticky orientovaných postojů některých skupin obyvatel.

Dosavadní právní úprava neumožňuje dostatečný postih zmíněného protiprávního jednání, proto se peněžitá pokuta zvyšuje u fyzických osob z 500 Kčs na 10 000 Kčs a u právnických osob se stanoví ve výměře od 10 000 do 50 000 Kčs.

Pro řízení o uložení pokuty vedené jednotlivými orgány příslušnými k registraci se použije přestupkového zákona a správního řádu, pokud něco jiného nevyplývá z jednotlivých ustanovení zákona. V přestupkovém řízení lze zároveň s uložením pokuty vyslovit i propadnutí věci.

Novela tiskového zákona vytváří účinný nástroj k zamezování vydávání a rozšiřování nelegálních periodických tiskovin v oblasti správního a přestupkového řízení. Úpravou příslušnosti k řízení v případech, kdy není možné určit orgán příslušný k registraci, je sledováno sjednocení a kvalifikovanost při uplatňování přestupkového řízení.

Příslušnost Federálního úřadu pro tisk a informace k řízení o uložení pokuty vyplývá z § 3 písm. b/ zákona č. 180/1980 Sb., o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace. Právní úprava společenských vztahů na úseku tisku a jiných informačních prostředků náleží podle § 1 písm. c/ zák. 167/1968 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech tisku a jiných informačních prostředků, do působnosti Československé socialistické republiky. Lze tedy zákonem stanovit i příslušnost Federálního úřadu pro tisk a informace k řízení o uložení pokuty i pro případy, kdy nelze určit orgán příslušný k registraci.

Návrh není v rozporu se závěrečným dokumentem vídeňské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, ani s jiným mezinárodně uznaným závazkem. Uznané právo jednotlivce svobodně volit vlastní zdroje informací, reprodukovat a rozšiřovat jakékoliv informační materiály se nevztahuje na periodický tisk a další hromadné informační prostředky. Výkon státní správy v oblasti periodického tisku a jiných hromadných informačních prostředků je tedy možné upravit navrženým způsobem i z hlediska mezinárodních závazků."

¹¹ Viz pozn. 2. Čtrnáct členů NMS bylo ve dnech 23. 9. - 25. 9. 1988 různou měrou zbaveno osobní svobody. Šlo o výslechy, celodenní pobyty na oddělení VB, střežení v bytech i přímé domácí vězení. Srovn. Sdělení VONS č. 813 Represe během poslední zářijové soboty, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 11 (1988), str. 6-7.

¹² Srovn. Společné prohlášení Charty 77 (Dokument č. 56/88), NMS a SPUSA Absurdní zásah proti sympoziu Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 20, roč. 11 (1988), str. 2-3.

¹³ Příslušníky SNB bylo předvedeno 39 osob, dvacet z nich bylo zadrženo zpravidla na 2 x 48 hodin, Ladislav Lis dokonce na 115 hodin. Srovn. Sdělení VONS č. 800 Zásah proti připravovanému sympoziu Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 17, roč. 11 (1988), str. 3-4, č. 815 Další policejní akce proti sympoziu Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 11 (1988), str. 7-8, a č. 845 Represe proti sympoziu Československo 88, in: Informace o Chartě 77 č. 20, roč. 11 (1988), str. 7-8.

¹⁴ Zásah Státní bezpečnosti je poměrně rozsáhle dokumentován. První známou písemností je "Návrh kontrarozvědných opatření v akci PODZIM 88 s cílem zamezit konání neoficiálního semináře CHARTY 77 - Československo 1988", zpracovaný k 7. 11. 1988 10. odborem II. správy SNB. Tento dokument sice není opatřen podpisy příslušných funkcionářů (odsouhlasen měl být náčelníkem VSRS 1. oddělení 10. odboru HSKR mjr. JUDr. Fr. Hakem, doporučen náčelníkem 10. odboru mjr. ing. M. Chovancem a schválen pplk. PhDr. K. Vykypělem, náčelníkem II. S-SNB), ale ze samotného faktu jeho postoupení na pražskou krajskou správu (obdržel čj. KS-645-3/01-88) vyplývá, že musel být přijat (doplňující poznámky činovníka pražské StB vepsané do textu či na kraj písemnosti jsou vyznačeny kurzívou). Jeho zpracovatel kpt. Zitko navrhoval:

"Předkládám ke schválení návrh na realizaci kontrarozvědných opatření s cílem zamezit konání neoficiálního semináře Charty 77 - Československo 1988 ve dnech 11. - 13. 11. 1988 v Praze.

Operativní situace v akci:

Agenturně operativními prostředky StB jsou průběžně potvrzovány již dříve získané poznatky o tom, že hlavní představitelé Charty 77 plánují na dny 11. - 13. 11. 88 uspořádání neoficiálního semináře Československo 1988, a to za účasti pozvaných zahraničních hostů z KS i socialistických států.

Organizací a přípravami sympozia byl pověřen užší výbor semináře ve složení

Václav HAVEL /má seminář zahájit úvodním projevem/
Ladislav LIS /zajišťuje spojení mezi výborem a ofic. orgány/
Libuše ŠILHÁNOVÁ /zabezpečuje administr. a finanční stránku semináře/
Rudolf BATTĚK
Miloš HÁJEK /současný mluvčí Charty 77/
Radim PALOUŠ
Jan URBAN
Emanuel MANDLER /za demokratickou iniciativu/

Jak vyplynulo z provedených zpravodajských pohovorů s LISEM, HÁJKEM i URBANEM, má být seminář uspořádán jako další samostatná akce Charty 77 u příležitosti výročí jak srpna 68, tak 70. výročí republiky, a to v návaznosti na paralelní seminář, který ve stejném období bude probíhat ve Vídni pod patronací a za řízení čsl. exilu, emigrace. O uspořádání akce již přípravný výbor informoval svými dopisy Úřad předsednictva vlády ČSSR, ÚV NF, ČTK, ČSAV.

Oficiální oznámení k organizaci akce však přípravný výbor místně příslušnému NV v Praze však do současné doby neučinil - tím se jedná o neoficiální, nepovolenou akci.

Pouze LIS se členem Jazzové sekce SRPEM provedli informativní dotaz při osobním jednání s tajemníkem primátora hl. m. Prahy s. PISKAČEM k možnému poskytnutí místnosti pro 150-200 osob, ale oznámení o semináři nebylo podáno. Naopak během tohoto jednání LIS potvrdil skutečnost, že sympozium bude probíhat jako volná výměna názorů, seznam účastníků je neomezený a každý si zde může obhajovat 'co chce a jak chce'. Nelze tedy - i podle LISE - vyloučit možnost, že dojde k výrokům napadajícím 'současné zřízení v ČSSR nebo naše stranické a vládní vedení'. Tyto záruky LIS za přípravný výbor nemohl dát a další jednání mezi ním a NVP již neproběhlo.

S některými členy přípravného výboru již byl proveden varovný pohovor s upozorněním na možné správní i trestní následky, jestliže by od svého záměru neupustili, nebo že by dokonce došlo během akce k narušení veřejného pořádku nebo spáchání tr. činu dle I. hlavy tr. zákona. Na tyto pohovory a varování ve smyslu z. o SNB všichni reagovali naprosto negativně a je zřejmé, že od svého záměru neustoupí.

K zamezení neoficiálního semináře Československo 88 proto navrhuji realizovat tato opatření v součinnosti s dalšími útvary StB a VB.

1/ provést jednání s představiteli NVP Praha s. Piskačem a Houskou s cílem:

- signalizovat snahy organizátorů akce o získání jednacího sálu na území Prahy

- ze strany NV vytvořit takové podmínky pro případné další jednání s organizátory semináře, aby z jejich strany nemohly být splněny podmínky pro ohlašování podobných veřejných akcí a semináři tak bylo zabráněno.

termín: 8. 11. 88 zabezpečí prac. skupina 10. odb.

II. S.

2/ prostřednictvím NVP zabezpečit toto opatření /viz č. 1/ i u všech místních NV na teritoriu hl. m. Prahy.

termín: 8. 11. 88 zabezpečí prac. skup. 10. odb.

3/ prostřednictvím IV. správy SNB zajistit signalizaci a zabránit pronájmu jednacích sálů a pod. ve vybraných hotelích v Praze - zhruba pro 150 osob.

termín: 7. 11. 88 - zabezpečí prac. skup. 10. odb.

4/ ke zjištění místa konání - náhradní byty u vyčleněných osob z prostředí Charty 77 - provést úkolování řídících pracovníků u všech TS zainteresovaných v konání semináře Československo 1988

termín: na poradě dne 8. 11. u náč. 10. odb.

5/ k průběžnému předávání poznatků k semináři, ke zjištění dalších jeho účastníků a místu náhradních prostor bude zabezpečeno úkolování pracovníků VI. správy SNB 5. odboru. Veškeré poznatky budou soustřeďovány na 10. odb. II. S-SNB včetně poznatků z akcí S-StB Praha.

termín: 8. 11. 88 zabezpečí prac. skup. 10. odb.

6/ Dne 9. 11. 88 provést se všemi členy přípravného výboru semináře pohovor a formou zápisu o výpovědi je varovat před další organizací semináře a jeho konáním, jímž by došlo k poškození zahraničních zájmů ČSSR v zahraničí.

termín: bude projednáno na poradě u náč. 10. odb. dne 8. 11., realizovat 9. 11., zabezpečí příslušné útvary StB a OP dle akcí, v nichž jsou osoby vedeny.

7/ Dne 9. 11. 88 provést obdobné pohovory s těmito osobami:

Jaroslav Mezník  - S-StB Brno
Jaroslav Šabata  - -//-
Jan Šimsa  - -//-
Milan Šimečka  - XII. S-SNB
Jozef Jablonický - XII. S-SNB
Miroslav Kusý  - -//-
Ján Čarnogurský  - -//-
Julius Strinka  - -//-

termín: 9. 11. 88 pohovory zabezpečí S-StB Brno a XII. S-SNB /požadavek bude odeslán 7. 11. 88/

Příslušné útvary StB zajistí kontrolu těchto osob od 9. 11. a provedou vhodná opatření s cílem zamezit osobám v účasti na semináři a příjezdu do Prahy ve dnech 11. - 13. 11. 88.

8/ do 10. 11. 88 provést zadržení Ladislava LISE dle § 76 tr. řádu - předat vyšetřovateli StB Praha /jmenovaný bude zadržen na 48 hodin/. Následně u LISE provést zajištění dle § 23 z. 40/74 Sb. na 48 hodin a zabránit mu v účasti na semináři.

termín: do 10. 11. 88 zabezpečí kpt. Zitko a kpt. Kupec 10. odb.

9/ ve spolupráci se Správou vyšetřování StB zabezpečit výslech ve dnech 11.-13.11.88 u Václava HAVLA a Rudolfa BATTĚKA k výsledkům domovních prohlídek k Manifestu HOS.

Havel - 3. odd. 11. odb.
Battěk - 2a

termín: bude dohodnuto na poradě u náč. 10. odb. dne 8. 11.

V případě nemožnosti výslechů jmenovaných - provést jejich zajištění na 48 hodin dne 9. 11. Provést zajištění § 23

10/ od 9. 11. 88 zabezpečit sledování mluvčího Charty 77 Miloše HÁJKA /člena přípravného výboru/, Libuše ŠILHÁNOVÉ /členky přípravného výboru/, Jana URBANA /člena přípr. výboru semináře/ s cílem zjistit byty, v nichž by měla akce proběhnout. Palouš

LIS ?      M. Hájek   J. Hájek
Havel   4
Šilhánová
Battěk
Miloš Hájek

termín: 10. 11. - podmínky budou projednány na poradě 8. 11. 88.

11/ Dne 10. 11. 88 provést zajištění mluvčích Charty 77 Stanislava DEVÁTÉHO a Bohumila JANÁTA na 48 hodin ve smyslu 23 z. 40/74 Sb.

Devátý - Brno
Janát - 2a
+ V. Malý

termín: 10. 11. 88 zabezpečí 2a odbor S-StB Praha

12/ Dne 10. 11. v ranních hodinách provést zajištění dle § 23 z. o SNB tyto členy širšího přípravného výboru semináře:

Radim PALOUŠ - 2a      Emanuel MANDLER - 11.
Anna MARVANOVÁ - 12. odb.     Karel SRB - 11.
Jiří HÁJEK - 1. odd. 10. odb.     František KAUTMAN /10. odb./ ?
Jan ŠTERN - 11.     2a
Josef ZVĚŘINA 9 termín: 11. 11.
Eva KANTŮRKOVÁ 11     zabezpečí odpovědné S-StB dle akcí

13/ Dne 10. 11. 88 v ranních hodinách provést zápisy o výpovědi s účastníky semináře, kteří mají na akci přednést své diskuzní příspěvky:

Milan Machovec  - 11.
Ladislav Hejdánek  - 10. odb.
František Šamalík  - 10. odb.
Jan Křen  - 10.
Václav Vrabec  - 2a
Milan Jungman  - ustanovit !
Václav Hindrák  - III
Blanka Císařovská - ! ustanovit
Čestmír Císař  - 10.
Jaroslav Opat  - 11.
Jaroslav Kohout  - !
Rudolf Zukal  - 10
Miloš Rejchrt  - 9
Václav Benda  - 2a

Jmenované vyzvat k vydání písemných materiálů - jejich příspěvků k semináři, varovat je před další účastí a v případě, že se budou chtít akce zúčastnit, provést jejich zajištění dle § 23 na 48 hodin.

14/ Dle vývoje operativní situace provést zajištění u těchto dalších osob, které se chtějí semináře zúčastnit:

10. 11.

Josef Skalník - 1. odb.          Jan Litomiský - 10 Budějice
Luboš Dobrovský - 2a          Jan Lopatka - 11
Ludvík Vaculík - 11          Jiří Dientsbier - 10
Jiří Ruml - 10          Milan Hübl - 10
Petr Uhl - 10
Václav Kural - 10
Milan Otáhal - ! (11)
Jiří Doležal - 11 (!)
Radek Malý - Brno [?]
Bohumil Doležal - 11
Miloš Zeman - 2a
Luboš Vydra - vazba
Karel Kosík - 11 !

15/ K zamezení příjezdu zjištěných VC z KS realizovat opatření v součinnosti se SPV k nevydání vstupních víz u méně známých a bezvýznamných osobností, a to v termínu mezi 7. 11. - 14. 11.  88. Po 14. 11. budou i těmto osobám vstupní víza vydána.

16/ K zabránění příjezdu osob, které již mohou mít vydány cestovní doklady - u VC - provést jednorázovou blokaci na příjezd s požadavkem o odebrání víza a nevpuštění do ČSSR v době od 8. 11. - 14. 11. 1988. Požadavek bude zaslán na všechna OPK prostřednictvím CENTRU FMV.

17/ Ve spolupráci se spřátelenými kontrarozvědkami již byla provedena opatření s cílem zamezit v příjezdu představitelů obdobných opozičních skupin ze SSSR, NDR, MLR a PLR.

18/ V součinnosti se 3. odborem II. S-SNB - problematika FMZV - budou signalizovány zájmy oficiálních představitelů z KS o tento seminář a k nim budou přijímána vhodná kontr. opatření v souladu se zájmy čsl. zahraniční politiky.

19/ SPV zabezpečí po dobu konání semináře pracovníky na zkracování a ukončování pobytu těm VC, kteří během akce budou zajištěni, předvedeni operativními pracovníky StB z důvodu jejich nežádoucí účasti na semináři nebo závadových kontaktů na představitele vnitřního protivníka.

s. Košťáková           plk. Zelenka
730/2375          KOPV/=[?]
sekr. 2226          Z II. S náč. odd. mjr. Železná 2319-18
SPV

20/ S-StB Praha 2a odb. zabezpečí CZZ v Ruzyni, Konviktské pro umístění zajištěných osob během akce a pohovorové místnosti na 11. 11. u osob dle bodu č. 13.

10. odb.

21/ II. S-SNB zabezpečí na dny 11. - 13. 11. 88 tlumočníky němčiny, angličtiny, francouzštiny.

22/ Dne 8. 11. od 9.00 hodin proběhne u náčelníka 10. odboru II. S-SNB součinnostní porada všech zainteresovaných součástí StB s cílem upřesnit průběh plnění úkolů, termíny, včetně počtu nasazených prostředků a sil.

23/ Centralizace všech získávaných poznatků, soustřeďování veškerých písemných materiálů bude na 10. odb. II. S-SNB, kde řídícím akce bude náč. 10. odb. mjr. ing. Chovanec, úkoly bude zajišťovat prac. skupina ve složení kpt. Zitko, kpt. Kupec a kpt. Stýblo..."

Stejná ruka funkcionáře pražské správy ještě doplnila: "1) - od 10. [11.] stálá služba na odboru 8835, tel. 3112989 10. odb. 2) pohovory na 10. 11. na OS [SNB]- zajistí [z odboru] 2a s. Šípek. (9. 11. 15.00 středa - porada u náč. 10. odboru)". Kopie strojopisu in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XX, č. l. 1880-1887.

Dne 11. 11. 1988 obdržela S-SNB Prahy a Sčk. další dokument, potvrzující splnění bodů 1 a 2, a to "Rozhodnutí odboru vnitřních věcí ONV Prahy 1":

"Odbor vnitřních věcí ONV v Praze 1 posoudil na základě podnětu Úřadu předsednictva vlády ČSSR úmysl občanů Havla, Lise, Srpa a Urbana konat ve dnech 11. - 13. listopadu 1988 na území obvodu Praha 1 sympozium 'Československo 1988' s účastí veřejnosti a rozhodl dne 10. 11. takto:

Konání sympozia 'Československo 1988' s účastí veřejnosti ve dnech 11. - 13. 11. 1988 se podle ustanovení § 1 písm b/ zák. č. 126/1968 Sb.  z a k a z u j e. Podle ustanovení § 55 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. se případnému odvolání odnímá odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í

Dne 8. 11. 1988 oznámili Václav Havel a Jan Urban ÚPV ČSSR záměr pořádat spolu s dalšími občany tzv. sympozium 'Československo 1988' s účastí veřejnosti. Takto formulovaný záměr přesahuje původní informaci poskytnutou Ladislavem Lisem a Karlem Srpem Národnímu výboru hl. m. Prahy, a je proto nezbytné takovou akci považovat za veřejné shromáždění ve smyslu čl. 28 Ústavy ČSSR.

Uvedení občané v rozporu s ustanovením § 10 vyhl. číslo 320/1951 Ú. l. neohlásili ve stanoveném termínu příslušnému obvodnímu národnímu výboru konání tohoto shromáždění s udáním programu, místa a doby konání.

Konání uvedeného sympozia je tak v rozporu se zákonem, a OVV ONV v Praze 1 proto v souladu s ustanovením § 1 písm. b/ zák. č. 126/1968 Sb. konání tohoto sympozia zakazuje.

S ohledem na blízký termín zamýšleného sympozia a tím možnost ohrožení naléhavého obecného zájmu, kterým dodržování socialistické zákonnosti bezpochyby je, rozhodl současně OVV ONV v Praze 1 o odnětí odkladného účinku případného odvolání. V důsledku toho nastává účinnost zákazu a vykonavatelnost rozhodnutí okamžikem doručení. Vzhledem ke krátkosti termínu byla o doručení tohoto rozhodnutí požádána podle § 5 odst. 1 písm b/ nařízení vlády ČSR číslo 18/1975 Sb. OS SNB Praha 1.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k OVV NVP prostřednictvím OVV ONV Praha 1 nejpozději do 15ti dnů ode dne jeho doručení.

Pan
Václav Havel
nábř. B. Engelse
Praha 1"

Tamtéž, č. l. 1888-1889.

K sympoziu dále viz pozn. 3 Dok. 19.

Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |