V clav Havel: NedØl¡me se na disidenty a ty ostatn¡

V clav Havel: NedØl¡me se na disidenty a ty ostatn¡. Bezpr v¡ bude kritizov no bez ohledu na to, na kom je p ch no.

(Z rozhovoru s V clavem Havlem , kterì dne 31.3.1978 otiskl v¡deåskì den¡k KURIER a pozdØji dalç¡ noviny).

Ot zka: Byl jste mezi prvn¡mi mluvŸ¡mi Charty 77, v souvislosti s Chartou jste byl loni pýes Ÿtyýi mØs¡ce a letos çest tìdn… ve vØzen¡, je o v s zn mo, §e patý¡te k jej¡m aktivn¡m signat ý…m. Co soud¡te o souŸasn‚ situaci t‚to obŸansk‚ iniciativy?

V.H. NØkteý¡ zahraniŸn¡ pý tel‚ se n m obŸas svØýuj¡ s pocitem, §e Charta 77 nyn¡ ponØkud odpoŸ¡v , §e je unavena perzekucemi, §e m lo pracuje. Je to mylnì dojem, pramen¡c¡ asi z nepý¡liç dobr‚ informovanosti. Pr vØ v posledn¡ dobØ pracuje Charta velmi intenzivnØ, vydala nØkolik d…le§itìch dokument… a sdØlen¡, intervenovala v mnoha pý¡padech bezpr v¡. Jej¡ Ÿinnost je dnes mo§n m‚nØ n padn , tak‚ u§ nen¡ pýedmØtem tak ostrìch £tok… ofici ln¡ propagandy, nicm‚nØ zd se mi, §e pr vØ v posledn¡ch mØs¡c¡ch nebrala Charta novì dech: mnoho signat ý…, mezi nimi hodnØ mladìch lid¡, se rozmanitìmi zp…soby neanga§uje v duchu jej¡ho posl n¡. D¡k atmosf‚ýe, kterou Charta vyvolala, vznikaj¡ i dalç¡ d…le§it‚, jevy , jako je napý. sv‚pomocn univerzita, samizdatov liter rn¡ revue apod. A pokud jde o ty perzekuce, maj¡ pýesnØ opaŸnì efekt, ne§ jakì maj¡ m¡t , signat ýe sp¡ç pob¡zej¡ k pr ci. (naçe ned vn‚ sv‚voln‚ uvØznØn¡ dalo napý¡klad vzniknout vìboru, kterì poprv‚ vyzkouçel v naçich podm¡nk ch princip paraleln¡ho neofici ln¡ho vyçetýov n¡, princip, kterì - uplatnØn i na jin‚ pý¡pady - m…§e pýedstavovat novì zp…sob, jak Ÿelit mocensk‚ sv‚voli.)

Ot zka: O ChartØ 77 je zn mo, §e se v n¡ seçli lid‚ velmi rozmanit‚ho politick‚ho a filozofick‚ho pýesvØdŸen¡ i rozmanit‚ho §ivotn¡ho stylu. Nekomplikuje ji to trochu pr ci? A nesvazuje to r…znìm skupin m ruce?

V.H. Mysl¡m, §e ne , ýekl bych, §e spolupr ce r…znìm n zorovìm seskupen¡m naopak sp¡ç prosp¡v , l‚pe se navz jem pozn vaj¡, konfrontuj¡ a inspiruj¡, d¡k Ÿemu§ se na jedn‚ stranØ uŸ¡ toleranci a konstruktivn¡mu sou§it¡ a ne druh‚ stranØ se z roveå l‚pe a rychleji vyhraåuj¡ v tom, Ÿ¡m se od sebe odliçuj¡. Ob‚ jim je ku prospØchu a ChartØ tento stav zaruŸuje, §e neustrne v nØjak‚ jednokolejnosti nebo schematismu. OstatnØ r…zn‚ duchovn¡ okruhy se v ChartØ spojily nad urŸitìmi konkr‚tn¡mi £koly, kter‚ pova§uj¡ shodnØ za d…le§it‚. Mimo r mec tØchto £kol… se jde ka§dì d l svou vlastn¡ cestou a nemØl by bìt ve sv‚m myçlen¡ a svìch snah ch Chartou nijak omezov n. J osobnØ se domn¡v m, §e dý¡ve nebo pozdØji vznikne u n s mimo ofici ln¡ struktury prostor jak‚hosi "druh‚ho politick‚ho §ivota", v nØm§ se budou r…zn‚ politick‚ koncepce konfrontovat, co§ je jev v ka§d‚ strukturovanØjç¡ modern¡ spoleŸnosti pýirozenì a natrvalo nepotlaŸitelnì. Vznikne-li takovì prostor, bude vdØŸit ChartØ za to, §e jeho vznik urychlila, bude vçak pýedstavovat u§ nØco jin‚ho a bude pýirozenØ existovat mimo Chartu, jej¡m§ £kolem nen¡ vytyŸovat nØjak‚ alternativn¡ politick‚ programy. StruŸnØ ýeŸeno: Charta 77 rozv¡j¡ to, co n s spojuje, ani§ by n m br nila rozv¡jet mimo jej¡ r mec to, co n s rozdØluje.

Ot zka: Nemrz¡ v s, §e u§ nejste mluvŸ¡m Charty 77?

V.H. Od zaŸ tku jsme tuto funkci ch pali pýedevç¡m jako funkci pracovn¡ a v§dycky jsme poŸ¡tali s t¡m, §e se v n¡ budou r…zn‚ osoby stý¡dat. Je to dobr‚ nejen proto, §e jde o velk‚ zat¡§en¡ Ÿasov‚ a nervov‚, ale i proto, §e s ka§dìm novìm mluvŸ¡m dost v pr ce Charty nutnØ novì val‚r a strh v k sobØ dalç¡ osoby. J si samozýejmØ velmi v §il d…vØry, kter‚ se mi dostalo t¡m, §e jsem byl vedle profesora PatoŸky a dr. H jka v prvn¡ trojici mluvŸ¡ch. Kdy§ se mi ale na jaýe l977 zd lo, z r…znìch d…vod… nutn‚ se t‚to funkce vzd t, udØlal jsem to s vØdom¡m, §e bych to dý¡ve nebo pozdØji musel udØlat, i kdyby tØchto d…vod… nebylo. Charta 77 jsme toti§ my vçichni a pý¡liç dlouhì pobyt jednoho z n s ve funkci mluvŸ¡ho by ji zbyteŸnØ opticky spojoval s jednou osobou. Tak to c¡t¡ i dneçn¡ mluvŸ¡ a i oni poŸ¡taj¡ s t¡m, §e budou v budoucnosti vystý¡d ni.

Ot zka: V Ÿem spatýujete hlavn¡ vìznam Charty 77?

str. 7

V.H. Mluvili jsme u§ o tom, §e mezi signat ýi Charty jsou lid‚ r…zn‚ho smìçlen¡. U§ proto by na tuto ot zku r…zn¡ signat ýi asi odpovØdØli r…znØ. J osobnØ pova§uji za nejd…le§itØjç¡ aspekt Charty ten, kterì akcentoval u§ profesor PatoŸka, toti§ jej¡ vìznam mravn¡. Jej¡ vìznam spoleŸenskì, pr vn¡ Ÿi politickì odvozuji teprve z nØho.

Ot zka: Co t¡m konkr‚tnØ mysl¡te?

V.H.: Chartist‚ jsou lid‚, kteý¡ se rozhodli ý¡kat nahlas vØci, kter‚ si mysl¡ vØtçina jejich spoluobŸan, kter‚ vçak ý¡kat nahlas nemohou, nechtØj¡-li pýij¡t aspoå o ty §ivotn¡ mo§nosti, kter‚ maj¡. Chartist‚ vØd¡, co t¡m riskuj¡, ale pýesto to dØlaj¡, proto§e se domn¡vaj¡ - jak napsal PatoŸka - §e jsou vØci, kter‚ stoj¡ ŸlovØku za to, aby za nØ trpØl. Nikomu nevyŸ¡taj¡, §e je nen sleduje, nikoho k tomu nenut¡, za svou pravdu plat¡ jen ze sv‚ho. V dobØ, kdy celì komplex duchovn¡ch, civilizaŸn¡ch i politickìch tlak… vede k st l‚ hlubç¡ spoleŸensk‚ demoralizaci, zd se mi tento (na prvn¡ pohled ponØkud sebevra§ednì) postoj vlastnØ jedinìm skuteŸnìm re lnìm zp…sobem, jak t‚to situaci Ÿelit a jak pýisp¡vat k jej¡ n pravØ. Mysl¡m, §e naçe spoleŸnost tento aspekt Charty pochopila. Ale nejde jen o to: v duchovn¡m podhoub¡ Charty hr la vìznamnou roli myçlenka obŸansk‚ rovnosti a neoddØlitelnosti svobody. NØkteý¡ z n s se v posledn¡ch letech ocitli v postaven¡ jakìchsi "profesion ln¡ch disident…", prominentn¡ch opoziŸn¡k…, jakìchsi "chr nØnìch zv¡ýat" jimi§ je dovoleno leccos, co jinìm dovoleno nen¡. Toleruj¡c nØkolik zn mìch "kritik… re§imu", vytv ýela spoleŸensk moc iluzi, §e mimo tØchto nØkolik nenapravitelnìch nespokojenc… jsou vlastnØ vçichni spokojeni a §e se nikdo jinì neozìv prostØ proto, §e k tomu nem d…vod. Kdy§ zavýeli mlad‚ hudebn¡ky kolem skupiny The Plastic People of Universe, mnoz¡ tzv. "disidenti" se jich zastali a v otevýen‚m dopise Heinrichu B”llovi jsme napsali pý¡mo, §e odm¡t me status "chr nØnìch zv¡ýat" a §e nechceme t¡m, §e jsme zn mØjç¡ a §e se n m relativnØ tolik nedØje, vytv ýet kouýovou clonu, za n¡§ je mo§no skrìt pron sledov n¡ m‚nØ zn mìch. ChartØ 77 se skuteŸnØ podaýilo - pýes hou§evnat‚ pokusy ofici ln¡ propagandy a policie vyd vat ji opØt jen za z le§itost nØkolika "profesion ln¡ch disident…" - tyto umØl‚ rozd¡ly setý¡t: u§ se nedØl¡me na disidenty a ty ostatn¡ a ofici ln¡ si musej¡ zvolna zvykat na to, §e bezpr v¡ bude kritizov no bez ohledu na to, na kom je p ch no. Chartist‚ tuto vØc bytostnØ c¡t¡ a upozoråuj¡ proto st le ŸastØji na pý¡pady tØch osob, kter‚ nejsou obecnØ zn m‚ a kter‚ se netØç¡ ani t‚ nepatrn‚ ochranØ, kterou poskytuje Charta 77.

Ot zka: Jak se celkovØ d¡v te na perspektivy spoleŸnosti ve vaç¡ zemi?

V.H. Domn¡v m se, §e modern¡ spoleŸnost- nejen u n s, ale i na Z padØ je v hlubok‚ krizi. Ch pu ji pýedevç¡m jako krizi duchovn¡, mravn¡, existenci ln¡. Vçechny ostatn¡ krizov‚ jevy, od zoufalìch ekologickìch vyhl¡dek pýes absurdn¡ pr zdnotu vyspØl‚ konzumn¡ spoleŸnosti a§ po politickì marasmus r…znìch zjevnìch i skrytìch diktat…r, ch pu jako d…sledky t‚to celkov‚ krize ŸlovØka. Jedin‚ skuteŸn‚ vìchodisko z n¡ vid¡m v perspektivØ jak‚si obs hl‚ a hloubkov‚ "existenci ln¡ revoluce", v jak‚si duchovn¡ i mravn¡ rekonstrukci ŸlovØka a spoleŸnosti. Od r…znìch politickìch ideologi¡ jako takovìch a od jejich stý¡d n¡ si mnoho neslibuji a za d…le§itØjç¡, ne§ k jak‚mu hnut¡ se nØkdo hl s¡, pova§uj¡, jakì je ŸlovØk. NevØý¡m ani moc na r…zn‚ politick‚ strany, syst‚my, koalice, bloky a doktriny. Sp¡ç vØý¡m na m‚nØ n padn , ale opravdovØjç¡ spoleŸenstv¡ lid¡, kterìm jde o d…stojnì a smysluplnì §ivot. Neup¡n m se koneŸnØ k nØjakìm politickìm Ÿi jinìm "zmØn m" odshora", ale vØý¡m sp¡ç na to, co ka§dì z n s udØl tam, kde je "dole". OstatnØ objevilo-li se v posledn¡ch letech nØco lepç¡ho ve "vysok‚ politice", bylo to t‚mØý v§dy jen vìsledkem proces…, jejich§ poŸ tky byly "dole" ve sf‚ýe §ivotn¡ch pocit…, tu§eb, n rok… a myçlenek obyŸejnìch sluçnìch lid¡.@LH 6

Informace o ChartØ 77 Ÿ. 5. 1978 str. 15

Rudolf BattØk :

Nebudeme nad le v § dn‚ poloilegalitØ a nenech me se vyhazovat z vlastn¡ zemØ.

Z otevýen‚ho dopisu signat ýe Charty 77 Rudolfa Baœtka soci lnØ demokratickìm pýed k…m Willy Brandtovi, Bruno Kreisk‚mu a Olafu Palmemu.

V §en¡ p nov‚!

(....(¬s. socialist‚)...) se toti§ nemohou v souŸasn‚ dobØ organizovat, nemaj¡ § dnì tiskovì org n Ÿi Ÿasopis, ale nemohou se dokonce ani form lnØ sej¡t a pohovoýit o ot zk ch sv‚ho soci lnØ politick‚ho z jmu bez nebezpeŸ¡ policejn¡ho z sahu.

O tom, §e m‚ tvrzen¡ nen¡ pomluvou, svØdŸ¡ ud losti minulìch dn…. PoŸ¡naje dnem 6. dubna l978 byla zah jena rozs hl policejn¡ akce proti ýadØ obŸan… v souvislosti s prohl çen¡m Sto let Ÿesk‚ho socialismu. Mezi posti§enìmi jsou univ. prof. dr. V clav ¬ernì z Prahy, n ç vynikaj¡c¡ liter rn¡ vØdec a kritik, doc. dr. Jaroslav Mezn¡k, historik z Brna, odsouzenì v politickìch procesech v r. l972, Pýemysl Janìr z Prahy, nucenì pýeruçit studium na novin ýsk‚ fakultØ a t.Ÿ. zamØstn n jako mont §n¡ dØln¡k, d le Jiý¡ Mller z Brna, studentskì v…dce z let 1968-69, pØt let vØznØnì, zamØstnanì v souŸasn‚ dobØ jako ŸistiŸ vìloh, a koneŸnØ i autor tohoto dopisu.

(V dalç¡m textu popisuje R.B. okolnosti domovn¡ch prohl¡dek a vìslech…. Prohl¡dky v bytech V. ¬ern‚ho, P. Janìra a J. Mezn¡ka byly 6.4. u J. Mllera a R. Batœka 10.4. KromØ zm¡nØn‚ho textu Sto let... byl zabaven i materi l "N zory a vìchodiska").

(...) v povolen¡ gener ln¡ho prokur tora k proveden¡ domovn¡ch prohl¡dek u Jiý¡ho Mllera a Jaroslava Mezn¡ka je jako d…vod uvedeno "materi ly souvisej¡c¡ s Chartou 77)....)V tom je hrozba i nebezpeŸ¡.

Ale my pýece § dn‚ z kony neporuçujeme. ¬eho se vlastnØ Komunistick strana ¬eskoslovenska ob v ? jestli§e se skupina 23 signat ý… socialistick‚, evangelick‚ a eurokomunistick‚ orientace pýihlaçuje ke "staletìm " tradic¡m poŸ tk… dØlnick‚ho a socialistick‚ho hnut¡ ani§ by si vy§ dala"souhlas £ýad…", nelze to pýece pova§ovat za poruçen¡ z kon…. Ale jestli§e na z kladØ takov‚ho textu je zah jena rozs hl policejn¡ akce proti nØkterìm signat ý…m i nesignat ý…m, klade takov‚ poŸ¡n n¡ mnoho nepý¡jemnìch ot zek.(...)

Budeme se br nit jako obŸan‚, socialist‚ a demokrat‚. Budeme souŸasnØ br nit vçechna pr va zaruŸen £stavou a pýijatìmi mezin rodn¡mi pakty a budeme § dat , aby vyçç¡m pr vn¡m norm m byly pýizp…sobeny normy ni§ç¡ £rovnØ a zajiçtØna jejich nedeformovan interpretace. Ka§dì vçak mus¡ pochopit, §e nem…§eme pýistoupit naveden¡ politick‚ho dialogu prostýednictv¡m policejn¡ch org n…. Je tragickì omyl, domn¡v -li se nØkdo, §e je n s jen hrstka tzv. "ztroskotanc… a zaprodanc…". Nebudeme nad le v § dn‚ poloilegalitØ a nenech me se vyhazovat z vlastn¡ zemØ § dnìmi doporuŸen¡mi k vystØhov n¡. Jsme zde a § d me evropsk‚ socialistick‚ a eurokomunistick‚ strany a evropskou demokratickou veýejnost a vçestrannou podporu a pomoc.(...)

V Praze 13.4.1978

Ing. Rudolf BattØk

Kýi§¡kova 530/78

180 00 Praha 8- Karl¡n

telf. 229 80 67

XXXX

Podrobnou zpr vu o domovn¡ prohl¡dce a vìsleç¡ch ve dnech

7.4. vypracoval Pýemysl Janìr. Pro nedostatek m¡sta ji nem…§eme zveýejnit. Citujeme jen ze zaŸ tku zpr vy: Usnesen¡ o domovn¡ prohl¡dce je zd…vodnØno trestn¡m st¡h n¡m pro 98 - podvracen¡ republiky - tr. z kona, zah jenìm dne 6.1.1977 pod Ÿ.j. ¬VS: VS-3/120-1977, "Vyplynulo d…vodn‚ podezýen¡, §e P.J. ve sv‚m bytØ pýechov v materi ly, souvisej¡c¡ s p¡semnost¡ Prohl çen¡ Charty 77". Domovn¡ prohl¡dku prov dØl vyçetýovatel VS StB pplk. Oldýich Noga a org ny SNB mjr. Alois Had a por. KvØtoslav Kohout.