Stíhaní Novináři
Po mém předvolání k podání vysvětlení dne 5. ledna 1998 a
poté, co jsem odmítl po poučení vyšetřovatele vypovídat, mi bylo předáno
opatření vyšetřovatele. Tímto mi bylo sděleno obvinění pro trestný čin křivého
obvinění… Konkrétně je uvedeno, že jsem ve zpravodajské relaci TV Nova měl uvést
nepravdivou informaci o vyšetřovateli Vladimíru Trýznovi, že zařídil propuštění
jednoho z obviněných tzv. olomoucké kauzy Dušana Magny, který mu měl za to zaplatit
zájezd do Izraele.
Takto bylo rozhodnuto vyšetřovatelem přesto, že při sdělování obvinění musel
vědět, že tvrzení v opatření se nezakládají na pravdě. Vyšetřovatel měl k
dispozici doprovodný text relace, který výše uvedená tvrzení neobsahuje. Sdělení
obvinění tedy uvádí nepravdu o tom, co jsem měl v relaci uvést. Je mi totiž známo,
že propustit obviněného z vazby nemůže vyšetřovatel, ale pouze státní zástupce
nebo za určitých podmínek v přípravném řízení trestním soud. Já jsem, pokud se
týče údajů o zaplacení rekreace měl k dispozici originály dokladů, ve kterých
bylo uvedeno, kdo úhradu měl poskytnout a pro koho, tedy jsem neuvedl nic, co by mě jen
trochu mohlo upozornit na možnost nepravdivých dokladů.
Trestný čin, pro který jsem stíhán, je naplněn jednáním, které musí mít
charakter jednání úmyslného, kterým bych chtěl přivodit trestní stíhání JUDr.
Trýznovi nebo Dušanu Magnovi pro trestné činy podle zvláštní části trestního
zákona… je zcela jednoznačné, že jsem se jednání, pro které jsem stíhán, nemohl
dopustit. Jde o opatření nezákonné, které útočí na podstatu svobodné informace
veřejnosti sdělovacími prostředky a vykazuje snahu mě jako novináře určitým
způsobem zastrašit v mé další novinářské práci. Já jsem neměl žádné
pochybnosti o pravdivosti dokladů a rovněž jsem nikoho neoznačil za osobu, která by
zařídila propuštění Dušana Magny z vazby.
Jelikož opatření o sdělení obvinění považuji za nezákonné, navrhuji, aby bylo
zrušeno. Jsem si vědom toho, že obvinění ještě neřeší otázku viny, ale pokud
bylo vydáno v rozporu s tím, co bylo do zahájení trestního stíhání zjištěno, jde
o zvláštní postup vyšetřovatele, který písemně potvrdil něco, co neexistuje…
ač sdělení obvinění je opatřením, musí obsahovat kromě jiného i popis skutku, to
je jednání, kterým je dokazováno, že v tomto konkrétním případě jsem jednal tak,
že jsem úmyslným jednáním - to je lživým obviněním, chtěl přivodit jinému
trestní stíhání. Lživost nebyla dosud zjištěna vůbec, když jsem uváděl jednak
listinné důkazy v originále a jiná tvrzení odpovídala též skutečnosti…
PhDr. Zdenek Zukal, za: JUDr. Jan Špilháček
…Mám za to, že dosud prováděné vyšetřování je vedeno
zcela zaujatě proti mé osobě se snahou zdiskreditovat postavení novináře v naší
republice. O tom svědčí i způsob, jakým se jednak vede samotné vyšetřování a
jakým způsobem je vykonáván dozor státního zástupce ve věci samé.
Okresní státní zástupce v Olomouci vydal usnesení, kterým zrušil jako nezákonné a
neodůvodněné usnesení vyšetřovatele ze dne 10. listopadu 1997, kterým bylo
zastaveno trestní stíhání proti mé osobě pro pomoc k trestnému činu pomluvy. Dle
státní zástupkyně mělo jít o usnesení nezákonné a neodůvodněné…
Při šetření mé věci dochází k tomu, že můj obhájce je vyrozumíván o
vyšetřovacím úkonu, který má být proveden v určitou hodinu. Obhájce se dostaví k
tomuto úkonu přec zahájením, když je v době, kdy má být s úkonem započato
vyzván, aby se dostavil do kanceláře, kde se úkon provádí, je již v této
kanceláři více než třicet minut přítomna další osoba. Ta v průběhu svého
výslechu uvede, že byla pozvána k úkonu na dobu, která je dřívější o třicet
minut než ta, na kterou byl pozván můj obhájce.
Vyšetřovatel ve vyrozumívání obhájce o úkonech uvádí, že má být proveden
například výslech svědka, avšak je prováděno více výslechů, které pak
znemožňují zajistit účast obhajoby při jejich konání…
V průběhu vyšetřování jsou osoby vyslýchané způsobem takovým, že jsou jim
kladeny sugestivní otázky a na tento postup musel být vyšetřovatel upozorněn -
přesto je nadále takto postupováno.
PhDr. Zdenek Zukal, za: JUDr. Jan Špilháček
Jak jsem již několikrát uváděl, jsem toho názoru, že v mé
trestní věci není postupováno v souladu se zákonem.
Po delší dobu mně a mému obhájci bylo odepřeno nahlédnout do spisu z důvodů
obecně specifikovaných. Když mi tato možnost byla poskytnuta, byl mi předložen spis,
kdy jednotlivé listy spisu nebyly očíslované, takže jsem si pořídil jejich přehled
sám s uvedením, čeho se příslušná písemnost týká. Při studiu spisu jsem
nezjistil, proč mi bylo odepřeno nahlédnout do spisu.
Rovněž jsem poukazoval na to, že jsem zvláštním způsobem vyrozumíván o úkonech,
kdy kromě jiného není uvedeno, kdo má být vyslýchán, aby můj obhájce mohl
vyhodnocovat svou účast u výslechu podle jeho závažnosti. I když v odborné
literatuře bylo uvedeno, že je třeba s pozváním k úkonu uvést, o jaký úkon půjde
a jde-li o výslech popřípadě konfrontaci, má být uvedeno, kdo bude vyslechnut. Toto
se stále neděje a jsem toho názoru, že se v tomto směru situace zhoršila. Výslechy
jsou nařizovány na 19 hodinu, pokud se l výslechu dostaví můj obhájce, je mu na
vrátnici sděleno, že výslech se nekoná, že vyšetřovatel vzkazuje, že se
nepodařilo zajistit svědka. O jakého svědka mělo jít, se neuvede. Výslech v Praze
není zahájen v hodinu, kdy se tak mělo stát, až na dotaz obhájce je uvedeno po
čtyřiceti minutách, že se první svědek nedostavil a že se bude pokračovat
výslechem druhého svědka. K dotazu, kdo měl být vyslechnut, je vyšetřovatelem
uvedeno, že tento údaj nebude sdělen, neboť se svědkem musí ještě pracovat.
Přikročuji k tomuto podání i přesto, že mi bylo obhájcem vysvětleno, že
prověřováním podání může dojít k prodloužení vyšetřování a s ohledem na
předchozí podání asi ke sjednání nápravy nedojde. Musím však takto reagovat,
neboť to, co jsem uvedl, je podle mého názoru v rozporu s trestním řádem, který
upravuje postup orgánů činných v trestním řízení. Postup je upraven tak, že tyto
orgány mohou jednat jen způsobem, který jim zákon pozitivně svou úpravou umožňuje
a nemohou jednat způsobem, který trestní řád neupravuje.
Již nekomentuji postup při vyšetřování mé trestné činnosti, jen požaduji, aby
bylo přezkoumáno, zda vyšetřování trpí vadami, a já jsem přesvědčen, že ano, a
aby tyto nedostatky byly odstraněny, aby byla zachována má práva a zejména práva na
řádnou obhajobu. Nehovořím už o tom, kolik výslechů se neuskutečnilo proto, že se
svědci nedostavili a přitom vyšetřovatel uváděl, že nemá doklad o doručení
předvolání - to rovněž dokladuje, jak se dodržuje zásada rychlosti a
hospodárnosti.
PhDr. Zdenek Zukal, za: JUDr. Jan Špilháček
Na dnešní zpravodajství se vrátíte přes modrý nápis 'Vítejte v deníku severní a střední Moravy' vpravo nahoře.
Copyright © Severomoravský PATRIOT 1999