Pro Necenzurovan� noviny (vlastn� poznatky - �il jsem mezi prominenty)

�esk� ve�ejnost a ani novin��i se velmi m�lo zaj�mali, jak pracovala St�tn� bezpe�nost v zahrani�n�m obchod� a�koliv toto odv�tv� v na�em n�rodn�m hospod��stv� p�edstavuje rozhoduj�c� pod�l na n�rodn�m d�chodu. V�sledky zahrani�n�ho obchodu tedy p�ev��n� ovliv�uj� n�rodn� hospod��stv� a kdy� v roce 1990 se o toto odv�tv� m�l zaj�mat tehdej� ministr Dlouh� a i Klaus, tak se V. Klaus o nomenklaturn�ch k�drech tohoto resortu vyj�d�il tak, �e budoucnost uk��e, zda tyto k�dry se osv�d��.

Nev�d�li tehdej� nov� vl�dci anebo necht�li v�d�t, �e p�ev��n� v�t�ina t�chto k�dr� byla dosazena StB? Necht�li v�d�t, �e tyto lid� rozhodovali o stovk�ch miliard, kter� byly na devizov�ch kontech u n�s i v zahrani��? Samoz�ejm�, �e jen m�lo zasv�cen�ch v�d�lo jak se hospoda�� v podnic�ch zahr. obchodu, kter�ch bylo na pades�t, v�etn� dal�ch organizac�, kter� m�ly pr�vo disponovat s devizami, v�etn� bank.

StB v�ak dob�e v�d�la jak v�znamnou �lohu pro n� znamenaj� zam�stnanci, �i l�pe vedouc� k�dry tohoto odv�tv�. Z dvaceti tis�c t�chto pracovn�k� se dob�e vyb�ralo, nebo� p�es n� bylo mo�no plnit �lohy StB v zahrani��, kdy� nav�c krom� obchodn�ch odd�len�ch bylo v dob� normalizace z��zeno p�es 80 vlastn�ch zahrani�n�ch zastoupen�. V �ele t�chto zastoupen� musel b�t bezpodm�ne�n� prov��en� k�dr, zda vystupoval jako agent StB nebo jen spolupracovn�k nen� d�le�it� dnes zji�ovat, ale d�le�it� je, �e tyto k�dry nebyly hodnoceny jen za svoji odbornou �innost, ale za dobrou pr�ci pro StB. Pak tedy je problematick� pokl�dat tyto k�dry za vynikaj�c� odborn�ky a po Listopadu 1989 jim sv��ovat d�le�it� funkce v tehdej�ch st�tn�ch podnic�ch. M�sto toho, aby nov� vl�dci v demokracii vyb�rali z pod��zen�ch pracovn�k�, kte�� nebyli nomenklaturn�mi k�dry, tak se nechali oslnit dosavadn�mi k�dry, kde jejich hlavn� �kol nebyl v oblasti ekonomick�, ale �pion��n�. Nov� vl�dci mohli si jen p�e��st knihu "�pion vypov�d�" od b�v. �s. �piona J. Frol�ka, aby se dozv�d�li jak� k�dry tam pracovali od ministra a� dolu, kdy� popisuje �innost mnoh�ch k�dr� ze zahr. obchodu, v�etn� b�v. n�m�stka J. Pouly. Dozv�d�li by se o roz��en� korupci a to mohl Frol�k je ps�t o faktech do roku 1969, kdy emigroval. O tom, �e to bylo v normalizaci je�t� hor� nen� t�eba potvrzovat, nebo� to ka�d� ob�an dob�e v� ze sv� denn� praxe. Poskytov�n� "v�imn�ho" u �ezn�k�, v byt. dru�stvech , v autoopravn�ch, u l�ka��, na vysok�ch �kol�ch a tak d�le podle hesla, "kdo ma�e tak jede" je tak zn�m�, �e by se o tom nechaly napsat knihy. Tragedie je ov�em v tom, �e pokud ob�an korumpoval druh�ho ob�ana, tak finance z�staly st�le v "socialistick�" vlasti, pokud v�ak se jednalo o devizy, pak nebyl po�kozen jen ob�an na �kor druh�ho, ale cel� n�rod.

A zde pr�v� byl na tak exponovan�m m�st� prov��en� nomenklaturn� k�dr v oblasti zahr. obchodu. Kdy� takov� pracovn�k prod�val se ztr�tou, tak se nic nestalo - na to m�l socialismus zn�m� pravidlo podle sov�t. vzoru. Ztr�ty p�i v�vozu se vyrovnaj� p�i prodej�ch na tuzemsk�m trhu p�i dovozu. O to, co h��e prodal export, o to se zdra�� v�ci z dovozu. Velk�mu sov�t. bratru to nevadilo - odkud se vyv��ely p�ev��n� suroviny, kter� levn� pracovn� s�ly umo�nily levn� prod�vat a nav�c tam zahr. obchod p�edstavoval jen malou ��st n�r. d�chodu, (p�i velk�m po�tu obyvatel�). Hor� to bylo v pr�myslov�m �eskoslovensku, kter� bylo z�visl� na zahr. obchod� a na exportu. Zde dovoz nesta�il vyrovnat ztr�ty a tak to odn��ela �ivotn� �rove� a dlouhodob� stagnace. Prognostick� �stav, odkud poch�zely nov� k�dry po Listopadu, zd�vod�ovaly tuto stagnaci tak jako �V KS� - "zaostal� pr�mysl" a nikoho nezaj�malo, zda dob�e funguje zahr. obchod. To toti� bylo pro n� tabu. Na zahr. obchod p�ece dohl��ely org�ny StB.

O tom, �e to nebylo jen v tov�rn�ch, ale ve schopnosti nebo poctivosti pracovn�k� zahr. obchodu sv�d�� rychl� vzestup exportu brzy po roce 1990, kdy tov�rny si ji� za�aly vyv��et samy.

I ji� J. Frol�k se zmi�uje, �e pokud takov� k�dr pracoval dob�e pro StB, tak si nedovolil ho n�kdo kritizovat, t�m m�n� pak potrestat. Pokud doty�n� k�dr ud�lal ji� takov� mal�ry, kter� nebylo mo�no zaretu�ovat, pak si ho StB vybralo pro jinou funkci, nebo� podle sm�rnic, ��m v�t� mal�r ud�lal, t�m l�pe bude vykon�vat pr�ce, kter� bude StB od n�ho po�adovat.

Nov� vl�dci z Prognostick�ho �stavu m�li snad tuto situaci zn�t, ale p�esto se dopustili tolik chyb. Kdy� nov� ministr financ� V. Klaus ud�lal nov� kurz �s. koruny k n�meck� marce tj. 1,-DM cca 18 K�s, tak je�t� existovaly v�echny podniky zahr. obchodu, kter� do tohoto dne za z�skan� marky p�i exportu platily za zbo�� z v�roby l DM - 8 K�s. Znamenalo to pro n�, �e doslova p�es noc z�skaly na svoje konta v �SSR i v zahrani�� miliardov� zisky. P��klad - v�roba dodala zbo�� pro export za l milion K�s minus 5 procentn� zisk pro PZO. (Ov�em po nov�m kurzu dostal od banky ne jen 8 milionu, plus v�hody ale 18. Podle smluvy v�roba v�ak dostala jen cca 7,3 milion�. Samoz�ejm� toto jen laick� p��klad, nebo� to nen� dnes d�le�it�. D�le�it� je ov�em to, �e je�t� p�ed likvidac� v�t�iny podnik� zahr. obchodu, kdy� je v�roba ji� necht�la, m�ly tyto podniky na kontech miliardov� hodnoty. A zase - pokud to bylo na kontech v tuzemsku, tak snad bylo mo�no p�i likvidaci kontrolovat, co se s t�mi chrom�mi ��stkami stalo. V�t�inou se to tak zlikvidovalo jako p�i privatizaci - v�e, co bylo mo�no za n�co utratit, rozdat na mzd�ch, na zahr. cest�ch koupit n�jak� jin� majetek atd. Podnik m�l p�ece samostatnost. M�l tak� samostatnost co ud�lat se sv�mi fili�lkami v zahrani��. A tam ji� ��dn� kontrola nebyla mo�n�, nebo� tyto podniky podl�haly tak� zahr. z�kon�m a pro n� byl rozhoduj�c� �f t�to afilace a pokud zaplatil dan�, tak si mohl se sv�m kontem d�lat, co cht�l. I kdyby teoreticky m�l n�kdo d�lat kontrolu z mate�sk�ho PZO, pak to byl zase n�kdo, kdo podl�hal zase jin�mu k�dru, pota�mu spolupracovn�ku StB. Kontrola z minister. zah. obchodu ji� nebyla, ministerstvo bylo brzy zru�eno.

Pro� bylo tolik spolupracovn�k� v resortu zahr. obchodu je nasnad�. Na �pion��n� �innost bylo pot�eba devizy a jejich snadn� pou�it� bylo p�es PZO resp. jejich zahr. afilace. Jestli�e �f t�to afilace uvedl, �e vyplatil n�komu mimo��dnou provizi, tak si nikdo nedovolil doma zeptat, zda to bylo anebo nebylo nutn�, kdy� nakonec �fem PZO doma byl tak� "spolupracovn�k". A tak se je�t� nav�c na�la jin� v�mluva. Na kontech v zahrani�� nen� nutno nech�vat velk� ��stky, nebo� by bylo nutno platit cizin� dan� a tak byl z�jem v�e utratit. A jak se pak hospoda�ilo v socialismu nen� t�eba popisovat - podle hesla, kdo neokr�d� republiku, okr�d� rodinu. Po�etn� delegace z �SSR, v�etn� pracovn�k� �V KS� byly �ast�mi hosty, kter�m afilace v�e platila, v�etn� pozv�n� do no�n�ch klub�.

Samoz�ejm�, �e se v�e dokl�dalo potvrzenkami, �e poho�t�n� bylo pro zahr. z�kazn�ka a �e na n�kter�, pr� d�v�rn� odm�ny, aby se z�skal n�jak� kontrakt, se potvrzenky v�bec nemohly ps�t. Pokud si takov� k�dr takovou odm�nu d�l s�m sob�, to nemohl nikdo dok�zat. P�i po�tu takov�ch zahrani�n�ch afilac� a jejich dvacetilet� �innosti lze si snadno domyslet, �e republika p�i�la o miliardy, na kter� na n�zk�ch mzd�ch si vyd�lali ob�an� doma.

A tak by bylo mo�no pokra�ovat i v tom, �e podniky zahr. obchodu je�t� krom� sv�ch vlastn�ch zahr. zastoupen� m�ly na tis�ce ciz�ch z�stupc�, kte�� brali provizi vlastn� zadarmo, kdy� sou�asn� toto zbo�� prod�val nebo kupoval zam�stnanec zahr. obchodu. Pak se nelze divit, �e takov� tzv. z�stupce r�d pom�hal tak� agentu StB, kdy� dost�val provizi zadarmo a cel� l�ta z n� �il.

Bylo by nespravedliv� tvrdit, �e ka�d�, kdo pracoval v zahr. obchod� nebo v zahrani�� byl spolupracovn�k StB. Natolik tato organizace dob�e v�d�la, �e ten, kdo chce d�lat pro n� nem��e b�t ohro�en, pokud je v zahrani��. Proto sou�asn� s nimi, tam musel b�t ur�it� po�et, kter� o takov� �innosti nic nev�d�l, ��m� ciz� kontrarozv�dka m�la nesnadnou pozici. Sledovat ka�d�ho by bylo nemo�n�, kdy� nebyla jistota, �e je to �pion.

V ka�d�m p��pad� v�ak vy�� k�dr musel b�t dob�e pov��en a byl teprve a� po n�vratu pou��t, kdy� ciz� rozv�dka na n�ho nic nezjistila.

Po skon�en� �innosti podnik� zahr. obchod�, z nich� mnoh� se dopustily velk�ch odvod�. Zn�m� byl p��pad, kdy do �ela Skloexportu se dostala Regina R�zlov�, dcera b�v. p�edsedy komunistick� vl�dy Stanislava R�zla a kdy se odhalily obrovsk� podvody. Kdo t�to d�m� do �ela Skloexportu pomohl se tak� dob�e v�, zase nomenklaturn� k�dr StB.- b�v. gen. �editel K�iv�nek.

A tak by bylo mo�no jmenovat z Chemapolu V. Junka, ze �kodaexportu Soudka - a to v�e z�st�v� v�t�ina "transakc�" ostatn�ch PZO neodhalena, nebo� to bylo po roce 1990 ji� akciov� spole�nosti. A akcion��i m�li pr�vo si rozhodovat o milionech a nikdo ji� to dnes nezjist�, kam zmizely i miliardy, kter� byly na zahr. kontech.

je tragick�, �e to byly miliardy, kter� z�skaly z n�zk�ch mezd ob�an� �SSR nomenklaturn� k�dry, z nich� jsou dnes v��en� odborn�ci na ministerstev, na velvyslanectv�ch. Mnoz� z t�chto fin. zdroj� si zalo�ily vlastn� firmy.

Z�st�v� proto tak� podez�en�, zda z t�chto zahr. kont. nep�i�ly n�jak� ��stky na dosud neobjasn�n� konta ODS a �SSD. Logicky by to bylo mo�n�, nebo� nomenklaturn� k�dry p�ece musely m�t z�jem zamezit n�jakou kontrolu jejich zahr. kont, v�etn� policie a soudu. Pak ov�em to toho musela b�t zapojena i n�jak� �esk� banka a kdo v t�chto bank�ch hospoda�� je tak� zn�m� - op�t jsou to nomenklaturn� k�dry, kter� podle tehdej�ch sm�rnic neschvalovaly nejen org�ny KS� a� po �V, ale pota�mo StB. Nebylo by dost mo�n� ��ci, �e k�dra neschv�lilo StB, ale org�ny KS�.

Nikoho nezaj�malo, jak mohl V. Junek vlastnit tak velk� podniky. Chemapol toti� sv�m zp�sobem ji� nepoctiv� vyd�l�val za komunismu. Prod�val toti� ropn� v�robky, vyr�b�n� ze sov�t. nafty. Jeliko� jsme se Sov�ty musely uzav�rat kontrakty na del� dobu platila nap�. cena nafty 5 let, kdy� mezit�m na Z�pad� stoupla a� o 100 procent. Tak se stalo, �e Chemapol m�sto toho, aby tyto bezpracn� zisky dal st�tu, tak si st�le navy�oval sv� jm�n� a platil za mimo��dn� schopn�ho obchodn�ka. Proto V. Junkovi d�v��oval i V. Havel, kdy� mu prodal Lucernu a prohl�sil, �e ho nezajim�, zda V. Junek d�lal tak� snad �piona ve Francii. Pr� hlavn�, �e ne�kodil na�im lidem. Ale on �kodil, zrovna tak jako v�ichni tito nomenklaturn� k�d�i. Okr�dali republiku a tuto dob�e vyzkou�enou praxi pou��vali i nad�le. Jejich odbornost nebyla tedy v profesionalit�, ale ve schopnosti z�skat zn�mosti i s pomoc� v�hod, zrovna tak, jak se nechaly korumpovat nejen pracovn�ci �V KS�, ale v�t�ina ��d�c�ch org�n� StB. Takov� agent dob�e v�d�l, co pot�ebuje jeho ��d�c� pracovn�k z Prahy a korumpuje i d�l nov� politiky.

J. Patrn�, Liberec