Pý¡pad Danubius pokraŸuje
U§ nØkolikr t jsme informovali o reakc¡ch, kter‚ vyvolalo otiçtØn¡
pr ce slovensk‚ho historika Danubia ve SvØdectv¡. V Informac¡ch o ChartØ 77 Ÿ.
3 jsme referovali i o tom, §e signat ý Charty 77 Luboç Kohout poslal do Rud‚ho
pr va § dost o tiskovou opravu, v n¡§ se ohradil proti tomu, §e tento list
spojil kritick‚ postoje Danubia k vys¡dlen¡ nØmeck‚ho obyvatelstva po druh‚
svØtov‚ v lce z ¬eskoslovenska s Ÿinnost¡ Charty 77. Luboç Kohout dostal od
redaktora RP Karla DoudØry tento dopis:
Pan doedr. Luboç Kohout Praha 9. býezna 1979
Varçavsk 24, Praha 2
K Vaçemu dopisu z
l. býezna , j¡m§ polemizujete s moj¡ pozn mkou se dne 19.2.1979, mohu sdØlit
V m jen to, §e jestli§e jsem dal autora Ÿl nku z Tigridova SvØdectv¡ do spojen¡
se signat ýi Charty 77, uŸinil jsem tak na z kladØ Ÿl nku Pýemysla Janìra,
otiçtØn‚ho ve Frankfurter Rundschau dne 14. £nora 1979, kterì dokonce uv d¡, §e
na psac¡m stroji vyhotoven‚ opisy tohoto Ÿl nku "jdou nyn¡ z ¬ech… a
Slov k…, hl s¡c¡ch se k ChartØ 77, z ruky do ruky".
Pova§ujete-li
tud¡§ spojov n¡ kampanØ pana Bechera s Vaç¡ skupinou za ne§ douc¡, obraœte se
na pana Janìra ve V¡dni, kterì je o Ÿinnosti Vaç¡ skupiny obvykle velice dobýe
informov n.
DoudØra
P.S. Proto§e jste ke sv‚mu podpisu pýipojil povol n¡ dØln¡k,
prozrad¡m V m, §e jsem od svìch Ÿtrn cti let a§ do osvobozen¡ republiky v r.
1945 po vçechna l‚ta pracoval jako dØln¡k, respektive horn¡k, a §e vçe, co
p¡çi, p¡çi ze sv‚ho dØlnick‚ho tý¡dn¡ho vØdom¡, ani§ bych se podepisoval coby
dØln¡k.
Luboç Kohout poslal redakci RP, k ruk m K. DoudØry tuto odpovØÔ:
Z Ÿl nku P. Janìra
by novin ý nezat¡§enì "tý¡dn¡m vØdom¡m" vyvodil, pouze z j e m n Ø
k t e r ì ch chartist…
o Danubiovu £vahu,jistØ spojenì s diferencovanou m¡rou souhlasu Ÿi
nesouhlasu, dle znalost¡ a politick‚ho zamØýen¡ Ÿten ýe. RozhodnØ by nemohl
vyvodit ideov‚ (Ÿi inspiraŸn¡ ) spojen¡ Charty 77 jako celku s £vahami Danubia.
K podØkov n¡ za -
neŸekanou - odpovØÔ a informaci nemohu tud¡§ nepýipojit , §e trv m na po§adavku
tiskov‚ opravy a na sv‚ eticko-historicky ladØn‚ vìtce.
OpuçtØn¡ Pravdy,
VØdom¡ a SvØdom¡ do pseudotý¡chn¡ch poloh mØlo v dØjin ch komunistick‚ho hnut¡
zn m‚ katastrofick‚ a diskreditaŸn¡ n sledky, vrchol¡c¡ stalinismem,
ekonomickìmi, politickìmi a hlavnØ mor ln¡mi prohrami.
Objektivn¡ pravda
je opravdu nejspolehlivØjç¡ spojenkyn¡ revoluce. Sna§¡m se ji nach zet a h jit
aœ jako vØdeckì Ÿi pedagogickì pracovn¡k Ÿi jako dØln¡k.
(nedatov no) Luboç Kohout Varçavsk 24, Praha 2
Polemice s Milanem H�blem a Luboçem Kohoutem, pý¡padu Danubius a
odsunu NØmc… vØnoval Ladislav Hejd nek sv…j 4. (44) dopis pý¡teli z 10. býezna
1979. L. Hejd nek v nØm mj. kritizuje pý¡stup k historickìm fakt…m z hlediska
politick‚ho pragmatismu. L. Hejd nek se stav¡ kriticky i k vys¡dlen¡ nØmeck‚ho
obyvatelstva. V odpovØÔ na tento Hejd nk…v dopis vypracoval Luboç Kohout novou
obs hlou staœ.
(u)