OTEVüENí DOPIS JAROSLAVA æABATY GENERµLNÖMU PROKURµTOROVI:

Dr. J n Fejeç, gener ln¡ prokur tor ¬SSR

n m. Hrdin… l3OO, Praha 4

Pane gener ln¡ prokur tore,

na podzim loåsk‚ho roku byli pro trest. Ÿiny proti republice odsouzeni Jiý¡ Lederer, Ota Ornest, Frantiçek Pavl¡Ÿek a V clav Havel v Praze a Aleç Mach Ÿek a Vladim¡r Laçt…vka z ést¡ nad Labem.

T‚mØý vçichni podle õ 98 tr. z k. o podvracen¡ republiky.

Nejvyçç¡ soud ¬SR nyn¡ v podstatØ rozsudky potvrdil. PodobnØ jako tito obŸan‚ a mnoz¡ jin¡ jsem byl rovnØ§ odsouzen pro £dajnØ podvratnou Ÿinnost, a pova§uji proto za svou povinnost znovu upozornit na nez konnì vìkon Ÿs. soudn¡ pravomoci.

Jiý¡ Lederer jistØ jednal v rozporu s ofici ln¡ kulturn¡ politikou, ale stejnØ jist‚ je, §e nejednal nepý telsky v…Ÿi republice a z nepý telstv¡ k socialismu. Nelze nic rozumn‚ho nam¡tat ani proti jeho pýesvØdŸen¡, §e jednal tak, jak jednal pr vØ proto, §e patý¡ u§ des¡tky let k dØlnick‚mu hnut¡. Dalç¡ ob§alovanì se pýimkl ke komunistick‚mu hnut¡ u§ pýed v lkou a sv‚ nepý telstv¡ sotva prok zal t¡m, §e souhlasil, aby jeho kaj¡cn‚ dozn n¡ pýedvedla televize veýejnosti. Mohl bych pokraŸovat , ale omez¡m se na tyto dva mezn¡ pý¡pady. Fakta jsou toti§ zn m a znaj¡ je vçechny z£ŸastnØn‚ strany. Nejde proto pýedevç¡m o nØ, nìbr§ o r…zn politick hlediska, o hlediska tak r…zn , §e ofici lnØ se prostØ nepýipouçt¡, §e by se jednalo o politick‚ procesy. ¬asto se proto zd , §e zabìvat se politickìmi aspekty tØchto proces… je tak jako tak marn vØc. VeýejnØ kontrolovan z konnost a rozvoj socialistick‚ho pr va jsou vçak pro zdravì vìvoj spoleŸnosti nezbytn‚. Nelze proto pova§ovat za zbyteŸn‚ Ÿi beznadØjn‚ usilovat o spojenectv¡ vçech, kdo maj¡ pýirozenì smysl pro skuteŸn pr va a uvØdomØle odporuj¡ pr vn¡mi nihilismu vçeho druhu. Nechci se zabìvat ot zkou v cel‚ jej¡ ç¡ýi. Nept m se tak‚, zda je z konn‚ ustanoven¡ o trest. Ÿinu podvracen¡ dobr‚ a jak se v tomto pý¡padØ z konod rci zhostili sv‚ho posl n¡ (nejsem jedinì, kdo m o tomto pochybnosti). Zjiçœuji, §e pro podvracen¡ republiky bylo odsouzeno mnoho lid¡, kteý¡ nepý telsky nejednali a nezn m nikoho, kdo byl odsouzen v souladu s platnou normou. Zato zn m mnoh‚, kteý¡ byli odsouzeni jako nepý tel‚ socialistick‚ho ý du a st tu jen proto, §e se ocitli v konfliktu s ofici ln¡ politikou, a nØkdy ani to ne.

Zvl çtn¡ £lohu v tom hraje vìklad õ 98 tr. z kl. o podvracen¡ Nejvyçç¡m soudem ¬SR (d le jen NS ¬SR). Dotknu se tý¡ z sadn¡ch bod… ze souboru jeho rozhodnut¡:

l. Pýedevç¡m k problematick‚ ot zce motivace skutk… ob§alovanìch . NS ¬SR mnohokr t vyslovil z vØr , §e nepý telstv¡ ob§alovanìch k socialistick‚mu zý¡zen¡ (nepý telskì motiv) " se pod v pý¡mo z jejich tr. Ÿinnosti", aŸkoli pohnutky a £mysly pý¡mo ze skutkov‚ho dØje vyvozovat nelze. Zkoumat subjektivn¡ str nku jedn n¡ ob§alovan‚ho po§aduje platnì trest. z kon obecnØ, ale u õ 98 tr. z k. a u nØkolika m lo dalç¡ch tr. Ÿin… proti z klad…m republiky stanov¡ z sadnØ, §e jde o Ÿin sp chanì " z nepý telstv¡ k socialistick‚mu spoleŸensk‚mu a st tn¡mu zý¡zen¡", stanov¡ tedy povinnost zkoumat motivaci jako samostatnì faktor. Bezpochyby proto, aby jedn n¡ obŸana, kterì se dostal do konfliktu se st tn¡ a politickou moc¡, nebylo pova§ov no za projev nepý telstv¡ jen proto, §e pýekraŸuje r mec ofici ln¡ho politick‚ho myçlen¡.

Hledisko soudu, podle nØho§ se nepý telstv¡ k socialismu vyvozuje pý¡mo z jedn n¡ ob§alovan‚ho lze pova§ovat za v¡ce m‚nØ pý¡mì vìraz bØ§n‚ st tnØ bezpeŸnostn¡ praxe. Pro pý¡sluçn‚ st tn¡ org ny je vlastnØ nepý¡telem ka§dì, kdo se stane pýedmØtem jejich p‚Ÿe. ObŸan je pro nØ nepý¡telem proto , §e se j¡m zabìvaj¡, a nikoli naopak , nezabìvaj¡ se j¡m proto, §e by byl skuteŸnØ nepý¡telem socialismu. Zlo je v tom, §e vnitropolitick‚ rozpory o cest ch rozvoje spoleŸnosti ýeç¡ represivn¡ apar t. Se zn mìm efektem: kdo k t‚to praxi chov pýirozenì odpor, jako by u§ dokazoval, §e m nekal‚ £mysly, a jestli§e se jeho nevole stupåuje v naprosto z porn‚ reakce, zd se bìt jeho nen vist k dan‚mu zý¡zen¡ zýejm .

2. Rozpory problematick‚ho ýeçen¡ ot zky motivace prohlubuje vìrok jeçtØ problematiŸtØjç¡. "podvratnìm jedn n¡m", tvrd¡ NS ¬SR v polemice s ob§alovanìmi, "nejsou jen skutky smØýuj¡c¡ ke zvratu socialistick‚ spoleŸnosti ke kapitalismu bezprostýednØ a vìslovnØ, ale i takov‚ jedn n¡, kter‚ se hal¡ do slov o "vylepçen‚m" socialismu. (Rozsudek ze dne3.11.1972).

NS ¬SR klade vØdomnØ rovn¡tko mezi Ÿinnost, kterou lze pova§ovat za skuteŸnì £tok proti socialismu a konflikt, kterì m zcela jinou pý¡Ÿinu. SmØýuje-li nØjak‚ jedn n¡ bezprostýednØ a vìslovnØ k obnovØ kapitalismu, pak ovçem m…§e vykazovat objektivnØ zjistiteln‚ znaky trestnosti. Ale jak je m…§e vykazovat jedn n¡, kter‚ m zcela jinou povahu a c¡l? Jak je m…§e vykazovat £sil¡ o dodr§ov n¡ platn‚ho pr vn¡ho ý du? Charta 77, kter takovì pý¡pad pýedstavuje, je vçak podle õ 98 tr. z k. taky st¡h na (i kdy§ se v p…vodn¡m usnesen¡ mluv¡ o "nezn m‚m pachateli). Krit‚riem rozhodov n¡ pýi posuzov n¡ tzv. zastýen‚ho podvratn‚ho jedn n¡ m…§e bìt skuteŸnØ jen nesouhlas s ofici ln¡ politikou nebo prostØ neofici ln¡ r z obŸansk‚ iniciativy. A nav¡c je zýejm‚, §e £dajnØ nepý telskì charakter tohoto typu jedn n¡ se umØle, pouze opticky zvìrazåuje pr vØ nepý telskou reakc¡ moci. V trestn¡m ý¡zen¡ se naprost nemo§nost domluvit se stupåuje a§ do krajnosti. ¦aluj¡c¡ a ob§alovan strana mluv¡ u§ skuteŸnØ zcela rozd¡lnìmi jazyky, text ob§alovan‚ho, v nØm§ dokazuje, §e demokratickì obrat nem…§e bìt obratem k pýekonanìm pomØr…m (zabavenì pýi domovn¡ prohl¡dce, nikde nezveýejnØnì a opatýenì pracovn¡m n zvem "pozn mky" k ot zce jednoty socialistick‚ho hnut¡)"je soudnØ prohl çen za kontrarevoluŸn¡ program obnovy kapitalistickìch c¡l… osob, kter‚ nejen§e uvedenì text v…bec neznaj¡, ale na vØc maj¡ i jinì n zor.

Teze o dvou typech podvratn‚ho jedn n¡ je projevem zkompromitovan‚ pýedstavy o nepý tel¡ch, kteý¡ se pod t¡hou svìch por §ek neodva§uj¡ vystupåovat otevýenØ protisocialisticky a tak se hal¡ do slov o socialismu. Pýed lety, pod tlakem mimoý dnìch ud lost¡ a vyj¡meŸnìch situac¡ dobyla tato pýedstava znaŸnì poŸet prostoru: demokratick levice usiluj¡c¡ o obrodu socialismu byla ztoto§nØna s reakŸn¡ pravic¡, spojenectv¡ komunist… a nekomunist… a takzvanìm kontrarevoluŸn¡m blokem a oportunist… a antisocialist…. A jeçtØ dnes se nechce vidØt, §e solid rn¡ tØleso obŸan…, socialist… r…zn‚ orientace,kteý¡ svou k…§i nejen nesou na trh, vzniklo a mohlo vzniknout jen proto, §e mu jde o nØco pozitivn¡ho a ne proto, §e by chtØlo podvracet. Ka§dì se ovçem m…§e mìlit. Ale to je £plnØ jin vØc, nikoli vØc pro soudy. Stranou pýitom ponech v m dalç¡ nesrovnalosti: proŸ by lid‚, kteý¡ chtØj¡ çkodit, riskovali perzekuci, diskriminaci atd? Jako kdysi i dnes se £toŸ¡ proti fiktivn¡mu nepý¡teli socialismu, pýesto§e se obŸas pýipom¡n , §e skuteŸnØ nejvØtç¡m nepý¡telem socialismu je byrokracie (Lenin). V pýedveŸer berl¡nk‚ konference komunistickìch stran citoval tuto vØtu i pýedseda sovØtsk‚ho st tn¡ho vìboru bezpeŸnosti.

3. Veskrze spornì vìkon soudn¡ pravomoci a vìklad z kona o podvracen¡ nutnØ se prom¡t i v tom, jak se naklad s pojmem socialistick‚ spoleŸensk‚ a st tn¡ zý¡zen¡. Podle rozsudku NS ¬SR ze dne 3.11.1972 chr n¡ ! 98 tý. z k. o podvracen¡ republiku v jej¡ konkr‚tn¡ politick‚ podobØ a tu prì urŸuje £stavn¡ z sada vedouc¡ £lohy komunistick‚ strany. Tuto judikaci rozv d¡ zvl çtn¡ rozsudek ze dne 13.9.1972: "Formu a obsah, v nich§ se v dan‚ etapØ socialistick‚ spoleŸensk‚ a st tn¡ zý¡zen¡ projevuje " ztvrd¡ NS ¬SR, "urŸuje Komunistick strana ¬eskoslovenska jako vedouc¡ s¡la spoleŸnosti: Jej¡ politiku pak realizuje stranick‚ a st tn¡ veden¡, kter‚ je neodmyslitelnou souŸ st¡ st tn¡ho zý¡zen¡, tak§e £toky proti tomuto veden¡ pro jeho Ÿinnost jsou £toky vedenìmi proti socialistick‚mu st tn¡mu a spoleŸensk‚mu zý¡zen¡ z pozic nepý telskìch".

Kritizovat znamen ovçem £toŸit ...Kritizovat stranick‚ a st tn¡ veden¡ pro Ÿinnost, kter "realizuje vedouc¡ £lohu strany" a je "neodmyslitelnou souŸ st¡" (?) st tn¡ho zý¡zen¡, znamen tedy £toŸit proti tomuto zý¡zen¡. R…zn‚ pojmy se kontaminuj¡, nekorektnØ ztoto§åuj¡ a k nepozn n¡ zneŸiçœuj¡ tak, §e je mo§n‚ jednomu jedin‚mu £stavn¡mu principu pýiýknout moc ruçit vçechny £stavn¡ z rukou obŸanskìch , osobn¡ch a politickìch pr v a svobod. Veçker moc patý¡ pracuj¡c¡mu lidu , prav¡ se v £stavØ ¬SSR. Svrchovanìm soudcem ve sporech o cest ch rozvoje spoleŸnosti je tud¡§ tento lid, a nikoli komunistick strana Ÿi jej¡ veden¡. Tento demokratickì z klad £stavy je vçak scestnou interpretac¡ £lohy komunistick‚ strany zbaven jak‚hokoli vìznamu. A §e o scestnou interpretaci bØ§¡, to lze dolo§it u§ samìm faktem ideologick‚ rozpornosti z sady vedouc¡ £lohy strany. Zcela ned vno odsuzoval koment ý Rud‚ho pr va (ze dne 29. l2. l977) "bØ§n‚ Ÿ¡nsk‚ praktiky " schvalovat zmØny ve vl dn¡ch, st tn¡ch a veýejnìch org nech nejprve v politick‚m byru strany a nejvyçç¡ zastupitelskì org n, kterì jedinì je opr vnØn takov‚ zmØny prov dØt, stranickìm org n…m jen podýizovat. NS ¬SR vykl d vçak z kon podle pýesnØ t‚§e logiky absolutn¡ podý¡zenosti vçech org n… vçech obŸan…, vçeho lidu... Jeho interpretace £lohy komunistick‚ strany Ÿin¡ ze z kladn¡ho z kona pr vnØ nezp…sobilì dokument , kterì otev¡r dveýe bezpr v¡ a obŸanovi ponech v jen jedno velepr vo: se vç¡m v§dy a za vçech okolnost¡ souhlasit.

Vìklad z kona, podle nØho§ õ 98 tr. z kl. chr n¡ republiku v jej¡ konkr‚tn¡ podobØ, mohli bychom ý¡ci re lnØ socialistickì vìklad pr va, jistØ chr n¡ re ln‚ hodnoty, ale nikoli hodnoty vìznamn‚ pro pracuj¡c¡ lid, pro republiku a socialismus. A k tomu se jeçtØ s m pojem socialistick‚ zý¡zen¡ st v podezýelì, proto§e v jeho jm‚nu se obŸanovi pýedkl d mnoh‚ a Ÿ¡m vØdomØ nebo intuitivnØ nesouhlas¡ a souhlasit nem…§e, tak§e se mu socialistick‚ zý¡zen¡ pýipodobåuje k zý¡zen¡ byrokratick‚mu.

ObŸan a pr vo se tak pohybuj¡ v bludn‚m kruhu, kterì nen¡ hled n¡m pravdy a nal‚z n¡m spravedlnosti, a nen¡ dokonce ani justiŸn¡m omylem, aŸkoli se mluv¡ o socialistick‚ pr vn¡ moci, je jen £Ÿelovou procedurou, kter z ob§alovan‚ho nepý¡tele udØlat mus¡, i kdyby to bylo sebenejvØrohodnØjç¡. Form lnØ se nepý telstv¡ ob§alovan‚ho zd…vodn¡ t¡m, §e vyvØr z pýe§itk… bur§oazn¡ ideologie Ÿi zp…soben¡ nepý telsk‚ diverze a pochopitelnØ i ze çpatnìch osobn¡ch vlastnost¡ a ostatn¡ je pýece jasn‚ z toho, §e ob§alovanì "£toŸil" proti z sad m, kter‚ vyhl sila "strana". O vinØ a nevinnØ nerozhoduje nez vislì soud veýejnØ a podle jasnìch pr vn¡ch norem, ale mechanismus seýizovanì tak, aby odmØýoval represivn¡ d vky udr§uj¡c¡ potýebnou hladinu strachu ve spoleŸnosti. Nejde vçak hlavnØ o to, zda se sporn jurisdikce prosazuje v dokonalìch soudn¡ch postiz¡ch, ale o to §e obŸan m…§e bìt st¡h n kdykoliv kompetentn¡ m¡sta usoud¡, §e je to § douc¡ a vhodn‚. Je to vçechno velmi star‚: v principu i vzhledem k dobØ. Jiý¡ Lederer odsoudil anachronismus rozsudk…, kter‚ trŸ¡ uprostýed Evropy jako uklidåuj¡c¡ pam tn¡k minulosti v dobØ, kdy lid‚ si potý saj¡ rukama pýes hranice st t… a doktr¡n" a mluvil o nutnosti ýeçit vnitropolitick‚ konflikty jedn n¡m. PýesnØji, chtØl o tom ve sv‚m z vØreŸn‚m slovØ hovoýit , ale pýedseda mØstsk‚ho soudu nemØl tolik trpØlivosti , aby ob§alovan‚ho vyslechl a§ do konce. A tak se u§ nedostal k tomu, aby ocitoval ned vnì vìrok pýedsedy Ÿesk‚ vl dy: "jsme trpØlivì a sna§¡me se ke ka§d‚mu naj¡t cestu..."

Pr vn¡ i politickì stav naç¡ spoleŸnosti je hluboce rozpornì a obŸan jej jako takovì i pro§¡v . Existuj¡ z vazky Z vØreŸn‚ho aktu helsinsk‚ konference, po nØkolika letech odkladu byly ratifikon ny i Mezin rodn¡ pakty o lidskìch pr vech, novì duch se projevil i v jedn n¡ berl¡nsk‚ konference komunistickìch stran, ale ve vìroc¡ch Ÿs. justice pýetrv vaj¡ poz…statky nØkdejç¡ho vyj¡meŸn‚ho a mimoý dn‚ho stavu, kterì zplodil politick‚ procesy z poŸ tku 7O. let. ¬eskoslovensk vl da vçak pýijala z vazek podniknout v souladu s £stavn¡mi postupy nutn‚ kroky, aby byla schv lena z konod rn a jin opatýen¡ realizuj¡c¡ pr va uznan v Mezin rodn¡ch paktech. Velmi skromnìm opatýen¡m by bylo zbavit vìkon Ÿs. soudnictv¡ pravomoci zjevnìch rozpor… a uv‚st v soulad s platnìm z konem judikaturu NS ¬SR vztahuj¡c¡ se k õ 98 tr. z kona. Osud nepr vem odsouzenìch obŸan… si pak vynucuje neodkladnou st¡§nost na poruçen¡ z kona, jeho§ se dopustily soudn¡ org ny r…znìch instanc¡ a r…znØ m¡stnØ pý¡sluçn‚, na prvn¡m m¡stØ pak Nejvyçç¡ soud ¬SSR.

Pod n¡ takov‚ st¡§nosti je, pane gener ln¡ prokur tore, ve Vaç¡ pravomoci. Pova§ujte proto , pros¡m, tento otevýenì dopis za podnØt k tomu , a z roveå za konstruktivn¡ pý¡spØvek k normalizaci naçeho pr vn¡ho stavu v…bec.

V BrnØ dne 28. £nora l978

Jaroslav æABATA

Ký¡§kovsk‚ho 43

Brno

S podstatou tohoto pod n¡ vyslovili souhlas Rudolf BattØk, Jarom¡r Litera, Jaroslav Mezn¡k, Jiý¡ Mller , Anton¡n Rusek, Josef Stehl¡k, Anna æabatov ml., Jan Tesaý, Petr Uhl, Pýemysl Vondra, ZdenØk Vaç¡Ÿek, Alois Vyroubal a ýada dalç¡ch obŸan… rovnØ§ odsouzenìch podle õ 98 tr. z k. Opis tohoto dopisu pos¡l me:

l. Prezidentovi republiky a gener ln¡mu tajemn¡kovi éV KS¬

2. Pýedsedovi vl dy ¬SR

3. MluvŸ¡m Charty 77

4. JednotØ pr vn¡k… ¬SSR

5. Mezin rodn¡ organizaci demokratickìch pr vn¡k… a n rodn¡m organizac¡m pr vn¡k… zem¡ jejich§ vl dy podepsaly Z vØreŸnì akt konference o evropsk‚ bezpeŸnosti a spolupr ci v Helsink ch.