Milì pane Vacul¡ku,
ý¡k te: buÔ ŸlovØk
m jednat tak, aby nemusel na vØzen¡ pomyslet, nebo si mus¡ zv §it, co mu stoj¡
za takov‚ riziko.
Ano: ne§ jde
ŸlovØk vykr st samoobsluhu mus¡ skuteŸnØ zv §it, jestli mu to riziko stoj¡ za
pýedpokl danì lup.
Nezav¡r se vak
jen za vykr d n¡ samoobsluh. Zav¡r se napý¡klad za rom ny. Jist‚ho Vacul¡ka
nezavýeli za MorŸata, ale jist‚ho Gruçu zavýeli za Dotazn¡k.
Podle V s zýejmØ
Gruça jednal neçikovnØ, §e napsal Dotazn¡k, proto§e chodit do vØzen¡ je
hloupost, Vacul¡k jednal proz¡ravØji, §e napsal jen MorŸata.
C¡t¡te, douf m, tu
absurditu.
V§dyœ pýece v¡te
l¡p, ne§ kdo jinì, §e Gruça nemusel sedØt za dotazn¡k, ale Vacul¡k mohl sedØt
za MorŸata. V¡te pýece l¡p, ne§ kdo jinì, §e £vaha zda zavý¡t Gruçu nebo
Vacul¡ka, nem nic spoleŸn‚ho s t¡m, kdo z nich l‚pe zv §il riziko, ale je
chladnìm a cynickìm mocenskìm kalkulem. Jednou je taktiŸtØjç¡ zavý¡t Gruçu a
sna§it se t¡m vystraçit Vacul¡ka, jindy m…§e bìt naopak çikovnØjç¡ zavý¡t
Vacul¡ka a sna§it se t¡m vystraçit Gruçu.
Gruç…v rom n je
dobrì a tak koneckonc… ty dva mØs¡ce za to st ly. Ale co kdyby to nebyl dobrì
rom n? A co kdyby z tØch dvou mØs¡c… byly dva roky? Pak by bylo zýejmØ Gruçu
politovat jako ty bl z¡nky, co si poŸ tkem sedmdes tìch let myslili, §e kdy§
upozorn¡ voliŸe na jejich £stavn¡ pr vo nevolit, projde jim to.
Ale co§ si
nevzpom¡n te, §e st le jeçtØ jste - ostatnØ spolu se mnou - ob§alov n §alobou z
roku l969? A co§ si opravdu neuvØdomujete, §e jsme tam mohli prvn¡ p…lku
sedmdes tìch let sedØt m¡sto æabaty a H�bla zrovna týeba my dva? mysl¡te, §e
ten text¡k, co jsme podepsali, za to st l?
Kdy§ se to tak
vezme, nic nestoj¡ za to. Ani let ky, ani n vçtØva plesu ani naps n¡ nØjak‚ho
rom nu. A co teprve odes¡l n¡ text… Ÿeskìch spisovatel… exilovìm Ÿasopis…m !
St lo to Ledererovi za to? JeçtØ §e patý¡ k tØm mazanìm hrdin…m, kteý¡ se tØç¡
jen z "odmØýenìch d vek represe" - v§dyœ nemusel bìt odsouzen jen na
týi roky, ale týeba na deset: jeho paragraf to pýece dovoluje. St lo p n…m
æabatovi a æimsovi za to, §e se zachovali v okam§iku pon¡§en¡ jako chlapi?
Zajist‚, §e nest lo: staŸilo se sehnout - a lid by je hned l‚pe pochopil a
nemuseli se ocitnout v t‚ odpudiv‚ vrstvØ hrdin…! A co teprve Plastici - kdyby
hr li s Helenkou Vondr Ÿkovou, mohli se kr snØ zaýadit mezi sluçn‚ lidi v
mez¡ch normy a nemuseli tak blbØ skonŸit.
Nev¡m, jak jste
sv…j fejeton myslel. V¡m ale, jak p…sob¡ - aspoå na mne. Zbaven h vu
havl¡Ÿko-peroutkovsko-vacul¡kovsk‚ stylistick‚ elegance, p…sob¡ ve sv‚m j dýe a
ve svìch d…sledc¡ch asi takto: sluçnì ŸlovØk nedØl hrdinu a necpe se do
vØzen¡. Proto§e bìt hrdinou je cosi nesociabiln¡ho, nen¡ to ta spr vn poctiv
pr ce, kterou maj¡ sluçn¡ lid‚ r di a kter udr§uje spoleŸnost v chodu, je to
cosi, co lidi odpuzuje a Ÿeho se dØs¡. Hrdinov‚ jsou nav¡c nebezpeŸn¡ t¡m, §e
jen zhorçuj¡ pomØry. V§dyœ ti f¡zlov‚ jsou celkem sluçn¡, kdy§ se s nimi sluçnØ
jedn . NaŸ je tedy provokovat nØjakìmi rom ny, nØjakou hudbou, nØjakìm
pos¡l n¡m knih do ciziny! V§dyœ ŸlovØk ty dobr ky pý¡mo nut¡ k tomu, aby
tloukli §ensk‚ a tahali kamar dy do temnìch les… a tam je kopali do býicha! Je
týeba respektovat jejich presti§ a nedovol vat se tedy provokativnØ poý d
nØjakìch mezin rodn¡ch pakt… anebo si dokonce drze spisovat p¡semnosti ¬ernìch,
Vacul¡k…, Havl… a podobnìch, za co§, jak je V m jistØ zn mo, sed¡ v BrnØ ve
vØzen¡ týi kluci ve vØku Vaçich syn…. Taky hrdinov‚, kteý¡ jen zhorçuj¡ pomØry
!
ale teÔ u§ bez
nads zky: nikdo nev¡me pýedem ani kolik uneseme, ani co n m bude d no n‚st. To
m…§e bezpeŸnØ vØdØt jen ten V ç rozçafnì projekt rozumn‚ho sluçn‚ho ŸlovØka v
mez¡ch normy. Nikdo jsme se taky napýed nerozhodli, §e p…jdeme do vØzen¡, by co
v¡c, nikdo jsme se ani nerozhodli §e budeme disidenty. Stali jsme se jimi ani
dobýe nev¡m jak a ve vØzen¡ch jsme se zaŸli ocitat taky ani§ pýesnØ v¡me jak.
DØlali jsme prostØ urŸit‚ vØci, kter‚ jsme museli dØlat a kter‚ se n m zd lo
sluçn‚ dØlat, nic v¡c a nic m¡å.
æœastn¡ ti,
kteý¡ jsou sluçn¡ a do vØzen¡ se nedostali. Ale proŸ by ti, kter‚ to potkalo,
mØli bìt v…bec od tØch prvn¡ch oddØlen¡? Copak to nen¡ Ÿasto vØc¡ £pln‚ n hody
nebo sv‚vole, kdo do toho spadne a kdo nikoliv? Ty, kter‚ nazìv te hrdiny a
naznaŸujete t¡m, §e jsou pýemrçtØn¡, nedostaly pýece do vØzen¡ jejich
muŸednick‚ ambice, ale nesluçnost tØch, kteý¡ zav¡raj¡ za rom ny nebo za
pýehr v n¡ p sek s neofici ln¡mi zpØv ky!
Do vØzen¡ nechce
nikdo. Kdyby se lid‚ ý¡dili Vaçimi vìvody a kalkulovali na zp…sob zlodØj, zva§uj¡c¡ho,
jestli se mu vyplat¡ vykr st samoobsluhu, pak by v naç¡ zemi u§ dlouho
neexistoval jedinì projev solidarity s nespravedlivØ posti§enìm ŸlovØkem,
jedinì pravdivì rom n nebo svobodn p¡seå , neexistoval by dokonce ani jedinì
fejeton. Proto§e kde je nØjak jistota, §e z¡tra nezaŸnou zav¡rat i za
fejetony?
Snad jste chtØl
ý¡ci, §e tich‚ a nen padn‚ poni§ov n¡ tis¡c… anonymn¡ch lid¡ je horç¡ vØc, ne§
kdy§ obŸas zavýou zn m‚ho disidenta. NepochybnØ. Jenom§e proŸ toho disidenta
zavýeli? VØtçinou, kdy§ to vezmete kolem a kolem , pr vØ za to, §e ý¡kal pravdu
o tom tich‚m a nen padn‚m poni§ov n¡ tis¡c… anonymn¡ch lid¡.
NØkteý¡ jsme v t‚
tvrd‚ a deprimuj¡c¡ konfrontaci s tajnou polici¡ dva roky, nØkteý¡ deset let a
nØkteý¡ celì §ivot. Nebav¡ to nikoho. Nikdo pýedem nev¡me, jak dlouho to
vydr§¡me. A ka§dì m me pr vo, kdy§ u§ nem…§eme d l, se st hnout do pozad¡,
nØkter‚ vØci nedØlat, odpoŸinout si a nebo se týeba vystØhovat. To vçechno je
pochopiteln‚, norm ln¡, lidsk‚ a j jsem posledn¡, kdo by komukoliv nØco
takov‚ho zazl¡val.
Co ale lidem
zazl¡v m , je kdy§ neý¡kaj¡ pravdu. A vy - nezlobte se tentokr t pravdu
neý¡k te.
V ç
V clav Havel
Hr deŸek 25.1.1979