ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Securitas Imperii - sborník

Dokument 47a

1989, 7. srpna 1989, Praha. - Podklady k jednání operačního štábu FMV dne 8. srpna 1989.

S e k r e t a r i á t

operačního štábu FMV

V Praze dne 7. srpna 1989
P Ř Í S N Ě  T A J N É !
OV-0092/S-89
Výtisk číslo: 1
Počet listů: 9
Přílohy: 1/6

Zasedání operačního štábu FMV se uskuteční dne 8. srpna 1989 v 09.00 hodin na zasedací místnosti v budově FMV, Praha 6, Majakovského ul. 21.

Členové OŠ FMV, náčelníci krajských správ SNB a představitel 13. oddělení ÚV KSČ byli na zasedání pozváni dopisem I. náměstka MV ČSSR a náčelníka OŠ FMV genpor. ing. Alojze LORENCE, CSc.

Program jednání:

1/ Zahájení zasedání OŠ FMV a seznámení přítomných s organizačními záležitostmi

2/ Informace o bezpečnostní situaci na území ČSSR a její doplnění přítomnými funkcionáři

3/ Informace členů OŠ FMV a náčelníků KS SNB o vlastních opatřeních, které přijali v souvislosti se zajištěním klidu a veřejného pořádku u příležitosti výročí 21. srpna

4/ Náměty a projednání úkolů k zajištění klidu a veřejného pořádku u příležitosti výročí 21. srpna

5/ Různé

K 1. bodu jednání

Zahájení zasedání OŠ FMV a seznámení přítomných s organizačními záležitostmi

V úvodu se doporučuje přivítat členy OŠ FMV, náčelníky KS SNB a zástupce 13. oddělení ÚV KSČ na zasedání.

Informovat přítomné o vydání rozkazu ministra vnitra ČSSR č. 9/1989, kterým je na období

vyhlášen 3. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření pro útvary federálního ministerstva vnitra, útvary podřízené FMV, útvary bezpečnostního úseku MVŽP ČSR, útvary bezpečnostního úseku MVŽP SSR, správy SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje, správy SNB hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje a krajských správ SNB.

Seznámit náčelníky KS SNB, že o vyhlášení 3. stupně MBO byli dopisem I. náměstka MV ČSSR dne  . srpna 1989 informován náčelník generálního štábu ČSLA, I. zástupce ministra národní obrany[,] s. genplk. ing. Miroslav VACEK a náčelník hlavního štábu Lidových milicí ČSSR s. plk. ing. Miroslav NOVÁK. V dopisech byla doporučena opatření k podpoře úsilí SNB při zajišťování klidu a veřejného pořádku v období MBO. Dále byli informováni o zámyslu povolat ve smyslu zákona č. 40/1974 Sb. příslušníky LM a ČSLA k posílení výkonu bezpečnostní služby v případě, že dojde ke zhoršení vývoje bezpečnostní situace.

Zdůraznit, že citovaným rozkazem MV ČSSR byly

a/ aktivizovány operační štáb FMV, OŠ Praha, Bratislava a OŠ krajských správ SNB

b/ zpohotoveny jako záloha SOŠ ČSSR síly a prostředky

c/ uloženy základní úkoly náčelníkům útvarů k zajištění klidu a veřejného pořádku na teritoriích.

- Operační štáb FMV bude pracovat v tomto složení a podle potřeby budou přizváni náčelníci krajských správ SNB, zasedání se uskuteční vždy v této místnosti. Neúčast náčelníků na jednání OŠ FMV musí být předem omluvena a mnou odsouhlasena.

- K zabezpečení činnosti operačního štábu FMV v době mimo zasedání byl zřízen sekretariát OŠ FMV ve složení:

mjr. JUDr. Karel ROZHOŇ
plk. ing. Jaroslav MICHNA
mjr. Bohumil BÖHM
nstržm. Světlana KREJČOVÁ

Náčelník VOS FMV určí pro potřeby sekretariátu OŠ FMV:

- 1 pracovníka analytického a informačního odboru k přípravě informací o bezpečnostní situaci a dalších analytických a hodnotících materiálů;

- 1 pracovníka právního odboru k legislativní úpravě interních právních norem vyplývajících z činnosti OŠ FMV;

- 1 pracovníka vnitřního a organizačního odboru k zajištění chodu reprografického střediska pro potřeby sekretariátu OŠ FMV.

- Bezprostředně po zasedání operačního štábu sekretariát zpracuje "Závěry z jednání OŠ FMV", které obdrží každý člen OŠ FMV a pro informaci i náčelníci KS SNB.

- Úkoly, které nesnesou odkladu do zasedání operačního štábu[,] budou uloženy pokynem I. náměstka MV ČSSR - náčelníka OŠ FMV.

- Žádám členy operačního štábu FMV a přítomné náčelníky KS SNB, aby veškeré písemnosti pro náčelníka OŠ FMV byly zasílány cestou sekretariátu OŠ FMV.

- Sekretariát OŠ FMV pracuje na pracovišti ÚOS VOS FMV, telefon 711, linka 5093 a 6145. Náčelníkem sekretariátu OŠ FMV určuji mjr. JUDr. Karla ROZHONĚ.

K 2. bodu jednání

Informace o bezpečnostní situaci na území ČSSR a její doplnění přítomnými funkcionáři

Doporučuje se vyzvat s. mjr. JUDr. ČEPKA Jiřího¹ z analytického a informačního odboru VOS FMV, aby přednesl informaci o bezpečnostní situaci.

Dále se doporučuje vyzvat k doplnění informace o bezpečnostní situaci členy OŠ FMV:

- genmjr. Nováka, genmjr. Krajčiho

- náčelníky I., II., III., IV. a XII. správy SNB

- náčelníky správy SNB hl. m. Prahy a Sčk. a správy SNB hl. m. SSR Bratislavy a Zsk.

- ostatní členy OŠ FMV a náčelníky KS SNB

- představitele 13. oddělení ÚV KSČ.

Na základě pokynu ministra vnitra ČSSR vyzvat náčelníka správy vyšetřování StB k přednesení informace o výsledcích akce EXPLOZE a projednat v operačním štábu FMV prodloužení průběhu akce LÉČKA v souvislosti s plněním bezpečnostních opatření u příležitosti 21. SRPNA do 15. srpna 1989.

Pokud v průběhu jednání nevyplynou jiné skutečnosti, doporučuje se k 2. bodu jednání OŠ FMV přijmout následující závěry:

Ve vývoji bezpečnostní situace na území ČSSR je zřejmá zvýšená aktivita nepřátelských živlů, kteří soustředili své úsilí k organizování komplexu nátlakových a konfrontačních akcí v ČSSR i v zahraničí, směrovaných k 21. výročí srpna 1989. Protispolečenské vystoupení je směrováno do dvou termínů /20. a 21. srpna/ s cílem získat maximální účast na protestních akcích v Praze a dalších městech v ČSSR. V provedení protestních akcí je uvažováno s několika variantami, tichou - protestním korzem, bojkotem nebo konfrontaci pomocí klacků a řetězů prosazovanou HRADÍLKEM. Tyto uvažované alternativy se promítly do připravovaného letáku pro hnutí za občanskou svobodu pod názvem "OBČANÉ TOHOTO STÁTU".

Většina nelegálních skupin se orientuje na zpracování a zaslání dopisů parlamentům a vládám těch států, které se zúčastnily v roce 1968 na vstupu vojsk do ČSSR. Požadují odsouzení tohoto aktu. Cílem akce je rehabilitovat politiku z let 1968 - 1969 a jejich představitelů a dosáhnout takových změn, které jsou v současné době v PLR a MLR.

Všechny připravované akce organizované k výročí srpna mají sehrát úlohu startéra, který vyvolá řetězovou reakci pro další akce, zejména 28. října, ke Dni lidských práv /10. 12./ a s vyvrcholením počítají v lednu 1990.

V souvislosti s dosavadním vývojem bezpečnostní situace se doporučuje přítomným připomenout úkoly, které pro složky StB vyplývají z "Informace o bezpečnostní situaci a dalších úkolech v boji proti vnitřnímu nepříteli", která byla přednesena na celostátní poradě konané dne 20. července 1989.

K 3. bodu jednání

Informace členů OŠ FMV a náčelníků KS SNB o vlastních opatřeních, která přijali v souvislosti se zajištěním klidu a veřejného pořádku u příležitosti 21. srpna

Doporučuje se vyzvat členy OŠ FMV ve shodném pořadí jako v předchozím bodě jednání k přednesení dokladu o přijatých opatřeních k zajištění úkolů vyplývajících z RMV ČSSR č. 9/1989.

Závěry k 3. bodu jednání

Nevyplynou-li z jednání jiné skutečnosti, doporučuje se konstatovat:

OŠ FMV bere na vědomí přednesené doklady o přijatých opatřeních a ukládá jednotlivým náčelníkům ukončit jejich realizaci s ohledem na vývoj bezpečnostní situace a v souladu se závěry jednání OŠ FMV.

K 4. bodu jednání

Náměty a projednání úkolů k zajištění klidu a veřejného pořádku u příležitosti výročí 21. srpna

Na podkladě přednesené informace o bezpečnostní situaci na území ČSSR, kterou doplnili členové OŠ FMV a náčelníci krajských správ SNB[,] a jejich dokladů o realizaci vlastních opatření, směřujících k zajištění klidu a veřejného pořádku, se doporučuje, pokud z předešlého jednání nevyplyne jiné, soustředit pozornost při plnění bezpečnostních úkolů zejména na předpokládané:

a/ pokusy o intenzivnější činnost vnitřního protivníka zneužít výročí 21. srpna k antisocialistickým a antisovětským provokacím. V této souvislosti lze očekávat i činnost různých emisarů ze zahraničních center a jejich snahy o spolupůsobení s našimi protisocialistickými živly.

b/ Pokusy vnějších a vnitřních nepřátelských živlů o rozšiřování závadových tiskovin, psaní provokačních nápisů apod. Tiskoviny uvedeného charakteru mohou být do ČSSR dováženy ze zahraničí.

c/ Pokusy o páchání závažné protistátní činnosti, jako je teror, záškodnictví nebo jiné skutky tohoto charakteru /zmocnění se rukojmí, únosy dopravních prostředků, sabotáže apod./. Nelze vyloučit ani pokus o zneužití čs. hromadných sdělovacích prostředků.

d/ Výskyty anonymních výhružných telefonátů a dopisů s vyděračskými požadavky.

e/ Organizování nepřátelsky zaměřených vystoupení, zejména na místech větší frekvence občanů, na významných místech a centrech našich měst se snahou zapojit do nich i nezasvěcené občany.

f/ Zneužití oficiálních akcí[,] jako jsou společenské, sportovní, kulturní akce apod.[,] k protispolečenským a protisocialistickým provokacím.

g/ Snahy o narušení činnosti v objektech národního hospodářství způsobením mimořádných událostí.

[...]^a

Při plnění bezpečnostních úkolů je nutné brát v úvahu, že se mohou vyskytnout i nové, dosud nepoužité formy nepřátelské činnosti protivníka.

Doporučuje se uložit členům OŠ FMV a náčelníkům KS SNB, aby u podřízených útvarů zajistili:

- nepřetržité intenzivní získávání informací souvisejících s výročím 21. srpna a jejich okamžité ověřování, vyhodnocování a předávání v rámci informačního toku,

- důkladné prověření funkčnosti a aktuálnosti územních plánů a dílčích plánů MBO a MBA se zaměřením na zajištění dostatečných sil a prostředků k posílení výkonu bezpečnostní služby u součinnostních složek LM, ČSLA a PO, které mohou být povolány ve smyslu zákona č. 40/1974 Sb. při zhoršení bezpečnostní situace,

- zpracování plánů k realizaci uložených a přijatých bezpečnostních opatření vyplývajících z RMV ČSSR a zasedání OŠ FMV,

- předcházení všem nepřátelským jevům a pokusům narušit veřejný pořádek[,] a pokud se to nepodaří, v zárodku je mařit vlastními silami, v případě potřeby žádat síly a prostředky na vyšším stupni velení; při plnění úkolů plně využívat místní a osobní znalost,

- prověření technického stavu záznamové techniky s cílem její způsobilosti pořizovat kvalitní záznamy, vhodné k provedení příslušné expertízy; jedná se zejména o linky 158,

- aktivizovat politicko-výchovné práce v SNB, PS a vojscích MV se zvláštním důrazem na pracovníky operativy a příslušníky pořádkových jednotek VB. Cílem je politicky připravit zejména mladé příslušníky k plnění úkolů, které SNB v nastávajícím období bude plnit.

Zdůraznit členům OŠ FMV a náčelníkům KS SNB, že nedostatek poznatků o nepřátelské činnosti protivníka nelze hodnotit jako jeho pasivitu.

K 5. bodu jednání

Různé:

Doporučuje se stanovit povinnost všem členům OŠ FMV a náčelníkům KS SNB průběžně vyhodnocovat vývoj bezpečnostní situace, plnění stanovených úkolů a úkolů vyplývajících ze změny bezpečnostní situace tak, aby byl trvalý přehled a zdroj informací pro ministra vnitra, stranické a státní orgány.

Dále se doporučuje stanovit termín příštího zasedání OŠ FMV s následujícím programem:

1/ Informace o bezpečnostní situaci na území ČSSR

2/ Kontrola plnění uložených úkolů na 1. zasedání OŠ FMV

3/ Návrhy členů OŠ FMV na řešení problémů vyplývajících ze stávající bezpečnostní situace a přijetí závěrů

4/ Různé

[...]^b

A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XIX., č. l. 1809-1817. - Kopie strojopisu.

^a Rukou připsáno "h) Zvony, sirény".

^b Rukou připsáno "ss. Šobáň, Benedek, Rojíček [?] MV ČSR [ČSSR?]"; pod tím jiným rukopisem "Vyhotoveno v 5 výtiscích, výtisk č. 1 spis, výtisk č. 2 I N MV ČSSR [přeškrtnuto], výtisk č. 3-5 sekretariát OŠ FMV [přeškrtnuto]", u přeškrtnutých řádků je svorka k "po využití zničeno, dne 22. 9. 89 provedl mjr. Böhm".

¹ Mjr. JUDr. Jiří Čepek (1946) byl po pěti letech u X. správy FMV (na 2. oddělení 4. odboru) od 15. 9. 1984 SRS (po 1. 2. 1985 VSRS) odboru analyticko koordinačního Kanceláře MV ČSSR, od 1. 10. 1988 SRS skupiny analytiky oddělení analytiky a informací odboru analytiky a informací (po 1. 5. 1989 SRS oddělení analytiky odboru analytiky a informací) VOS FMV, 31. 8. 1990 uvolněn ze služebního poměru příslušníka SNB.

Dokument 47b

1989, 7. srpna, Praha. - Informace o bezpečnostní situaci před 21. srpnem 1989. Příloha k Dokumentu 47a.

Příloha č. 1 k č. j.: OV-0092/S-89

Pro jednání operačního štábu FMV dne 8. 8. 89

Vnitřní i vnější nepřátelé, po vcelku neúspěšném protispolečenském vystoupení v květnových dnech tohoto roku, soustředili své úsilí na přípravu a organizaci celého komplexu nátlakových a konfrontačních akcí v ČSSR i v zahraničí pro další období, směrovaných především k nejbližšímu výročí internacionální pomoci 21. srpna 1968. Svědčí o tom například posílení štábu západoněmecké televizní stanice ARD trvale akreditovaného v ČSSR o dalšího kameramana v červenci t. r. /býv. čs. občana Jiřího ČÁPA/, který v Praze natáčel vystoupení protisocialistických sil v loňském roce, dále rozšiřování letáků vyzývajících mimo jiné i k účasti na demonstraci dne 21. 8. 1989 na Václavském náměstí, ale i na dalších místech republiky /např. dne 20. 8. 1989 v 16.00 hodin na nám. Jana Žižky v Českých Budějovicích - rozšiřují aktivisté DI, dne 21. 8. 1989 na přehradě v Jablonci nad Nisou - Severočeský kraj apod./, příprava hesel, transparentů /např. motto: "Za politiku Gorbačova, za skutečnou přestavbu"/, výroba a distribuce odznaků k uvedenému výročí /ing. arch. Lumír ŠIMEČEK, 1951, invalidní důchodce z Brna/ i některé akce tzv. Nezávislého mírového sdružení /NMS/ v červenci a počátkem srpna t. r. /poslední například dne 3. 8. 1989 v Praze na pěší zóně/.¹

Rovněž ZÚ USA v Praze připravuje v měsíci srpnu zavedení nepřetržitých služeb z řad čs. zaměstnanců politicko-ekonomického oddělení a diplomatického personálu. Jejich úkolem bude vytěžování informací ze sdělovacích prostředků a jejich okamžité předávání do ústředí. Lze předpokládat, že pracovníci politicko-organizačního oddělení H. LAMPERT a E. KASKA budou provádět průzkum přímo v terénu.

Prozatím panuje v nepřátelském prostředí nejednotnost v názorech na formu připravovaných akcí. Uvažují o uskutečnění protispolečenských vystoupení k výročí srpna ve dvou termínech, a to dne 20. 8. v Praze, aby se mohli akce zúčastnit i mimopražští účastníci[,] a následující den, tj. 21. 8., kdy mají proběhnout protestní akce na celém území ČSSR.

Vedle návrhů na přímou konfrontaci s mocenskými orgány, a to i za pomoci "klacků, řetězů a barikád" /což prosazuje zejména radikální část "charty" vedená Tomášem HRADÍLKEM - výrazné projevy např. v Severočeském kraji/, se v tomto prostředí prezentují i názory, že "systém se nedá změnit jednou demonstrací, daleko účinnější je zakládání místních poboček nezávislých iniciativ a vypracovávání politických programů".

Představitelé OBRODY například uvažují o tom, že se veřejných nátlakových akcí nezúčastní, neboť se nechtějí připojit k akcím různých zfašizovaných skupinek, které se v poslední době objevují a chtějí vyvolat vysloveně násilnou konfrontaci se státní mocí /dle J. URBANA např. skupina mladých pracovníků Pozemních staveb, kteří se pro tuto příležitost vyzbrojili boxery, obušky apod./. Hodlají se omezit na vydání prohlášení, ve kterém se chtějí distancovat od demonstrací připravovaných na 20. - 21. 8. 1989 a varovat před konfrontačním střetem se státní mocí, a na prohlášení k 21. výročí internacionální pomoci.

Umírněnější stanovisko zastává i Jan URBAN. Je toho názoru, že v současné době by bylo nejvhodnější, aby žádné demonstrace nebyly, ale aby vznikly nezávislé odbory, které by se zapojily do přípravy volební kampaně pro nezávislé kandidáty. Uvádí, že je již na čase "tento systém bourat", a to především pokojnými prostředky. Ve svých názorech vychází z toho, že opozice v ČSSR není schopna demonstrace připravit a zorganizovat tak, aby bylo možno vyloučit provokace a násilný střet. Projevuje obavy, že se najdou nějací provokatéři, kteří začnou házet kameny a láhve s benzínem[,] a pak se bude střílet. Nedostatečná připravenost opozice zorganizovat demonstraci k 21. 8. 1989 se údajně projevila i při červencovém jednání Čs. - polské solidarity v Praze. Z diskuse vyplynulo, že "Charta 77 má jenom proklamace, nejde jí o lidi, ale jen o to, dostat je do ulic. Tam však neví co s nimi". Z tohoto hlediska by bylo organizování a vyhlášení demonstrace naprosto nezodpovědné.²

Programová nejednotnost vede protivníka k úvahám o kompromisních variantách, například ohlásit předem, že mluvčí "charty" donesou její prohlášení spolu s kyticí k uctění "památky padlých" na velvyslanectví SSSR v Praze a současně zorganizovat tzv. rozptýlené demonstrace na 5 - 7 místech v Praze /včetně Václavského náměstí/, kde by měly být položeny květiny a rozsvíceny svíčky "za oběti srpna 1968"[,] a individuelní návštěva kostela, v němž by odpoledne 21. 8. bylo uctěno výročí "tichou památkou".

Další uvažovanou variantou /prosazovanou např. V. HAVLEM a představiteli tzv. Demokratické iniciativy/ je uskutečnění "protestního korza" dne 20. 8. nebo 21. 8. 1989 na pěší zóně v Praze jako "pokojné sešlosti" lidí, kteří by, ozdobeni jen trikolorami, bez hesel a transparentů, procházeli mlčky po této zóně. O obdobné akci dne 21. 8. v Ostravě na nám. Lidových milicí v prostoru fontány uvažují i přední představitelé tzv. Hnutí za občanskou svobodu ze Severomoravského kraje. V Jihomoravském kraji připravují čelní exponenti protisocialistických sil /např. Jaroslav ŠABATA a Radomír MALÝ/ mimo tzv. tiché demonstrace v Brně na nám. Svobody dne 21. 8. i vyzvánění v kostele sv. Tomáše téhož dne. Rovněž tak stoupenci a členové tzv. Demokratické iniciativy hodlají obdobné akce uskutečnit i v dalších městech ČSSR. Tyto akce by měly proběhnout bez provokačních jevů, aby Bezpečnost neměla důvod zasáhnout. Při těchto úvahách vycházejí organizátoři ze zkušeností z podobné formy demonstrace dne 19. 6. 1989 na pěší zóně v Praze.

Protivník rovněž uvažuje o vyhlášení "bojkotu" podle hesel: "Prázdné ulice", "Jděte z práce přímo domů" /což zahrnuje např. bojkot kin a restaurací/ apod. Pro vyšší účinnost této formy nátlaku a protestu by však, podle názoru prostředí /např. M. HÁJKA/, musela akce proběhnout ve více městech a obcích, neomezit ji pouze na Václavské náměstí a přilehlé ulice.

Všechny uvažované alternativy se promítly do připravovaného letáku tzv. Hnutí za občanskou svobodu /HOS/ pod názvem: "Občané tohoto státu".³ Cesta "pasivního odporu" proklamovaná v tomto letáku zahrnuje jak konání "protestních korz" po pracovní době, celostátní bojkot městské dopravy, tisku a kulturních podniků, tak i výzvu k celostátní účasti na bohoslužbách dne 20. 8. 1989 v katedrále sv. Víta na Hradě, položení květin v místech, kde se střílelo[,] a k zasílání dopisů na ZÚ SSSR v týdnu po 21. 8. vyjadřujících nesouhlas "s okupací a s mlčením, které tuto událost obklopuje v sovětské společnosti i v dnešní době".

Projevily se i názory u části nepřátelského prostředí zorganizovat protestní akci na Letné v Praze 7 dne 21. 8. 1989, jak o tom svědčí i výzva dosud nezjištěného řečníka ze shromáždění několika desítek osob v lese nedaleko Komořan /obvod Praha 4/ dne 9. 7. 1989.

Po zkušenostech z předchozích hromadných protispolečenských vystoupení kalkulují organizátoři s účastí náhodných zvědavců, kteří mají akcím dodat zdání masového charakteru. Z těchto důvodů budou opět volena místa demonstrací v centrech měst. Velkou pozornost věnují získávání mládeže, především vysokoškolské, pro plánované akce. Určité obavy však mají z jejich radikalizace a sklonů k násilné konfrontaci se státní mocí.

Většina nepřátelských nelegálních seskupení /např. OBRODA, Demokratická iniciativa aj./ se v tomto období orientovala na zpracovávání dopisů parlamentům a vládám těch států, které se podílely v roce 1968 na vstupu vojsk do ČSSR, v nichž požadují přehodnocení a odsouzení tohoto aktu. Současně například tzv. Demokratická iniciativa připravila text dopisů adresovaných presidentům USA, Francie a Velké Británie, aby se zasadili o znovuprojednání otázky vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968 na půdě OSN. Neméně nebezpečným je i materiál zpracovaný v prostředí tzv. OBRODY a načasovaný k výročí srpna, pod názvem "Všem členům KSČ".⁴ Cílem těchto akcí je nejen dosáhnout rehabilitace politiky tzv. pražského jara a jejích představitelů, ale i nastolit otázku "legitimnosti" současného stranického a státního vedení.

Všechny protestní a nátlakové akce připravované k výročí srpna mají podle představ hlavních exponentů vnitřních i vnějších nepřátel sehrát roli startéru, který vyvolá řetězovou reakci dalších akcí. Gradace je očekávána 28. října na Václavském náměstí, poté v prosinci ke Dni lidských práv a jejich kulminace v lednu 1990, kdy mají být veřejná protispolečenská vystoupení koncipována jako pietní akty k 1. výročí "brutálních" zásahů bezpečnostních sil na Václavském náměstí v Praze.

Do podpůrných akcí k výročí srpna v zahraničí se hodlá aktivně zapojit i čs. politická emigrace, která například připravuje na 21. 8. 1989 pod vedením Milana KUBESE z Mnichova "velkou oslavu" ve Vídni. Účast kromě emigrantů působících v Rakousku přislíbili již i TIGRID, PELC, ŠUSTROVÁ, MOUDRÝ a další. Budou pozvány i vybrané osoby z ČSSR.

Vnitřní protivník počítá i s aktivním zapojením opozičních struktur z dalších ZSS, především PLR, MLR a SSSR. Podpůrnou akci již připravuje například šéfredaktor sovětského měsíčníku "Věk dvacátý a mír" formou vydání jednoho čísla časopisu věnovaného výhradně Československu a srpnu 1968. Rovněž se předpokládá příjezd představitelů polské SOLIDARITY z řad parlamentní opozice /např. Z. BUJAKA, Z. JANASE aj./ a jejich účast na demonstraci k 21. výročí srpna v Praze.⁵ Záměrem je mimo jiné svojí přítomností vyjádřit podporu opozičním silám v ČSSR a zabránit případnému zatýkání organizátorů a účastníků této akce.

Přes dosavadní nejednotnost názorů jednotlivých exponentů a nelegálních struktur na taktiku postupu a konkrétní formu akcí v srpnu, pokračují snahy dosáhnout jednotného postupu. Nelze vyloučit, že situace se může neočekávaně vyhrotit. Z toho mají obavu zkušenější, prozíravější exponenti vnitřního protivníka, neboť nemají jistotu o záměrech jimi nekontrolované, avšak protisocialisticky ovlivňované části mládeže.

V návaznosti na akce vnitřního protivníka v období 20. - 21. 8. 1989 je důvodný předpoklad, že do vyvolané mezinárodní kampaně proti ČSSR se aktivně zapojí i vedení Italské komunistické strany /IKS/ za využití tzv. stínové vlády.

A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XIX., č. l. 1818-1823. - Kopie strojopisu.

¹ Srovn. Korza občanů na pěší zóně v Praze, in: Servis VIA Praha 049-89, zpráva č. 3.

² Srovn. Polští přátelé v Praze, in: Servis VIA Praha 045-89, zpráva č. 4, Návštěva polských přátel v Praze pokračuje, in: Servis VIA Praha 045-89, zpráva č. 5, a Komuniké ze setkání Polsko-čs. solidarity, in: Servis VIA Praha 045-89, zpráva č. 6.

³ Leták je otištěn in: Hnutí za občanskou svobodu 1988-1989. Dokumenty, Praha 1994, dok. č. 75, str. 170.

⁴ Text připravovaný od léta 1989 byl zveřejněn až 2. 10. 1989. Srovn. Obroda - klub za socialistickou přestavbu. Dokumenty, Praha 1996, dok. č. 61, str. 145-146.

⁵ Bujak a Janas v ČSSR byli již v červenci 1989, srpnových demonstrací se nezúčastnili.