Dokument 17

1988, 18. října, Praha. - Rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 16/1988.

Výtisk č. 26 [...]^a

R O Z K A Z

MINISTRA VNITRA

ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

Vyhlášení mimořádných bezpečnostních opatření

K zajištění klidu a veřejného pořádku, jednotnému řízení a účelnému využití sil a prostředků Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra, cílevědomé koordinaci bezpečnostních opatření k ochraně bezpečnosti republiky u příležitosti 70. výročí vyhlášení samostatnosti ČSR, 20. výročí schválení ústavního zákona o čs. federaci a Dne znárodnění

I.  v y h l a š u j i

podle čl. 12 odst. 1 NMV ČSSR č. 9/1982 3. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření, bez aktivizace vyčleňovaných skupin a jednotek SNB v době

- od 08.00 hodin dne 22. října 1988
- do 08.00 hodin dne 31. října 1988

pro útvary FMV, útvary podřízené FMV, útvary MVŽP ČSR, útvary podřízené MVŽP ČSR, útvary MVaŽP SSR, útvary podřízené MVaŽP SSR, správu SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje, správu SNB hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje, krajské správy SNB, okresní správy SNB a útvary jim na roveň postavené.

II.  N a ř i z u j i :

1. Aktivizovat v době ode dne účinnosti tohoto rozkazu do 31. října 1988

a/ operační štáb FMV^1/, jehož řízením pověřuji I. náměstka ministra vnitra ČSSR genmjr. ing. Alojze Lorence, CSc., s úkolem řídit a koordinovat bezpečnostní opatření k ochraně klidu a veřejného pořádku na území ČSSR;

b/ operační štáb Praha^1/ s úkolem řídit a koordinovat bezpečnostní opatření k ochraně klidu a veřejného pořádku na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje;

c/ operační štáb Bratislava^1/ s úkolem řídit a koordinovat bezpečnostní opatření k ochraně klidu a veřejného pořádku na území hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje.

___________________________

^1/ Čl. 9 NMV ČSSR č. 9/1982 o systému mimořádných bezpečnostních opatření a bezpečnostních akcí. [...]^b

2. Aktivizovat agenturně operativní činnost k vyhledávání signálů o pokusech narušit veřejný pořádek a bezpečnost. Zabezpečit soustřeďování a důsledné vyhodnocování získávaných informací.

3. Zabezpečit důsledný dohled nad vytypovanými nepřátelskými osobami z řad vnitřního protivníka, organizovat preventivní opatření vůči skupinám závadové mládeže, potenciálním pachatelům závažné trestné činnosti a iniciátorům provokací.¹

4. Zintenzívnit kontrolu diplomatů kapitalistických ZÚ a akreditovaných novinářů, kteří udržují styky s osobami z řad vnitřního protivníka. Přijmout opatření k zabezpečení urychleného administrativního vyhoštění narušitelů veřejného pořádku z řad cizinců z nesocialistických států.

5. Přijmout účinná opatření k ochraně československé ekonomiky před mimořádnými událostmi; zvláštní pozornost věnovat ochraně skladů zbraní, střeliva, výbušnin, jedů a jiných prostředků hromadné účinnosti. Zvýšenou pozornost věnovat ochraně státního a služebního tajemství a opatření proti zneužití reprografické techniky.

6. Organizovat v době vyhlášení 3. stupně mimořádných bezpečnostních opatření zvýšený výkon hlídkové a obchůzkové služby se zaměřením na místa předpokládaného výskytu trestné činnosti; k jejímu posílení využívat součinnostních sil a Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.

7. Prověřovat ve spolupráci s příslušnými útvary SNV a prokuraturami signály o přípravě závažné trestné činnosti osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

8. Uskutečňovat účinná opatření ke zjišťování pachatelů anonymních výhrůžných telefonátů a dopisů.

9. Prověřit zpohotovení pořádkových jednotek VB a SNB, výjezdových skupin a skupin vyšetřování dopravních nehod VB a zajistit jejich neustálou akceschopnost.

10. Vytvořit pro potřebu operačního štábu FMV v době vyhlášení 3. stupně mimořádných bezpečnostních opatření zálohy Společného operačního štábu ČSSR uvedené v plánech mimořádných bezpečnostních opatření.

11. Přijímat podle vývoje politické a bezpečnostní situace opatření k ochraně státních hranic; provádět na odděleních pasových kontrol opatření k zabránění přepravy nezákonných písemností do ČSSR.

12. Ve spolupráci s příslušnými orgány státní moci a správy přijímat účinná opatření k odstranění jevů, které by mohly narušit klid a veřejný pořádek ve sledovaném období.

III.  U k l á d á m :

1. I. náměstku ministra vnitra ČSSR,

pověřenému řízením operačního štábu FMV, vytvořit v součinnosti s náčelníkem vnitřní a organizační správy FMV sekretariát operačního štábu FMV, který bude zabezpečovat činnost operačního štábu FMV.

2. Náčelníkům útvarů FMV, útvarů podřízených FMV, útvarů MVŽP ČSR, útvarů podřízených MVŽP ČSR, útvarů MVaŽP SSR, útvarů podřízených MVaŽP SSR, správy SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje, správy SNB hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje a krajských správ SNB

a/ rozpracovat úkoly uvedené v části II. na podmínky útvarů, které řídí,

b/ zabezpečovat požadavky operačního štábu FMV na vyčlenění sil a prostředků ve prospěch jím určených útvarů,

c/ přijmout opatření, aby o signálech narušení klidu, veřejného pořádku a bezpečnosti byl informován operační štáb FMV cestou operačních středisek,

d/ prověřit reálnost územních a dílčích plánů mimořádných bezpečnostních opatření a mimořádných bezpečnostních akcí.

3. Náčelníkům správy SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje, správy SNB hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje a krajských správ SNB

zajistit průběžně vyhodnocování bezpečnostní situace a podle jejího vývoje vyhlásit podřízeným příslušníkům potřebné procento služební dosažitelnosti nebo služební pohotovosti.

4. Náčelníkům vnitřní a organizační správy FMV, správy pasů a víz SNB a federální správy VB

zajistit v době vyhlášení 3. stupně mimořádných bezpečnostních opatření urychlenou lustraci v evidencích SNB.

IV. Příslušníkům SNB (příslušníkům PS ve služebním poměru a vojákům z povolání vojsk MV) náleží za služební pohotovost a službu konanou nad stanovenou základní dobu služby v týdnu zvláštní odměna podle čl. 37 NMV ČSSR č. 8/1987 (zvláštní příplatek podle části IX. přílohy č. 3 k RMV ČSSR č. 24/1979).

Tento rozkaz nabývá účinnosti dnem vydání a jeho platnost končí dnem 30. listopadu 1988.

Č. j. OV-0042/S-88

Ministr vnitra ČSSR:       

Ing. František KINCL v. r.²

Obdrží na FMV:

M, N, útvary FMV,
útvary podřízené FMV,
náčelníci KS SNB (3x)

Obdrží na MVŽP ČSR a MVaŽP SSR:

M, N, útvary podřízené MVŽP ČSR,
M, N, útvary podřízené MVaŽP SSR

Z á z n a m

S rozkazem byli seznámeni (dne - kým):_______________________
Opatření učiněná k provedení rozkazu:_______________________________________________
Kontrolou pověřen:______________________________________
Datum:__________________ Podpis náčelníka:________________

A MV ČR. Rozkazy MV ČSSR.

^a Nad tím razítkem "PŘÍSNĚ TAJNÉ", razítkem je uvedeno i číslo výtisku "26".

^b Vpravo od toho, tj. dole na první stránce, razítkem datum "21. X. 1988" (podpis /?/ nečitelný).

¹ Na tento bod byl Lorenc později dotazován:

"Proveďte vzájemné porovnání... případného sledování stejného cíle u následujících úkolů... rozkazů ministra vnitra ČSSR č. 16/88: 'Zabezpečit důsledný dohled nad vytypovanými nepřátelskými osobami z řad vnitřního protivníka, organizovat preventivní opatření vůči skupinám závadové mládeže, potencionálním pachatelům závažné trestné činnosti a iniciátorům provokací'. Dále rozkazu ministra vnitra ČSSR č. 9/89: 'Organizovat individuální preventivní opatření vůči osobám z řad potenciálních pachatelů organizovaných provokací', a konečně rozkazu ministra vnitra č. 14/89 'Izolovat nejaktivnější exponenty nelegálních struktur a zabránit jim v přímé účasti na připravovaných akcích'.

Odpověď: Tyto úkoly jsem do rozkazu neformuloval, a proto je nechci porovnávat. Pouze bych řekl, že dikce úloh je odlišná, cíl stejný, i když operativní situace pro jednotlivá období tak, jak se jich rozkazy týkají, i poznatky zjištěné o aktivitách jednotlivých skupin lidí byly určitě rozdílné...

Otázka: Bylo Vám známo v době, kdy jste vykonával funkci prvního náměstka ministra vnitra ČSSR, že nejaktivnější představitelé nelegálních struktur byli umisťováni do CZZ ještě před počátkem protestních akcí? Pokud ano, z jakých zdrojů jste tyto informace získával?

Odpověď: ...Ovšem nevylučuji, že jsem byl o plnění úkolů, které byly na operačním štábu uloženy, informován, že daný úkol, tak jak byl na zasedání OŠ FMV formulován, je plněn. K otázce bych dále uvedl, že zpravidla po skončení akce bylo zpracováváno vyhodnocení, kde jak tuším bylo i souhrnně v číslech uvedeno, že organizátorům nepovolených akcí bylo zabráněno v přípravě nepovolené akce ještě před vlastní akcí, mj. též zadržením či zajištěním. Tyto zprávy byly předkládány i nejvyšším politickým místům a vládě. Nemohu vyloučit, že o jednotlivých případech jsem se mohl dozvědět ještě v průběhu akce. Ovšem ne rozhodně ve formě, které by se dotýkaly způsobu zadržení, okolností a místa zadržení apod. ...

Otázka: Byl jste informován o tom, že by se v rozkazech náčelníka Hlavní správy kontrarozvědky rozpracovávaly i úkoly, které jste zadával na operačních štábech FMV?

Odpověď: O tom samozřejmě informován nejsem, ale za svoji éry ve funkci prvního náměstka FMV jsem nezjistil jediný případ, že by plk. Vykypěl svou vlastní činností nesplnil některý z mých rozkazů, nebo zabránil jeho splnění, opravuji, nebo že by překročil svoji pravomoc nad rámec toho, k čemu byl kompetentní. K tomu bych chtěl ještě doplnit, že plk. Vykypěl byl pověřován úlohami značného politického významu, které byl ve své podstatě v rámci svých pravomocí oprávněn řešit sám, a i přes tuto okolnost je musel konzultovat buď se mnou, s ministrem vnitra nebo s tajemníkem ÚV KSČ prostřednictvím ministra vnitra ČSSR.

Otázka: Bylo umisťování do CZZ ještě před konáním vlastních protestních akcí v souladu s úkoly, které byly stanoveny ve vztahu k exponentům nelegálních struktur jednak v rozkazech ministra vnitra ČSSR a jednak s pokyny, které jste vydával na operačních štábech FMV?

Odpověď: ...muselo být dosaženo cíle, který byl stanoven v rozkazech ministra. V rozkazech ministra a ani v mých pokynech vydávaných na operačních štábech ovšem nenajdete, alespoň jak se domnívám, žádný konkrétní pokyn či konkrétní opatření v tomto smyslu. Samozřejmě byl stanoven určitý úkol, a pokud to bylo nevyhnutelné, tak po uplatnění různých výstrah a jiných mírnějších opatření se vůči konkrétním osobám na základě konkrétních poznatků o jejich protizákonné činnosti muselo přistoupit i k uplatnění zajištění v CZZ, a to ještě před vlastní protestní akcí. Samozřejmě já, a předpokládám, že i ministr vnitra ČSSR, jsme si museli uvědomovat, že k takovému postupu může v nezbytných případech dojít, ale zároveň jsme si uvědomovali, že to bude pouze v odůvodněných případech...

Otázka: Jak byste charakterizoval Vaši odpovědnost za provádění omezovacích opatření v rámci jednotlivých MBO?

Odpověď: Především bych chtěl upozornit na to, že jsem zastával funkci prvního náměstka ministra vnitra ČSSR a z titulu této funkce mi spadaly určité organické úkoly a povinnost řídit určité centrální útvary. Na druhé straně jsem dostával od ministra vnitra ČSSR rozkazy a pokyny ke konkrétním úlohám, které jsem měl v rámci svých funkčních povinností plnit. Jsem přesvědčen o tom, že za své působení v ozbrojených složkách se nestal případ, kdy bych svou pravomoc zneužil. O úlohách, které jsem dostával od ministra vnitra, nebo které přímo vyplývaly z mých funkčních povinností, jsem byl přesvědčen, že jsou v souladu s tehdy platnými právními předpisy a s jejich výkladem v té době. Nedostával jsem žádné hodnocení než to, že naše pokyny jsou právního charakteru a že jsou tedy v souladu s právem. Postup orgánů SNB byl znám jak Federálnímu shromáždění, tak prezidentu i vládě, ale též i prokuratuře, a to nikoliv jen na úrovni generálních prokuratur, ale též třeba na úrovni krajských. Postup byl otevřeně zveřejňován v oficiálních materiálech určených pro ÚV KSČ a pro vládu a nikdy jsem nebyl informován o tom, že by tyto orgány dávaly nějaké výtky v souvislosti s nelegalitou takovéhoto postupu. Naopak, pokud mně ukládal ministr vnitra Kincl nějaké úkoly k jednotlivým MBO a které se třeba dotýkaly i otázek, které jsou předmětem trestního stíhání, tak vždy mi řekl, že máme politickou podporu v politických orgánech. Samozřejmé je, že můj politický pohled již v té době byl jiný, než byl oficiální, ale to nemělo co dělat s otázkou právního hodnocení. Má funkce měla velmi výrazný politický nádech a vůbec působení ministerstva vnitra mělo politický nádech. K tomu bych řekl, že rozdílné politické názory od oficiálních mělo i vedení čs. kontrarozvědky. Fakticky nebylo v mé funkční náplni nic, co by se politiky netýkalo, ale chci znovu upozornit na svůj jiný vztah k politické pragmatičnosti. To se týkalo celého našeho rezortu. Mám takový dojem, že z mé činnosti byla vybrána určitá okrajová záležitost, která navíc podle mého názoru nebyla podle tehdejších právních předpisů a jejich výkladu v rozporu s právem, ale na druhé straně třeba justice, tak jak mám možnost sledovat, se ve stejné době řídila stejnými politickými principy a výkladem práva a v současné době se zjišťuje, že její postup měl závažnější dopady, o čemž svědčí řada rehabilitací apod."

Protokol o výslechu Ing. Alojze Lorence ze dne 8. 8. 1991, in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXVIII., č. l. 22-41.

² František Kincl později vypověděl:

"Po nástupu do funkce ministra jsem víceméně pokračoval v praxi bývalého ministra Vajnara, o které by nikdo neřekl, že by byla nezákonná. Vyhlašování MBO bylo jen zlomkem činnosti ministra. Připomínám znovu, že moje akty směřovaly k zachování klidu a pořádku ve státě. Historie dnes dokládá, že skutečné síly, které v té době vystupovaly proti tehdejšímu režimu, měly v úmyslu tento režim změnit. Nebyl to však jen prvek státobezpečnostní, ale ve svých důsledcích to mělo vliv na omezování obecné kriminality, především uliční kriminality, neboť velkou část této práce vykonávali pracovníci VB proti kriminálním živlům. Svými rozkazy jsem nesledoval v žádném případě neoprávněné omezování osobních svobod občanů. Realizace případných omezovacích opatření měla následovat na základě prověřených operativních poznatků a předpokládal jsem, že bude postupováno podle platného zákona, ať trestního zákona, nebo zákona o SNB. Byl samozřejmě problém konkrétní aplikace operativních poznatků a jejich legalizace, někteří pracovníci dokázali různým způsobem věci dovést přesně podle zákona k realizaci, jiní byli lajdáci a usnadňovali si práci tím, že formálně opsali jen rozkazy, které přicházely z centra, nerozpracovávali je dále na konkrétní podmínky, a tak mohlo dojít k tomu, že konkrétní dopady na občany mohly být v rozporu s platným zákonem... Na dotaz, jakým způsobem byly vyhlašovány MBO a MBA, jak byly odůvodněny jednotlivé období jejich vyhlášení a kdo tyto akce vyhlašoval, uvádím, že celková politická situace v naší republice a zkušenosti, které byly z minula, jednoznačně vykazovaly na některá data, při nichž se předpokládala protispolečenská vystoupení protisocialistických živlů. Vždy mezi ně patřil 21. srpen, 28. říjen, 25. únor a někdy májové dny, dále to byly plánované návštěvy význačných politických a státních činitelů v republice, nebo konání stranických konferencí a sjezdů, návrhy byly připravovány na VOSu a já jsem dostal předloženy již originály, které předpokládaly jednotlivý rozsah a způsob užití sil MV. Protože jsem tyto rozkazy znal již z minula jako funkcionář kraje a věděl jsem, že se v podstatě od sebe v mnohém neliší a že se vychází z jakéhosi vzoru, který pro tyto případy byl již v minulosti použit, pouze jsem přehlédl text návrhu rozkazu a zjišťoval jsem jenom skutečnosti, které se nějakým způsobem výrazně odlišovaly od předchozího rozkazu. Návrh rozkazu ostatně parafoval můj 1. náměstek a další funkcionáři ministerstva, takže mi garantovali správnost a zákonnost navrhovaného aktu. Nikdy jsem nezjistil, že by v textu tohoto návrhu byly některé údaje, které by mi signalizovaly nějaké protizákonné praktiky. Já sám jsem text nikdy neměnil a rozkaz jsem podepsal... součástí rozkazu bylo i zřízení operačního štábu MBO, které mělo ustálené složení, řídil ho vždy první náměstek a zúčastnili se jednotliví funkcionáři... Já sám jsem se jako ministr nikdy operačního štábu nezúčastňoval, prvnímu náměstkovi jsem pouze předával návrhy a názory, které jsem vyslechl v předsednictvu ÚV KSČ."

Protokol o výslechu Ing. Františka Kincla z 5. 8. 1991, in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXVIII. č. l. 42-53.

A ještě na dotaz později doplnil:

"Při vydání rozkazu k MBO vydávaly jednotlivé krajské správy své rozkazy a kromě nich ještě jednotlivé správy ministerstva vydávaly po odborné linii rovněž svůj rozkaz. Typické to bylo právě u II. správy. Její pracovníci měli tendenci svými řídícími zásahy ovlivňovat práci na podřízených stupních, a to velmi konkrétně. Tuto tendenci já jsem odsuzoval, neboť jsem nepovažoval za vhodné, aby orgány centrály se angažovaly v konkrétních věcech a případech, např. až do úrovně okresů... Předkládané materiály vždy musely projít předsednictvem ÚV, i když byly určeny např. pro vládu."

Protokol o výpovědi Ing. Františka Kincla z 6. 8. 1991, in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXVIII., č. l. 54-60.

Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |