V Y J D E N

 

 

Minul tden byli sekov dvrnci ROH plzesk kodovky oficiln informovn na schzch , e pr skupina terorist vyhrouje nsilnmi akcemi (toky proti "centrm"?) , nebude-li "chartistm" umonn voln odchod do zahrani, tm byla i pracujcm kodovky a obyvatelm Plzn vysvtlena pohotovost jednotek tzv. Lidovch milic v podniku koda. Obdobn fmy o vyhroovn teroristickmi akcemi, z nich mnoh jsou spojovny s Chartou 77, se objevily i v Praze, Karlovch Varech a v jinch mstech. V souasn dob jsou jejich zdrojem byrokratick struktury (tj. sttn sprva, orgny spoleenskch organizac atd.). Ve kodovce byla informace navc obratn formulovna, pokud nkdo nebere monost teoretickch tok vn, me nen-li informovn- aspo uvit daji, e signati Charty 77 chtj dajn opustit zemi a ady jim v tom dajn brn. (Skutenost je prv opan: STB nabz nejaktivnjm signatm, aby se vysthovali, co nechtj, asi dvacet signat se v r. 1977 vystavovalo a pokud je mi znmo, nikomu s. ady dost o vysthovn nezamtly).

         Uveden povsti pedstavuj zatm vrchol skryt kampan, jej potky je teba hledat v situaci, kter se vytvoila na podzim 1977.

         Po domovn prohldce v mm byt a pot, co Ivan Dejmal a j jsme byli vce ne 24 hodiny dreni na policii koncem z l977, je vchod do mho bytu steen uniformovanmi policisty a j sm jsem vtinu doby sledovn pslunky operativy STB v civilu. Toto opaten bylo proti mn uplatnno pro moji innost v Chart 77, tedy vhradn pro moji innost ve prospch lidskch prv. S nsilnmi akcemi nebo jejich ppravou jsem neml nikdy nic spolenho, co nyn veejn prohlauji. Ani policie to nikdy netvrdila a do zatku listopadu to ani nikdy nenaznaovala. Policejn "ostraha" stihla ostatn za posledn rok i dal bojovnky za lidsk prva: Jiho Hjka, Jana Patoku, Zdeka Mlyne, Frantika Kriegla (stle trv, u tm rok) a v posledn dob i Ladislava Hejdnka, na krat dobu postihla i Klementa Lukee, Vnka ilhna , Milana Hbla a dal. Ani u nich ani u mne nebylo dvodem tto "ostrahy" podezen z pprav teroristickch akc, nebo pi takovm podezen zahajuje STB vdy trestn sthn a obvinnmu , na nho se vdy uval vazba, hroz vysok trest odnt svobody. Nen teba pipomnat, kdo by uvtal takov proces a jakou tاkou rnu by znamenal pro boj za lidsk prva v na zemi, kdyby z teroru nebo jeho pprav byl obvinn nkter protagonista Charty 77.

         I kdy ve toto bylo nebo mlo bt jasn pedem, vznikly u koncem z m.r. povsti spojujc m jmno s pipravami ble neurench teroristickch akc. Poetilost, strach a nevdomost zpsobily, e se v prbhu jna rozily, a to ve znan defigurovan podob, po Praze a vtch mstech republiky, v listopadu pronikly do Vdn a Berlna a v prosinci a do Pae. Sttn tajn bezpenost je zachytila a nkolik tdn po jejich vzniku a zatkem listopadu provedla nkolik krtkch formlnch vslech na ppravy teroru, kter vak ble nespecifikovala. (U pedtm, v jnu, spojovala STB m jmno s "provokacemi", jimi ml bt nap. solidarizan pochod za Jiho Lederera, zaloen nezvisl odborov organizace, innost v Chart 77 atd.)

         Moje jmno bylo spojovno i s anonymnm dopisem, kter byl oznaen neexistujc "Organizac revolun levice" a kter byl zamen proti mmu pteli, jeho lidskch kvalit a politickch postoj si nesmrn vm, Vclavu Havlovi, dopis, stejn jako dal anonymn dopisy oznaovan "Stoupenci zkladnho prohlen Charty 77", fabrikovali neptel Charty 77.

         S rozpaky a nevol jsem etl lnek p. Lucberta v Le Mondu z 25.-26.12.1977, kter zanal informac o procesu proti mladistvm teroristm v Ostrav, dle tvrdil, e v eskoslovensku existuje organizovan banditismus (sic.) a e je podivn, e ti, kte se v praskch podmnkch politicky angauj uplatuj metody RAF (tj. Rote Armee Fraktion - skupina Baader -Meinhof), pot zcela falen vyloil sdlen Charty77 z konce listopadu 1977 o provokacch a konen tvrdil, e eptanda mi pipisuje ppravu nsilnch akc a e (bylo mon chpat, a e proto) jsem pod policejnm dohledem, kter strun popsal. Dopisovatel tak seriznho listu jako je Le Monde by se ml lpe seznmit se situac v Chart 77 a v eskoslovensku. Pikantnosti o organizovanm banditismu a metodch RAF (na nich nen ani zbla pravdy) se objevily v Le Mondu o ti tdny dve ne v plzesk kodovce. Je zbyten poznamenvat, komu takov povsti dobe poslou. Souasn byrokratick moc objevila svou mandelinku bramborovou.

         V dob, kdy se ily nejrznj fmy o dajnch dkazech policie proti mn i mch dajnch teroristickch zmrech (a nkdy u i akc), vyvinuli moji ptel v Praze, Brn, Vdni a v dalch mstech vysvtlovac kampa na moji obranu, za co jim touto cestou dkuji.

         Nepocioval jsem sm potebu vystoupit proti pomluvm, pokud se dotkaly pouze mne a pokud vznikaly a ily se ze strachu a neznalosti pravho stavu vc (tj. pokud jejich nositeli byli lid, kte jsou a zstanou na te stran barikdy jako j). Nyn se vak v v oficilnch strukturch a pprava teroristickch akc je spojovno s Chartou 77.

         Prohlauji proto, e tvrt Internacionla, s n jsem jak ho revolun marxista ideov spojen, nejen e nepovauje individuln politick teror typu akc Baader-Meinhof za revolun nsil, ale e tyto akce jednoznan odmtla jako kodliv avanturismus.

 

Prohlauji rovnا, e ani j ani nikdo z mch ptel se ani mylenkou nezabv ppravou nsilnch akc. Znm osobn vce ne dv st z osmi set ticeti signat Charty77 a jsem pesvden, e ani oni dn nsiln akce nepipravuji. Znalost politickch pomr si dovoluje tvrdit, e problm terorismu nebo banditismu v eskoslovensku neexistuje (za teroristick lze naopak oznait nezkonn zsahy proti bojovnkm za lidsk prva, nap. nedvn nelidsk zachzen STB s Ladislavem Hejdnkem). Mme ale v tto zemi jin zvanj problmy, nap. ty, na nا upozoruje Charta 77. V souladu s jejm zkladnm prohlenm, jejmi dokumenty a sdlenmi , v souladu s celou jej innosti budu se i nadle zasazovat za respektovn lidskch prv a dodrovn zkon. Nemm a nebudu mt nic spolenho s terorem. Moje politick nzory, postoje, politick innost v poslednch deseti letech i innost v Chart 77 jsou toho dostatenou zruku.

 

Praha 28. ledna 1978 Petr Uhl

                                  signat Charty 77

                                  Anglick 8, Praha 2