ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Securitas Imperii - sborník

Dokument 43

1989, 20. července, Praha. - Informace FMV pro předsednictvo ÚV KSČ o bezpečnostní situaci a dalších úkolech v boji proti vnitřnímu nepříteli.

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA

PŘÍSNĚ TAJNÉ
Výtisk č.: 35
Počet listů: 11

K bodu: Informace o bezpečnostní situaci a dalších úkolech v boji proti vnitřním nepřátelům

P ř e d k l á d á :
Ministr vnitra ČSSR
František  K i n c l [...]^a

Čj.: OV-00173/A-89
V Praze dne 20. července 1989

Příloha I

K bodu: Informace o bezpečnostní situaci a dalších úkolech v boji proti vnitřním nepřátelům

Předsednictvo ústředního výboru KSČ

b e r e  n a  v ě d o m í

Informaci o bezpečnostní situaci a dalších úkolech v boji proti vnitřním nepřátelům s návrhem opatření.

Pro situaci vnitřního protivníka byla v I. pololetí 1989 charakteristická další aktivizace se zjevnou prezentací politických záměrů, vytvářením programových platforem s politickými cíli a snahou vtáhnout do protispolečenské činnosti stále širší skupiny osob.

V návaznosti na tuto orientaci dochází ke kvalitativní změně v postupu protisocialistických sil, která spočívá především v cílevědomém diferencování působení na jednotlivé vrstvy a skupiny obyvatelstva. Sílí tendence k budování akceschopné paralelní politické struktury, k organizování nátlakových a provokačních akcí a podněcování občanské neposlušnosti.

Vývoj v PLR, MLR a SSSR má závažný vliv na orientaci a inspiraci vnitřního protivníka a působí motivačně na jeho snahu o prohloubení internacionalizace nepřátelské činnosti s antisocialistickými živly v sousedních socialistických státech.

V současné době působí v prostředí vnitřního protivníka cca šedesát tzv. nezávislých iniciativ oproti pěti v roce 1987,¹ pro něž je typické ideové a personální spojení s Chartou 77. Smyslem vzniku těchto skupin byl záměr protivníka vytvořit co nejširší prostor pro zapojení občanů do různorodé činnosti, avšak se společným politickým jmenovatelem.

Radikálnějšími osobami z řad signatářů Charty 77 a s ní spojenými skupinami /Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislé mírové sdružení - NMS, Společenství přátel USA, České děti, Mírový klub J. LENNONA, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných/ je prosazována konfrontační linie zaměřená otevřeně proti politice KSČ, jejímu vedoucímu postavení, na vyvolávání nepřátelských nálad a občanského odporu. Pokouší se o hromadná protispolečenská vystoupení a v poslední době i o narušení průběhu oficiálních shromáždění.

Druhou linii, tzv. reformní, tvoří část bývalých funkcionářů KSČ, vyloučených pro pravicové postoje[,] a bývalí členové sociálně demokratické strany. Tyto osoby zformovaly tzv. Klub za socialistickou přestavbu - OBRODA, jehož prostřednictvím chtějí získat vliv na masu bývalých členů KSČ, ale i dalších osob, které se dostatečně orientují v současných podmínkách. Společně s tzv. Společností pro studium demokratického socialismu by měly v ČSSR v souladu se snahami stran Socialistické internacionály vytvořit levicový blok opozice jako partnera pro levicové hnutí v zahraničí.

Nepřátelskému prostředí se podařilo ovlivnit část politicky indiferentních vědeckých a kulturních pracovníků i jednotlivé sociální skupiny mládeže, což se projevuje např. v účasti na nátlakových akcích ve prospěch tzv. politických vězňů, ve znevažování politiky KSČ a činnosti organizací NF, zejména SSM, či vyjadřování sympatií tzv. nezávislým aktivitám na oficiálně organizovaných akcích ve školských a kulturních institucích a zařízeních. Těchto nátlakových podpisových akcí se zúčastnilo více jak 1 500 kulturních a 900 vědeckých pracovníků.²

Za důležitou skutečnost považuje protivník posun části vysokoškolské mládeže k radikálnějším postojům, její účast na nepovolených shromážděních, snahu o zakládání studentských organizací nezávislých na SSM /např. tento požadavek podpořilo podpisy 800 studentů ČVUT a pedagogické fakulty UK v Praze/, destrukci programů probíhajících v diskuzních klubech, publikaci nevhodných článků ve studentských časopisech či požadavek novelizace vysokoškolského zákona se zajištěním maximální účasti studentů na řízení. Tyto tendence se projevují ve vysokoškolském prostředí i mimo Prahu, např. v Brně, Bratislavě, Hradci Královém a Ústí nad Labem.

Zaznamenáno bylo několik pokusů exponentů Charty 77 o proniknutí na oficiální akce, jichž se zúčastnili především mladí lidé, s cílem propagovat činnost nelegálních struktur a zpochybnit prováděnou politiku přestavby a demokratizace společnosti. Za příklad může sloužit vystoupení J. URBANA před 80 svazáky dne 6. 6. 1989 v ČKD Polovodiče³ nebo účast R. BATTĚKA, M. HÁJKA, J. DOBROVSKÉHO a J. CHUDOMELA dne 12. 6. 1989 na akci katedry vědeckého komunismu filosofické fakulty UK v Praze.

V posledním období se množí některé negativní politické projevy v činnosti nekomunistických stran v ČSSR. Pravicově a nábožensky orientovaní funkcionáři vyvíjejí snahy o změny v politických liniích jednotlivých stran, zpochybňují vedoucí úlohu KSČ a podporují klerikální tendence. Znepokojující je v tomto směru činnost některých funkcionářů Československé strany lidové, ovlivňujících negativně část členské základny, s cílem izolovat stávající nekonfrontační vedení a dosáhnout jeho výměny.⁴ Nepřátelské osoby působící v obrozených stranách NF udržují styky na představitele vnitřního protivníka i na tzv. nezávislé skupiny v MLR a PLR.

Značnou úlohu v aktivizaci nelegálních skupin sehrává narůstající politická, ideologická, materiální a finanční podpora ze strany ideodiverzních center /IDC/, nevládních organizací typu Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva, Mezinárodní společnosti pro lidská práva i vládních činitelů zejména USA, Velké Británie, NSR, Rakouska a Francie, která se dostala na vyšší úroveň po podpisu Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky. Stále častěji je požadována účast exponentů vnitřního protivníka /např. A. DUBČEKA, V. HAVLA, J. HÁJKA, L. LISE, J. ŠABATY/ na různých mezinárodních fórech zpravidla pod sankcí, že ČSSR bude kritizováno za neplnění závěrů vídeňské následné schůzky KBSE. Zahraniční kruhy hledají v nepřátelském prostředí osobnost, která by se mohla stát symbolem a vůdčí postavou opozice, přičemž zájem je soustředěn na V. HAVLA a A. DUBČEKA, kterým je uměle vytvářena popularita.

Emigrantská seskupení a IDC významnou měrou přispívají k aktivizaci činnosti vnitřního protivníka. IDC a západní sdělovací prostředky jsou plynule a bezprostředně informovány o činnosti nepřátelského prostředí a situaci v ČSSR; stávají se koordinátory a propagátory jednotlivých akcí. V této oblasti je významná činnost vysílačů Radio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a BBC, prostřednictvím kterých vnitřní protivník účinně ovlivňuje část obyvatelstva.

Nejsou získávány poznatky o vlivu vnitřního protivníka na občany národnostních menšin a rovněž nebyly zaznamenány výraznější tendence k růstu maďarského a polského nacionalismu.

Prohlubuje se internacionalizace opoziční činnosti s obdobnými seskupeními v ZSS. Nejintenzivnější činnost vyvíjí tzv. Východoevropská informační agentura, která plní funkci informačně koordinačního centra disidentských hnutí v ČSSR, SSSR, MLR a PLR.

Aktivizace vnitřního protivníka se promítla i do značného nárůstu počtu anonymních výhružných telefonátů /v prvním pololetí 1989 asi 13x větší nápad než ve srovnatelném období r. 1988/, anonymních dopisů /nárůst asi 8x/ a závadových nápisů, který kulminoval v prvním čtvrtletí 1989.

Mimořádnou pozornost věnuje nepřátelské prostředí přípravě provokačních a konfrontačních akcí u příležitosti 21. výročí internacionální pomoci států Varšavské smlouvy v roce 1968.

Pod požadavky přehodnocení tehdejšího kroku pěti spřátelených socialistických zemí, urychleného odchodu všech sovětských jednotek z ČSSR a snahou kompromitovat vývoj v ČSSR v posledních dvou desetiletích, zejména současnou politiku KSČ usilující o přestavbu a demokratizaci společnosti, prostřednictvím tendenčního a mechanického porovnávání situace v PLR, MLR a SSSR, chce vnitřní protivník sjednotit své stoupence a dostat do pohybu masy obyvatelstva.

Exponenti tzv. nezávislých iniciativ doufají, že se jim podaří zapojit část veřejnosti do demonstrace, kterou připravují do centra Prahy na 20. 8. tohoto roku pod heslem "Za politiku Gorbačova, za skutečnou přestavbu". Radikální část opozice kalkuluje s tím, že při ní dojde ke střetu s bezpečnostními silami, umírněnější křídlo prosazuje formu klidného "korza" demonstrujících,⁵ jež se podle nich osvědčila již dne 19. 6. 1989 na pěší zóně, neboť omezuje zákrok Bezpečnosti. Datum 20. 8. byl zvolen proto, aby se akce mohli zúčastnit i mimopražští stoupenci. Získané poznatky nasvědčují tomu, že následující den se vnitřní protivník pokusí o veřejná vystoupení v Brně, Ostravě a dalších místech.

V rámci přípravy na srpnová vystoupení hodlá NMS s dalšími skupinami zorganizovat v červenci v Praze na veřejných prostranstvích sérii akcí, které by prověřily, jak vlastní akceschopnost, tak odhalily možná opatření politických orgánů a Bezpečnosti.

Z iniciativy Charty 77 a s podporou všech tzv. aktivit se v nepřátelském prostředí i mimo ně, zejména mezi pracovníky kulturní fronty a intelektuály, šíří podpisová akce "Několik vět". Protivník ji chápe jako plebiscit, který vyvolá nespokojenost s politikou KSČ a nepřátelské nálady. Tímto způsobem chce získat kredit ve společnosti a etablovat se jako politická síla. Akci se dostalo velké podpory ze strany západních sdělovacích prostředků.⁶ Opozice spoléhá též na podporu představitelů disidentských kruhů v sousedních socialistických zemích, zejména v PLR.

Nelze nevidět, že rozsáhlá nepřátelská kampaň ovlivnila i některé vrstvy obyvatelstva, jež sice svými podpisy akci nepodpořily, avšak plně nechápou její nebezpečnost a pravou podstatu. Po získání 20 000 podpisů, počítá vnitřní protivník s ustavením tzv. Československého občanského výboru, do jehož čela chce postavit HAVLA, který by vyzval k diskuzi čs. vládu podle vzoru polského "kulatého stolu".

Srpnovým výročím jsou motivovány výzvy tzv. iniciativ a tzv. OBRODY[,] s nimiž se obrátily na parlamenty socialistických států, které se v roce 1968 podílely na internacionální pomoci, s žádostí o přehodnocení tohoto aktu. Přitom kalkulují se současným vnitropolitickým vývojem v těchto státech a nevylučují možnou kladnou odezvu a podporu.

Vedení tzv. OBRODY připravuje materiál, kterým chce oslovit před srpnem členy KSČ. Rovněž exponenti Charty 77 se hodlají jako každoročně připomenout dokumentem ke zmíněnému výročí.

Do této atmosféry zapadají dopisy A. DUBČEKA a O. ČERNÍKA, které zaslali ústředním výborům KSSS, SED, PSDS, MSDS a BKS - opět s požadavkem přehodnocení krizového období let 1968-69 a vstupu vojsk VS do ČSSR.⁷

Prováděnými kontrarozvědnými opatřeními se do určité míry daří narušovat a tlumit nepřátelskou činnost. V řadě případů bylo včasným rozkrytím záměrů vnitřních nepřátel zmařeno jejich úsilí realizovat konkrétní akce /znemožnění plenární schůze OBRODY v únoru, schůzky tzv. "Hnutí za občanskou svobodu" dne 1. 6.,⁸ řada opatření k 1. máji atd./. Je zabraňováno opakovaným pokusům o programovou integraci různých ideových proudů a vytvoření jednotného bloku politické opozice. Příkladem úspěšného opatření v této oblasti může být rozpuštění schůze tzv. Federace nezávislých iniciativ dne 18. 5., které nakonec provedli sami organizátoři. Vlivovým působením, prováděním vynucených kontaktů s vybranými organizátory nepřátelské činnosti a dalšími metodami se daří zanášet a prohlubovat rozpory uvnitř hlavních seskupení vnitřního protivníka při řešení základních problémů. V řadě případů se podařilo zmařit pokusy o internacionalizaci činnosti /zabránění výjezdu J. HÁJKA, Z. JIČÍNSKÉHO, DYMÁČKA, R. PALOUŠE do PLR na jednání se Solidaritou, zmaření schůzky P. UHLA, P. POSPÍCHALA a J. URBANA s představiteli maďarské opozice v Bratislavě, zabránění setkání P. UHLA s představiteli polské opozice v Krkonoších apod./⁹. Problémy, s nimiž se vnitřní protivník potýká v oblasti samizdatové produkce[,] jsou zapříčiněny též řadou aktivních opatření, při nichž byla z nepřátelského prostředí odebrána rozmnožovací technika /např. u F. STÁRKA, T. POSPÍCHALA, Jana ŠABATY/.

Přes realizovaná opatření se však nedaří zastavit aktivizaci protisocialistických sil, které demagogickým a tendenčním zveličováním nedostatků, šířením obecně humanistických a pacifistických hesel a agresivním vystupováním, za široké podpory Západu, získávají vliv u některých vrstev naší společnosti.

V souvislosti s 21. výročím srpnových událostí bude protivník stupňovat svoji činnost ve snaze zabezpečit si co největší podporu veřejnosti pro svá otevřená vystoupení. Na publicitě jednotlivých akcí se budou podílet zahraniční sdělovací prostředky. Očekává se nárůst produkce samizdatů, zvýšený výskyt letáků a nápisů.

Z hlediska dlouhodobé prognózy vývoje operativní situace lze očekávat další aktivizaci nepřátelských skupin, ve snaze o vyvolání ideového rozvratu a destabilizačních projevů široké veřejnosti. Je třeba počítat se snahou o infiltraci složek Národní fronty, zejména ROH, SSM, nekomunistických politických stran a kulturních svazů. Protivník se bude orientovat na zneužití Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky KBSE, zejména ustanovení týkajících se ochrany lidských práv a náboženských svobod, k iniciování vzniku dalších tzv. nezávislých skupin. Lze očekávat, že na bázi těchto skupin se protivník pokusí o přímou politickou činnost se snahou o vytvoření nových politických stran typu sociálně demokratické a křesťansko demokratické, nebo o změnu charakteru politických stran Národní fronty.

Na základě analýzy činnosti nepřátelského prostředí a poznatků získaných o připravovaných akcích k srpnovému výročí jsou připravována a realizována opatření k omezení vystoupení protivníka v srpnu a současně reagující na některé dlouhodobé vývojové tendence.

Jde zejména o tato opatření:

1/ Aktivizovat politicko výchovnou práci ve Sboru národní bezpečnosti a vojsk MV se zvláštním důrazem na pracovníky operativy a zásahových jednotek s cílem politicky připravit zejména mladé příslušníky k úkolům, jež SNB v období srpna a v dalším období bude plnit;

2/ aktivizovat operativní práci s cílem zefektivnit zpravodajskou činnost, vlivová a preventivně rozkladná opatření zaměřit k tlumení protispolečenských akcí, likvidaci rozmnožovacích středisek samizdatů a zamezení přístupu vnitřního protivníka k rozmnožovací technice a k narušení spojení vnitřního protivníka do zahraničí;

3/ v součinnosti s orgány prokuratury v zárodku reagovat formou pohovorů, výstrah nebo procesním řízením na každý pokus o přípravu nepřátelských akcí /výzvy, organizační příprava apod./, jejichž cílem je vyvolat protispolečenská vystoupení v srpnu. V nezbytném případě nepřátelské osoby izolovat;

4/ v součinnosti s čs. sdělovacími prostředky zejména s celostátní působností připravit pro období srpna podklady pro cílevědomé ofenzivní propagandistické působení s cílem odradit stoupence nelegálních skupin od zapojení do protisocialistických akcí;

5/ přijmout soubor opatření k přípravě řídících struktur pořádkových a výkonných jednotek k zabezpečení klidu a veřejného pořádku v období srpna a zabezpečit potřebnou součinnost s NV, LM a ČSLA;

6/ konkrétním souhrnem opatření zabezpečit podstatné zkvalitnění ochrany legálních politických a společenských struktur i vysokoškolské mládeže;

7/ připravit a zabezpečit realizaci celostátních projektů proti internacionalizaci protispolečenské činnosti vnitřního protivníka a protisocialistických sil v MLR a PLR.

Podle vývoje operativní situace se předpokládá v resortu ministerstva vnitra vyhlášení příslušného stupně mimořádných bezpečnostních opatření k centrálnímu řízení bezpečnostních akcí v ČSSR v období od 15. srpna do 22. srpna 1989.

A. Lorenc a spol., T 8/91, obálka 2, č. l. 20-29. - Kopie strojopisu.

^a Vpravo rukou připsáno "Rozdělovník: výtisk č. 1 - 32 [škrtnuto "2" a opraveno na "1"] - PÚV KSČ, 33 - PÚV KSČ, *, 34 - MV ČSSR, 35 - pro domo, 36 - I. NMV, 37 - 13. odd. ÚV KSČ, * 32 - dokumentace, 38 - NMV ČSSR s. Sedlák".

¹ Byly to: Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, Kruh přátel Polsko-československé solidarity, Demokratická iniciativa a Výbor na obranu práv maďarské menšiny.

² Iniciativa kulturních pracovníků vznikla v lednu 1989, v březnu již měla přes 2 000 signatářů. S vlastní peticí se v únoru 1989 připojilo 670 vědeckých a výzkumných pracovníků. Srovn. Petice vědeckých a výzkumných pracovníků, in: Servis VIA Praha 011-89, zpráva č. 6, a Iniciativa kulturních pracovníků, in: Informace o Chartě 77 č. 3, roč. 12 (1989), str. 12.

³ Srovn. Beseda v ČKD Polovodiče, in: Servis VIA Praha 032-89, zpráva č. 6.

⁴ V říjnu 1989 se sešli 73 delegáti - zástupci tzv. obrodného proudu - a zvolili šest mluvčích (Jiřího Karase, Michala Karlického, Karla Reka, Richarda Sachera, Bohumila Svobodu a Cecilii Trojanovou). Srovn. Obrodný proud v Čs. straně lidové, in: Informace o Chartě 77 č. 19, roč. 12 (1989), str. 17-18, též in: Servis VIA Praha 054-89, zpráva 38.

⁵ Srovn. Korzo za lidská práva v Praze, in: Informace o Chartě 77 č. 13, roč. 12 (1989), str. 18, a Pochod pěší zónou za lidská práva, in: Servis VIA Praha 036-89, zpráva č. 1.

⁶ Petice Několik vět byla zveřejněna 29. 6. 1989, již 5. 7. měla 3 500 signatářů, 14. 7. - 6 500, 20. 7. přes 9 000, 2. 8. přes 14 000, 8. 8. přes 16 000, 24. 8. 20 000, 12. 9. 25 000, 29. 9. přes 30 000 a 10. 11. přes 38 000 signatářů.

⁷ Podle zprávy italského listu Unita šlo o společný dopis A. Dubčeka a O. Černíka, který odeslali 20. 7. 1989. Srovn. Dopis A. Dubčeka a O. Černíka ústředním výborům komunistických stran pěti komunistických států, in: Servis VIA Praha 049-89, zpráva č. 14.

⁸ Srovn. Represe proti HOS, in: Informace o Chartě 77 č. 12, roč. 12 (1989), str. 16.

⁹ Srovn. Znemožnění účasti na valném shromáždění MHF, in: Servis VIA Praha 021-89, zpráva č. 9.