TELEKRACIE II.

(Pokračování z NN 00 / 1997 "TELEKRACIE I.)

Aby žil byznys, staré krysy musí zdechnout
Dnes k naším čtenářům opět promlouvá lancknecht tajných služeb, záhadný Metjev. Mnohde úmyslně neobjasňuje a nemluví k věci, jinde švejkuje. Snad jen díky tomu se dožil věku, kdy mnozí jiní agenti skončili jako potrava pro ryby, či jejich těla v duchu staré pověry zpevňují betonové pilíře staveb 20. století.... Důkazem, že zveřejnění seriálu jeho čtyři roky starého vyprávění „opravdu funguje“ je i ta smutná skutečnost, že manželé Cibulkovi, stejně jako jejich firma, zcela vypadli ze všech telefonních seznamů Mediaprintu na rok 1998. Blázníme, nebo je to skutečnost, posuďte jejich prolistováním sami.

DCEŘINÉ FIRMY A VELKÁ MÁMA StB
StB měla spoustu malých firem v ČR. Byty s telexem a telefonem. Šlo o tak zvané zástupní agentury: Fenix, Interfin, atd. /Podrobnosti o těchto firmách naleznete v Podnikovém rejstříku MS ČR: WWW.justice.cz/   Siemens měl speciální zastoupení po převratu v bývalém stranickém domě vedle Motokovu, tradiční báze StB. Čuba byl vynikající ukázkou budoucí kapitalistické StB!
Nevzpomínám si ale na žádnou firmu, která by měla patřit přímo KGB. Věděl jsem ovšem, ke kterým firmám byla přikázána opatrnost vzhledem „k Moskvě“ - tedy KGB. Nebo k FIM... - O co jde? FIM byly označeny firmy, které patřily ministerstvu vnitra. Že je tu spojitost mezi touto zkratkou a Federálním ministerstvem vnitra, jsem se dozvěděl až krátce před "sametovou revolucí", kdy se mi v Trutnově (kde působila centrála III. správy KGB pro území ČSSR, zabývající se kontrašpionáží) představil neznámý elegantní mladý, velmi chytrý muž a řekl: "Mé jméno je Luchs a přicházím z Federálního ministerstva obrany ČSSR. Jsem zodpovědný za koordinaci postupu mezi Federálním ministerstvem obrany a jinými federálními ministerstvy při důležitých záležitostech... Tehdy jsem si myslel, že mám před sebou naprostého šílence...Pak jsem se o něm dozvěděl, že naprosto určitě byl na utajovaném konspiračním místě, kam tehdy jezdilo mnoho perestrojkových ředitelů.

"ŘEDITEL" PROCHÁZKA
Na přelomu ledna a února v roce 1988 si moje firma BOREC pronajala v Bad Minsteru aus Stein lázeňský hotel pro pacienty, který byl s českým osazenstvem od března 1990 úspěšně v provozu pod vedením ředitele Ottomara Procházky, Taškentská 1416, 100 00 PRAHA, do roku 1989 komunistického tajemníka u TÚS, později jednatele u Süwedy CS - Telekom, nyní zaměstnaného u IBCOLU s. r. o. se sídlem v Letňanech. /Podrobnosti o všech uvedených firmách, jejich zaměření, finančních poměrech a osobách s nimi spojených najdeme opět na: WWW.justice.cz/   Poté jsem s německou zdravotní pojišťovnou uzavřel refinancování a s tímto mohla pak Československá pojišťovna a státní banka vidět, že to opravdu funguje. Pronajímatel hotelu, pan Heinz Mette svedl však Procházku ke kriminálním obchodům. Když jsem na to upozornil německou kriminální policii, Procházka se svojí svitou museli SRN opustit. Proti Mettemu jsem učinil trestní oznámení, ale bezúspěšně, neboť měl spoustu přátel mezi politiky v Rýnsku - Vesfálsku. Procházka byl poté na konci srpna 1990 zadržen v ČSFR v Trutnově. V lednu 1991 byl propuštěn z vězení, ale okamžitě se zase spojil s Mettem, aby mohl pokračovat v "kšeftech" v SRN a Lucembursku. Ottomar Procházka, kterého jsem znal přes pana Zadáka, který podle informací byl spolupracovník StB z okruhu Lorenze, se mi tak odvděčil za to, že jsem jej chtěl naučit podnikat. Zadák tehdy chtěl, abych mu řekl svůj názor o Krkonoších, tamějších hotelech a cizineckém ruchu. Při té příležitosti se mnou zajel do Pece pod Sněžkou a pana Procházku mi představil jako ředitele zdejšího hotelu Horizont. Mimo to jsem se z tajných zpráv dozvěděl, že patřil k mocným lidem v Čedoku a u Interhotelů ČSSR. S Procházkou jsem se potom jel podívat na hotely a prázdninová zařízení v SRN a Holandsku. Naopak odborní zástupci zahraničních partnerů pak byli pozváni do Pece za účelem recipročního odborného dobrozdání.

Jak se kalila ocel českého podnikání
Jiný případ. Ve stejném čase r. 1990 bylo neoficiálně zjištěno, že v Rheinhald Pfalzu, od Birkenfeldu, Bamholderu, Tlearu, skupiny podezřelých osob dělají obchody v Československu. Tehdy ovšem nebylo známo, že to byli víc než pouzí obchodníci, tedy bývalí agenti. Jestli východní nebo západní, to je v podstatě jedno. A potom, když byl tento hotel v Rheinhald Pfalzu na začátku března 1990 za účasti tisku otevřen, jeden kamarád mi zavolal a řekl:
„ Hele, tvoji Čechoslováci zde u nás mají hotel. Musíš přijet. Bude u toho také šéf ČSA a jiní velikáni.“ Letěl jsem do Frankfurtu helikoptérou Cobra a ta mne dovezla do Bad Kroizenu, kde byla americká vojenská základna pro helikoptéry.
Hotel byl plný významných osobností. Starosta atd. Překvapilo mne, že nepřišli vysoce postavení lidé z Mohuče a Wiesbadenu. K tomuto otevření byli také pozvaní pan Himstra z Londýna, který však poslal místo sebe pouze sekretáře. Hovořilo se zde také o tom, že je hodně nepořádku ve Van Holderu, Pitsburku a to kvůli změnám na východě. Že není potřeba mít v Německu /v bývalé sovětské okupační zóně?/ tolik sovětských vojáků, protože jich hodně začalo dělat velké kšefty a to nám vadí.

Jména firem, v nichž bandité z tajných služeb v souvislosti s tímto hotelem vedli kšefty. Šlo o firmy z Rýnska - Vestfálska, které t. č. měly holdingové společnosti v Lucembursku:
a) Fritz Kalweit, D - 6589 Hoppstädten, Rýnsko - Vestfálsko
Dr. Fritz Kalweit, Firma Kalweit Haus, Rýnsko - Vesfálsko (makléř a generální podnik)
b) Neuro technology GmbH, D - 4520 Melle
(vojenská technika, hornictví)
c) dr. Kalweit, Treubau, D - 6589 Neubrücke
(správa nemovitostí)
d) Firma Thomas, stavební firma pro vojenské stavby
Firma Paul Schlemmer, Idor Oberstein
Vojenské stavby v Iráku
V obchodním rejstříku ministerstva spravedlnosti České republiky je zaregistrována firma Thomas s. r. o., zabývající se obchodem se zbraněmi v oblastech zvýšeného napětí. Vzájemná souvislost se zde zmiňovanou firmou Thomas nelze vyloučit. Viz. výpis:
Ú p l n ý   v ý p i s
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským obchodním soudem v Praze

oddíl C. , vložka 49960
------------------------------------------------------------------------
! ! ! U P O Z O R N Ě N Í ! ! !
Tento výpis má pouze informativní charakter.
Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud.

------------------------------------------------------------------------
Den zápisu: 06.01.1993 Obchodní jméno:"THOMAS, s. r. o." Sídlo:Kopřivnice , Havlíčkova 303  Platilo od: 06.01.1993 do: 14.10.1996 Praha 7 , ul. Argentinská 38 , PSČ: 17005 , Stát: Česká republika  Platí od: 14.10.1996 Identifikační číslo:47972092 Právní forma:Společnost s ručením omezeným. Předmět podnikání:-- zprostředkování obchodu a služeb - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej -ostatní finanční zprostředkování Platí od: 31.08.1994-Provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu:
SVM 2 - Velkorážová výzbroj nebo zbraně a vrhače a jejich spec. konstr. součásti
SVM 4 - Bomby, torpéda, rakety a střely a jejich speciálně konstruované součásti - pouze podpoložka a/
SVM 5 - Systémy a podsystémy řízení palby sp. konstr. pro voj. použití a jejich sp. konstr. součásti a příslušenství
SVM 6 - Speciálně konstruované součásti vozidel speciálně konstruovaných nebo upravených pro vojenské použití

Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
SVM 10 - Součásti speciálně konstruované pro vojenské účely letadel a vrtulníků, leteckých motorů a zařízení letadel nebo vrtulníků a s tím spojených zařízení
SVM 24 - Služby poskytované nebo přijímané v souvislosti s výrobky uvedenými

Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
V teritoriálním zaměření:
Alžírsko, Bělorusko, Bulharsko, Čína, Egypt, Jemen, Kazachstan, Moldova, Nigérie, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Sudán, Turkmenistan, Ukrajina, Uzbekistan, Vietnam
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997
Platnost povolení do 28.11.1999 včetně.
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
Nákup, prodej a přeprava střeliva
Platilo od: 26.07.1995 do: 09.06.1997:
Nákup prodej a přeprava zbraní
Platilo od: 26.07.1995 do: 09.06.1997:
Leasing
Platí od: 26.07.1995:
Provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu povolení č. R9991194057-doplnění, ze dne 24.11.1995, vydaného podle zákona č. 38/1994 Sb.
Platilo od: 17.01.1996 do: 09.06.1997 -provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu Povolení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR číslo R 991194057 č.j. P-64 ze dne 28.11.1994 a doplňujícího Rozhodnutí č.j. P-64a ze dne 24.11.1995 a dále Rozhodnutí Min. průmyslu a obchodu ČR č.j. P-64b ze dne 7.1.1997 Platí od: 09.06.1997-nákup, prodej a přeprava střeliva do zbraní podléhající registraci podle zákona Platí od: 09.06.1997-přeprava, nákup a prodej zbraní podléhající registraci podle zákona Platí od: 09.06.1997.
Statutární orgán:
Společník: Ing. Jiří Tomeš, CSc.
Kopřivnice , Havlíčkova 303  Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994
Jednatel: Ing. Jiří Tomeš, CSc.
Kopřivnice , Havlíčkova 303  Platilo od: 31.08.1994 do: 09.06.1997
Jednatel: Ing. Jiří Tomeš , CSc., r.č. 530806 / 269
Kopřivnice , Havlíčkova 303 , Okres: Nový Jičín , Stát: Česká republika  Platí od: 09.06.1997
Způsob jednání: Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Platí od: 31.08.1994
Výše vkladu každého společníka a rozsah splacení:
 Ing. Jiří Tomeš, CSc.  Kopřivnice , Havlíčkova 303 Vklad: 500000,- Kč Splaceno: 500000,- Kč  Platilo od: 31.08.1994 do: 22.09.1995
 Ing. Jiří Tomeš, CSc.  Kopřivnice , Havlíčkova 303 Vklad: 1000000,- Kč Splaceno: 1000000,- Kč  Platilo od: 22.09.1995 do: 09.06.1997
 Ing. Jiří Tomeš , CSc., r.č. 530806 / 269  Kopřivnice , Havlíčkova 303 , Okres: Nový Jičín , Stát: Česká republika Vklad: 1000000,- Kč Splaceno: 1000000,- Kč  Platí od: 09.06.1997
Základní jmění:
500000,- Kč Platilo od: 31.08.1994 do: 22.09.1995  
1000000,- Kč Platí od: 22.09.1995
Ostatní skutečnosti:
Jednání za společnost: jednatel: Ing. Jiří Tomeš, CSc.
Jednatel jedná jménem společnosti samostatně

Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994:
Základní jmění: 100.000,- Kčs
Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994:
Vklad společníka: 100.000,- Kčs
Vklad byl splacen v plné výši

Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994 -Obchodní společnost "THOMAS, s.r.o." se sídlem Praha 7,
Argentinská 38,IČ: 47 97 20 92 se zapisuje do obchodního
rejstříku Krajského obchodního soudu v Praze v odd. C, vložka
49960.
Platí od: 05.02.1997
------------------------------------------------------------------------

Tento výpis byl pořízen prostřednictvím Internetu
Dne: 26.07.1998 16:20:02


e) HGV GmbH, Berliner Str. 69, D - 6562, Bad Münser am Stein
DEUBAG a. s., Route de Luxembourg, L - 66 33 Wesserbillig
(Heinz Mette)
Tel: 00352 - 748183, fax: 748186, Telex: 60544
Tyto firmy zaměstnávaly v NSR, bez pojištění, načerno levné pracovní síly z ČSFR. Prováděly privatizace hotelů atd., pochopitelně s rozsáhlou korupcí.
- Angažovaly se především na vojenských stavbách ve státech „třetího světa“, hlavně v Iráku a Libyi.
- Prováděly bankovní obchody, např. s Obchodní bankou.

IMBE a Mattoniho kyselka
To máte jako s Mattoniho kyselkou. Jednou jsem si koupil ráno Mladou frontu dnes a dočetl jsem se v ní, že společnost v Karlových Varech nenavýšila kapitál 100 milionů Kč, ale pouze 65 milionů. Její společníci jsou Italové a IMBE - Lucembursko. Když v roce 1991 generální ředitel v Karlových Varech pan Husák privatizoval, firma IMBE z Luxemburska se na tom podílela 25 miliony DM. Toto jsem měl ověřit. Jel jsem proto 28. října 1991 se šéfem Surete do Lucemburska a ten může potvrdit, že žádná firma IMBE ve skutečnosti v Luxemburku registrována nebyla. To je akce německých banditů z BND /Bundes Nachrichten Dienst/.
* * *
Při té příležitosti se musím ale zmínit také o firmě IBCOL Haar. Jde o dceřinou společnost od IBC ve Vaduzu, Lichensteinsko. Tato společnost byla založena v roce 1983. Znal jsem tu Friedemana Strigla a pana Schneidera. Oba byli velká zvířata u BND. Byli to „Kinklovy děti“. A Kinkel, dnešní ministr zahraničí, jak jistě víte, je pravý šéf BND. Toto je zajímavá rovnice:
KK - Demokracie = Kohl + Kinkel. Ne nadarmo byl přece Kinkel 10 let šéfem německé zpravodajské služby. Proč by tedy dnes neměl být ministrem zahraničí? V ČR je jeho rezortní kolegou Josef Zielenec, pocházející z polské šlechty. Navzdory tomuto svému původu však vyrostl v Sovětském svazu za Stalina nikoliv na Sibiři, ale v Moskvě, kde komsomolec Zielenec dokonce vystudoval. A pak se najednou objevil v Praze, kde byl tento dobře rusky mluvící student  bez problémů přijat na střední školu s orientací na jadernou techniku (!) a pak, za nejtužší totality, na Vysokou školu ekonomickou, katedru zahraničního obchodu (!!!). Vše určeno jen pro ty nejvybranější z nejvybranějších... (Je zajímavé na tomto místě připomenout jeho zásluhu o rozvrácení na české poměry pravicové ODA (viz. svědectví Čestmíra Hofhanzla) a ODS. Deus ex machina východních zpravodajských služeb, které pěstují nestabilitu, nebo člověk, který ze samé čestnosti nemohl v noci spát?)
Zpět k oné podivuhodné firmě IBCOL ...... V České republice byla založena její pobočka pod názvem IBCOL Praha spol. s r. o., Revoluční 23, Praha 1. Rozsah jejích podnikatelských aktivit je na malé české poměry opravdu impozantní. V obchodním rejstříku se o ní dozvíme toto:
Ú p l n ý   v ý p i s
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským obchodním soudem v Praze

oddíl C. , vložka 3961
------------------------------------------------------------------------
! ! ! U P O Z O R N Ě N Í ! ! !
Tento výpis má pouze informativní charakter.
Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud.

------------------------------------------------------------------------
Den zápisu: 09.09.1991
Obchodní jméno: IBCOL Praha spol.s r.o.
Sídlo:
Praha 1, Revoluční 23 , PSČ: 11000  
/Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994/
 Praha 9 , Třinecká 650 , PSČ: 19000  
Platí od: 08.02.1994
Identifikační číslo:40764109
Právní forma:Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
Konzultace a poradenská služba, poskytované státním a soukromým subjektům a fyzickým osobám v ČSFR v otázkách bezpečnosti a hospodářských záležitostí, ve věcech technologií a know-how, při oceňování nemovitostí a živnostenských majetkových hodnot při zahraniční účasti, marketing pro obchod se třetím světem, prověření zájemců a účast na významných projektech, jakož i přímá a nepřímá činnost v oblastech ochrany objektů.podniků a komunikačních systémů a školení řídícího personálu, dále obchod, dovoz a vývoz všeho druhu.

Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994 -koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - vyjma zboží uvedeného v příl.zák.č. 455/91 Sb., o živnost. podnikání a zboží tímto zákonem vyloučeného
Platí od: 08.02.1994-poradenství v obchodě, průmyslu a investicích
Platí od: 08.02.1994-poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob
Platí od: 09.09.1997-instalace a opravy elektronických zařízení
Platí od: 09.09.1997
Statutární orgán: Obchodní ředitel: Kurt Sander
8011 Grasbrunn , Johann-Hockelring  
Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994
Jednatel: Irena Magurová
Praha 2 , Fričova 5 , PSČ: 12000  
Platilo od: 09.09.1991 do: 11.03.1994
Jednatel: Gert von Lieres, dat.nar. 26.3.1935
Praha 6 , Glinkova 14  
Platilo od: 08.02.1994 do: 10.09.1997
Jednatel: Gert von Lieres, dat.nar. 26.3.1935
Praha 4 , Urbánkova 3360/47,
Okres: Praha 4,
Stát: Česká republika  
Platí od: 10.09.1997
Platí od: 10.09.1997 Společnost navenek zastupuje obchodní ředitel společnosti. K názvu společnosti připojí obchodní ředitel svůj podpis.
Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994
Způsob jednání jménem společnosti : Za společnost navenek jedná jednatel, podepisuje tak, že k názvu společnosti připojí svůj podpis.
Platí od: 08.02.1994
Výše vkladu každého společníka a rozsah splacení:  
IBC Verwaltungsgesellschaft mbH  D- 8013 Haar , Hans Pinsel-Strasse 7, BRD
Vklad: 1 258 000,- Kč. Splaceno:  Platilo od: 09.09.1991 do: 13.10.1992  
ing.Magurová-Intersavo,  Praha 2 , Fričova 5 , PSČ: 12000
Vklad: 442000,- Kč. Splaceno:  Platilo od: 09.09.1991 do: 13.10.1992  
IBC Verwaltungsgesellschaft mbH  D-8013 Haar , Hans Pinsel-Strasse 7, BRD
Vklad: 17 000 000,- Kč. Splaceno:  Platilo od: 13.10.1992 do: 09.09.1991  
IBC Verwaltungsgellschaft mbH,  Hans Pinsel-Strasse 7 , D-8013 Haar Vklad: 17 000 000,- Kč Splaceno:
Základní jmění: 17 000 000,- Kč Platilo od: 09.09.1991 do: 13.10.1992   17 000 000,- Kč Platí od: 13.10.1992
Ostatní skutečnosti:-Uzavření spol.smlouvy 13.6.1991

------------------------------------------------------------------------

Tento výpis byl pořízen prostřednictvím Internetu
Dne: 26.07.1998 23:43:48


Nebo jak nevzpomenout na HMS CARAT ve Wüssbadenu. Jde o největší reklamní firmu v Evropě. Firma spolu s AGFP Süweda chtěla v České republice v rozhlasu a televizi ovládnout privatizaci. Vím to, protože podali svůj návrh písemně a mně se tento doklad dostal do rukou. Mimo to také vím, že v případě rozhlasu to ředitel dr. Starý prohlédl a uzavřel smlouvu s bavorským rozhlasem, což bylo velice moudré. ČST měl pod kontrolou ing. Miroslav Bažant, WWW.justice.cz/ (jedná se zřejmě o ing. Miroslava Bažanta, Panuškova 9, 140 00 PRAHA - 4, dnes firma ARCO s. r. o., Frostova 345, 109 00 PRAHA 10),  který to po svém způsobu odmítal také. Měl totiž v úmyslu jednat přímo s CARATEM ve Francii, či s ARBO Mnichov a s IP, což je vlastně také CARAT. Věděl totiž dobře, že takhle od nich dostane více peněz do kapsy. Vydělal tedy více za cenu toho, že privatizoval s korupcí. Proto také neoficiálně spolupracuje s Vladimírem Tichým a Puršem. Nejspíše tu má prsty i profesor Tuček, jehož působení se zde dá snadno předpokládat, zato však těžko dokázat. Vyplývá to jen z dopisu GENEXU a dr. Stejskala z Armádního filmu, adresovaného profesoru Tučkovi. Je známo, že bavorský rozhlas v souvislosti s armádním filmem se podílely v Gennexu. /Viz. NN 00/1997 "Telekracie I"/

Myš jede na slonu
V Praze v té době jednal pan Scheiber, což byl společník od pana Hiemstry, tedy rakouských banditů u HMS CARAT z Wüssbadenu. Scheiber chtěl tento kšeft dělat sám přes Vídeň. Zkoušel to přes RAF /Frakce Rudé Armády/, protože zde měl dobré kamarády. Ten člověk, který jednal s Prahou, se potom údajně zastřelil. Tedy asi tak jako pan Duda, ředitel zbrojovky v Uherském Brodě, vypadl na jednom zbrojním veletrhu začátkem roku 1995 z okna.
Vidím, že mi nevěříte, protože zřejmě považujete RAF za fanatickou revoluční organizaci, operující podle jakýchsi blíže nespecifikovaných komunistických myšlenek. Málokdo ale ví, že RAF není to, co se běžnému občanu prezentuje, ale nástroj politického banditismu. Je totiž občas „komandem pro špinavou práci“, vykonávanou pro muže v kravatách a bílých košilích. Někdy se ale zločiny, páchané ve skutečnosti tajnými službami, připisují pouze na její účet. V obou případech tak komunistická RAF pracuje podle přání kapitalistů. Minimálně dva současní (1994) němečtí ministři a německá zpravodajská služba jí na obojí způsob využívá dodnes. V její blízkosti se také setkáváme se jmény tiskového magnáta Leo Kirsche a italského státníka a mediálního magnáta Berlusconiho.
Říká-li se o Berlusconim, že je dobrým přítelem Leo Kirche, pak to není žádné tajemství. Svědčí o tom nejen fotografie a články v německých, stejně jako švýcarských novinách, ale i řada pořadů ARD. V nich můžeme vidět Leo Kirsche s Berlusconim neustále pohromadě. Berlusconi má velký vliv i v České republice.
A jaké, že jsou důkazy o tom, že BND založilo RAF? - Pochopitelně, že žádné.
Ale vraťme se k našemu HMS CARAT. Napsal jsem k tomu článek "Myš jezdí na slonu", který vyšel v příloze AZ Magazínu (24. 8. 1990) - Šlo o mnichovské Večerní noviny. - V článku jsem informoval, že syn Ernesta Alberta vydělává na televizi v Havlově státě a jak jedna malá mnichovská firma provádějící reklamu (po roce 1945 v Mnichově žil a několik desetiletí  působil bývalý prominentní spolupracovnik a pak úředník pražského gestapa Miloš Havel, strýc Václava Havla - pozn. NN) si s dalším potenciálním partnerem podmanila trh v celé tehdejší ČSFR. Reklama v České televizi se jmenovala Arbointernacional, tedy stejně jako společnost, která ovládla trh. Ředitelem mnichovské ARBO s. r. o. byl George Bogner a Harald Albrecht, syn bývalého dolnosaského předsedy vlády Ernsta Albrechta.
Toto vystoupení proti Albrechtovi a Bažantovi bylo odpočátku odsouzeno k nezdaru, protože firma BOREC byla proti jejich moci pouze malá myška.
V článku jsem se ptal, proč ČSFR musí s německou firmou jednat podle rakouského práva. Mohlo by totiž stejně tak jednat i podle práva Palerma, Moskvy, Říma... Odezva na to byla pak z jejich strany krajně zuřivá. Proto malá myš, která jede na slonovi ČST.
PROFILU jsem tehdy předal tuto tajnou smlouvu mezi ČST a ARBO s patřičným vysvětlením. Partnerem firmy ARBO v ČSFR byla do r. 1990 ČST a firma TELEEXPORT, na jejímž čele stál pan Miroslav Bažant. Jiným partnerem firmy ARBO v Mnichově byla firma DIREKTFIL, s panem Altmanem. Společníky firmy ARBO Mnichov, byli pánové dr. George Bogner a dr. Harald Albrecht. Poslední z uvedených, jak už jsem řekl, je synem bývalého předsedy vlády z Dolního Saska.
Pánové Bogner a Albrecht jednali od r. 1988 s Bažantem také ohledně projektů v Moskvě!!! Firma ARBO byla založena r. 1987(!) /toho roku byl sovětskými tajnými službami odstartován plán na změnu systému ovládání zemí sovětského bloku, známý jako Andropovův plán - pozn. NN/ pány Bognerem a a Albrechtem se základním kapitálem 50. 000 DM.
Tato smlouva mezi firmou ARBO a ČST, podepsaná tehdejším ředitelem panem Jiřím Kantůrkem (člověkem dosazeným do této funkce Václavem Havlem - pozn. NN) a byla s podivem uzavřená podle rakouského právního řádu, ač se jednalo o smlouvu mezi ČSFR a německým subjektem. Důvodem však byla nejspíše skutečnost, že podle rakouského práva byla těžko napadnutelná, což dávalo na příklad panu Bažantovi dobrou příležitost pro obcházení daní a ke korupci.
Vtip byl v tom, že, jak již jsem uvedl, ač firma ARBO GmbH měla pouze 50. 000 DEM vkladu, ČST měla materiálu za více naž 100 milionů DEM. Z české strany šlo přitom o státní subjekt, tedy gigant v poměru k "mušce" ARBU! Záměr toho, o co zde šlo, je tedy nadmíru jasný. V roce 1990 jednala s ČST a Teleexportem, také firma GOLDFILM z Vídně. Tato firma byla ve spojení i s firmou ARBO. V ní působil mgr. Rudolf Nowak. Tudy pravděpodobně také přes Vídeň a Mnichov odtékaly peníze. Nikomu dnes nechybí, pouze ředitel Ivo Mathé (dnes ředitel kanceláře presidenta republiky Václava Havla - pozn. NN), který tehdy ještě nebyl zas tak dlouho v úřadu, měl zlost. Protože viděl ty smlouvy ode mne. A to bylo ještě za Jindřicha Fajrajzla a Jiřího Kantůrka /oddaného Václavu Havlovi - pozn. NN/, který přišel na tento post, třebaže znal pouze disidenstská povolání. To jest mohl nanejvýš rozumět kbelíku a koštěti, či lopatě v kotelně. O televizi nic nevěděl, snad jenom z které strany se do ní kouká. Tito "velcí panáci" nic totiž obvykle nevědí již jak se říká z principu. Stejně jako nic neví generální ředitel SPT Telecom pan Novák. To víte, kolem je spousta poradců a ti řídí tu dopravu, kde pod kryty pomyslných, ale i skutečných kamionů se peníze řítí sem a tam. Proto je zcela namístě, když řeknu, že Miroslav Bažant byl průvodcem "batolete" Kantůrka. Jako jeho kojná, vzal do náruče Kantůrka a vozil ho po Evropě, do Luxemburku a do Francie. A Kantůrek vrněl spokojeně, když viděl Eiffelovu věž a brodil se po kolínka u břehu Seiny. Poté ho Bažant přebalil a přivinul si ho ke svému velkému mateřskému prsu, aby mu dal napít šampaňského z Moulin Ruege. Petr Čermák je to samé. Půjčili mu mercedes a on začal radostně kroutit jeho volantem sem a tam. Do úst mu dali trumpetku, na hlavu papírovou čepici, za pás dřevěný meč. Čermák byl prostě najednou šťastný kluk z Večerníčku. Pouze malý klučina s velkým autem. - Inu, nevědomost přeci hříchu nečiní.

Jak pomoci českým firmám.....
Firma BOREC byla založena 11. 11. 1987. Tehdy to ovšem ještě nebylo možné s dokumenty registrovanými v obchodním rejstříku. Proto šlo pouze o smluvní dohodu. Jednal jsem s velkými firmami na Západě a řešil jejich obchodní vztahy s českými subjekty a pan Schlosierek byl především zodpovědný za tato jednání v ČSSR. Později, po navázání kontaktů, měly západní firmy jednat s českými partnery již přímo. Šlo na příklad o tyto velké firmy: KOVONA Karviná, LVZ Liberec, VZDUCHOTECHNIKA Nové Město, atd. Ale teprve od roku 1988 byla již naše práce poněkud více oficiální. Již jsme to také nedělali s JUDr. Jaroslavem Sodomkou, registrovaným u ministra obchodu jako advokát pro zvláštní úkoly. Pracoval zde totiž na registraci zahraničních firem ČSSR. Ani dnes si Jaroslav Sodomka nežije špatně. Je totiž známý a bohatý právník /Dresden Bank CZ atd. atd /. Ale nemám nic proti bohatým lidem, pokud neškodí. Česká privatizace mne ostatně ani nezajímá. Později, tedy po listopadovém převratu, nám lidé z AGFB Süwedy a firmy IBC IBCOL Mnichov a z kruhů Purše, Hrubého a Vladimíra Tichého naši neregistrovanost vyčetli. Nato jsem jim odpověděl: " StB bylo také zapsané v obchodním rejstříku?"

Jak jsem superlegalizoval
Superlegalizace je jako dočasná propustka do elitního stavu - tedy mezi skutečné lidi. Znamená to,že vás zpravodajské služby a telekracie berou na vědomí. Dostáváte se tak z pozice odpadu bez kasty do některých z fungujících kast - světa George Orwella.
O superlegalizaci jsem zažádal na přelomu dubna a května v roce 1990 a to v souvislosti registrace firmy Süweda CS - Telecom. / V podnikovém rejstříku je registrována jako SŰWEDA CS - TELEKOM, spol. s r.o., IČO: 15891950, předmět podnikání:činnost v oblasti elektronických a polygrafických médií. Toto zahrnuje plánování, výrobu a distribuci komunikačně technických zařízení, výrobu, distribuce a zapůjčování rozhlasové, televizní a filmové produkce jakož i její rozšiřování. Společnost je oprávněna k plánování, zřizování a údržbě kabelových sítí a zařízení pro širokopásmovou komunikaci. Společnost je oprávněna ke všem obchodům a opatřením, které slouží předmětu podnikání. Za tímto účelem může zakládat a získávat také jiné podniky doma i v zahraničí a účastnit se jich/.   Superlegalisace pak byla dosažena ve spolupráci s bezpečnostními složkami ČR a zvláště v přímém kontaktu s panem Weissem, tehdy tajemníkem Československého velvyslanectví v Bonnu. Pan Weiss superlegalizování zde také, přes všechny překážky ze stran estébáků, zařídil. Svědkem tohoto úředního úkonu byl pan Šírek, který se s panem Weissem zná ještě z dob, kdy spolu seděli v komunistickém kriminále / III. NVS Valdice - pozn. NN/ za špionáž proti sovětskému bloku. Později jsem byl v kontaktu s jednim významným důstojníkem z ministerstva obrany a ministerstva zahraničí ČSFR, který byl zodpovědný za dohled na toto Československé velvyslanectví v Bonnu. Ten jej také kontroloval po technické stránce, zda tu nepůsobí i nadále odposlouchávací zařízení agentů od bývalé StB a VKR.
Když bylo uskutečněno superlegalizování, pak " staré struktury" s centrálou svého komanda v Mohuči, o kterých bude řeč později, nemohli již vůbec nic proti mě dělat. Věděl jsem totiž, že s nimi jednali již lidé z StB, kteří intrikovali proti mé osobě. Tyto staré struktury z východu již delší dobu působily na Západě. Šlo o komanda centrály Západ. Všechno již tehdy totiž běželo k sobě do špičkových hig tech telekomunikacích! Pan Weiss provedl ověření, jež bylo zvláštním kurýrem posláno do Prahy. Tak to byl ten můj "gaunerský" kousek proti StB. Lze se divit, že se potom pobláznili? A Purše pobláznili také?
Běžnému občanu se zdá, že BND kontroluje bezchybně bezpečnostní výbor německého parlamentu. Má proto z toho optimistický pocit, že žije v optimistické realitě, kde všechno funguje tak jak má. Ve skutečnosti je to ovšem stejné jako v případě superlegalizování. To jest onoho legalizování na úrovni "bohů v lidské podobě". Tajné služby s něčím tajně souhlasí. Protože pokud to neuznají, nemá to právo na existenci a může to také občas vylétnout do vzduchu.
Superlegalizování je, jak z toho, co jsem řekl vysvítá, jakési "požehnání" od tajných služeb, které se staly dnes prakticky všemocné. Také zásluhou nebývalého rozvoje telekomunikací a počítačové techniky. Je to pravzláštní pocit, jaký neměl před tím žádný panovník, když stojíte na nejvyšším žebříčku a víte, že máte nejen neomezené finanční možnosti, ale především možnost být téměř okamžitě o všem informován a to jak z toho nejzapadlejšího koutu světa, tak z centra každé události. A nejenom to, můžete vše jediným příkazem ovládnout. Záleží jen na tom, do jaké třídy zasvěcenců vás zařadili. Je to přímo božský pocit, když malému a omezenému, hrabivostí posedlému člověku, se dostane možnost mít schopnosti, dříve považované za magické.
Pan Hager z ORF prý byl velice schopný své vlastní sebevraždy. - To se ovšem tvrdilo nikoliv za jeho života, ale po jeho smrti, tedy v oné chvíli, kdy se již k tomu nemohl vyjádřit. Stejně tak bývalý rakouský ministr obrany sám sebe v lese zastřelil. Že by ho snad tak opojily krásy přírody, až by rozumu pozbyl? To všechno se odehrálo ve stejném čase opětovného německého sjednocení a otevření archivů východoněmecké Stasi. Pan Hager byl také partnerem v jednání s ČST (Československou televizí) v roce 1990. Chtěl jí podporovat s ORF v její privatizaci. Proto také musel jednat i s "králem privatizace masmédií ČSFR", šéfem Telexportu - a současným šéfem IBI Praha (ergo tehdejším "učitelem v podnikání" pramálo zkušeného ředitele ČST Kantůrka). - Tolik zlatého peří se totiž vejde do onoho slavného jména Bažant. /Musí jít bezpochyby z hlediska tajných služeb o mimořádně důležitou figuru, když z obchodního rejstříku zmizely veškeré stopy po jeho firmách a tím i jejich aktivitách, zaměření, finančních poměrech, společnících atd. atd. - pozn. NN/
Konkurence Hagera byl pak HMS CARAT Wiesbaden. U této firmy pracoval jistý Rakušan - také velký šéf - pan Scheiber (člověk od zpravodajské služby), který prováděl nátlak na ORF a tedy na Hagera.
Hager, jak vidět, byl tvor společenský a depresím na hony vzdálen, nejspíše to přehnal pouze v tom, že byl jaksi nevhodně zapojený do obchodu se zbraněmi - a ten článek někde praskl. Události kolem tohoto obchodu byly tehdy známé pod aférou NORIKUM. Při příležitosti NORIKUM šlo i o generálního ředitele Voest Alpine, pana Apfaltera. Ten také netrpěl depresemi a přesto z ničeho nic, v plném zdraví zemřel. Stejně jako bývalý prezident TELEMIT, který v plném zdraví z ničeho nic zemřel v libyjskémTripolisu. Bylo to snad proto, že to mělo malou chybu? TELEMIT totiž byla jedna telekomunikační firma pro NATO a Německé ministerstvo obrany. - Ve skutečnosti však patřila akciemi Kadáfimu. Skandál, trvající dva roky, rozviřoval atmosféru v německém parlamentu, speciálně bezpečnostního výboru. TELEMIT byl poté pomalu a bez skandálu „změněn“. Stalo se tak proto, že BND a FDP skrze TELEMIT údajně dostávaly provizi. Před časem se na to sice pana Kinkla ptali, ale ten toto tvrzení odmítl s takovým gestem, jako kdyby mu do úst vložili horký brambor.

Smrt přichází obvykle v noci
Pan Grützmacher byl známý od roku 1972 jako "opora ministra hospodářství" Friedrichse (FDP). Náhle přišly problémy s APO a RAF. Pan Grüzmacher byl nějaký čas i šéfem Dresden Bank. Tento šéf banky zdá se, nebyl také únosný. Zabit sice nebyl, ale byl odvolán.
Řetěz vražd připisovaných RAF však pokračoval smrtí bývalého spolkového návladního, šéfa BDI, dále šéfa Německé banky Herausena a poslední byl Rohwedder. Poté se to trošku zklidnilo, až v roce 1993 přišly události z Bad Kleinu. Po tomto skandálu ministr vnitra z Bonnu odstoupil. Později odchází i generální návladní. Proč? Není vysvětleno dodnes. Dokud bude existovat korupce ve spravedlnosti, jinak to ani nebude. Ale vraťme se nazpět k superlegalizaci. Mým zásahem musel být superlegalizován také pan Heinz Peter Labonte, který byl za Süwedu CS - Telecom, zde v Praze zodpovědný. Téhož aktu se muselo zúčastnit u tajemníka pana Weisse i celé vedení Süweda AG AS, když se museli zde legitimovat a osobně zanechat zde svůj podpis. Tomu, ale nebyli nakloněni nejenom „staré struktury“ od StB, ale i lidé od BND a Ochrany ústavy.

Firmy začínají spolupracovat
Abychom porozuměli jak Státní ochrana v Mohuči, Ochrana ústavy, mohučský státní návladní a bonská centrála spolupracují s bandity, musím názorně přiblížit, jak probíhal onen začátek spolupráce cizích firem s českými. Ukázka, která se přímo nabízí je právě kooperace AGFB Süwedy s naší pražskou firmou BOREC.
Záměrem této Süwedy ve skutečnosti bylo obohatit se skrze bankovní záruky u jedné velké banky v Praze, a to hned o 250 milionů DEM. Proč ne? Klíšťata také, když cítí teplou krev, lezou k ní a poté sají tak dlouho, dokud neodpadnou jako nacucané válečky, mnohonásobně zvětšená.
Pan Václav Klaus měl koncem léta 1990 navštívit Mohuč a k tomu měl "dostat radu co má dělat a jak je dobrý Rheinland Pfalz". Z důvodů, které nikdo nevysvětlil, však na místo něho přijel bývalý ministr hospodářství ČSFR Vladimír Dlouhý. To velice překvapilo vedení AGFB Süweda. Pánové Labonte a Kremlich kvůli tomu volali do Prahy a řekli, že je to špatné, protože jim šlo o ministra financí - tedy ani ne tak o jeho osobu, ale finance, které spravuje. - Může se někdo divit nespokojenosti našich klíšťat?

Zaškolování jako velký povod
Prezidenti Stridl, Sneider a ředitelé Sandra a Lieres patřili k firmě IBC a Süweda v Haaru u Mnichova. Jde o typickou firmu pracující pro BND. Radili AGFB Süweda v bezpečnostních otázkách. - Pochopitelně, že své rady podávali konspirativně. Přesto jsou ale o tom doklady, že korespondovali a chěli mít z toho procenta. Potvrzuje to i "vzdělávací" program Süwedy s Čechy.
V tomto zaškolovacím programu se jednalo o to, že firmy BOREC a Süweda CS Telecom zaškolí v SRN zhruba 1000 Čechů v oboru telekomunikací. Byly naslibovány dobré pracovní podmínky a plat v devizách. Ve skutečnosti však k žádnému zaškolování nedošlo, ale namísto toho 100 Čechů a Slováků bylo od této firmy sprostě podvedeno a vykořisťováno. Pan von Lieres z IBCOL Haaru se o tento zaškolovací program zajímal a dělal nátlak, aby celá akce probíhala přes jeho firmu. Proto mezi firmou BOREC a IBCOLem došlo k dohodě, že IBCOL dostane 5% provize, ale že to jinak zůstane pouze mezi firmou Süwedou a firmou BOREC.

Chvála odřených aktovek
Když jsem se zeptal Metjeva jestli je tento svět prostupující zločin odněkud řízen, třeba od Lucifera z pekla, nebo zda je to vše jen chaotické a projev defektu lidského druhu, odpověděl mi: - Samozřejmě, že je to přeci řízené. S chaosem se počítá. Protože, když budete mít tolik informací a prostředků jako oni, můžete vyvolávat chaos záměrně. A věřte mi, že víra v chaos bude náboženství budoucnosti. Vždyť co vás víc odzbrojí než on. Kdykoliv vyvolají chaos ve finančních tocích, jejich „vědci“ jím kývnou a řeknou, že za to může chaos, třeba ho zvládneme ve třetím kvartálu třetího tisíciletí. Není to směšné? Je! Ale jako bič pro masu to stačí.
Nebyl jsem s jeho odpovědí však spokojen. Naléhal jsem proto znovu: - „Myslím, všechny ty firmy. Jest-li se to navzájem dál koordinuje a jestli mají své velení? Stejně jako mají cikáni svého barona a doprava na dálnicích svoji dopravní policii. Jinak by přece docházelo k válkám mezi firmami a to by snadno vedlo k odkrytí telekracie před veřejností. Veřejnost přece musí být ukolébána konzumem a masmediálními uspávadly a pseudokulturními drogami, které mají za úkol odvést její pozornost od skutečných pijavic, které jí vysávají a ženou lidstvo do záhuby.
Nebo je to jako na příklad u krys, když prohrabují hromady odpadků, naprosto egoisticky, spojeni pouze instinktem?“
- Na poslední větě je kus pravdy. Hrabivost totiž vyžaduje podobný instinkt, nebo myšlení jako mají krysy. Musíte myslet naprosto zkratově, že co vidíte, tak současně chcete. Nejlépe to vystihuje pojem slova byznys. Byznys je fašismus, který k nám přišel z USA, kde ovládá rozsáhlé oblasti veřejného života, včetně duchovních společností a církví. Nemá nic společného s obchodem, protože poctivý obchod je pořádná dřina. Byznys používá podobného sugestivně podprahového sloganu, který vyvolával fanatismus u japonských vojáků, když šli umírat za císaře. Proto také telekracie stojí pouze o mladé konformní samečky a samičky, protože ty jí vydělají peníze. Nepotřebuje staré kusy, které již myslí oklikou a mnoho si pamatují. Byznys je především militantní věc. Staré krysy musejí zdechnout. Proto je u vás v Čechách „ztracená“ střední generace o kterou nikdo nemá zájem. A pak, je to možná smutné, co vám teď řeknu: Já věřím, že kolektivní vina existuje. Vždyť kdyby poddaní telekracie neprojevovali stejnou chtivost jako telekracie sama, byla by ona proti nim bezmocná. Je to proto spíše utrpení závisti, kterou k moci cítíme a nikoliv touha po odstranění příčin, co vyvolává, že jsme nespokojeni. Na zlo telekracie, rezonuje i zlo v nás. Proto telekracie vládne především s naším souhlasem.
Činnost podniků banditů je ve skutečnosti opravdu koordinována a je životu nebezpečné, psát odkud, protože tam v tom dispečinku sedí strašlivá smrt. Vy ani nevíte jakou smrt si pro vás vymyslí, protože to je jejich koníček. Pochopte, že jde ve skutečnosti o zakomplexované lidské nuly, zvyklé poslouchat systém. Jejich jedinou satisfaksí je, že se mstí a ve skutečnosti ani nevědí komu, protože největším nepřítelem jsou sami sobě. Jsou-li zahnáni do úzkých, jejich fantazie rázem nabude psychopatických rozměrů. Když je necháte užívat prachy a jezdit si za ně kam chtějí, zmůže je nakonec čas a je od nich pokoj.
- „Pane Metjev, vím již dlouho, že ve své nesmrtelnosti jsem také smrtelný. Povězte mi, prosím, kde je hlavní místo sídla telekracie v Čechách.“
Pan Metjev se směje:- „V Praze.“
- „Myslíte u Dyby?“
- „Kdepak, to ne“. Říká to tak nějak až opovržlivě. „Dyba je malinké světélko tmy.“
- „ - - - ?“
- „Chcete od ŠÉFA jeho soukrommé číslo?“
Krčím rameny: - „ Tak mi ho dejte!“
- „Je to v jedné čtvrti na okraji Prahy. Nic zvláštního neuvidíte, protože jde o zcela normální panelový dům. Dříve zde byla centrála pro Západ. Tento pán nestřílí. On nechává za sebe střílet jiné. A má také přehled o všech těchto podnicích a koordinuje je.“
- „Ale pokud jde jen o jakousi centrálu, tak ta je napojena jistě do nějakého širšího okruhu?“
- „Samozřejmě. Centrála není u nás. Je jí KPMG. To je ve Frankfurtu, ona velká tržní věž. Další její bašty jsou v Římě, Düsseldorfu, Berlině, Curychu, ...Praha je filiálka. Tam kde byl PRAGOUNION. Šéf je tu jakýsi Dán. Ale toho opravdového hledejte na okraji Prahy.
Svoji síť mají přitom dobře rozhozenou. Jeden z jejich lidí je šéfem Security a „pracoval“ na případu bratrů Helbigových takovým způsobem, až utekli. Druhý vládne v Paláci kultury... Všechno to jsou samí příjemní a vzdělaní lidé, hovořící mnoha jazyky. Mnozí chodí venku po ulici s ošoupanou taškou...“
- „Dobře, a ti co tedy chodí s ošoupanou taškou, nežijí v žádných palácích a jsou navenek, stejně jako bývalý generální tajemník KSČ pan Milouš Jakeš, obyčejní lidé jako my, co je pak jejich odměnou za to vše, že telekracii slouží?“
- „Pocit moci, že mohou co chtějí. Je to pravá Satanova církev, která má jak své papeže a kardinály, tak řeholníky, poslušné pouze svého Mistra temnot, zatímco jim patří celý svět. Proto z nich jde takový strach, že se každý o nich bojí cokoliv jen špitnout, natož psát. A pak, mnoho lidí ani tomu, že zde toto zlo existuje nevěří. Oni věří, že to způsobují špatní politici, nebo politické strany. Ale politické strany jsou pouze něco jako fotbalová mužstva s diváky, kteří fanaticky křičí na stadionu. Skutečná vláda, však vládne skrytě. - Služba u BND, to je jako služba v Disneylandu u Mickey Mause.“

Pan Kafka, člověk od Siemense delegovaný do Prahy
Pan Kafka byl od roku 1993 novým vedoucím za firmu Siemens Mnichov v Praze. Podklady, které jsem mu chtěl předat se odvolávají na AGFB Süweda, pro kterou Siemens Vídeň byl velký akcionář. Měl tyto důležité dokumenty z Prahy předat Siemensům do Mnichova, nebo Siemensům do Vídně. V Praze do roku 1993 Siemens zastupovala totiž pouze firma FENIX.
Byl jsem tomu zprvu rád, protože jsem měl za to, že to k nám přišel opravdový Franz Kafka. Že přišel onim způsobem, aby co nejméně rušil. Jak on to uměl, když přicházel ve své upracovanosti před kuropěním a když vás náhodou vzbudil. Tehdy říkával: „ Promiňte, a myslete si, že jsem pouhý sen.“ Jenže dnes i Franz Kafka přichází přes průmysl multimedií jako znetvořený, pod rozpouštějící se maskou Mickey Mause.
* * *
Siemens dělal obchody s Československem především přes Vídeň, kde byla i centrála pro agenty jak z východu tak západu. Siemens byla jedna samostatná akciovka. Jeden z posledních velkých šéfů byl pan Heider, který byl zodpovědný i za obchod z východem. V polovině února 1991 představil celý Siemens v hotelu Diplomat v Praze. Vznikla zde listina, co je zakázáno vyvážet. Proto AEG z hotelu Fórum své obchody dělalo přes Vídeň.
Pan Heider od Siemensu, co nyní obchoduje s proudem o vysokém napětí, má vinu na tom, že došlo k problémům v Revoluční ulici a bylo ukradeno 2 a půl milionů DEM. Stalo se to 6. listopadu 1991.
Tehdy také došlo k pokusu o moji fyzickou likvidaci. Jeden z mých podřízených se v nestřeženém okamžiku, po krátkém ale zato intenzivním zápase, pokusil, po několika bodných ranách, které mi uštědřil, vyhodit mne z okna.
České ministertvo vnitra mi zařídilo, že jsem po pokusu o mojí likvidaci v Revoluční ulici /zřejmě v kancelářích IBCOL Praha, krycí firmy BND, která od 09.09.1991 sídlila v Revoluční 23 - pozn. NN/ byl okamžitě odvezen na vojenskou kliniku, kde mi po několika operacích zachránili život. Ležel jsem zde na oddělení intenzivní péče a za svůj život především pak vděčím doktoru Malému.
„Jsme velice rádi, že jste naživu“, řekl mi, když jsem se probral z kómatu.
Nevěděli kdo jsem a tak volali ministru vnitra Tomáši Sokolovi, který jim prý řekl, že jsem tajný rada německé kriminální služby. Je tedy pochopitelné, že dělali všechno pro to, abych přežil. Kolem mne leželi jako pacienti samí prominenti. Jejich propadlé bledé tváře většinou nasvědčovali, že přes všechnu intenzivní péči pouze čekají až je Charon za obolos převeze přes řeku Léthé na onu, pro ně jistě smutnější druhou stranu.
Když se banditi z Německa dozvěděli, že mne zachránili, tak dali do Froňkova Špíglu článek proti mně. Nejpíše očekávali, že když na mne bude upřena pozornost, že Purš vleze do nemocnice, utrhne vztekle respirační hadičku a tak mne dorazí.
(1994)