(Předchozí podrobnou analýzu stavu rozvědky jsme zveřejnili v NN 03/2001, strana 07 – 10)
A/ ZAMĚŘENÍ
ČS. ROZVĚDKY
1. Zaměření čs. rozvědky odpovídalo postupně stále více postavení ČSSR jako státu s omezenou suverenitou a se zahraniční politikou závislou na politice „soc. tábora“, v podstatě však na politice SSSR. Zaměření nebylo stanovováno čs. státem /na základě analýz jeho mezinárodního postavení/, nýbrž bylo „odvozené“ ze zájmů bloku „států reálného socialismu“, což se projevovalo:
- jednak přímou závislostí na rozvědce KGB /jehož se postupně stávalo „filiálkou“/
- jednak zprostředkovaně podřízeností vedení KSČ /realizujícímu politiku KSSS/ přímo i prostřednictvím ministerstva vnitra.
2. Z obecných úkolů rozvědky proto bylo přeceňováno získávání informací a jejich předávání jednak „spřáteleným rozvědkám“ /zejména KGB/ jednak zainteresovaným institucím v ČSSR /to se m.j. projevovalo i „plánováním počtů získaných informací“, „vyhodnocováním plnění plánů“ atd./ a podceňováním činnosti analytické, zpracování předpovědí a prognóz /vzhledem k nesamostatnosti politiky je ani čs. vláda nepotřebovala/; v oblasti získávání informací a zejména ve vlivových opatřeních byly upřednostňovány zájmy „státobezpečnostní“ /boj proti „ideodiverzi“, emigraci a „vnitřnímu nepříteli“ atd./.
3. Zaměření bylo příliš široké, v podstatě „velmocenské“, čs. rozvědka působila téměř v celé světě /vč. zemí, kde nemohla pracovat KGB/, i tam, kde čs. zájmy byly minimální, zaměření bylo tedy spíše „teritoriální“ a objektové /objekt NATO, objekt EHS atp./.
B/ ČINNOST ČS. ROZVĚDKY
V činnosti se projevovaly hrubé deformace, zejména:
1. Nespolehlivost činnosti vyplývající z nesouladu mezi úkoly a možnostmi.
2. Hrubé porušování zásad konspirace vyplývající zejména z velikosti a tím větší zranitelnosti aparátu, malého sortimentu působišť v zahraničí /přesycení čs. ZÚ a jiných zahranič. orgánů pracovníky rozvědky/ a omezenosti možností konspirace v ČSSR a zejména v PRAZE /systém hospodaření s budovami atd./. Navíc byla široká dekonspirace personálu v rámci MV /jméno každého důstojníka rozvědky procházelo rukama několika pracovníků vedení MV/ i v aparátu ÚV KSČ /kde byla navíc známa i zahr. působiště/.
3. Relativně nízká produktivnost v porovnání s náklady na neadekvátně velký aparát, umocněná nekompetentností značné části personálu a nedostatečným materiálně technických vybavením.
4 Stagnace metod, forem, organizace, struktury, působišť atd.
5. Hrubé porušování etiky zpravodajské činnosti /vedoucí až k sebevraždám cenné agentury, zradám personálu a „činnosti proti personálu propouštěnému počátkem 70. let v rámci boje proti vnitřnímu nepříteli“/, postupným zesilováním „policejních úkolů“ metod a forem činnosti.
6. Neefektivnost vnějších vazeb spjatá s postupnou byrokratizací.
7. Zastaralost a nedostatečnost materiálně technického vybavení personálu i rozvědky jako celku /v počítačové technice a její aplikaci, audiovizuálních prostředcích atd./.
8. Nízká kompetentnost personálu zejména výkonného a řídícího /a přebujelost pomocného personálu/, odpovídajícího relativně nízké kvalifikaci pro legalizační činnost, jazykové, nedostatečnému a požadavkům rozvědky neodpovídajícímu systému zvyšování kvalifikace /neefektivní a dekonspirující kolektivní metody/, morálním vlastnostem /nadřazenost, obohacování, zneužívání postavení a tím zesílená možnost zrady/ související s přijímáním příbuzných a známých bývalých představitelů „starých struktur“, kteří nevyhovovali požadavkům v jiných zahraničních službách /MZV, MZO atd./ někdy ani zdravotním a psychologickým požadavkům rozvědky. Výslednost kompetentní části personálu byla výrazně snížena nedostatky řídící práce /zejména byrokratickými metodami/ a přeceňováním politických hledisek /dokonce existovala i „socialistická soutěž“/
C/ ORGANIZACE
ČS. ROZVĚDKY
Výše uvedené nedostatky vyplývají zejména z toho, že model čs. rozvědky byl v podstatě „zmenšenou kopií rozvědky KGB“, počínaje jejím začleněním do systému státních orgánů a institucí /efektivně pracující rozvědky tvoří obvykle samostatnou instituci řízenou pověřeným orgánem vedení státu - člen vlády atd. - začlenění ve státobezpečnostním aparátu je výjimečné a zjevně neefektivní - KGB, RSHA atp./ a konče „byrokratickou“ organizační strukturou.
D/ ZÁVĚR
Dosavadní koncepce a zaměření čs. rozvědky byla neefektivní a není adekvátní současným a zejména budoucím potřebám čs. státu.
V Praze dne 14. 6. 1990.