Ludv¡k Vacul¡k: Pozn mky o stateŸnosti (fejeton)

Pýemìçl¡m nØkdy, jsem-li u§ dostateŸnØ vyspØlì pro vØzen¡. M m z nØho strach. Ka§dì ŸlovØk, kdy§ doroste do obŸansk‚ho vØku, mØl by se s touto ot zkou vyrovnat. BuÔ m jednat tak, aby nemusel na vØzen¡ pomyslet, nebo si mus¡ uva§it, co mu stoj¡ za takov‚ riziko. Je zl‚ bìt zavýen za vØc, kter za dobu kratç¡ ne§li trest u§ nikoho nevzruçuje.

Mysl¡m, §e to se napý¡klad stalo tØm, co byli zavýeni za let ky pýed volbami v roce l972. Proto mØ velice zaujal i povzbudil vzkaz Jiý¡ho Mllera z vØzen¡, §e lid‚ venku maj¡ jednat £ŸelnØ a tak, aby se nedali zavý¡t.

NØco jin‚ho je, kdy§ zavýou ŸlovØka, kterì z toho u§ m rozum, ne§ kdy§ se sp¡ç neçœastnou n hodou dostane do vØzen¡ ŸlovØk mladì, sotva odrostlì §ensk‚mu prsu. Zaslal jsem nad osudem napý¡klad Karla Pecky, jen§ v uranovìch dolech probendil ml d¡. Sesb¡rat takto rozbitì §ivot a d t m £Ÿel, cenu a £roveå pova§uju za stateŸnost, jak jistØ nest la pýed poŸ tkem jeho vØzeåsk‚ kariery. Norm ln¡, i pomØrnØ m¡rnì ŸlovØk, kdy§ zaŸne çpatnØ týeba jenom çachovou partii, m chuœ rozmetat figurky. A to çachovou artii je pros¡m mo§no zaŸ¡t pý¡çtØ jinak ! ¦ivot ne.

Pokouçet jenom vØzen¡ nen¡ jeçtØ § dn‚ d¡lo, jako§ v…bec nen¡ dobr‚, kdy§ ve sporu dvou stran jedna vyprovokuje druhou ke kroku, kterì se ned odvolat bez ztr ty cti, presty§e Ÿi autority. T¡m se pomØry jedinØ o tý¡du zhorç¡. ¬lovØk potlaŸuj¡c¡ n zory druhìch je pouhì cenzor, cenzor, jen§ byl odporem proti cenzuýe doveden k zav¡r n¡ lid¡, je u§ dikt tor, dikt tor, kterì pýi potlaŸov n¡ protestn¡ demonstrace d stý¡let do lid¡ je hotovì vrah. S cenzorem jsme mohli vyjedn vat a byla mo§nost, §e se t¡m jeho £ýad promØn¡, pozdØji zruç¡ a cenzor pýijme klidn‚ m¡sto £ýedn¡ka jinde. Ale ve vrahovi z¡skali jsme nepý¡tele, kterì nesm¡ na vyjedn v n¡ pýistoupit, aby neskonŸil na popraviçti.

Ale kde jsou sluçn‚ meze takov‚ £vahy?

Nikdo neodpov¡ spolehlivØ na ot zku, zda Charta 77 zhorçila nebo zlepçila pomØry a jak by to dnes vypadalo bez n¡. Takov‚ odpovØdi se vzdejme a doznejme, §e mor ln¡ pohnutky bìvaj¡ jenom zhruba stejnosmØrn‚ a politickìmi a §e nejsilnØjç¡ impulzy dost v ŸlovØk ze sv‚ povahy a n‚ z n zoru. Charta 77 dnes je nØco jin‚ho ne§ v roce l977. Vçichni jsme si nØco ozkouçeli. Slìch m povzdechy, §e prì u§ to nen¡ tak pØkn‚. Na to ý¡k m, §e kdo nesouhlas¡ s Ÿinnost¡ aktivn¡ a st le zaujat‚ Ÿ sti, m se tiçe a nedemonstrativnØ odpojit a nekazit pr ci zbylìm. Ka§dì se m…§e pokusit vyvinout zp…soby, kter‚ mu vyhovuj¡ l¡p. Kdy§ si nØjakì ohro§enì kolektiv zpýesåuje vnitýn¡ strukturu a zostýuje pravidla, nem…§e poŸ¡tat s velice çirokìm pochopen¡m. Zat¡mco na jedn‚ stranØ svobodn‚ho ŸlovØka po§adavek jednoty straç¡, na druh‚ stranØ ve vØtçinØ stý¡zliv‚ho publika jev¡ st le hrdinçtØjç¡ skutky st le se zmençuj¡c¡ Ÿety bojovn¡k… st le v¡c jenom jako jejich osobn¡ vØc. Co§ mysl¡m vçeobecnØ pro vçechna vyzn n¡.

VØtçina lid¡ dobýe c¡t¡ sv‚ meze a nejde v jedn n¡ nad to, co je schopna un‚st pak v n sledc¡ch. Kdo pýimØje lid¡, aby v dohledn‚ sezonØ çli nad svou nosnost, nemØl by se divit, §e se l mou. Pudovì strach z hladu brzd¡ ve zdrav‚m a stý¡zliv‚m ŸlovØku sympatie k mu§i, jen§ pro svou i spoleŸnou vØc s hl k hladovce. Ta vØc je k smrti v §n ? polek se stý¡zlivì ŸlovØk a hled¡, kudy z n¡ troçku couvnout. Psycholog a politik nem…§e Ÿekat hrdinstv¡ ve vçedn¡m ze siln‚ho zdroje. Hrdinsk‚ Ÿiny se nehod¡ do §ivota. jsou to zvl çtn¡ ud losti, kter‚ se maj¡ hl sit. Daý¡ se jim v mimoý dn‚ situaci, kter ale nesm¡ trvat moc dlouho. Davov psychoza hrdinstv¡ je vìborn , kdy§ z roveå opod l nØkolik stý¡zlivìch hlav s dobrou informac¡ a spojen¡m m pýedstavu co potom.

Od hrdinstv¡ odliçuju pevnost norm ln¡ho ŸlovØka. Norm ln¡ ŸlovØk je dost setrvaŸnì v dobrìch zvyc¡ch a ctnostech, m svou pevnost a s m se br n¡ jej¡mu navrt v n¡. Jako nerad vid¡, kdy§ si nØkdo nebezpeŸnØ trouf , tak si zas r d potvrd¡, §e poctiv pr ce v klidu je to nejlepç¡, i kdy§ nen¡ zrovna dobýe placena, a §e sluçn‚ jedn n¡ nach z¡ sluçnou odpovØÔ. Dnes hlavn¡ £tok nen¡ veden ani tak proti hrdin…m, jako proti tomu, co jsme pova§ovali za normu pr ce, jedn n¡ a vztah…. üekl bych dokonce §e hrdin…m se dost v jen odmØýen‚ d vky repres¡, j¡§ je re§im s m sobØ povinen, a nedØl to r d! Jeliko§ nechce § dn‚ hrdiny potvrzovat ! V lka m z…stat pseudonymn¡, bez vìznamnìch tv ý¡ a dat. Proto jsou prav‚ n lo§e st le novìch druh… rozmisœov ny do davu, kde nemaj¡ nikoho existenŸnØ a tØlesnØ zniŸit, nìbr§ pýivodit v nØm zmØnu norem. Takov‚ neutronov‚ bomby: nepoçkozen‚ pr zdn‚ postavy chod¡ do pr ce a z pr ce.

Pýeme se nØkdy , je-li to dnes horç¡ ne§ v pades tìch letech, Ÿi lepç¡ . Pro oba n zory najdeme dost d…vod…. Pravdiv‚ zhodnocen¡ z vis¡ na tom, co ze sv‚ nynØjç¡ situace dovedeme udØlat pro budoucnost. K pades tìm l‚t…m patýila revoluŸn¡ krutost i neziçtn‚ nadçen¡. UrŸit‚ skupiny obyvatel byly posti§eny velice bolestnØ. Dnes o nadçen¡ nen¡ ýeŸi a zvl çtn¡ krutost se a§ na vìstýelky, nedØje. Skupiny obyvatel jsou presov ny m¡rnØji, s vØtç¡ odpovØdnost¡ za vìsledek. Pýestalo tak‚ z le§et na tom, ke kter‚ skupinØ kdo patý¡. N sil¡ se zhumanizovalo. Tot ln¡ dozor nad obyvatelstvem , se mØkŸeji rozprostýel po vçech a po vçem, nen¡ v nØm nen vistnìch kýeŸ¡. Je to horç¡, Ÿi lepç¡? Je to £tok na s m pojem norm ln¡ho §ivota. J to pova§uji za nebezpeŸnØjç¡ ne§ v pades tìch letech, a existuje se n m v tom l¡p.

Za takovìch okolnost¡ m cenu hrdinsk‚ho skutku ka§dì kousek poctivØ udØlan‚ pr ce, ka§dì projev ne£platnosti, ka§d‚ gesto dobr‚ v…le, vyboŸen¡ z chladn‚ rutiny nebo krok a pohled bez masky. Zvl çtØ protivn¡k m n s zastihnout pýipraveny - ne umý¡t za jakousi vçivou svatou vØc, ale pochopit jeho dobrou str nku a uchopit ho za ni. Zat¡mco hrdinsk‚ Ÿiny lid¡ lekaj¡ a d vaj¡ j¡m mo§nost pravdivØ se vymluvit, §e na to nejsou stavØni, setrvat stateŸnØ na dobr‚ normØ m…§ou za pýijateln‚ obØti vçichni, a vØd¡ to.

Praha 6.12.1978 - k pý¡le§itosti 50. narozenin Karla Pecky