| ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY |
| Securitas Imperii - sborník |
1989, 22. srpna, Praha. - Zápis z jednání štábu I. náměstka MV ČSSR konaného dne 21. srpna 1989.
[...]a
Praha dne 22. srpna 1989 [...]b
č. j. N/Z-0060-6/89
Výtisk číslo: 1
Počet listů: 3
S c h v a l u j i :
[...]c
genpor. ing. Alojz LORENC, CSc.
I. náměstek MV ČSSR
Přítomni: ss. Konrád, Mencl, Vrlík, Vykypěl
Program:
I. Informace z jednání 9. operativní porady MV ČSSR konané dne 15. 8. 1989
II. Informace o nadcházejícím jednání delegace FMV v SSSR ve dnech 28. - 31. srpna 1989
Jednání řídil I. náměstek MV ČSSR s. genpor. ing. Alojz LORENC, CSc.
I. Na 9. operativní poradě MV ČSSR bylo projednáno:
1. "Bezpečnostní situace v ČSSR v období před 21. srpnem 1989"
Termín: do 25. 8. 1989 informovat o zabezpečení úkolu dosažených výsledcích [...]d
2. "Informace o zajištění VČS komunistů ve FMV".
K tomu I. náměstek MV ČSSR
a) informoval náčelníky útvarů SNB o svolání celostátního aktivu funkcionářů resortu v druhé polovině září t. r. za účasti generálního tajemníka ÚV KSČ nebo vedoucího oddělení ÚV KSČ;
b) u l o ž i l všem náčelníkům:
zpracovat zhodnocení současné organizační struktury, zejména z hlediska:
- případných strukturálních problémů, které se projevily po reorganizaci[,] a z hlediska
- závěrů pro další činnost útvarů, které vyplynuly z provedených hodnocení činnosti po XVII. sjezdu KSČ a prognóz pro další období a které by mohly vyvolat potřeby případných vnitřních úprav organizační struktury.
Termín: do 11. září 1989
c) akceptoval žádost genmjr. ing. Vrlíka přizvat na chystaný celostátní aktiv i náčelníky samostatných útvarů z rámce III. správy SNB a
u l o ž i l plk. JUDr. Vlčkovi:1
zpracovat návrh dopisu I. NMV ČSSR náčelníkovi VOS FMV ve výše uvedeném duchu.
3. R ů z n é
- V této části hovořil I. NMV ČSSR o možnosti úprav funkčních platů u útvarů. Využít daných finančních možností[,] které náčelníci útvarů mají, k ocenění dobré práce svých příslušníků touto formou.
- Druhou možností ocenění je i ocenění formou kázeňských odměn, včetně návrhů předkládaných I. NMV ČSSR na odměny v jeho pravomoci.
II. Informace o nadcházejícím jednání delegace FMV v SSSR ve dnech 28. 8. - 31. 8. 1989.2
K tomu I. náměstek MV ČSSR
a) sdělil, že v delegaci z náčelníků útvarů jím řízených bude náčelník II. správy SNB plk. PhDr. Karel Vykypěl;
b) u l o ž i l
- náčelníkovi SPV SNB:
zpracovat informaci o našich záměrech v souvislosti s výjezdy čs. občanů do zahraničí, včetně stručného přehledu o vývoji emigrace.
Informaci předložit i v překladu do ruštiny.
Termín: do 25. 8. 1989 - 08.00 hod. [...]d
- náčelníkům řízených součástí:
zpracovat náměty, případně problémy ke konsultacím v SSSR.
Termín: do 25. 8. 1989 - 08.00 hod. [...]d
Zapsal: plk. JUDr. K. Vlček [...]e
[...]f
A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XX., obálka 1, č. l. 35-37. - Kopie strojopisu.
a Předtištěno: "I. NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ČSSR genpor. Ing. Alojz LORENC, CSc."
b Pod tím razítkem "Přísně tajné".
c Vlastnoruční podpis "gen. Lorenc" (viz Dok. 3).
d Vpravo rukou připsáno "Splněno".
e Pod jménem vlastnoruční podpis "Vlček".
f Rozdělovník jako u Dok. 23 s tím, že u výtisku č. 1 je místo "domo" uvedeno "spis".
1 Plk. JUDr. Karel Vlček (1935) byl od 1. 1. 1984 náčelníkem analyticko informačního a plánovacího odboru III. S-SNB, propuštěn 31. 8. 1990 ze služebního poměru vojáka z povolání.
2 Z podkladů na cestu do SSSR jsou zachovány "Téze pro jednání I. NMV ČSSR s. genpor. A. LORENCE s I. místopředsedou KGB SSSR arm. gen. BOBKOVEM":
"I. Vnější protivník:
1) Charakteristika:
- souhrnnou charakteristikou je aktivizace činnosti speciálních služeb s některými typickými rysy současných tendencí;
- využívání legálních pozic k získávání zpravodajských informací z celého spektra politiky, ekonomiky, vědy a dalších oblastí společenského života cestou širokého využívání kontaktů s pracovníky uvedených oblastí;
- důvodně předpokládáme orientaci na aktivní opatření a tajné operace krátkodobého i dlouhodobého významu s cílem poškozovat politické a ekonomické zájmy našeho státu, vytvářet předpoklady pro destabilizaci společnosti a prosadit své zájmy ve vztahu k dalšímu vývoji společnosti;
- jde o dlouhodobý program ideodiverze. V tomto programu Charta 77 a další struktury asi nepředstavují strategický zájem. Plní úkol zvyšování napětí ve společnosti, jsou využívány ke konfrontačnímu postupu se současnou politikou strany a proti představitelům strany a státu, ale současně speciální služby a ideodiversní centra se orientují na získávání a ovlivňování perspektivních osob nezkompromitovaných kontakty s Chartou s cílem vytvoření širokého spektra možností vlivu na politiku, vědu, ekonomiku a kulturu.
2) Změny v přístupech:
- samozřejmě význam a úkoly kádrových pracovníků speciálních služeb se nezmenšují. Rovněž tak úsilí o výstavbu efektivní agentury uvnitř naší společnosti. Reálně je ovšem nutno předpokládat záměry speciálních služeb o využívání vlastních vědeckých pracovníků, pracovníků kultury a dalších osob z různých sfér společenského života kapitalistických států, jež jsou úkolovány spec. službami ke kontaktu a vytěžování našich občanů z uvedených sfér;
- nové podmínky mezinárodních styků, nové přístupy v činnosti spec. služeb a také nové možnosti technických prostředků vytváří kvalitativně novou situaci na úseku spojení agentury s centrálami.
3) Hlavní koncepční záměry:
- zabezpečit v uvedených podmínkách vyhledávací činnost kontrarozvědky a dokumentaci konkrétní nepřátelské činnosti s cílem efektivní prevence, ale i postihu tak, aby byla zabezpečena ochrana společnosti a přitom nebylo bráněno pozitivním tendencím v mezinárodním i vnitropolitickém vývoji;
- zabezpečit zvýšenou efektivnost operativní činnosti kontrarozvědky v podmínkách zúžených možností administrativně režimních opatření, jež byly dosud kontrarozvědkou využívány. Současně prosadit, aby některá administrativně režimní opatření, jež byla k ochraně společenských zájmů zabezpečena prakticky bezpečnostními orgány, byla více než dosud zabezpečována právní ochranou ekonomických a společenských mechanismů (pracovně právní a společensko právní ochrana);
- koncentrace sil na hlavní problémy a omezování extensivních přístupů práce kontrarozvědky. V nových podmínkách je nereálné kvalitně v celé šíři starými metodami úkoly zabezpečovat;
- podstatně zvýšit ofensivnost práce kontrarozvědky s cílem vytvořit předpoklady pro realizaci cílevědomých aktivních opatření, operativních experimentů a zpravodajských operací k zabezpečení efektivní vyhledávací činnosti kontrarozvědky a maření nepřátelského působení spec. služeb (i vnitřního protivníka);
- přijmout komplex systémových opatření ke zvýšení efektivnosti práce v zahraničí v součinnosti rozvědky a kontrarozvědky. Dále ke zvýšení efektivnosti práce proti nepřátelské činnosti residentur, zejména její agenturní činnosti, a nakonec komplex opatření k odhalování spojení agentury protivníka s residenturami a centrálou;
- zpracovat iniciativní návrhy s podněty ke zdokonalení politické a právní ochrany přestavby, zefektivnit součinnost kontrarozvědky s hospodářskými a společenskými institucemi k ochraně přestavby.
II. Vnitřní protivník:
1) Charakteristika:
- charakteristickým prvkem je úsilí vnitřního protivníka o vytvoření masové základny pro svoji činnost, o vyzdvižení osobností schopných stát v čele opozičních procesů a o mezinárodní propojení skupin vnitřního protivníka. V souhrnu jde o tvorbu politické základny, prvků struktury a řízení politické opoziční činnosti proti KSČ;
- struktura seskupení nezávislých iniciativ dnes již svým programovým zaměřením pokrývá prakticky všechny základní oblasti společenského života. Pokud jde o programové zaměření, lze toto prostředí diferencovat na skupiny s konfrontačním programem, skupiny reformního charakteru a skupiny jasně inklinující ke vzniku politické strany charakteru sociální demokracie;
- orientace vnitřního protivníka na proniknutí do nekomunistických politických stran Národní fronty a působení na takovou jejich orientaci, jež by se stala politickou opozicí KSČ;
- snahy o infiltraci dalších složek Národní fronty, zejména společenských organizací, ROH, SSM, různých svazů kulturních a vědeckých pracovníků a institucí tohoto charakteru;
- orientace na vytvoření struktur pro klerikální politickou činnost. Jde o záměry o rozvoj laického hnutí a o vytvoření různých křesťanských spolků se společenskou orientací jejich činnosti.
2) Změny:
- oproti předchozímu vývoji se projevuje kvalitativně větší zájem vnitřního protivníka o oficiální struktury a pomocí ovlivnění její činnosti k dosažení cílů vnějšího i vnitřního protivníka;
- krystalizují se snahy vnitřního protivníka o přímou politickou činnost vytvořením nových politických stran (sociální demokracie) nebo změny charakteru politických stran Národní fronty (příznačná je snaha o prosazení křesťanského proudu v Čs. straně lidové);
- je třeba počítat s narůstajícími záměry vnitřního protivníka na oslabování akceschopnosti KSČ, zejména působením na oslabování jednoty strany.
3) Hlavní koncepční záměry:
- koncepční záměry vychází ze skutečnosti, že jedině důsledná přestavba pod vedením KSČ vytváří předpoklady pro izolovanost a neúčinnost působení IDC i vnitřního protivníka;
- základním úkolem je proto maximální podpora vedoucí úlohy KSČ v procesu přestavby s využitím všech specifických prostředků StB. Znamená to objektivní informaci strany o vývoji společnosti;
- základním záměrem je zvýšit ofensivnost práce kontrarozvědky k efektivní zpravodajsko rozkladné činnosti a aktivním opatřením k paralyzování nepřátelské činnosti protivníka;
- v podmínkách rozvoje právního státu demokratizace a plnění mezinárodních závazků prosadit takové změny forem a metod práce, jež by zabezpečily účinnou obranu společnosti v těchto podmínkách a nebyly v rozporu s úkoly a procesy, jež odpovídají vnitřním i zahraničním cílům politiky strany;
- rozšíření a zkvalitnění zpravodajských pozic v hlavních seskupeních vnitřního protivníka, zkvalitnit zpravodajskou ochranu organizací Národní fronty a struktur vědy, kultury, společenských organizací;
- podstatné zvýšení akceschopnosti k efektivní zpravodajské vlivové a rozkladné činnosti seskupení vnitřního protivníka s podstatně širším obsahovým spektrem (rozložit, izolovat, infiltrovat, vytvořit) působení na základnu seskupení. Zofensivnit tlak na hlavní nepřátelské osoby (organizátory);
- s využitím legálních církevních struktur (vycházeje ze správně orientované církevní politiky) omezovat činnost nelegálních církevních seskupení, mařit pokusy o rozvoj klerikálních společenských struktur;
- zvláštní pozornost věnovat ochraně vysokoškolské mládeže. V součinnosti s VB zabezpečit ochranu učňovské a středoškolské mládeže.
III. Ochrana ekonomiky:
1) Charakteristika:
- je klíčovým úkolem kontrarozvědky ve vztahu k vnějšímu i vnitřnímu protivníku. Vývoj ekonomiky považujeme za určující faktor současného společenského vývoje. Záměry vnějšího a vnitřního protivníka zjevně ukazují na tendence cestou destabilizace ekonomiky zabezpečit realizaci svých záměrů;
- počítat je nutno se skutečností, že důsledné uplatňování nových principů řízení ekonomiky a rovněž realizace strukturálních změn v ekonomice vytvoří podmínky pro společenské napětí, s čímž protivník kalkuluje;
- významným prvkem charakterizujícím současnost je otázka společných podniků se zahraniční kapitálovou účastí, jakož i další ve své podstatě pozitivní opatření v rozvoji zahraničně ekonomických styků, které ovšem rovněž vytváří některé možnosti pro činnost vnějšího protivníka směrem k poškozování naší ekonomiky;
- se současnými změnami v ekonomice souvisí i otázka trestné činnosti našich občanů. Potud jde o působnost kontrarozvědky zejména v zahraničním obchodě. Výsledkem této činnosti je únik informací a rovněž přímé poškození našich ekonomických zájmů;
- i když mimořádné události v národním hospodářství nevykazují tendenci nárůstu, je nutno zvýšenou pozornost věnovat případům poškozování chodu výroby jednotlivci, jež se v posledních dvou letech častěji než v minulém období vyskytují. Odhalen byl jeden závažný případ organizování sabotážní činnosti.
2) Změny:
- podstatný rozvoj kontaktů čs. organizací s kapitalistickými firmami vytváří novou kvalitu v systému kontrarozvědné ochrany ekonomiky, na kterou je třeba efektivně reagovat. Jde o ochranu státního a hospodářského tajemství i ochranu hospodářských zájmů;
- snahy vnitřního protivníka o pronikání do závodů a zneužívání problému současného ekonomického rozvoje znamenají nebezpečí nárůstu protispolečenské činnosti v oblasti ekonomiky;
- závazky Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky vyžadují změnu některých režimových opatření, což současně znamená změny v požadavcích na operativní práci.
3) Hlavní koncepční záměry:
- provázat kontrarozvědnou ochranu ekonomiky s úkoly boje proti vnějšímu a vnitřnímu protivníku, což nedosahuje zatím úrovně, jež je v nových podmínkách nevyhnutná, rozpracovat nové formy a metody práce k zabezpečení ochrany ekonomiky v nových podmínkách;
- upřesnění objektů kontrarozvědné ochrany ekonomiky, diferencované stanovení cílů ochrany v souladu s charakterem objektu, diferencovaná příprava operativních prostředků k ochraně;
- změny v ekonomice (např. reorganizace centra, vznik nových podniků) vyžadují nové úkoly ve výstavbě agenturní sítě, protože tato neodpovídá novým potřebám. S předpokládanými strukturálními změnami ekonomiky tento úkol bude rovněž aktuální;
- v nových podmínkách organizačního uspořádání útvarů StB dopracovat systém boje proti mimořádným událostem v národním hospodářství v kontrarozvědně ochraňovaných objektech;
- zofensivnit vyhledávací činnost kontrarozvědky při ochraně ekonomiky i s využitím aktivní výstavby zahraniční agentury.
IV. Postup k zabezpečení úkolů kontrarozvědky v období let 1990 - 1995
1) Reorganizace:
- cílem bylo vytvořit organizační předpoklady pro zvýšení efektivnosti řízení kontrarozvědky, zejména předpokladů pro zkvalitnění součinnosti v centru, zkvalitnění analytické práce, zlepšení řídících vazeb centr - kraj. Současně podstatně posílit základní články vyhledávací činnosti kontrarozvědky v teritoriu;
- záměry v centru se naplňují pomalu, ale přesto jednotlivé otázky stanoveného záměru jsou řešeny. Závažným faktorem, jenž uvedený proces ovlivňuje, je současná přetíženost operativními úkoly a dále pak neobyčejným počtem závažných koncepčních úkolů. V současnosti zůstává proto dořešit systém řízení státní bezpečnosti, dále analyticko informační systém Hlavní správy kontrarozvědky a zpracování plánů nových součinnostních úkolů II. správy s I. správou, s VKR, RKR a RR službou a také IV. a VI. správou. Jde hlavně o přizpůsobení činnosti těchto útvarů novým potřebám a koncepčním záměrům kontrarozvědky;
- v krajích poměrně rychle a s dobrou perspektivou jsou budovány nově zřízené oddělení StB v rámci okresů. Je předpoklad, že do konce roku 1989 tento úkol bude v zásadě splněn (celkové posílení znamenalo výstavbu asi 40 nových oddělení StB cca 70 % předchozího stavu operativních pracovníků).
2) Koncepce:
- v současnosti je dopracována koncepce Hlavní správy kontrarozvědky. Jde o stanovení pespektivních úkolů, rozvoj nových forem a metod práce a koncepční úkoly k řízení a zabezpečení činnosti kontrarozvědky.
3) Řešení řídících vazeb a dobudování analyticko-informačního systému:
- koncepčním záměrem je posílení centrálního řízení kontrarozvědné práce s výraznější než dosud přímou účastí centrály na řešení nejzávažnějších kontrarozvědných úkolů v rámci celého teritoria ČSSR;
- je zpracovávána koncepce analyticko-informačního celostátního systému kontrarozvědky a realizovány úkoly výstavby automatizovaného informačního systému StB (EVIC, EMAN, EZO, PAS, EVCO), zpracovávány jsou záměry k výstavbě poznatkového fondu kontrarozvědky.
4) Koncepce výběru a přípravy kádrů kontrarozvědky:
- základním koncepčním záměrem je zkvalitnění výběru nových příslušníků StB a předpoklady ke kontrarozvědné práci a intensifikace jejich přípravy. Jde o orientaci na větší výběr absolventů civilních vysokých škol než bylo dosud, úkoly přípravy nových pracovníků kontrarozvědky formou operativních kursů a podíl II. správy na rozvoji fakulty StB VŠ SNB.
5) Vědecko-technický rozvoj kontrarozvědky:
- rozvoj nových metod práce kontrarozvědky, příprava ofensivních postupů kontrarozvědky, rozvoj analytické práce;
- využití výpočetní techniky v řízení a činnosti kontrarozvědky;
- formulace zásadních potřeb na technické zabezpečení činnosti kontrarozvědky (technické zabezpečení činnosti IV. správy, VI. správy, radiokontrarozvědky).
V. Náměty ke konsultaci:
1) Způsob organizace a zabezpečení součinnosti mezi kontrarozvědkou a rozvědkou, zejména z pohledu vyhledávání kontrarozvědných signálů v zahraničí a podíl rozvědky na efektivním boji kontrarozvědky s vnitřním protivníkem.
2) Otázka koncepce radiokontrarozvědné služby v nových technických podmínkách, spojení agentury s centrálou a možnosti jejího zabezpečení.
3) Metodika a organizace analytické práce II. správy KGB a možnosti vzájemné součinnosti při výstavbě automatizovaných informačních systémů kontrarozvědky.
4) Změny činnosti VKR v nových podmínkách daných veřejnou informovaností.
5) Možnosti součinnosti MV ČSSR s KGB při vyhledávání technických prostředků rozvědek protivníka.
6) Námět na vypracování dalších společných opatření proti současné činnosti ideodiversních center a proti činnosti VIA.
7) Metodika kontrarozvědné ochrany společných podniků s kapitálovou účastí kapitalistických firem.
8) Námět na nové posouzení vzájemné součinnosti při přípravě kádrů StB:
- posouzení změn v součinnosti 1. fakulty VŠ SNB s VŠ KGB;
- posouzení dalšího obsahu přípravy příslušníků SNB v kursech na VŠ KGB."
Kopie strojopisu v archivu ÚDV.
Ministr vnitra F. Kincl a vedoucí oddělení státní administrativy R. Hegenbart dne 17. května 1989 předložili sekretariátu ÚV KSČ "návrh na výjezd delegace MV ČSSR do SSSR ve dnech 29. května až 1. června 1989". V důvodové zprávě FMV stojí: "Na základě pozvání předsedy Výboru Státní bezpečnosti Svazu sovětských socialistických republik armádního generála Vladimíra Alexandroviče KRJUČKOVA se má uskutečnit ve dnech 29. května - 1. června 1989 výjezd delegace FMV vedené ministrem vnitra ČSSR do SSSR.
Předmětem jednání s delegací vedenou předsedou Výboru Státní bezpečnosti SSSR má být osobní seznámení se soudruhem KRJUČKOVEM, zhodnocení dosavadní spolupráce mezi bezpečnostními resorty obou zemí od posledního jednání na úrovni ministrů, které se uskutečnilo v Praze v roce 1984, posouzení možností dalšího rozvoje této spolupráce v nadcházejícím období, podpis nové základní Dohody o spolupráci mezi FMV ČSSR a Výborem Státní bezpečnosti SSSR a Protokolu z jednání obou delegací.
S ohledem na charakter jednání s e n a v r h u j e následující složení delegace FMV:
a doprovod."
SÚA - A ÚV KSČ, fond sekretariát ÚV KSČ, sign. S100, čj. 7766/24. Navržené usnesení bylo sekretariátem ÚV KSČ na 100. schůzi sekretariátu ÚV KSČ dne 18. května 1989 schváleno.
K samotnému jednání v SSSR srovn. pozn. 6 Dok. 69.