ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Securitas Imperii - sborník

Dokument 72

1989, 11. října, Praha. - Informace FMV pro ÚV KSČ o bezpečnostní situaci a aktivitách vnitřního protivníka v období 28. října 1989.

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA

PŘÍSNĚ TAJNÉ
Výtisk č. 34
Počet listů: 14

K bodu: Informace o bezpečnostní situaci a připravovaných aktivitách vnitřního protivníka v souvislosti s výročím 28. října 1989.

[...]^a

P ř e d k l á d á :
Ministr vnitra ČSSR
František  K i n c l
Č. j. OV-00191/A-89
V Praze dne 11. října 1989

Po neúspěchu akcí vnitřního protivníka k srpnovému výročí internacionální pomoci států Varšavské smlouvy zesílil v nepřátelském prostředí tlak na zdokonalení organizačních struktur jednotlivých nepřátelských iniciativ a na vytvoření společné programové platformy.

Záměrem vnitřního protivníka je zformovat tzv. Občanský výbor, který by jako reprezentativní orgán tzv. opozice donutil stranické a státní orgány k jednání u "kulatého stolu". Ustavující schůzku představitelů Hnutí za občanskou svobodu (HOS), Demokratické iniciativy (DI), OBRODY, CHARTY 77 a Křesťanské unie lidských práv, která se měla konat 11. 9. 1989 v Brně, se podařilo provedenými bezpečnostními opatřeními zmařit, ale tendence k ustavení Občanského výboru nadále přetrvávají.

Vedle integračních snah se v činnosti vnitřního protivníka stále výrazněji projevuje i tendence zapojit do své činnosti oficiální struktury s cílem dosažení vlastní legalizace a vyvolání dialogu mezi oficiálními a tzv. nezávislými strukturami. Jako příklad lze uvést snahu "Nezávislého mírového sdružení - iniciativy za demilitarizaci společnosti" zapojit Československý mírový výbor¹ do přípravy tzv. Helsinského shromáždění za mír a demokracii se sídlem v Praze (jehož vznik je připravován v I. polovině r. 1990) a snahu přípravného výboru "Společnosti pro studium demokratického socialismu" uspořádat mezinárodní seminář o Socialistické internacionále ve spolupráci s Výborem československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci² v listopadu t. r.

Současně s těmito trendy se postupně upevňuje i vnitřní struktura jednotlivých iniciativ s cílem zvýšit jejich akceschopnost na celém území. Na tzv. konferenci DI ve dnech 10. - 16. 9. 1989³ došlo k další politizaci této skupiny, což se odrazilo i v nově schváleném názvu "Československá demokratická iniciativa, politické a společenské hnutí" (ČSDI), organizačních zásadách a programové náplni. Za nejbližší cíle jsou stanoveny rozšíření členské základny, upevnění organizační struktury, zřizování místních a okresních skupin, rozvinutí činnosti v tématických celcích a spotřebních klubech.

Podobné snahy se výrazněji projevují i v činnosti HOS, které na den 15. 10. 1989 (1. výročí vzniku) svolává konferenci zástupců všech odboček z Prahy. Na této konferenci mají být schváleny stanovy a akční program HOS.⁴

Činnost vnitřního protivníka směřuje k ovlivnění procesu přípravy obsahové stránky nové ústavy a dalších zákonů s cílem vytvořit si právní základ svého působení a narušit současný politický systém.⁵

Obdobná orientace je patrna i u katolické a evangelické církve. V religiózním prostředí jsou vytvářeny skupiny odborníků z řad právníků, které se snaží získat vliv nebo prostor v oficiálních strukturách, jež jsou zainteresovány na tvorbě nových zákonů řešících vztahy mezi státem a církví.

Na kvalitativně vyšší úroveň se dostává spolupráce vnitřního protivníka se západními politickými strukturami a oficiálními institucemi. Oficiálními činiteli rakouské SPÖ a západoněmecké SPD je představitelům tzv. Společnosti pro studium demokratického socialismu vyjadřována podpora jejich činnosti, která by měla postupně přejít v pomoc při organizování strany sociálně demokratického typu. Čelným představitelům tzv. nezávislých iniciativ v ČSSR jsou udělovány čestné ceny různých západních nadací, jako výraz ocenění jejich "boje" za lidská práva. Např. Václavu HAVLOVI byla udělena cena "Německých nakladatelů" dotovaná 25 000 DM, kterou má převzít 14. - 15. 10. 1989.

Při realizaci svých záměrů vnitřní protivník kalkuluje i se zvyšující se podporou jeho činnosti ze strany polské Solidarity, jako vládní a parlamentní síly[,] a maďarského Demokratického fóra a FIDESZ, jako organizací přímo zasahujících do politiky státu s perspektivou rozhodujícího vlivu v parlamentu. Zvlášť důležité pro morální podporu protivníka se stávají kontakty některých osob a skupin ze SSSR, zejména z novinářských a historicko-teoretických kruhů, s představiteli tzv. nezávislých iniciativ.

V návaznosti na činnost vnitřního protivníka sílí úsilí západních ideodiverzních center a emigrantských seskupení o ovlivňování čs. veřejnosti a organizování provokačních akcí i na území některých socialistických zemí. Mimo jiné začátkem října t. r. organizovala čs. emigrace ve Frankenu v NSR tzv. volné pokračování permanentního sympozia Českoslovenko 88 s názvem "Československo 89 - dialog nebo konfrontace?", na které byli pozváni zástupci svazů českých a slovenských spisovatelů, jakož i zástupci tzv. neoficiálních struktur. Začátkem listopadu t. r. organizuje polská Solidarita ve spolupráci s čs. emigrací mezinárodní seminář ve Wroclavi věnovaný poblémům kultury ve střední Evropě, jehož součástí bude i přehled "čsl. nezávislé a emigrační literatury".⁶ Na území MLR jsou ideodiverzními centry organizovány undergroundové koncerty čs. emigrantů a schůzky s představiteli tzv. nezávislých iniciativ.⁷

Protivník se dále pokouší pronikat do nadstavbových sfér společnosti, což se zejména projevuje v oblasti tvůrčí vědecké a kulturní inteligence. Někteří pracovníci v oblasti kinematografie se snaží probíhající proces přestavby zneužít k prezentaci a popularizaci čs. kinematografie krizových let 1968-69, při čemž nejaktivněji v tomto směru vystupují signatáři pamfletu "Několik vět".

V časopisech, zabývajících se filmovou tvorbou, je dáván prostor k popularizaci "tvůrčí činnosti" čs. emigrantů. Tendenčně jsou nakupovány a následně uváděny v čs. distribuci zejména sovětské "přestavbové" filmy typu "FÍZL", "SOVĚTSKÁ MOC", "SLUHA" apod., které svým obsahem charakterizují "stalinské období" v SSSR.

Jsou zjišťovány pokusy vytvářet tzv. filmové společnosti přátel tvůrčích pracovníků, kteří byli "persekvováni" za svoji "kritičnost" ve filmovém umění. Negativně rovněž působí skutečnost, že jeden z předních "mluvčích" pamfletu "Několik vět" Jiří KŘIŽAN dostává prostor k seberealizaci ve filmovém studiu BARRANDOV a byl mu schválen scénář k filmu "Tichá bolest".

Obdobné tendence jsou zjišťovány i v oblasti literární tvorby, kde došlo se souhlasem předsedy Svazu čs. spisovatelů k obnovení činnosti čs. národní sekce PEN-CLUBU. Dosud v ČSSR nepublikující i ostatní pravicově orientovaní spisovatelé spatřují v obnovení jeho činnosti možnost z legální platformy ventilovat své protisocialistické postoje, což je umocňováno i zvolením Václava HAVLA do jeho výboru.⁸

Mimo pozornost vnitřního protivníka nezůstává ani oblast přestavby hospodářského mechanismu. V rámci tzv. "Prognostických úterků", které pod hlavičkou prognostické sekce Československé vědeckotechnické společnosti organizuje pro širokou veřejnost skupina opozičně zaměřených osob, jsou zpochybňovány zásady socialistického hospodářsví a dosavadní průběh jeho přestavby.

Přes jisté zklamání v řadách protivníka z nedostatečné odezvy veřejnosti na široce koncipovanou akci "Několik vět" zůstává i nadále jako nosná pro dosažení bližšího cíle - legalizace opozičního hnutí. Záměry nepřátelského prostředí dokumentují dopis Václava HAVLA a dalších 21 signatářů prohlášení "Několik vět" předsedovi vlády, který vyzývá oficiální činitele k dialogu, přičemž za prostředníka je doporučován kardinál TOMÁŠEK.⁹ V dopise Michaela KOCÁBA a Michala HORÁČKA, jmenovaní informují předsedu vlády o vzniku iniciativy "MOST" složené z kulturních pracovníků, která by se měla rovněž stát prostředníkem dialogu mezi nepřátelským prostředím a oficiálními strukturami.

Pokračuje tendence k zákládání dalších nezávislých iniciativ, jako je tzv. Kruh nezávislé inteligence, jehož cílem je vytvořit organizační platformu, která by sdružovala vědecké pracovníky názorově stojící vůči politice KSČ.¹⁰

Současná činnost vnitřního protivníka však nenaplňuje představy západních ideodiverzních center o existenci akceschopné opoziční síly v ČSSR a ze zahraničí je na CHARTU 77 a ostatní iniciativy vyvíjen tlak, aby se výrazněji veřejně prezentovaly, "vystoupily z ilegality" a politizovaly svoji činnost, pod hrozbou omezení finančních podpor. Nejbližší vhodnou příležitostí pro toto vystoupení je výročí vzniku ČSR.

K přípravě konkrétních akcí mělo dojít dne 23. 9. 1989 na schůzce mluvčích CHARTY 77, jíž bylo zabráněno. Při této příležitosti Václav HAVEL vydal tzv. prohlášení k 28. říjnu 1989, v němž jsou idealizovány poměry v bývalé I. republice a jehož obsah ústí v požadavky legalizace opozice, ukončení platnosti dočasné smlouvy o pobytu sovětských vojsk v ČSSR a zrušení zátarasů na hranicích.¹¹ Obdobná prohlášení mají vyhotovit i ostatní skupiny. Snahou protivníka je z těchto prohlášení vypracovat společné stanovisko tzv. nezávislých iniciativ k výročí vzniku ČSR.

Kromě zpracování prohlášení jsou v prostředí vnitřního protivníka diskutovány a připravovány i další akce.

Na jednání OBRODY dne 2. 10. 1989 byl s konečnou platností schválen dopis "Všem členům KSČ" (připravován již před 21. srpnem), který má být rozeslán do stranických organizací před 28. říjnem a zasáhnout tak ještě kampaň výročních stranických jednání.¹²

Vedení ČSDI organizuje na den 14. 10. 1989 do Prahy celostátní sraz za účasti zástupců i ze Slovenska, na kterém má být projednána příprava akcí k 28. říjnu.

15. 10. 1989 v souvislosti s konferencí HOS je připravována demonstrace jeho členů, při čemž je prostředím zvažováno jako nejvhodnější místo jejího konání obora Hvězda v Praze 6.

Dne 16. 10. 1989 se má uskutečnit setkání brněnské odbočky OBRODY, jehož obsahem bude přednáška na téma "Československá státnost", kterou provede Zdeněk JIČÍNSKÝ z Prahy.¹³

Na den 19. 10. 1989 je plánováno plenární zasedání "Československého helsinského výboru" za účasti delegace Mezinárodní helsinské federace v čele s Geraldem NAGLEREM (generální tajemník), Karl von SCHWARZENBERGEM (předseda) a Van der STOELEM (bývalý ministr zahraničních věcí Holandska). Zasedání se má zabývat kritikou postupu čs. orgánů při naplňování závěrů Vídeňské následné schůzky KBSE.¹⁴

Vyvrcholením akcí motivovaných výročím vzniku ČSR má být společná demonstrace tzv. nezávislých iniciativ v centru Prahy dne 28. 10. 1989. Na její konkrétní formu jsou v prostředí různé názory. Hlavními organizátory této demonstrace jsou CHARTA 77, HOS, ČSDI a OBRODA.

Mluvčí CHARTY 77 již dne 26. 9. 1989 zaslali dopis Národnímu výboru hl. m. Prahy (NVP), v němž navrhují povolit uspořádat CHARTĚ 77 "vlastní nezávislou připomínku tohoto státního svátku" a k jejímu provedení doporučují propůjčit zastřešený sál typu Radiopaláce nebo Lucerny. Dne 2. 10. 1989 navštívili vedoucího odboru vnitřních věcí NVP dr. Martina HOUSKU exponenti CHARTY 77 Václav MALÝ a Václav HAVEL, kteří požadovali pronajmutí sálu v Ústředním klubu železničářů, Lucerny nebo v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka s tím, že pokud jim nebude vyhověno, nebudou moci zabránit demonstraci na Václavském náměstí.

Iniciativu při organizování demonstrace však přebírá koordinační výbor složený ze zástupců HOS, ČSDI a OBRODY. Dne 2. 10. 1989 jednali na NVP s dr. Martinem HOUSKOU Rudolf BATTĚK a Ladislav LIS, kteří jménem HOS, ČSDI a OBRODY požádali o povolení demonstrace dne 28. 10. 1989 v 15.00 nebo 16.00 hod. na otevřeném prostranství (letenská pláň, obora Hvězda, před Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka nebo památníkem na Vítkově) a v návaznosti na tento požadavek při jednání na odboru vnitřních věcí ONV Praha 7 dne 3. 10. 1989 zjišťovali možnosti povolení demonstrace na Letenské pláni. Na shromáždění je navrhnut tento program. Po zahájení vystoupení některého z předních čs. herců s citáty z Čapka, poté hlavní projev pravděpodobně v podání V. HAVLA s požadavky zahájení dialogu s opozicí a konání svobodných voleb.

Z celkového kontextu činnosti protivníka je zřejmé, že tímto způsobem se již předem snaží zbavit odpovědnosti za případné následky protispolečenského vystoupení, o které svou činností usiluje, a[by] mohly být obviněny státní orgány.

Obdobně jako v srpnu počítá nepřátelské prostředí s účastí zástupců Solidarity a maďarské opozice na uvedené demonstraci. V tento den je rovněž plánováno setkání zástupců ČSDI, CHARTY 77, OBRODY a HOS s představiteli maďarského Demokratického fóra a ustavení společného výboru.

Lze očekávat, že obdobné akce dne 28. 10. 1989 proběhnou i v dalších místech republiky. Konkrétně jsou zjišťovány poznatky ke snahám představitelů HOS a Společnosti T. G. MASARYKA zorganizovat v Brně demonstraci na třídě Vítězství a náměstí Svobody za přejmenování třídy Vítězství na ulici Masarykovu.

K utlumení aktivity nepřátelského prostředí je vyvíjen rozsáhlý, soustavný tlak realizací opatření vyplývajících ze stanovených úkolů v boji proti vnitřním nepřátelům, která směřují k maření organizačních snah o sjednocení jednotlivých seskupení a ideových proudů a narušení nepřátelské činnosti. Tato opatření jsou především preventivního a vlivového charakteru.

V rámci komplexních opatření k zamezení protispolečenského vystoupení nepřátelských sil v souvislosti s 21. výročím srpnových událostí bylo umístěno 34 hlavních organizátorů v celách zadržení a zajištění, s 1 039 osobami byly provedeny preventivní pohovory a 11ti osobám byla vyhlášena výstraha SNB.

V souvislosti s účastí na srpnovém protispolečenském vystoupení bylo 23 osob stíháno pro trestný čin, 230 pro přečin a 262 osob řešeno pro přestupek proti veřejnému pořádku.

Zvláštní pozornost je věnována dokumentaci nepřátelské činnosti hlavních organizátorů a vyvozování trestně právních důsledků. K trestu odnětí svobody byl odsouzen Stanislav DEVÁTÝ, František STÁREK, Ivan JIROUS, Alexandr VONDRA.¹⁵

V návaznosti na zahájené a později přerušené trestní stíhání ve věci manifestu HOS "Demokracii pro všechny" se jeví jako účelné vzhledem k aktivitě prozatímního výboru (R. BATTĚK, V. BENDA, P. BRATINKA, J. ČARNOGURSKÝ, J. GLAC, T. HRADÍLEK, L. LIS, P. NAUMANN, J. RUML, F. ŘEHÁNEK, J. ŠABATA, M. ŠIMEČKA a J. ŠTERN) pokračovat v trestním stíhání.

V současné době je vedeno trestní stíhání proti hlavním organizátorům nepřátelské činnosti na Slovensku. Pro trestný čin pobuřování podle § 100 odst. 1, písm. a) a trestný čin podvracení republiky podle § 98 odst. 1 a 2, písm. a) trestního zákona Ján ČARNOGURSKÝ (vazebně) a Miroslav KUSÝ.¹⁶ Vladimír MAŇÁK, Hana PONICKÁ a Anton SELECKÝ jsou trestně stíháni pro trestný čin pobuřování podle § 100 odst. 1, písm. a).

Vzhledem ke stoupající aktivitě Československé demokratické iniciativy, která postupně přechází do politické oblasti[,] je prováděna dokumentace a posuzování tr. odpovědnosti organizátorů (DOLEŽAL, MANDLER).

Dne 26. 7. 1989 bylo vyšetřovatelem Odboru vyšetřování StB v Praze zahájeno podle § 160 odst. 1, tr. řádu trestní stíhání ve věci podpisové akce Několik vět pro trestný čin pobuřování podle § 100 odst. 1, písm. a) tr. zákona.

Dosavadním průběhem vyšetřování je zadokumentováno, že výzvu Několik vět vyhotovili a rozšiřovali Václav HAVEL, Alexandr VONDRA, Jiří KŘIŽAN a Stanislav DEVÁTÝ. Z důkazní situace případu vyplývá, že trestní stíhání lze vést pouze společně proti všem jmenovaným.

V souvislosti s rozšiřováním pamfletu "Několik vět" je 1 osoba trestně stíhána pro trestný čin pobuřování podle § 100 odst. 1, tr. zákona,¹⁷ 1 osoba pro přípravu ke spáchání tr. činu pobuřování podle § 7 odst. 1, k § 100 odst. 1, tr. zákona, 137 pro přečin podle § 6 písm. c) zákona 150/69 Sb. a 26ti osobám byla vznesena výstraha SNB.

Dne 29. 9. 1989 bylo podle § 160 odst. 1, tr. řádu vyšetřovatelem Odboru vyšetřování StB Praha zahájeno trestní stíhání ve věci tzv. Lidových novin pro trestný čin pobuřování podle § 100 odst. 1, písm. a), c), odst. 3 písm. a) tr. zákona s předpokladem vznesení obvinění hlavním organizátorům.

Na redakci a rozšiřování uvedeného periodika se podílejí Jiří RUML, Jiří DIENSTBIER, Václav HAVEL, PhDr. Ladislav HEJDÁNEK, PhDr. Miroslav KUSÝ, JUDr. Petr PITHART, Jan ŠABATA, doc. JUDr. František ŠAMALÍK, CSc., Zdeněk URBÁNEK, ThDr. Josef ZVĚŘINA.

K utlumení aktivity nepřátelského prostředí a omezení jeho vystoupení budou přijata další opatření.

K včasnému zjištění signálů o nepřátelské činnosti a záměrech vnitřního a vnějšího protivníka související s výročím 28. října budou zaměřeny veškeré zpravodajské prostředky.

Bezodkladně budou realizována preventivní a rozkladná opatření k tlumení připravovaných nepřátelských akcí, zejména k zamezení a snižování akceschopnosti protivníka, především k hlavním organizátorům činnosti CHARTY 77, ČSDI, HOS, OBRODY, Nezávislého mírového sdružení. Výstrahy budou vysloveny zejména Janu URBANOVI, Emanuelu MANDLEROVI, Bohumilu DOLEŽALOVI, Janě PETROVÉ, Miloši CIHELKOVI a dalším.

Systematickými bezpečnostními opatřeními bude narušováno a zabraňováno všem zjištěným pokusům o integrační a koordinační setkání nelegálních skupin. Prováděná opatření budou využita k varování zúčastněných osob před aktivitami k 28. říjnu. Zejména půjde o zmaření připravované koordinační schůzky nelegálních skupin /HOS, ČSDI, OBRODA, CHARTA 77/ dne 12. 10. 1989, na které má být projednán společný postup k 28. říjnu, zmaření pokusů o svolání celostátního srazu ČSDI dne 14. 10. 1989, zabránění plánované výroční schůzky HOS dne 15. 10. 1989¹⁸ a zmaření záměrů uskutečnit plenární zasedání Čs. helsinského výboru za účasti vedení Mezinárodní helsinské federace dne 19. 10. 1989. V rámci opatření bude zabráněno příjezdu G. NAGLERA, K. SCHWARZENBERGA i Van der STOELA do ČSSR.

Jsou realizována bezpečnostní opatření k omezení možnosti hromadného rozšíření dopisu OBRODY "Členům KSČ".

V případě přípravy, pokusů nebo narušení veřejného pořádku bude využito nekompromisně procesních prostředků, zejména k autorům a kolportérům letáků, k autorům protispolečenských výzev, včetně výzev šířených zprostředkovaně západními sdělovacími prostředky a k účastníkům nepovolených shromáždění.

Organizován bude operativní průzkum a zintenzivněn výkon pořádkové služby VB v místech předpokládaného vzniku hromadných protispolečenských vystoupení a v místech koncentrace nepřátelských osob, zejména v Praze, Brně a Bratislavě, s cílem zamezit rozšiřování letáků a odradit nepřátelské osoby od účasti na protispolečenských vystoupeních.

Dopravně bezpečnostními opatřeními v blízkosti státních hranic s MLR, PLR a příjezdových komunikacích do hlavního města Prahy bude omezována možnost účasti cizích státních příslušníků na akcích nepřátelských sil.

V nezbytném případě budou hlavní organizátoři nelegálních iniciativ včas izolováni před 28. říjnem v CZZ. Obdobně bude v případě nutnosti postupováno i v rámci opatření k narušení a zabránění různých přípravných akcí protivníka.

Pro případ, že prováděná opatření nezabrání vzniku hromadného protispolečenského vystoupení, budou připraveny pořádkové jednotky VB a LM k provedení zákroku za použití mírnějších prostředků.

A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XV., obálka 2, č. l. 1-13. - Kopie strojopisu.

^a Vpravo rukou připsáno "Rozdělovník: výt. č. 1 - 32 PÚV KSČ, 33 dokumentace, 34 pro domo, 35 13. odd. ÚV KSČ, s. Zajíček - viz Dk 12/10/89".

¹ Československý mírový výbor, složený ze zástupců celonárodních organizací, kulturních institucí a představitelů politického, hospodářského a společenského života komunistického Československa, byl ustaven v prosinci 1968, navazoval na Čs. výbor obránců míru. Předsedou byl akademik B. Švestka.

² Výbor čs. veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci byl zvolen na tzv. Fóru čs. veřejnosti, které uspořádala Národní fronta v Praze dne 10. 12. 1988. Předsedou byl jmenován prof. Zdeněk Dienstbier.

³ Srovn. Usnesení ustavující konference Československé demokratické iniciativy, in: Čas Demokratické iniciativy 1987-1990, Praha 1993, dok. č. 106, str. 176-178, a Organizační zásady hnutí Československá demokratická iniciativa, tamtéž, dok. č. 107, str. 178-179.

⁴ Byl vydán dokument První rok činnosti Hnutí za občanskou svobodu, in: Hnutí za občanskou svobodu 1988-1989. Dokumenty, Praha 1994, dok. č. 110, str. 225-227, a dále První výročí sdružení HOS, in: Servis VIA Praha 055-89, zpráva č. 1.

⁵ Podnět dala Charta již v roce 1988. Srovn. Dokument Charty 77 č. 33/88 Oprávněný požadavek úpravy tří článků ústavy ČSSR, in: Informace o Chartě 77 č. 11, roč. 11 (1988), str. 7-8, a dále Dokument Charty 77 č. 50/89 O přípravě nové ústavy a vedoucí úlohy KSČ, in: Informace o Chartě 77 č. 14, roč. 12 (1989), str. 4-6.

⁶ Seminář se konal ve dnech 3. - 5. 11. 1989. Srovn. Čs. kultura v polské televizi, in: Servis VIA Praha 063-89, zpráva č. 1, Setkání ve Varšavě, in: Servis VIA Praha 058-89, zpráva č. 3, a Festival nezávislé české kultury ve Vratislavi, in: Informace o Chartě 77 č. 21, roč. 12 (1989), str. 11-14, a Janouch, František: Wroclav 89, in: Lidové noviny, listopad 1989, str. 15.

⁷ Např. koncert Jaroslava Hutky a Jaroslava Neduhy 10. 6. 1989 v Budapešti, srovn. Represe proti návštěvě Budapešti, in: Informace o Chartě 77 č. 13, roč. 12 (1989), str. 15.

⁸ Srovn. Obnovení činnosti českého centra PEN-clubu, in: Servis VIA Praha 047-89, zpráva č. 9, též in: Informace o Chartě 77 č. 15, roč. 12 (1989), str. 18-19.

⁹ Srovn. Signatáři petice Několik vět žádají, aby vláda s nimi zahájila jednání, in: Servis VIA Praha 052-89, zpráva č. 12, též Dopis signatářů Několika vět předsedovi vlády ČSSR, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 12 (1989), str. 14.

¹⁰ Srovn. Založení Kruhu nezávislé inteligence, in: Servis VIA Praha 050-89, zpráva č. 75, a dále Nové nezávislé iniciativy, in: Informace o Chartě 77 č. 18, roč. 12 (1989), str. 17.

¹¹ Jde o Dokument Charty 77 č. 64/89 Prohlášení k 28. říjnu 1989, in: Informace o Chartě 77 č. 19, roč. 12 (1989), str. 2. Kromě V. Havla jej podepsali jako mluvčí Charty 77 i T. Hradílek a D. Němcová.

¹² Dopis byl doručen základním organizacím KSČ ve všech obvodech Prahy. K 6. 11. 1989 jej obdrželo deset CZV KSČ a osm ZO KSČ. Srovn. Obroda - klub za socialistickou přestavbu. Dokumenty, Praha 1996, pozn. 1 u dok. č. 61, str. 146.

¹³ Beseda se Z. Jičínským proběhla. Srovn. Informace o činnosti brněnské pobočky klubu Obroda, tamtéž, dok. č. 69, str. 156-157.

¹⁴ Nikdo z nich nebyl do ČSSR vpuštěn. Srovn. Představitelé MHF nesmějí do Československa, in: Servis VIA Praha 055-89, zpráva č. 5; po urgencích dostali víza G. Nagler a K. Schwarzenberg, do Prahy přijeli 17. 10. 1989. Viz Představitelům MHF umožněn vstup do Československa, in: Servis VIA Praha 055-89, zpráva č. 7. Plenární zasedání ČSHV a delegace MHF se mělo konat 19. 10. 1989 v restauraci U Piaristů v Praze, bylo však zmařeno zásahem SNB. Srovn. Represe proti Čs. helsinskému výboru, in: Servis VIA Praha 055-89, zpráva č. 14. V textu bylo zkomoleno jméno Max van der Stoela na "Stool".

¹⁵ St. Devátý byl odsouzen na 20 měsíců nepodmíněně, srovn. společný Dokument Charty 77 č. 55/89 a Sdělení VONS č. 1062 K odsouzení Stanislava Devátého, in: Informace o Chartě 77 č. 16, roč. 12 (1989), str. 5-6; Fr. Stárek na 30 měsíců nepodmíněně, viz Sdělení VONS č. 1058 Rozsudek nad F. Stárkem a I. Vojtkovou pravomocný, in: Informace o Chartě 77 č. 16, roč. 12 (1989), str. 12-13; I. Jirous byl odsouzen již 24. 4. 1989 na 16 měsíců nepodmíněně, in: Sdělení VONS 1001 Rozsudky nad I. M. Jirousem a J. Tichým potvrzeny, in: Informace o Chartě 77 č. 10, roč. 12 (1989), str. 3; Alexandr Vondra nastoupil 18. 9. 1989 trest 52 dnů, byl mu změněn z podmíněného na nepodmíněný. Srovn. Vladan Kočí a Saša Vondra ve vězení, in: Informace o Chartě 77 č. 17, roč. 12 (1989), str. 16.

¹⁶ Srovn. Sdělení VONS č. 1057 Ján Čarnogurský a Miro Kusý ve vazbě, in: Informace o Chartě 77 č. 16, roč. 12 (1989), str. 10-12.

¹⁷ Patrně jde o RNDr. Antonína Petráska z Bořetic, jenž byl vazebně stíhán od 21. 8. do 13. 9. 1989 pro pobuřování. Obvinění bylo překvalifikováno na přečin proti veřejnému pořádku. Srovn. Sdělení VONS č. 1067 Antonín Petrásek trestně stíhán, in: Informace o Chartě 77 č. 17, roč. 12 (1989), str. 6, a dále Trestní věc Antonína Petráska, in: Informace o Chartě 77 č. 19, roč. 12 (1989), str. 13.

¹⁸ Srovn. Zásah proti setkáním nezávislých skupin, in: Informace o Chartě 77 č. 19, roč. 12 (1989), str. 13-14.