NA CEST VYTYEN V HELSINKCH JSOU VELK PEKKY

 

Prohlen Charty 77 z l2 . bezna t.r.

 

         V tchto dnech skonila jednn v Blehrad, na nich zstupci 35 stt, astnk konference o evropsk bezpenosti a spoluprci v Helsinkch posuzovali, jak se pln zvazky a zmry, vyjden v Zvrenm aktu tto konference, podepsanm v Helsinkch potkem srpna l975. Pozornost, s n bylo toto jednn sledovno ve vech zemch na pevniny, odpovd relnm zjmm nrod na udren mru a na dalm postupu uvolovn napt. Je t vrazem vdom, e sil o tyto cle a hodnoty nen a neme bt jen vc vld, nbr je v nejlepm slova smyslu vc celho nroda, jejich lidu, kadho lovka. Proto tak v mnoha dalch zemch vznikly obansk iniciativy, a hnut tohoto sil podporujc. Charta 77 pat mezi n.

Helsinsk dokument vslovn vyhlsil nerozdlnou jednotu, stejnou platnost a vzjemnou podmnnost vech zsad v nm formulovanch. Vznamnm pokrokem oproti dosavadnm dokumentm sil o mr a spoluprci je jednoznan vyjden mylenky, e vojensk a politick uvolovn , hospodsk i kulturn spoluprce mezi nrody a stty je nerozlun spjata se zachovvnm a rozvjenm lidskch prv a zkladnch svobod uvnit zastnnch stt , e jedno podmiuje druh a e poruovn i nedodrovn jednoho ohrouje a pokozuje druh , brzd i docela ma veobecn proces uvolovn napt, zpochybuje zkladnu mrovho souit.

         Sm prbh blehradskch jednn byl nzornou ilustrac pravdivosti tto mylenky. Prv o jej plnou platnost pro vechny stty a nrody se o tom rozvinula diskuse. Ponvad se v n hovoilo tak o loze obanskch iniciativ a hnut za podporu plnn helsinskch zsad, je vhodn pipomenout, e stanovisko, kter odpovd zsadm Charty 77 pat mezi obansk iniciativy tohoto druhu.

         Podl diskuse o lidskch prvech na celkovm jednn v Blehrad, jej msto v nm i jej intenzita svd dostaten o vznamu lidskch prv a sil jejich zachovn v prostoru uvolovn napt.

         Domnvme se , e neodpovd duchu a smyslu helsinskch zsad, jestlie delegace kterhokoli ze stt je je podepsaly, odmt jednat o ostatnmi astnky spolenho zvazku o tom, jak tento zvazek jej stt pln. Napt, z toho vznikajc, neme prospt dosaen cl spolen vytench. Pokldme za politovn hodn, e proto na tomto postoji nkter delegace k otzce zkladnch lidskch prv a svobod jednn d Blehrad uvzlo a nedostalo se k pozitivnm eenm. Ukzalo se tak, jak velk a sloit jsou pekky na cest vytyen v Helsinkch. Zrove byla ovem pln potvrzena platnost a zvaznost Zvrenho aktu v celku i vech jeho st i jednotlivch zsad. sil o jejich uskuteovn zstv trvalm kolem evropskch nrod. Oblast lidskch prv pat mezi nejvznamnj sti tohoto kolu. Skutenost, e v diskusi o tto problematice bylo vnovno tolik pozornosti prv obanskm iniciativm a hnutm za plnn zsad Helsinskch konferenc, vyzdvihla jejich vznam pro dal rozvoj tohoto sil. I kdy nedolo k projednn nvrh na formln i prvn uznn tohoto vznamu se vemi dsledky , byly tyto iniciativy a hnut blehradskm jednnm zsadn posleny. Pro jejich dal prci se jim dostv morlnho uznn a ocenn jako mrovho faktoru. Zakotvily v tto funkci pevn a povdom evropsk a svtov veejnosti. Obtnost plnn zsad mezinrodn veobecn pijatch je zrove podmnkou pro vechny, kdo se z pozice obanskch iniciativ zasazuj o jejich realizaci uvnit svch zem. Je to kol dlouhodob, sloit a vyadujc obanskou odvahu, dslednost, rozhodnost, ale i trplivost. Charta 77 za vce ne rok sv existence uinila dost zkuenost v tomto smru. Nen to jen nhodn asov soubh, ale k vahm o vsledcch blehradskho jednn a o jejich vznamu pro ns pistupujeme v dob, kdy vzpomnme dramatickho stetnut Charty 77 s jejmi domcmi odprci a kdy se sklnme ped pamtkou prof. Jana Patoky, jeho postoj i tragick konec potkem bezna l977 symbolizovaly toto stetnut a jeho poheb se stal vrazem sly mylenek Charty 77 a jejich rozhodn pevahy nad mechanismem represe. I to ns zavazuje.

Mluv Charty 77:

 

                             Prof. dr. Ji Hjek , DrSc

                             Marta Kubiov,

                             Dr. Ladislav Hejdnek