| ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY |
| Securitas Imperii - sborník |
1989, 3. května, Praha. - Vyhodnocení bezpečnostních opatření v období 1. května 1989 pro předsednictvo ÚV KSČ.
FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA
PŘÍSNĚ TAJNÉ
Výtisk č. 35
Počet listů: 8
K bodu: Vyhodnocení bezpečnostních opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku v období Májových oslav
| P ř e d k l á d á : ministr vnitra ČSSR [...]a František K i n c l |
O b s a h : 1. Vyhodnocení bezpečnostních opatření... |
Č. j. OV-00153/A-89
V Praze dne 3. května 1989
Vyhodnocení bezpečnostních opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku v období Májových oslav
Vnitřní protivník v úzké součinnosti s vnějšími nepřáteli soustředil své úsilí od poloviny měsíce března letošního roku na přípravu hromadného narušení Májových oslav.
K zabezpečení klidu a veřejného pořádku, jednotného řízení sil a prostředků v období oslav vydal ministr vnitra ČSSR rozkaz, kterým vyhlásil I. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření a stanovil pro útvary základní okruhy úkolů. Dále zřídil operační štáb FMV, jehož řízením pověřil svého I. náměstka, genpor. LORENCE. Na jednáních operačního štábu FMV byly za účasti náčelníků KS SNB stanoveny úkoly bezpečnostního aparátu k zamezení jednotlivých akcí nepřítele, vydány konkrétní úkoly k nerušenému průběhu vlastních oslav na území ČSSR.
Bezpečnostní aparát byl již v období příprav Májových oslav orientován na celkové zintenzivnění činnosti s důrazem na preventivní působení. Jednotlivé územní útvary SNB vycházely při zajišťování stanovených úkolů ze specifických podmínek svých teritorií.
Veškerá opatření byla prováděna v součinnosti s územními stranickými orgány a štáby LM. Zvláštní pozornost byla věnována důslednému propracování bezpečnostních opatření na území Prahy, Bratislavy, Brna a dalších velkých měst včetně variant řešení možných situací v důsledku provokačního vystoupení vnitřního protivníka.
Ve všech krajích byly provedeny preventivní pohovory a výstrahy s vytypovanými exponenty a aktivisty nelegálních struktur včetně osob, které se zúčastnily v lednu tohoto roku provokačních akcí v Praze. Účelem uvedených opatření bylo odvrátit nepřátelské osoby od provokačních akcí a v případě negativního výsledku preventivního působení zabránit jejich přímé účasti na Májových oslavách. Zvláštní důraz byl položen na znemožnění příjezdu aktivních exponentů nelegálních struktur a jejich stoupenců z krajů do Prahy včetně osob, které se aktivně zúčastnily lednových provokací v Praze. Nejaktivnější nepřátelské osoby, u kterých byly zjištěny konkrétní přípravy nepřátelského vystoupení v průběhu oslav, byly ve smyslu trestního řádu nebo zákona o SNB umístěny v cele zajištění a zadržení. Nad ostatními vytypovanými exponenty byl po celou dobu oslav vykonáván přímý operativní dohled.1
Na celém území ČSSR byly provedeny v období před oslavami preventivně bezpečnostní akce, zaměřené zejména na vytlačení kriminálně závadových osob z míst konání oslav a k celkovému utlumení jejich činnosti.
V součinnosti s příslušnými mimorezortními orgány byla uskutečněna také opatření proti osobám, u nichž bylo možno předpokládat s ohledem na zdravotní stav negativní jednání.
V rámci zvýšeného výkonu bezpečnostní služby byla vykonávána ochrana významných politických a hospodářských objektů. V součinnosti s jednotkami LM a ČSLA byla realizována opatření k předejití mimořádným událostem v závodech a k ochraně skladů zbraní, výbušnin a jedů.
K vážnějšímu narušení důstojného průběhu prvomájových oslav došlo pouze v hlavním městě Praze. Ojedinělé pokusy o provokativní vystoupení byly zjištěny ve Východočeském, Jihočeském, Severomoravském a Jihomoravském kraji. Z ostatních krajů ČSSR nebyly hlášeny pokusy narušit oslavy 1. máje.2
Se záměrem narušit důstojný průběh prvomájových oslav v Praze, se kolem 08.00 hodin začali v blízkosti Václavského náměstí scházet aktivisté jednotlivých nepřátelských seskupení. V rámci prováděných preventivních opatření bylo na Karlově náměstí v Praze 2, v době před zahájením samotných oslav, zadrženo celkem 7 členů tzv. Klubu právní podpory3 /např. Roman RÁKOSNÍK, mluvčí "Klubu", Jaroslav KOLAFA, Milan HRUŠKA a jiní/, u kterých bylo zajištěno 6 transparentů /např. "Klub právní podpory žádá propuštění politických vězňů", "Méně mluvit, více myslet", "Lidové noviny do každé rodiny"/.
Při zahájení prvomájové manifestace se v horní části Václavského náměstí, u sochy sv. Václava, vytvořila skupina asi 100 osob, která rozvinula transparenty "Charta 77 - lidská práva", "Svobodu politickým vězňům" a 4 menší transparenty vyzývající k propuštění jednotlivých signatářů "charty", např. I. JIROUSE, F. STÁRKA a dalších. Transparenty se podařilo včasným zákrokem příslušníků SNB zajistit. Hlavními organizátory této skupiny byli S. DEVÁTÝ, J. RUML, R. ZEMAN, T. HRADÍLEK, J. URBAN a další, kteří se snažili vyvolávat neklid, podněcovat drobné potyčky s příslušníky SNB a skandování hesel, např. "Pusťte HAVLA",4 "Svobodu" apod. Byla pořízena dokumentace na videozáznam a DEVÁTÝ s RUMLEM později zadrženi. Současně byla provedena opatření k zamezení proniknutí této skupiny před hlavní tribunu.
V závěru májové manifestace se za oficiálním zakončením průvodu utvořila, v horní části Václavského náměstí, skupina asi 400 osob, která nesla 2 státní vlajky a transparenty "Slovo mladým", "Dodržujte právní řád" a "Vždy s úsměvem". Současně se snažila svým jednáním a skandovanými hesly vyprovokovat větší srocení osob a narušit veřejný pořádek. V důsledku této aktivity nepřátelských osob byla v součinnosti s Lidovými milicemi provedena uzávěra na úrovni ulic Jindřišská - Vodičkova. Dav byl vyzván k opuštění prostoru Václavského náměstí s určením odchodových tras. Vzhledem k neuposlechnutí výzev bylo ve 12.32 hodin přistoupeno k postupnému vytlačování davu bez použití mírnějších prostředků. Krátce po 13.00 hodině byl na Václavském náměstí klid. Ke zranění osob nedošlo.
V průběhu prováděných bezpečnostních opatření bylo předvedeno celkem 105 čs. občanů a 8 cizinců /2 z NSR, 2 z Finska, 2 z Nizozemí, 1 z Velké Británie a 1 ze Švýcarska/. Z uvedeného počtu bylo 76 osob z Prahy a 7 ze Středočeského kraje. Nejsilnější zastoupené věkové kategorie byly 19 - 25 let /36 osob/ a 26 - 30 let /23 osob/. Pokud jde o sociální složení, převládali pracovníci průmyslových podniků /19 osob/, podniků služeb /18 osob/, středoškolští studenti /14 osob/, pracovníci inteligence /12 osob/ a vysokoškolští studenti /10 osob/.
Ve smyslu trestního řádu a zákona o SNB bylo zadrženo 9 osob, členů a příznivců nelegálních struktur. Z toho byly 4 osoby po provedení preventivního pohovoru propuštěny /PLACÁK Petr, KOHOUT Lubomír, DOBROVSKÝ Jan, JANÁT Bohumil/. Vůči dalším 4 osobám /DEVÁTÝ Stanislav, MAXA Jan, TRLIDA Vladimír, TVAROH Tomáš/ je vedeno stíhání pro přečin proti veřejnému pořádku a jsou umístěni v cele zajištění a zadržení.5 Po konzultaci s GP ČSR bude provedeno urychlené řízení tak, aby materiál byl dne 5. 5. 1989 předán k rozhodnutí obvodnímu soudu pro Prahu 1.
LANGER Pavel byl zadržen v souvislosti s preventivními opatřeními před konáním Májových oslav a je vyšetřován v souvislosti s přechováváním a soustřeďováním nepřátelské literatury.
Celý průběh pokusu o protispolečenské vystoupení nepřátelských osob sledovali pracovníci západoněmecké společnosti ARD, kteří se pohybovali v davu a pořizovali videodokumentaci. Akustickou a fotografickou dokumentaci postupu příslušníků VB proti osobám narušujícím veřejný pořádek prováděl i občan USA Samuel Burton BOLLAG. Jmenovaný byl upozorněn na nutnost dodržovat čs. právní řád. Fotodokumentaci všech prováděných bezpečnostních zákroků pořizovali i 4 pracovníci Prognostického ústavu ČSAV /ing. Ivo GAVLON, PhDr. Libor KONVIČKA, ing. Ivo KADERKA a ing. Jan MLÁDEK/ z oken svého pracoviště na Václavském náměstí č. 55.
Ve skupině osob, která protispolečensky vystupovala v průběhu prvomájových oslav na Václavském náměstí[,] se pohyboval i státní příslušník Velké Británie Misha GLENNY /nar. 1958, novinář BBC/. Vzhledem k tomu, že nebyl schopen na výzvu příslušníků SNB hodnověrným způsobem prokázat svoji totožnost, byl spolu s dalšími osobami předveden na MO VB Praha 1. Po ověření jeho totožnosti a uložení blokové pokuty ve výši 100 Kčs, byl propuštěn.6
V Brně bylo v rámci bezpečnostních opatření předvedeno na útvary SNB celkem 21 osob a zajištěno 15 transparentů s provokačními hesly. Ještě před zahájením manifestace bylo předvedeno 7 osob, které u sebe měly transparenty s nápisy "Kdo se bojí opozice, ten se bojí o pozice", "Schody se zametají svrchu", apod. V době konání průvodu se podařilo zabránit 2 posluchačům VŠ zemědělské v Brně a 1 zaměstnanci služeb města Brna rozvinout asi 100 m před tribunou transparent s nápisem "WALESA, SACHAROV, HAVEL".
V Havlíčkově Brodě v 08.30 hodin rozvinula skupina 16 stoupenců "charty" transparent s nápisem "Havlíčkova mládež zdraví 1. máj". Do prvomájového průvodu v České Skalici /okr. Náchod/ se včlenila skupinka 5 signatářů a stoupenců "charty 77" a provokativně rozvinula bílý transparent bez nápisu. V Trutnově poblíž prvomájové tribuny nesli dva stoupenci "charty 77" transparent s nápisem "Podporujte československé nezávislé občanské iniciativy". Ve všech případech byla pořízena dokumentace jednání uvedených osob, která bude využita ke ztotožnění dosud nezjištěných provokatérů.7
Na závěr manifestace v Táboře rozvinula Renata PÁNOVÁ /nar. 1971, prodavačka, osoba sympatizující s "chartou 77"/ poblíž tribuny papírový transparent s nápisem "V. HAVEL, J. PETROVÁ, dialog ne s obušky a cely věznic, J. JIROUS, T. DVOŘÁK, H. MARVANOVÁ".8 Svým jednáním však neupoutala větší pozornost.
Ve Vsetíně se pokusila narušit důstojný průběh prvomájové manifestace Emílie MICHALOVÁ /nar. 1929, důchodkyně/. V průvodu se snažila rozvinout závadový plakát.
Lze hodnotit, že vnitřnímu a vnějšímu nepříteli se nepodařilo realizovat zamýšlený záměr využít Májových oslav k vyvolání hromadného protispolečenského vystoupení. Dosud získané poznatky a zkušenosti ukazují, že se pozitivně projevil zvýšený důraz na komplexní preventivní činnost v období před konáním Májových oslav.
Jednotlivé útvary na základě pokynu ministra vnitra ČSSR provedou do 15. května t. r. komplexní vyhodnocení průběhu bezpečnostních opatření a efektivnosti plnění stanovených úkolů. Závěry analýzy budou využity ke zvýšení akceschopnosti bezpečnostního aparátu a jednotlivých útvarů při řešení obdobných úkolů v dalším období. Důraz bude položen na zkvalitňování řízení bezpečnostních opatření na místě v součinnosti s pořadateli, na rozpracování možných variant řešení jednotlivých situací v průběhu bezpečnostních opatření. Současně budou přijata opatření ke zvýšení připravenosti funkcionářů při bezpečnostních opatřeních a jejich stabilizaci.
A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXIII., č. l. 2940-2946 - Kopie strojopisu.
a Vpravo na stránce připsáno: "OV-0065/[?] 89".
1 Srovn. Sdělení VONS č. 1007 Policejní represe na 1. máje, in: Informace o Chartě 77 č. 10, roč. 12 (1989), str. 5, též Policejní represe na 1. máje, Servis VIA Praha 022-89, zpráva č. 7.
2 Srovn. Sdělení VONS č. 1009 Renata Pánová stíhána za prvomájovou manifestaci, in: Informace o Chartě 77 č. 10, roč. 12 (1989), str. 6, dále Sdělení VONS č. 1010 Postihy za 1. máj v Trutnově, tamtéž, str. 6-7, První máj v Mělníce, tamtéž, str. 15, První máj '89 Vladimíra Veselského, in: Informace o Chartě 77 č. 11, roč. 12 (1989), str. 20, dále 1. máj v Havlíčkově Brodě, Servis VIA Praha 022-89, zpráva č. 9, a Ještě k 1. máji, Servis VIA Praha 023-89, zpráva č. 6.
3 Klub právní podpory byl založen v únoru 1989. Srovn. Základní prohlášení KPP, in: Informace o Chartě 77 č. 7, roč. 12 (1989), str. 8-9.
4 K propuštění V. Havla z vězení je zachován velice závažný dokument z vedení FMV (z úrovně I. náměstek MV ČSSR - ministr vnitra ČSSR), jehož první část není datována, dokládající proces rozhodování na nejvyšších bezpečnostních postech - "STANOVISKO k žádosti Václava HAVLA o podmíněné propuštění":
"Dne 24. 4. 1989 podal Václav HAVEL ve výkonu trestu odnětí svobody žádost o podmíněné propuštění po uplynutí poloviny trestu, t. j. k 17. 5. 1989. Žádost adresoval na Obvodní soud Praha 4. Dne 27. 4. 1989 podal stejnou žádost advokát Václava HAVLA JUDr. LŽIČAŘ. Následně se k žádosti Václava HAVLA o podmíněné propuštění připojili dne 2. 5. 1989 manželka Olga HAVLOVÁ a bratr Ivan HAVEL se svojí manželkou.
Při posuzování těchto žádostí je třeba uvážit následující skutečnosti:
1. Základní smysl odsouzení Václava HAVLA za jeho nepřátelskou protizákonnou aktivitu byl naplněn samotným odsouzením a nástupem trestu, čímž byla prokázána vůle důsledně prosadit zákonnost při posuzování protispolečenské činnosti vnitřního protivníka.
2. Jmenovaný splňuje podmínku výkonu poloviny uloženého trestu a zřejmě i podmínku dobrého chování v nápravném zařízení. Je nutno ovšem jednoznačně říci, že Václav HAVEL nadále neuznává svoji vinu a výkon trestu ani podmínečné propuštění ho neodradí od další protispolečenské činnosti. Také nelze předpokládat, že některá společenská organizace by mohla nabídnout soudu svoji společenskou záruku.
3. Z vnitřně politického pohledu důsledky zamítnutí žádosti Václava HAVLA se nejeví negativně. I když v ČSSR byla organizována řada podpisových akcí k propuštění Václava HAVLA, důsledný trestně právní postup vůči organizátorům protispolečenských akcí bezpochyby oslabil intenzitu dalších pokusů vnitřního protivníka o obdobná vystoupení. Naopak v případě pozitivního řešení žádosti Václava HAVLA dojde k povzbuzení vnitřním nepřátelských struktur, i když je možné očekávat, že sám Václav HAVEL bude nejméně po dobu trvání podmínečného trestu ve své činnosti pasivnější. Nutno ovšem poznamenat, že v současnosti existuje několik dalších exponentů vnitřního protivníka, kteří dovedou jeho aktivitu nahradit, a tak další 4 měsíce výkonu trestu Václava HAVLA nemohou být pro vnitřní vývoj určující.
4. Odsouzení Václava HAVLA se stalo formálním důvodem řady protičeskoslovenských kampaní v zahraničí. Je třeba předpokládat, že další výkon trestu, zejména s blížící se schůzkou v Paříži, bude dále sloužit k aktivizaci různých akcí v zahraničí. Podcenit nelze ani akce k podpoře samotného Václava HAVLA až po návrhy na udělení Nobelovy ceny. Je jisté, že pro tyto akce je pro naše nepřátele vhodnější HAVEL ve výkonu trestu než na svobodě.
Při rozhodování o žádosti Václava HAVLA je třeba všechny tyto skutečnosti v souhrnu uvážit. V žádném případě by případné propuštění Václava HAVLA nemělo vyznít jako ústup ze stanoviska, nedopustit podněcování protispolečenské činnosti nebo ústupek nátlaku. Proto je třeba důkladně posoudit právní stránku věci, o kterou se jedině případné propuštění Václava HAVLA může opírat."
U druhé části dokumentu byla přiložena karta s hlavičkou "I. NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ČSSR genpor. Ing. Alojz Lorenc, CSc." (vpravo od toho rukou "Zpět" a Kinclův vlastnoruční podpis), signovaná gen. Lorencem:
"Vážený soudruhu ministře,
v příloze Ti předkládám doplněk ke stanovisku žádosti Václava HAVLA o podmíněné propuštění.
Se soudružským pozdravem
Praha, 15. května 1989."
Dle razítka a rukou psané poznámky pod průvodním dopisem se písemnost vrátila "18. V. 1989 zpět od MV". Následuje:
"Doplněk ke stanovisku k žádosti Václava HAVLA o podmíněné propuštění.
K žádosti Václava HAVLA o podmíněné propuštění lze doplnit:
1. Z důvodů, jež byly uvedeny ve stanovisku, se jeví účelným žádost V. HAVLA projednat soudem. Pozitivně rozhodnout o žádosti je možné však pouze, když formulace žádosti a vystoupení V. HAVLA resp. jeho obhájce před soudem poskytne skutečnou možnost žádosti vyhovět. V opačném případě by propuštění V. HAVLA jednoznačně vyznělo jako ústupek a revokace dřívějšího soudního rozhodnutí.
2. V případě, že postup V. HAVLA při projednávání žádosti by neumožnil jeho podmínečné propuštění, je třeba toto veřejně využít s právním zdůvodněním a také s poukázáním na předchozí manipulace V. HAVLA se žádostí."
Kopie strojopisu v archivu ÚDV.
5 Propuštěni byli všichni až na Stanislava Devátého, na něhož byla uvalena vazba. Srovn. Sdělení VONS č. 1008 Stanislav Devátý znovu ve vazbě, in: Informace o Chartě 77 č. 10, roč. 12 (1989), str. 6. Devátý byl propuštěn až 19. května 1989, po celou dobu držel hladovku. Stíhání T. Tvarocha bylo zastaveno. Srovn. Sdělení VONS č. 1034 Trestní postihy za účast na prvomájové manifestaci, in: Informace o Chartě 77 č. 13, roč. 12 (1989), str. 3-4.
6 Již 1. května 1989 poslal zástupce náčelníka II. S-SNB pplk. V. Zamykal ministrovi vnitra ČSSR Kinclovi písemnost "Informace o zadržení dopisovatele BBC Michaela CLENNIHO a připravovaném protestu velvyslance Velké Británie v Praze na FMZV" (2. 5. převzal její kopii sekretariát OŠ FMV; GLENNY je v ní důsledně označován jako CLENNI):
"Dne 1. 5. 1989 v průběhu opatření proti narušitelům veřejného pořádku na Václavském náměstí byl rovněž zadržen dopisovatel BBC Michael CLENNI, který u sebe neměl příslušné osobní doklady. Za účelem ověření jeho totožnosti byl předveden na MO VB Školská.
Ve 13.15 hod. informoval o zatčení CLENNIHO ZÚ Velké Británie v Praze dopisovatel SUNDAY TIMES Edward Lucas. Vzhledem k tomu, že ani I. tajemník TODD, ani tiskový atašé HOLLANDOVÁ nebyli na ZÚ přítomni, převzala zprávu pouze služba ZÚ.
ZÚ Velká Británie v Praze kontaktoval rovněž službu konající úředník Foreign Office z Londýna, který požadoval informace o zatčení CLENNIHO. Dle jeho vyjádření byl Londýn o zatčení informován velvyslancem Velké Británie z Říma.
O požadavku Londýna informovala služba ZÚ I. tajemníka TODDA, který ihned telefonoval na FMZV.
V 17.15 hod. informoval telefonicky britský velvyslanec v Praze O'KEEFF Foreign Office v Londýně, že CLENNI byl rovněž fyzicky napaden. Poté I. tajemník TODD uvedl, že s CLENNIM již hovořil. Vyjádřil se, že během průvodu se zamotalo dost lidí mezi osoby, které měly své transparenty a hesla a byly odváděny pryč policií. Jedním z nich byl CLENNI, který tam pozoroval situaci a měl magnetofon. Byl sebrán policisty v civilu, uhozen do tváře, vzali mu kazetu a magnetofon hodili na zem. Kazeta zmizela, tu už neviděl. Potom byl asi hodinu vyslýchán, pak ho nechali být a asi za pět hodin byl propuštěn. Zřejmě si policisté původně mysleli, že je Čech, když ho bili. Nicméně je to již třetí případ ublížení britskému novináři v letošním roce.
Poté TODD informoval, že hovořil s FMZV v Praze, kde mu oficiálně řekli, že si potřebovali vyjasnit jeho (CLENNIHO) dokumenty. Dále TODD uvedl, že podle čs. zákonů musí dotyčný, který přijede, nechat pas v hotelu, kde mu na to vystaví papír. CLENNI měl u sebe pouze tento papír, přesně podle instrukcí. Jinak si nemohl vyzvednout akreditaci, protože přijel včera (30. 4. 1989) a bylo na úřadě zavřeno kvůli svátku. CLENNI řekl, že MZV vědělo, že tady bude, a navíc jim sdělil, že se bude účastnit manifestace. Pošlou jim to písemně ráno.
Dne 2. 5. 1989 ráno jde velvyslanec O'KEEFF učinit protest, šel by tam dneska, ale to tam nikdo nebude.
CLENNI zůstává do středy. Dne 2. 5. 1989 jde na tiskový odbor MZV, kde jim řekne, že není spokojený s tím, jak s ním bylo zacházeno.
Foreign Office to předá jejich tiskovému odboru, kde k tomu rovněž zaujmou stanoviska."
Kopie strojopisu in: A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XXIII., č. l. 2937-2939.
7 Srovn. 1. máj v Havlíčkově Brodě, in: Servis VIA Praha 022-89, zpráva č. 9.
8 Srovn. Represe na 1. máje v Táboře, in: Servis VIA Praha 023-89, zpráva č. 7.