Reakce na lnek RNDr. estmra Hofhanzla, ze Sprvy NP a CHKO umava z Necenzurovanch novin ronk X, . 06/2000, "Vladimr Just, intelektul naeho asu".

 

 

LOGIKA, OBRANA PROTI MANIPULACI

----------------------------------

 

         Logika nen vlastnost, ale schopnost. Schopnost lidsk mysli odvodit si z podstaty vci jej pinu, vvoj a dsledky. Proto tak autoritsk totalitn reim potlauje samostatn mylen a trest je.

         Tento ponkud filozofick vod s ochranou ivotnho prosted ped potencilnm neptelem zdnliv nesouvis.

         Causa umavskch hvozd je citovna ve vech rovnch a polohch a starosti o jejich osud zd se, jsou epicentrem zjmu bojovnk za jejich zachovn. Chceme-li se v tom trochu orientovat, musme znt nejen "A" ale i "Z".

         S ohlednutm do nepli vzdlen minulosti musme konstatovat (bez jakhokoliv aspektu etnickho), e dolo k totln vmn obyvatelstva a nslednmu zakonzervovn pirozenho vvoje. Zpadn pohrani bylo zcela elov odsunuto na perfierii zjmu, s vyjmkou vojensk strategie. Mnoho vesnic, kostel a dalch kulturnch pamtek bylo srovnno se zem. Paradoxn vak tm zrove byla uchovna znepstupnn panensk proda. Zbvajc obce pevaly v absolutn stagnaci evolunho vvoje s vyjmkou nevkusnch urbanistickch zmetk vojensk bytov vstavby.

         Listopad 1989 na onom postoji autsaidra mnoho nezmnil. Sthaly se sice slavnostn hranin drty, obnovovaly pomnky vzpomnky na americkou armdu, ale to je tak ve.

         Pokud Kapersk Hory vstoupily do vdom porevolun historie, tedy pouze dky zlatorudnmu podlo. Koistnick touhy, kde by se jet dalo co vybrakovat, to ano, s poehnnm pn nahoe s agenturn st pomaha.

 

         Nazvejme vci pravmi jmny.

 

Vyjmen poloha a atraktivn prosted Kapersk Hory peduruje jako vyhledvan stedisko turistickho ruchu. Mnohem mn lukrativn msta ve svt na turismu postavily svou existenci. Rovnا nvaznost na nrodn park, nejmalebnj, nejzachovalej v bohatstv fauny a flory v naem pelidnnm stt, dv podmnky k romantick dovolen. Ve svt to tak bv, ve svt, v kulturnm svt, chrn stt sv nejmalebnj zem a uitek z innost tto pslunosti maj i doten obce.

         Jak u to bv, kdy dva dlaj tot, tot to nebv.

         asto se setkvm s nzorem o polistopadovm padku morlky. Omyl, jac jsme byli, takov jsme. To jen s uvolnnm bie nad sebou se projevuje nae prav povaha. Demokracie nevychovv. Vychovv rodina, kola, crkve, umn, kultura. Pes pl stolet chyb tyto vlivy na n charakter. Proto i v ppad Kaperskch Hor, potamo s Chrnnou krajinnou oblast a Nrodnho parku umava. lnky "Vyhraje zodpovdnost nebo zjmy" z klatovskho "Rozhledu" 2/2000 a zvlt "Vladimr Just, intelektul naeho asu" od RNDr. estmra Hofhanzla je smutnm tenm, v NN 06/2000. lovku, kter piel do styku s praktikami "temnch sil" neme uniknout, e je v souladu s jejich metodami svm mluvm udlat nkoho, kdo je znm svou antikomunistickou minulost a v polistopadovm parlamentnm dn vdy psobil vrohodn a poctiv.

         Tento zpsob ovlivovn nzor veejnosti je pevzat (obvm se nikoliv ze setrvanosti) z minulho reimu, kde bylo dosaeno v tomto odvtv psychologie pikov rovn (pkladn anticharta). okujc je st z pera Dr. Hofhanzla:"Dotyn prvnk byl sekretem krajskho nelnka Veejn bezpenosti - to je pravda". Ji jen tato "pravda" dv pedpoklady know-how k vtzstv pravdy a lsky nad l a nepravost. Ani bych chtla dlat obhjce Vlad. Justa, mm zato, e nen povinnen dlat kdrovou prci za Sprvu NP, k pedloen doklad svho tvrzen, jeliko vak opakovan tato tvrzen byla publikovna, nen nic snaho, ne soudn rehabilitace. Pokud vm, nebyla aloba podna. Intelektuln "dten" sry asociuje tdn boj, hledn tdnho neptele v xenofobnm zaujet proti stavm, profesm a nrodnostem z djin naeho vtzstv pracujcho lidu.

         Nkter dedukce z autorova lnku v NN 06/2000 jsou z hlediska logiky skuten pozoruhodn, jin z poznatk reality ivota "z msta inu" ukzkou odtren teorie od praxe.

         Do prvn kategorie pat - poznatek, e lesy nejsou bramborovm polem a tud do rezortu ministerstva zemdlstv nepat, vede v dsledku opaten inspeknch orgn, kontrolujcch vlastn innost. Pipoteme-li zpsob dann, kde lesy zvltnho uren dan neplat a odvod dan ve zvl chrnnm zem z nezvisl innosti rozpotov organizace plat vlastn zptn do kasy svho rozvoje, rsuje se nm zpsob hospodaen nrodnho parku na esk zpsob.

         Do kategorie druh potom skutenost, e znan st I. II. zny nrodnho parku je historickm majetkem dnes chudch Kaperskch Hor. Zavdjc je manipulan tvrzen, e jeho vydn povede k zuovn hranice NP a pemny v hospodsk les. Ji jen odvod dan skutenmu vlastnkovi by vedl k hospodskmu rozmachu obce, investicemi do infrastruktury, co by mlo zptnou vazbu na zzem turistickho ruchu a celou adu novch pracovnch pleitost v tto komodit podnikn.

         O njakch investicch do infrastruktury z prodeje kalamitnho deva nen znmo nic vce, ne to, co RNDr.Hofhanzl cituje jako infrastrukturu zem parku. M zejm na mysli komfortn pracovit, vlastn informan stediska, placen parkovit a vstavbu palc na zelen louce. Nic proti hmotnm rozdlm ve spolenosti a v dnm ppad touha po rovnoststv. Ale jak ji u ns bv tradin, nejlpe se hospoda na zkonfiskovanm majetku.

         Dal vyuit penz z prodeje kalamitnho deva a (cituji z lnku .H.) nsledk snhovch a vtrnch polom v pes sto tisc kubickch metr zimy 1998-99, do obnovy les a ochranu prody, nelze komentovat, nebo chyb informace. Vlastn kontroln orgn nedostatky zejm neshledv a pracovnci parku jsou vzni mlenlivost, kterou podepisuj s pracovn smlouvou.

        istika odpadnch vod byla z 50 % hrazena z rozpotu msta, polovinou, pravda, dotovna z fondu ivotnho prosted. Plynofikace se obci vyhnula, nebo pedpokldan nklady inily 27 mil. korun v hlavnm pivad؟i, z eho plynrny byly ochotny uhradit 3 mil. korun. To nemluv o nkladech mstskch rozvod. Vsledkem je, e navzdory exhalacm v oblasti chrnnho krajinnho zem a pilehlost k nrodnmu parku, topn sezna promn Kapersk Hory v obrovsk dmajc krematorium. Ppadn financovn z fondu ivotnho prosted pipad v vahu pouze ve form nvratn pjky. To si Kapersk Hory nemohou dovolit a tak ekologicky se chov jen NP, kter objekt vytp nejdram mediem - propan butanem. Inu, vklad do infrastruktury.

 

         Realita vednho dne je "j pn, ty kmn".

 

         Hospodskmi zmnami po roce 1989 z Kaperskch Hor ubyla ada nerentabilnch provoz. Nov vznikl pracovn monosti jsou nedostaten a v okol je to stejn. Vzhledem k situovn v chrnn oblasti a nrodnho parku je vylouen prmyslov charakter podnikn. Zamstnvatel sami balancujc na hranici rentability nejsou schopni ani zdaleka vyplcet mzdy pibliujc se celosttnmu prmru. Nzk kupn sle potom odpovd zsobovn spotebitelsk st a nvazn, kde nen poptvka, nen nabdka, nulov obansk vybavenost. Podnikn v tet sfe se logicky odvj z nronosti oban. Kapersk Hory nemaj koupalit, sportovn arel, kulturn zzem. Sebelep starosta ani zastupitelstvo bez finannch monost msta a tm i impulzu pro dal investory nic nezmohou. O to vce jsou kontrasty podmnek NP a msta provokujc. "Autobusovm ndram" je pern plechov budka situovan zadn stranou k lodi architektonickho skvostu kostela, pravou k frekventovan vnitn komunikaci, nkolik metr od kiovatky. K tragedii dtte ji dolo. Oproti tomu ped informanm stediskem NP vzniklo parkovit, ktermu padlo za ob؜ nkolik letitch dominantnch katan a javor. K tomuto aktu dali ochrani poehnn sami sob.

         Jinak ovem ochrani, kte jsou absolutnm rozhodujcm orgnem veho byt v obci, nepovol ani pokcen podadnch zuboench bz, vysazench v lenstv budovatelskho sil padestch let podle hesla co je zelen je udrovan, 30 cm od obvodov zdi staven, co m za nsledek poruen statiky objektu. Vzhledem k tomu, e z jejich strany zstv bez povimnut i chtrn pamtkov chrnnch objekt, kde podobn bezov hjek vyrst i z ms a okap, pmo se vnucuje mylenka, e tyto porosty maj nahradit rapidn ubvajc les v kalamitn I. zon NP. eklo by se, pi pohledu na estetickou rove a istotu architektonickho ztvrnn nov vznikajcch objekt NP a jejich okol, a e z pozice vrcholnho dozoru nad intravilnem msta, budou pracovnci CHKO a NP vyvjet snahu o npravu alespo zkladnch nedostatk. Opak je pravdou. Devastace nevad, zejm proto, e ze strany orgn msta by bylo zcela logicky poadovno finann pispn do ivotnho prosted. Absurdnost dje potom jet umocuje jednn pracovnk CHKO, kterm s moc roste i sebevdom a jejich jednn je neskrvav poveneck a arogantn.

         Na podzim r. 1999 reisr Zdenk Zelenka natel pro televizn cyklus pepis inscenace Drrenmatovy "Nvtvy star dmy". Cituji z materil: "...Dj se odehrv v padestch letech v Nmecku a byl neuviteln velk problm najt msto, kter by vyhovovalo reisrovm pedstavm. Msto mlo vypadat zpustle a tak, aby vzhledem odpovdalo padestm letm... Architekt dva msce jezdil po rznch mstech.... ne objevil Kapersk Hory".

         Jakoby i dj tohoto pedchdce absurdnch autor vychzel z psychologie souasn atmosfry Gllenu - Kaperskch Hor, tlaku, e za penze se d koupit ve, i svdom, a ji se jedn o tاbu neobnovitelnch surovinovch zdroj, i zdnliv obnovitelnch les a kulturnch pamtek.

 

                             Iva Sedlov

                             pro Necenzurovan noviny

                             a Zpravodaj Kaperskch Hor