| ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY |
| Securitas Imperii - sborník |
1989, 23. srpna, Praha. - Vyhodnocení bezpečnostních opatření v období 21. srpna 1989 pro předsednictvo ÚV KSČ.
FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA
TAJNÉ
Výtisk č.: 7
Počet listů: 7
K bodu: Vyhodnocení bezpečnostních opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku v období výročí 21.srpna
| Předkládá se na základě návrhu ministra vnitra ČSSR | O b s a h : Informace... |
[...]a
Předkládá:
s. František KINCL
č. j.: OV-0104/A-89
V Praze dne 23. srpna 1989
Vyhodnocení bezpečnostních opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku v období výročí 21. srpna
Na základě zhodnocení celkové aktivity vnitřních i vnějších nepřátel byl přijat komplex mimořádných bezpečnostních opatření. Jejich cílem bylo zabránit širšímu konfrontačnímu vystoupení nelegálních struktur, izolovat hlavní organizátory a zabránit příjezdu dalších osob z jiných krajů do Prahy.
K zabezpečení klidu a veřejného pořádku byl posílen výkon hlídkové a obchůzkové služby, dohled nad osobami se sklony k násilnému jednání a výtržnictví a zvýšena ochrana významných politických a hospodářských objektů. V součinnosti s jednotkami LM byla realizována opatření k předcházení mimořádným událostem v závodech a k ochraně skladů zbraní, výbušnin a jedů.
Ve všech krajích byla provedena konkrétní opatření /zadržení, profylaktická opatření nebo kontrola/ proti 71 osobám, především ideovým vůdcům a hlavním organizátorům plánovaných protisocialistických vystoupení. Zvláštní důraz byl položen na znemožnění příjezdu aktivních exponentů nelegálních struktur a jejich stoupenců z krajů do Prahy, včetně osob, které se aktivně zúčastnily lednových provokací v Praze.
V celé ČSSR bylo ve smyslu trestního řádu nebo zákona o SNB zadrženo a předáno do cely zadržení a zajištění celkem 81 osob, preventivně rozkladná opatření byla uplatněna vůči 1 159 osobám, oficiální výstrahy byly vyhlášeny ve 13 případech. Cílem těchto opatření bylo odvrátit nepřátelské osoby od účasti na provokačních akcích.
V rámci prevence bylo 166 osob předvoláno na vojenské cvičení. Ve stanoveném termínu jich nastoupilo 106, z omluvitelných důvodů nenastoupilo 56; 4 osoby byly oznámeny vojenské prokuratuře pro tr. čin nenastoupení služby v ozbrojených silách.1
V souvislosti se signalizovaným příjezdem členů opozičních skupin z MLR, PLR a příslušníků italské Radikální strany v tomto období do ČSSR a k zabránění jejich účasti na protispolečenských vystoupeních v Praze, byla přijata opatření na státní hranici. Z hraničních přechodů bylo vráceno pro podezření z plánované účasti na provokačních akcích v ČSSR celkem 405 polských občanů /mezi nimi dva funkcionáři Solidarity/, 46 občanů MLR /z toho dva přední aktivisté opozičních uskupení/ a 36 italských st. příslušníků.
FMZV byly předány podklady k pohovorům s představiteli vybraných zastupitelských úřadů, při nichž byli upozorněni, že někteří jejich pracovníci porušují vídeňské dohody tím, že se vměšují do vnitřních záležitostí ČSSR.
I přes prováděná opatření se vnitřní protivník nevzdal úmyslu uskutečnit hromadné protispolečenské vystoupení. Již od počátku srpna organizovalo tzv. Nezávislé mírové sdružení na pěší zóně v Praze tzv. pěší protestní pochody. Dne 21. srpna došlo v Praze a na dalších místech ČSSR k pokusům o provokační akce s cílem narušit klid a veřejný pořádek a strhnout občany k protisocialistickým vystoupením.
Na pěší zóně v Praze se krátce po 17.00 hod. shromáždilo asi 100 osob, jež na sebe ve velmi krátké době připoutaly pozornost veřejnosti, až se skupina postupně rozrostla na dav v počtu asi 1 500 osob. Jejich aktivitu se pokusil vyprovokovat občan MLR György KERÉMYI2 /mluvčí části maďarské opozice/, který četl prohlášení maďarské "politické demokratické mládeže", vyjadřující nesouhlas s internacionální pomocí. O další provokaci se pokusil nezjištěný občan PLR, kterému bylo znemožněno přečíst veřejnosti text "Hladová koruna - dar Sovětského svazu" /tento text byl v roce 1953 rozšiřován pomocí balónů Svobodnou Evropou/. Souběžně s těmito pokusy dav skandoval hesla "Svobodu", "Ať žije Polsko", "Ať žije Maďarsko", "Ať žije HAVEL", "Ať žije DEVÁTÝ". Byla proto provedena bezpečnostní uzávěra pěší zóny, Václavského náměstí a účastníky provokace se podařilo rozptýlit. Skupina asi 300 - 500 osob se pokusila proniknout na Staroměstské náměstí. Protože i zde byla uzávěra, přesunula se část účastníků na náměstí Krasnoarmějců a přes Mánesův most se pohybovala směrem na Klárov, kde jim byl postup na Malou Stranu a k Pražskému hradu přehrazen. Tato skupina se rozdělila, část /asi 200 osob/ pochodovala ulicí U lužického semináře ke Karlovu mostu a zbylí účastníci byli rozptýleni. Skupina asi 200 osob se vrátila přes Karlův most do Karlovy ulice a zde se rozdělila na menší hloučky /15 - 50 osob/, které procházely uličkami Starého Města a později splynuly s osobami v okolí Václavského náměstí. Skupiny, které se pohybovaly po Starém Městě, provolávaly různá hesla /"Svobodu", "Dubček", atd./
Souběžně s bezpečnostními opatřeními v prostoru Prahy 1 bylo prováděno opatření i v obvodu Prahy 2, kde nedošlo k vážnému narušení klidu a veřejného pořádku. Proto byla záloha bezpečnostní akce na náměstí Míru nasazena k posílení pořádkové jednotky, která vytlačovala skupinu asi 150 osob z prostoru Čelakovského sadů. Po zákroku pořádkové jednotky se tato skupina rozprchla. Opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku bylo ukončeno ve 23.00 hod.
V průběhu bezpečnostních opatření bylo perlustrováno celkem 990 osob, z toho 869 československých občanů a 121 cizinců /62 ze socialistických a 59 z kapitalistických států/. Nejvíce kontrolovaných osob bylo z Prahy /523/ a Středočeského kraje /106/. Z ostatních krajů v průměru kolem 30 osob, ze SSR 24 osob. Předvedeno bylo celkem 400 osob, do cel zadržení a zajištění bylo ve smyslu příslušných ustanovení zákona o SNB umístěno celkem 161 osob, z toho 56 cizích st. příslušníků.
K dalším pokusům o provokační akce formou tzv. tichého shromáždění nebo položením květin na místech, kde v roce 1968 zahynuli čs. občané, došlo - s výjimkou Středočeského kraje - ve všech krajích ČSR, celkem ve 14 městech /Plzeň, Karlovy Vary, Písek, Ústí nad Labem, Liberec, Rumburk, Ostrava, Olomouc, Nový Jičín, Brno, Chropyně, Havlíčkův Brod, Trutnov, Pardubice/. Počet účastníků se pohyboval mezi 7 - 25 osobami, s výjimkou Brna, kde se shromáždilo asi 150 osob. Nikde nebyl narušen klid a veřejný pořádek, nebylo nutné nasadit pořádkové jednotky. V Ostravě bylo preventivními opatřeními na přístupech k náměstí Lidových milicí zabráněno shromáždění asi 100 osob, převážně členů a stoupenců Nezávislého mírového sdružení, Společenství přátel USA a "charty - 77".
I když jde jen o ojedinělé a rozsahem omezené případy, nelze je podceňovat, neboť signalizují rozšiřování vlivu nelegálních struktur v teritoriích krajů.
Závěr:
K utlumení aktivity vnitřních nepřátel přispěla značnou měrou široká propagandistická kampaň čs. sdělovacích prostředků, jednoznačný postoj vrcholných stranických a státních orgánů ke snahám zneužít výročí 21. srpna k vyvolání hromadných protispolečenských vystoupení i preventivně bezpečnostní opatření, uplatňovaná v uplynulém období vůči hlavním organizátorům nepřátelské činnosti a aktivistům nelegálních struktur.
Realizací komplexních propagandistických, politických a bezpečnostních opatření byl zmařen záměr protivníka vyvolat na více místech v ČSSR hromadná protispolečenská vystoupení, která se měla stát počátkem série dalších akcí, směrovaných k diskreditování současného vedení strany a státu a postupnému získávání mocenských pozic podle polského vzoru.
Provokační akce v zásadě zůstaly omezeny na území hl. města Prahy, jejich rozsah i politický dopad však byl výrazně snížen. Dílčí akce jednotlivců nebo malých skupinek osob v některých dalších místech ČSR, měly spíše demonstrativní charakter.
Jako účinná se ukázala opatření k izolování hlavních organizátorů nepřátelské činnosti a aktivistů nelegálních struktur, která mezi vnitřními nepřáteli vyvolala dezorientaci a paralyzovala jejich akceschopnost.
Po zkušenostech z likvidace hromadných protispolečenských vystoupení v říjnu 1988, lednu a květnu 1989, se podstatně zlepšilo řízení i taktika vlastního zásahu pořádkových jednotek. Z ohlasů zjištěných v nepřátelském prostředí je zřejmé, že důrazný, ale přiměřený zásah pořádkových jednotek, bez použití technických prostředků, hodnotí vnější protivník i nelegální struktury jako neúspěch opozice, neboť se jim nepodařilo vyprovokovat otevřený, konfrontační střet s Bezpečností.
Aktivní účast nepřátelských osob z MLR a PLR na provokaci na Václavském náměstí v Praze potvrzuje sílící internacionalizaci opoziční činnosti. Bude proto nezbytné v dalším období důsledně odhalovat a mařit pokusy o spojení a organizování společných akcí nelegálních struktur v ČSSR s obdobnými skupinami v sousedních socialistických státech. Důsledně dokumentovat úlohu, kterou sehráli aktivisté polské Solidarity a maďarské opozice na Václavském náměstí 21. srpna[,] a získané poznatky využít ve sdělovacích prostředcích k jejich diskreditaci před širokou čs. veřejností.
Odpovědnost zadržených cizích státních příslušníků, bude řešena individuálně, v zákonné lhůtě. Vůči zadrženým čs. občanům budou postupně, podle výsledků dokumentování jejich jednání, uplatněna v souladu se zákonem, příslušná trestně právní nebo administrativně správní opatření. Zjištění účastníci provokačních akcí v Praze, budou oznámeni národním výborům podle místa trvalého bydliště a jejich zaměstnavatelům k přijetí vlastních opatření.
V současné době jsou vyhodnocovány výsledky realizovaných preventivních opatření i vlastní zásah pořádkových jednotek dne 21. srpna, s cílem využít je k dalšímu zkvalitnění řízení a taktiky postupu při předcházení a zamezování možných protispolečenských vystoupení v dalším období.
A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XV., obálka 2, č. l. 14-19. - Kopie strojopisu.
a Vpravo rukou připsáno "Rozdělovník: výt. č. 1-4: převzal MV ČSSR s. Kincl pro s. Jakeše dne 23/8/89, -"- 5: MV ČSSR s. Kincl, -"- 6: dokumentace, -"- 7: pro domo", následuje nečitelný podpis a razítkem datum "11. IX. 1989".
1 Srovn. pozn. 4 k Dok. 58.
2 Správně György Kerényi. Zatčen a zadržován až do 29. 8. 1989, kdy byl spolu s T. Deutschem odsouzen k peněžitému trestu a vyhoštěn. Srovn. Odsouzení dvou aktivistů FIDESZ, Servis VIA Praha 050-89, zpráva č. 25.