Charta77: ODSOUZEN GUSTAVA VLASATHO JE POPENM PRV PRACUJCCH

 

Federlnmu shromdn SSR

Generlnmu prokurtorovi SSR

esk nrodn rad

Ministru spravedlnosti SR

         Mnoz eskoslovent oban, mezi nimi zejmna pracujc koncernovho podniku Chemopetrol v Litvnov, se v uplynulch tdnech dovdli o trestnm sthn Gustava Vlasatho, zamstnance tchto chemickch zvod.

         Gustav Vlasat pracuje v podniku dvacet devt let, byl zprvu laborantem, pozdji pracovnkem propagace. Pat mezi desetitisce s. pracujcch, kte se po r. l968 stali obt politick diskriminace v zamstnn a povoln, na ni upozornila Charta 77 ji ve svm zkladnm prohlen, dle v dokumentu . 7 a dopisech Federlnmu shromdn z 30.5.1977 a 19.2.1978. I kdy Gustav Vlasat mohl po r. 1970, kdy byl vylouen z KS, dle pracovat v chemickch zvodech, byl diskriminovn tm, e byl peazen do podadn funkce a obral mnohem ni plat. Svou nespokojenost vyjdil ertem na nstnce ve sv kanceli, na n byly umstny vstiky z oficilnho . tisku o sniovn ivotn rovn na Zpad a o rostoucm materilnm blahobytu s. pracujcch, kam umstil sv vplatn psky, jednu z konce 6O. let a druhou z loskho roku. Zbytek inil nkolik set korun. Nstnka visela na pracoviti nkolik msc , dne 30.1.1978 byl Gustav Vlasat obvinn z trestnho inu pobuovn podle 100 odst. la tr. zkona, byla u nj provedena domovn prohldka a podnik s nm okamit rozvzal pracovn pomr. Tho dne byl vzat do vazby, kterou strvil ve vznici v Litomicch. Dne 25.3.1978 byl okresnm soudem v Most odsouzen k nepodmnnmu trestu odnt svobody v trvn dvaceti msc, tento rozsudek nenabyl dosud prvn moci.

         Ppad Gustava Vlasatho je vrazem neuspokojiv situace v podniku, a to zejmna v oblasti mezilidskch vztah, personln politiky a zen prce. Gustav Vlasat tyto nedostatky asto kritizoval. Je tedy pravdpodobn, e ji dvno vyven nstnka poslouila pouze jako zminka pro jeho uvznn a odsouzen. Skutenm dvodem tto persekuce je obava nkterch vedoucch pracovnk o vlastn pozice. proputn z prce a odsouzen Gustava Vlasatho je popenm prv pracujcch, a to tch, kter jsou oficiln tolik zdrazovna: prva na kritiku a na spoluast na zen podniku a prva na prci podle kvalifikace a schopnost.

         Ppad Gustava Vlasatho znovu ukzal, e soudy pouvaj jednotlivch ustanoven trestnho zkona v ppadech, kdy skutkov podstata spov pouze v tom, e oban jednal v souladu s prvy a demokratickmi svobodami, kter mu zaruuje stava, oba mezinrodn pakty a cel prvn d. Justin orgny mohou tak oznmit za pobuovn jakoukoli spoleenskou kritiku, jakkoli domhn se prv, jakkoli projev svobodn vle. Gustav Vlasat jednal v souladu s l. 28 stavy a l. l9 Mezinrodnho paktu o obanskch a politickch prvech, kter zaruuj svobodu projevu, zatmco justin orgny tato ustanoven nerespektovaly. Okamitm rozvznm pracovnho pomru poruilo veden podniku zejmna . 2l stavy , l. 7 mezinrodnho paktu o obanskch a politickch prvech, zkonn ustanoven podle 53 zkonku prce a l 3 psm. c. mluvy . lll Mezinrodn organizace prce OSN.

         Charta 77 je neformln spoleenstv, kter usiluje o dodrovn lidskch prv a respektovn prvnho adu. Byli jsme seznmeni s osudem Gustava Vlasatho a pokldme postup proti nmu a zejmna jeho odsouzen za nezkonn. dme proto se vm drazem, aby byly tyto nezkonnosti, kter maj v jeho ppad osmiletou historii, cestou zkonnch prostedk odstranny. dme rovnا , eby jejich vinci byli potrestni a aby s prbhem tchto krok, kter musej bt zavreny plnou obanskou rehabilitac Gustava Vlasatho, byli seznmeni zamstnanci chemickch zvod. V prvn ad vak poadujeme okamit proputn Gustava Vlasatho na svobodu.

V Praze dne 24. dubna 1978

 

Dr. Ladislav Hejdnek Marta Kubiov Dr.Jaroslav abata

mluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77