ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Securitas Imperii - sborník

Dokument 75

1989, 17. října, Praha. - Informace FMV pro vládu ČSSR o bezpečnostní situaci v ČSSR.¹

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO VNITRA
Č. j. OV-0115/A-89

V Praze dne 17. října 1989
T A J N É
Výtisk č. 33^a
Počet listů: 13

Věc: Informace o bezpečnostní situaci v ČSSR

[...]^b

Předkládá:
František  K i n c l
ministr vnitra ČSSR

Určeno pro osobní informaci členů vlády ČSSR, po seznámení materiál vrátit!

Po neúspěchu akcí vnitřních nepřátel k výročí 21. srpna, zesílil v nepřátelském prostředí tlak na zdokonalení organizačních struktur jednotlivých nepřátelských seskupení a na vypracování společné programové platformy.

V současném období zaměřuje protivník svoji pozornost, kromě koordinovaného vydávání různých prohlášení, na vypracování společného strategického postupu opozice v ČSSR a přípravu společné politické strany - tzv. Strany sjednocené opozice. Potvrdila to i schůzka konzultativní skupiny nezávislých iniciativ (zástupců Hnutí za občanskou svobodu, Čs. demokratické iniciativy a KSP OBRODA) dne 2. 10. 1989 v Praze. Současně přetrvává záměr protivníka zformovat tzv. Občanský výbor. Cílem těchto snah je vytvoření reprezentativního orgánu opozice, donutit stranické a státní orgány k jednání u "kulatého stolu" po vzoru PLR a MLR.

Vedle integračních snah se stále výrazněji projevuje i tendence vnitřního protivníka zapojit do své činnosti oficiální struktury s cílem dosažení vlastní legalizace a vyvolání dialogu mezi oficiálními a tzv. nezávislými strukturami. Jako příklad lze uvést snahu "Nezávislého mírového sdružení - iniciativy za demilitarizaci společnosti" zapojit Československý mírový výbor do přípravy tzv. Helsinského shromáždění za mír a demokracii se sídlem v Praze (jehož vznik je připravován v 1. polovině roku 1990) a snahu přípravného výboru "Společnosti pro studium demokratického socialismu" uspořádat mezinárodní seminář o Socialistické internacionále ve spolupráci s Výborem československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci v listopadu t. r.

Vnitřní protivník se dále pokouší pronikat do nadstavbových sfér společnosti. To se projevuje zejména v oblasti tvůrčí vědecké a kulturní inteligence, a to nejen v nátlakových podpisových akcích, ale i ve vzniku dalších tzv. nezávislých iniciativ. Příkladem je ustavení iniciativy "MOST", složené z kulturních pracovníků, která by se měla rovněž stát prostředníkem dialogu mezi nepřátelským prostředím a oficiálními strukturami, a také ustavení tzv. Kruhu nezávislé inteligence (KNI), jehož cílem je vytvořit organizační platformu, sdružující vědecké pracovníky názorově stojící v opozici vůči politice KSČ. Jeho úsilí se rovněž soustřeďuje na diskreditaci a rozbití jednotného SSM a vznik řady nezávislých mládežnických iniciativ. Dokladem toho je i vytvoření tzv. Studentské sekce v rámci Čs. demokratické iniciativy, založení nového "politicky nezávislého mládežnického sdružení" ve Středočeském kraji a dalších.

Nebezpečným jevem, souvisejícím s nastávajícím výročím vzniku ČSR a snahou aktivizovat středoškolskou mládež, je zasílání anonymních, protikomunisticky zaměřených dopisů z Prahy adresovaných středním školám. Zatím byly zjištěny ve Východočeském, Jihočeském a Severočeském kraji. Vyzývají ředitele, pedagogické rady a skupiny SSM k "důstojným oslavám 28. října" a k vyzdvižení úlohy T. G. Masaryka. Odsuzují dokument "Poučení z krizového vývoje..." a kladně hodnotí záměry tzv. pražského jara 1968. Lze předpokládat, že budou postupně rozšiřovány na celém území ČSSR a vysílány v relacích štvavých stanic Radio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, s cílem dostat jejich obsah mezi nejširší čs. veřejnost.

Postupně se upevňuje i vnitřní struktura jednotlivých iniciativ s cílem zvýšit jejich akceschopnost na celém území. Například na tzv. konferenci Demokratické iniciativy ve dnech 10. - 16. 9. 1989 došlo k další politizaci této skupiny, což se odrazilo i v nově schváleném názvu "Československá demokratická iniciativa, politické a společenské hnutí" (ČSDI), organizačních zásadách a programové náplni. Jako nejbližší cíle bylo stanoveno rozšíření členské základny, upevnění organizační struktury, zřizování místních a okresních skupin, rozvinutí činnosti v tématických celcích a spotřebních klubech. Realizace těchto cílů se promítla ve vytváření satelitních organizací, pracujících jako sekce ČSDI (např. studentská, ekologická a jiné) s vlastním programem, umožňujícím jim v budoucnu eventuální přechod ve vlastní politické organizace. Dokladem toho jsou i záměry přeměnit například tzv. ekologickou sekci na Stranu zelených.

Množí se některé negativní politické projevy v činnosti nekomunistických stran v ČSSR. Pravicově a nábožensky orientovaní funkcionáři v ústředí i krajích se snaží dosáhnout změny postavení těchto stran v politickém systému nezávisle na linii KSČ a prosadit politický pluralismus. Výrazně se tyto tendence projevují zejména u části funkcionářů a členské základny ČSL a ČSS.

Při realizaci svých záměrů vnitřní protivník kalkuluje i se zvyšující se podporou jeho činnosti ze strany polské Solidarity, jako vládní a parlamentní síly[,] a maďarského Demokratického fóra i mládežnické organizace FIDESZ[,] jako organizací, přímo zasahujících do politiky státu s perspektivou rozhodujícího vlivu v parlamentu, ale i s podporou oficiálních institucí a osobností MLR. Zvláště důležité pro morální podporu protivníka se stávají kontakty některých osob a skupin ze SSSR, zejména novinářských a historicko-teoretických kruhů, s představiteli tzv. nezávislých iniciativ.

Na kvalitativně vyšší úroveň se dostává spolupráce vnitřního protivníka se západními politickými strukturami a oficiálními institucemi. Oficiální činitelé rakouské SPÖ a západoněmecké SPD vyjadřují představitelům tzv. Společnosti pro studium demokratického socialismu podporu jejich činnosti, která by měla postupně přejít v pomoc při organizování strany sociálně demokratického typu. Čelním představitelům tzv. nezávislých iniciativ v ČSSR jsou udělovány čestné ceny různých západních nadací, jako výraz ocenění jejich "boje" za lidská práva, jako např. cena "Německých nakladatelů" dotovaná 25 000 DM udělená Václavu HAVLOVI, která má být použita na založení a protispolečenskou činnost tzv. vydavatelského družstva ATLANTIS.

V návaznosti na činnost vnitřního protivníka sílí úsilí západních ideodiverzních center a emigrantských seskupení o ovlivňování čs. veřejnosti a organizování provokačních akcí i na území některých socialistických zemí. Začátkem listopadu t. r. organizuje polská Solidarita ve spolupráci s čs. emigrací mezinárodní seminář ve Vratislavi věnovaný problémům kultury ve střední Evropě, jehož součástí bude i přehled "čs. nezávislé a emigrační literatury". Na území MLR jsou ideodiverzními centry organizovány undergroundové koncerty čs. emigrantů a schůzky s představiteli tzv. nezávislých iniciativ.

Současná činnost vnitřního protivníka však nenaplňuje představu západních ideodiverzních center o existenci akceschopné opoziční síly v ČSSR a ze zahraničí je na "chartu-77" a ostatní iniciativy vyvíjen tlak, aby se výrazněji veřejně prezentovaly[,] "vystoupily z ilegality" a politizovaly svoji činnost, pod hrozbou omezení finančních podpor. Nejbližší vhodnou příležitostí pro toto vystoupení je výročí vzniku ČSR. Konkrétním příkladem je tlak na představitele ČSDI, aby k uvedenému výročí vyhlásili svoje seskupení za politickou stranu.

K přípravě konkrétních akcí mělo dojít k 23. 9. 1989 na schůzce mluvčích "charty-77", jíž bylo zabráněno. Při této příležitosti Václav HAVEL připravil tzv. prohlášení k 28. říjnu 1989, v němž jsou idealizovány poměry v bývalé I. republice a jehož obsah ústí v požadavky legalizace opozice, ukončení platnosti dočasné smlouvy o pobytu sovětských vojsk v ČSSR a zrušení zátarasů na hranicích. Obdobná prohlášení mají vyhotovit i ostatní seskupení. Snahou protivníka je z těchto prohlášení vypracovat společné stanovisko tzv. nezávislých iniciativ k výročí vzniku ČSSR.

Stejné zaměření měla i schůzka zástupců nelegálních struktur - Nezávislého mírového sdružení, Hnutí za občanskou svobodu a Čs. demokratické iniciativy - dne 3. 10. 1989 v Praze. Bylo na ní mimo jiné dohodnuto, že pokud jim nebudou pronajmuty žádné prostory pro uskutečnění "oslav", uspořádají shromáždění na pěší zóně v Praze.

Mluvčí "charty-77" již dne 26. 9. 1989 poslali dopis Národnímu výboru hl. m. Prahy, v němž navrhují povolit "chartě-77" uspořádat vlastní "nezávislou připomínku tohoto státního svátku" a k jejímu provedení doporučují propůjčit zastřešený sál typu Radiopaláce nebo Lucerny.

Iniciativu při organizování demonstrace však přebírá koordinační výbor složený ze zástupců HOS, ČSDI a OBRODY. Dne 2. 10. 1989 jednali na NVP s dr. Martinem HOUSKOU Rudolf BATTĚK a Ladislav LIS, kteří jménem HOS, ČSDI a OBRODY požádali o povolení demonstrace dne 28. 10. 1989 v 15.00 nebo 16.00 hod. na otevřeném prostranství (Letenská pláň, obora Hvězda, před Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka nebo památníkem na Vítkově) a v návaznosti na tento požadavek při jednání na odboru vnitřních věcí ONV Praha 7 dne 3. 10. 1989 zjišťovali možnosti povolení demonstrace na Letenské pláni. Na shromáždění je navrhnut tento program. Po zahájení vystoupení některého z předních čs. herců s citáty z Čapka, poté hlavní projev pravděpodobně v podání V. HAVLA s požadavky zahájení dialogu s opozicí a konání svobodných voleb.

Z celkového kontextu činnosti protivníka je však zřejmé, že těmito žádostmi se již předem snaží zbavit vlastní odpovědnosti za případné následky protispolečenského vystoupení, o které svojí činností usiluje, a následně obvinit stranické a státní orgány.

Vyvrcholením akcí motivovaných výročím vzniku ČSR má být společná demonstrace tzv. nezávislých iniciativ v centru Prahy dne 28. 10. 1989. Na její konkrétní formu jsou prozatím různé názory.

Obdobně jako v srpnu letošního roku počítá nepřátelské prostředí s účastí zástupců Solidarity a maďarské opozice na uvedené demonstraci. V tento den je rovněž plánováno setkání zástupců ČSDI, "charty-77", OBRODY a HOS s představiteli maďarského Demokratického fóra a ustavení společného výboru.

I přes snahu radikální části protivníka, reprezentované T. HRADÍLKEM, o koncentraci nepřátelských sil v Praze lze očekávat, že obdobné akce dne 28. 10. 1989 mohou proběhnout i v dalších místech republiky. Konkrétně jsou zjišťovány poznatky ke snahám představitelů HOS a Společnosti T. G. MASARYKA zorganizovat v Brně demonstraci na třídě Vítězství a náměstí Svobody za přejmenování třídy Vítězství na ulici Masarykovu.

Z uvedených skutečností vyplývá, že v nepřátelském prostředí, i přes vlastní organizační opatření a pokračující integrační snahy, přetrvává proces názorové nejednotnosti a rozdílnost v přístupech k organizování protispolečenských vystoupení. Panují především obavy z tvrdých protiopatření ze strany státních orgánů a následného "krachu" připravovaných akcí, jako tomu bylo v srpnu tohoto roku. Současně se u umírněného křídla opozice projevují obavy z radikalizace stále větší části prostředí, zejména mladých členů a stoupenců, což by je mohlo dovést k bezprostřednímu střetu se státní mocí a tím i k narušení dlouhodobých cílů a záměrů opozice.

Na druhé straně jsou si však dobře vědomi toho, že současné mezinárodní i vnitropolitické podmínky jim vytvářejí vhodný prostor pro takováto vystoupení a nevyužít jich by mohlo znamenat jejich izolaci i ztrátu podpory jak ze zahraničí, tak i u zpolitizované části jejich přívrženců, zejména z řad mládeže.

Z těchto důvodů lze očekávat zvyšující se aktivitu nepřátelského prostředí s blížícím se datem 28. října se snahou napravit "špatný dojem" ze srpna letošního roku.

Situace při zabezpečování ochrany státní hranice ČSSR se do určité míry zkomplikovala rozhodnutím vlády MLR z 11. září 1989 umožnit občanům NDR vycestování do kterékoli země. V důsledku toho se ČSSR pro ně prakticky stala tranzitem před emigrací do kapitalistické ciziny. Na státní hranici bylo v září 1989 zadrženo celkem 3 288 narušitelů, z toho bylo 3 082 občanů NDR. V září také došlo k 9 násilným přejezdům státní hranice z ČSSR do MLR na odděleních pasové kontroly. V tomto období se také zhoršil postoj pohraničních a pasových orgánů MLR k součinnosti s čs. stranou, kteří m. j. odmítají vydávat občany NDR, kteří ilegálně překročili státní hranici z ČSSR do MLR.

Po rozhodnutí státních orgánů NDR z 3. října 1989 pozastavit bezpasové a bezvízové výjezdy občanů NDR do ČSSR výrazně poklesl počet osob přijíždějících z NDR. Současně se však prudce zvýšil počet pokusů o ilegální přechod státní hranice do ČSSR. Například jen ve dnech 3. - 5. října 1989 bylo zadrženo 726 občanů NDR, kteří ilegálně vnikli do ČSSR s úmyslem emigrovat. Situace se uklidnila po přijetí společných opatření orgány ČSSR i NDR.

Složitá situace nastala koncem září a začátkem října 1989 na státní hranici s PLR, kde pro neúnosnou přeplněnost mezinárodních rychlíků z PLR nebylo možné zajistit bezpečnost přepravy. Zpoždění mnohdy přesáhlo i 10 hodin. Problémy byly i v odbavování občanů PLR na čs.-rakouské hranici, kde čekací doba činila i více než 8 hodin. Příčinou byl nadměrný počet cestujících polských státních příslušníků a jejich zpřísněné odbavování rakouskými celními orgány. Situaci na státní hranici s PLR, MLR a NDR je věnována zvýšená pozornost a podle jejího konkrétního vývoje jsou realizována potřebná opatření.

Mezi čs. občany sílí nespokojenost s tím, že občané PLR, MLR a částečně i SSSR při pobytu v ČSSR vykupují spotřební zboží, včetně dovezeného z kapitalistických států, především potraviny všeho druhu, ale i oděvy, obuv, sportovní potřeby, instalační a stavební materiál aj. Kupříkladu nejsou výjimkou nákupy potravin v rozsahu až 1 500 Kčs. V některých oblastech, zejména v příhraničních, je stále obtížnější zabezpečit plynulé zásobování i základními druhy potravin. V důsledku toho dochází ze strany našich občanů ke kritice stranických a státních orgánů.

Veřejnobezpečnostní situace v ČSSR v roce 1989 byla v podstatě stabilizovaná, klid a veřejný pořádek byl zajištěn. Pořádkové jednotky byly nasazeny pouze v případě provokačních vystoupení antisocialistických sil v lednu, květnu a srpnu v Praze. V součinnosti s dalšími složkami bezpečnostního aparátu a Lidových milicí dostaly rozhodnými opatřeními a zásahy tato vystoupení pod kontrolu. Došlo také k několika narušením veřejného pořádku při pořádání sportovních a kulturních akcí. Svým rozsahem však nepřesáhly místní rámec a nevyžádaly si mimořádné nasazení sil a prostředků.

Od počátku roku 1989 (zejména v 1. čtvrtletí a před 21. srpnem) byl zaznamenán výrazný nárůst anonymních telefonátů a dopisů (do konce září jejich počet přesáhl 520), ve kterých pachatelé vyhrožují teroristickými činy. V jejich zaměření je zřetelný posun. Počátkem roku bylo téměř ve všech případech vyhrožováno destrukcí objektů nebo dopravních prostředků. V posledním období však zvýšenou měrou přibývá výhrůžek fyzickou likvidací jednotlivým osobám, především těm, které veřejně odsoudily nepřátelskou činnost antisocialistických živlů.

Provedenými opatřeními se anonymní výhrůžky ukázaly jako nepravdivé. Odhalování pachatelů této trestné činnosti se nedaří, objasněnost se pohybuje okolo 15 %.

Bylo zaznamenáno více než 2,5 tisíce letáků a téměř 500 závadových nápisů. Převážně útočily proti KSČ a stranickým a vládním funkcionářům.

Počet zaznamenaných trestných činů a přečinů se mírně zvýšil na celkových 135 234 trestných skutků, při zachování stejné úrovně objasněnosti - přes 80 %. Škody způsobené kriminalitou stouply o více než 64 miliónů Kčs a přesáhly 511 miliónů Kčs.

Mírné zvýšení trestné činnosti bylo způsobeno větším počtem skutků obecné kriminality (o 2,3 %). Nejvýraznější nárůst v obecné kriminalitě byl zaznamenán u majetkových deliktů, jejichž počet vzrostl o 3,2 %, objasněnost zůstala na úrovni 62 %. Majetková trestná činnost tak dosáhla téměř poloviční podíl na celkové kriminalitě páchané v ČSSR. Z majetkových deliktů byl zvláště výrazný nárůst počtu krádeží vloupáním o 8 %. Nepříznivě se vyvíjí situace zejména na úseku krádeží vloupáním do bytů, kde oproti stejnému období loňského roku se jejich počet zvýšil o 1 641, přičemž objasněnost zůstává stále na úrovni 55 %.

Počet násilných deliktů zůstává na úrovni předcházejícího období. Jejich objasněnost přesahuje 95 %. Zvýšil se počet nejzávažnějších násilných deliktů - vražd o 2 na celkových 89 případů (objasněnost 96,6 %) a loupeží o 54 na 651 (objasněnost 87,6 %).

Ze specifických a klíčových problémů boje proti trestné činnosti se nepříznivě vyvíjí zejména kriminální recidiva a trestná činnost cikánů. Recidivisté se na objasněných trestných činech obecné kriminality podílejí téměř dvěma třetinami a více jak jednou třetinou na trestných činech hospodářské kriminality. Pokračuje mírný nárůst kriminality mládeže. Její podíl na objasněné trestné činnosti se blíží 16 % a u majetkových deliktů představuje téměř jednu třetinu. Zvláště znepokojující je vysoká úroveň kriminality cikánské mládeže, která se podílí 25 % na trestných činech páchaných mladými lidmi, v SSR tento podíl dokonce převyšuje 40 %.

Nepříznivá situace přetrvává v oblasti nealkoholové toxikomanie. Počet toxikomanů evidovaných orgány VB se blíží 7 000. Asi polovinu z nich tvoří osoby ve věku od 18 - 25 let, mezi toxikomany však nejsou výjimkou ani děti do 15 let, kterých je evidováno 200. V důsledku zneužívání omamných látek zemřelo v hodnoceném období 21 osob.

Na úseku hospodářské kriminality bylo zjištěno celkem 21 877 trestných činů a přečinů, přitom zadokumentované škody vzrostly o 79 miliónů Kčs a přesáhly částku 250 miliónů Kčs. Na odhalování hospodářské trestné činnosti se však kontrolní orgány a samotné hospodářské organizace podílejí necelými 9 %, přičemž většinou se jedná o přečiny proti pracovní kázni. Nejfrekventovanějším hospodářským deliktem nadále zůstává rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. O narůstající nekázni vedoucích pracovníků v ekonomice svědčí odhalení 1 924 trestných činů proti hospodářské kázni (nárůst o 829).

Nemalé hmotné škody způsobují národnímu hospodářství stále početné mimořádné údálosti. Převažovaly požáry, provozní poruchy a havárie a nehody kolejových dopravních prostředků. Nejčastějšími příčinami mimořádných událostí je stále porušování pracovních postupů a nedodržování technologické kázně, hrubé porušování zásad a předpisů o bezpečnosti práce.

Celkově nepříznivý vývoj byl zaznamenán v dopravní nehodovosti. V hodnoceném období došlo k 48 912 dopravním nehodám, což je v podstatě na úrovni srovnatelného období minulého roku. Následky jsou však ve všech ukazatelích nepříznivější. Usmrceno bylo 589 osob (o 50 více), těžce zraněno 2 619 (o 401 více) a zvýšily se i hmotné škody. Pod vlivem alkoholu bylo způsobeno 3 122 dopravních nehod, což je o 111 více.

K utlumení aktivity nepřátelského prostředí jsou realizována aktivní preventivní a rozkladná opatření, směřující k maření snah o organizační sjednocení jednotlivých seskupení a narušení akceschopnosti vnitřního protivníka, zejména vůči organizátorům nepřátelské činnosti.

V místech předpokládaného vzniku hromadných protispolečenských vystoupení a v místech koncentrace nepřátelských osob, zejména v Praze, Brně a Bratislavě, bude posílen výkon hlídkové služby VB, s cílem zamezit rozšiřování letáků a odvrátit nepřátelské živly od účasti na protispolečenských vystoupeních.

Ve všech krajích ČSSR jsou přijímána opatření k zabránění účasti hlavních nepřátelských osob na protispolečenských vystoupeních, zejména v Praze. Obdobná opatření jsou přijímána i ve vztahu k nepřátelským osobám ze zahraničí.

Pro případ vzniku hromadných protispolečenských vystoupení budou připraveny pořádkové jednotky VB a LM k provedení zákroku za použití mírnějších prostředků.

A. Lorenc a spol., T 8/91, sv. XV., obálka 4, č. l. 51-62. - Kopie strojopisu.

^a "33" razítkem.

^b Vpravo rukou připsáno: "Rozdělovník: výt. č. 1 - 31 - ÚPV ČSSR, 32 - dokumentace, 33 - pro domo" (podpis nečitelný).

¹ Větší část tohoto dokumentu je totožná s "Informací o bezpečnostní situaci v ČSSR v období před výročím 28. října", tj. s přílohou "Závěrů z jednání operačního štábu FMV dne 12. října 1989" /Dokument 73/, o některé pasáže je však delší, proto z obou dokumentů uvádíme tento. Vzhledem k tomu, že obě "informace" jsou určeny pro jinou skupinu příjemců - příloha Dokumentu 73 /dále "Dok. 73+"/ pro operační štáb FMV, Dokument 75 /dále "Dok. 75"/ pro vládu ČSSR -, pokládáme za potřebné popsat zde podrobně rozdíly mezi nimi.

a) Charakter rozvedení či upřesnění informace uvedené již v Dok. 73+ mají následující pasáže v Dok. 75:

- ve 2. větě 7. odstavce (začínajícího slovy "Množí se...") je navíc "těchto stran";

- v 1. větném celku /dále "věta"/ následujícího odstavce je navíc "ale i s podporou oficiálních institucí a osobností MLR";

- v poslední větě 9. odstavce je navíc "která má být použita na založení a protispolečenskou činnost tzv. vydavatelského družstva ATLANTIS";

- ve 2. větě následujícího odstavce je uvedeno "seminář ve Vratislavi" proti "seminář ve Wroclavi" (Dok. 73+);

- v 1. větě 12. odstavce ("K přípravě...") je uvedeno "k 23. 9. 1989" proti "dne 23. 9. 1989" (Dok. 73+); v poslední větě téhož odstavce je "vzniku ČSSR" místo "vzniku ČSR" (Dok. 73+);

- na konci poslední věty 20. odstavce ("Z uvedených...") je navíc "opozice";

- odstavec 31. ("Počet zaznamenaných..."), 32. a 36. ("Na úseku...") je rozvedením i zkrácením těchto tří odstavců v Dok. 73+:

"Počet trestných činů a přečinů se mírně zvýšil, při zachování úrovně objasněnosti na 80 %. Škody způsobené kriminalitou však značně vzrostly (o více než 80 miliónů Kčs). Při zachování současného trendu vývoje lze očekávat, že na konci roku přesáhnou 1 miliardu Kčs.

Nejvýraznější nárůst byl opět zaznamenán u majetkové trestné činnosti. Její objasněnost se pohybuje v průměru kolem 60 %. Zvlášť výrazně vzrostly krádeže vloupáním - o více než 1,5 tisíce, což prakticky představuje 100% podíl na zvýšení celkové kriminality.

Nedaří se účinněji odhalovat hospodářskou trestnou činnost. Škody způsobené hospodářskou kriminalitou však prudce rostou a svým rozsahem se dostávají na úroveň škod způsobovaných kriminalitou obecnou, přesto, že hospodářské trestné činy a přečiny představují pouze něco přes 21 % z počtu skutků obecné kriminality. Nejfrekventovanějším hospodářským deliktem zůstává rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví."

b) V Dok. 73+ vůbec chybí následující odstavce Dok. 75: 23.-26. (úsek začínající "Situace při..." a končící "státních orgánů"), 33.-35. (úsek začínající "Počet násilných..." a končící "21 osob"), 37. ("Nemalé hmotné...") a 38. ("Celkově...").

c) V 10. odstavci ("V návaznosti...") je v Dok. 73+ navíc 2. věta ve znění:

"Mimo jiné čs. emigrace zorganizovala začátkem října t. r. v západoněmeckém Frankenu tzv. volné pokračování permanentního symposia Československo 88 s názvem 'Československo 89 - dialog nebo konfrontace?', na které byli pozváni zástupci svazů českých a slovenských spisovatelů, jakož i zástupci tzv. neoficiálních struktur."