Ji Nmec, knz bez kolrku

 

 

"Dl ns rozdly ve svtovm nzoru,

dl ns minulost,budeme bojovat za

sv pravdy v budoucnosti, paklie se

j doijeme, avak dnes ns spojuje

spolen osud: hrozc hromadn smrt.

Spojuje ns spolen cl: boj za osvo-

bozen."

Josef Lewartovski, pezdvan Star na

podzemn schzce ve varavskm ghettu r. 1942

 

 

Lewartovskho slova plat i nyn, tebae nebezpe na sebe vzalo plivj, skrytj a zdnliv - vzdlenj formu. ijeme v duchovnm poli, kter se mocn, pokouejc se nm vldnout, sna zmnit v hor. Dost lid na to ehr, ale jen nepatrn je tch, kdo vytrvale, nenavn, po cel ivot pole osvaj. Jednm z nich je Ji Nmec, pezdvan Star, len Vboru na obranu nespravedliv sthanch, vznn eskoslovenskmi bezpenostnmi orgny od 29. kvtna 1979.

         Pro spolenost, kter tvrd, e odstranila nerovnost mezi lidmi, kter m ve svm erbu devzu "lovk, to zn hrd", a kter vyhlauje, e za kadm je nutno vidt lovka, neme snad existovat nic nebezpenjho ne lovk jako je Ji Nmec. Msto aby trvil vechny sv hodiny za psacm stolem, kde by se zabval akademickou odbornou innost, vnoval se v tiscerch rozhovorech a rozmluvch stejn univerzitnm profesorm a dlnk z undergroundu. Nkdy v polovin sedmdestch let mi ekl po rozhovoru s nic, kter se ptala na jaksi filosofick problm: "Myslm, e nejvc , co jsme v ivot udlali, je vytvoen tohoto spoleenstv, kde se nikdo nestar o pvod, povoln nebo IQ druhho lovka. Tuhle pozici bych chtl dret ze veho nejpevnji".

 

         Je tak pravda, e to njak as trvalo, ne se na ni Ji Nmec dostal a e v och nkterch by bylo mono odlesk jeho ivota sledovat i jako pozvoln pd.

 

         Uvedl nebo pomhal uvst do eskho kontextu Maurice Blondela, Madarda Rosse, Emila Brunnera, Martina Bubera, Luise Buuela, F.J. J. Buytendijka, Gerharda Ebelinga, Mirceu Eliadea, Michela Foucaulta, Hanse Georga Gadamera, Victora Emila von Gebsattela, Witolda Gombroicze, Jos Mariu Gozleze - Ruize, Norberta Greinachera, Grahama Greena, Romana Guardiniho, Martina Heideggera, Pierra Teilharda de Chardin, Waltera Kaspera, P.L. Landsberga, Jorge de Limu, Henry Millera, Herberta Plggeho, Karla Rahnera,Helmuta Schelskyho, Edwarda Schillebsecka, Heinricha Schliera, Carl Friedricha von Weizsckera, Geoffrey Wooda... Odkrval hodnoty nepzn doby zasut, zmime jenom Josefa Floriana i Jakuba Demla. Vrcholek ledovce sil Jiho Nmce o vyplnn blch mst v eskm literrnm povdom je mono zahldnout v jeho redakn innosti pi asopisu Tv v edestch letech.

 

         Co mohlo lovka tchto mohutnch intelektulnch schopnost pimt k zahazovn se s lidmi, jako byla zmnn nice? Nepochybn dsledn it kesanstv, ivot ve ve, by i opt asto odmtan mnoha jeho blinmi jako vra i ivot heretick. Pochopil toti kesanstv jako prostor , v nm je mono mnoh vykonat, a v nm je poteba i mnoh zmnit.

 

         Byl v edestch letech hybnm duchem ivch proud v katolick crkvi. Podlel se na dialogu kesan s marxisty, na Dle koncilov obnovy, na ekumenickch seminch v Jirchch... Ti , kdo nepat mezi kesany, sledovali jeho innost stejn bedliv jako se zt. V pltku Zprvy, vydvanm Redakn radou pi spojeneckch vojskch, byl 23.11.1968 v lnku Klerikln reakce ve slubch kontrarevoluce ozdoben pzviskem, kter jsme pouili v zhlav tto informace. Pouili jsme ho proto, e to , co oni mysleli nenvistn, protoe jinak ne v nenvisti nejsou schopni uvaovat, vzcn vystihlo podstatn rys osobnosti Jiho Nmce.

         Na veker jeho vdeck innost, kterou jsme ve zmnce zdaleka nevyerpali (kde je jeho odborn innost psychologa, kde jsou fenomenologick semine s prof. Patokou, kter vyvolal v ivot?), ale to neuviteln mimo, kter stihl vyslovit a kterm stihl oslovit , ospravedluje pzvisko, kter mu dali. Slina, kterou po nm plivli, zmrzla v iluminaci.

         Nejpozoruhodnjm na Jim Nmcovi je schopnost pekraovat sm sebe. Pvodem, vzdlnm i intelektulnmi schopnostmi peduren ze veho nejsp pro akademickou kariru, pevil svm existencilnm nasazenm tuto ztا a vkroil do svta iv akce. A v redakn innosti pokud jde o literaturu, a v starn se o osud a orientaci sv crkve, vdy se vydval vanc svtu s vekerm nasazenm a s otevenost pro vechno nov, s m se na tto cest setk. Tato vydanost svtu ho pivedla v polovin sedmdestch let k eskmu undergroundu. Zskal sitam ctu i vnost, a jeho pezdvka Star byla laskavm a vstinm vyjdenm vztahu respektu, kter k nmu chovali mlad lid s touhou po pravdivm vzdln a pravdivm ivot.

         Tou pezdvkou ho ozdobil nkdej novotomista Eugen Brikcius, t, kter na nho v dob Jirch poslal udavask dopis: "Ote biskupe, snan Vs prosme, uite ptr partyzntin..." Dnes spolu sed udava a udan (oba signati Charty 77 ) u jednoho stolu, by i ten stl je rozpoloen v prostoru. Ji Nmec sed v ruzysk vznici, obvinn z podvracen republiky, a Brikcius za jejmi zdmi opt podepisuje dopis ve vci Jiho Nmce - ale tentokrt je to apel k jeho proputn.

         Podivn phody se staly v krtkm ase, kter jsme zatm ili v tto podivn zemi. V ase , o nm Ji Nmec nedvno napsal v dopise z vzen svm dtem: " A pak, my fenomenologov pece vme, e as vbec neplyne ! as pece stoj... Toti jeho struktura stoj : minulost, ptomnost, budoucnost jsou tu pece stle - co plyne, pokud to plyne, je nco v ase. A je velk otzka, zda opravdu nco plyne, protoe mnoho mluv pro to, e okamiky v sebe plynule nepechzej!... Ale to jsem si "konkrtn zafenomenologizoval", chtlo by to jet zkonkrtnit, na to tu nen dost msta-..."

 

srpen - z 1979 M.